Citroën 2 CV Safari

 Název: Citroën 2 CV Safari
 Autor: Ladislav Müller
 Autorský kód: ML-33-00
 Vydavatel: ABC č. 21 / roč. 25, vyšlo 17. 7. 1981
 Měřítko: Neuvedeno, cca 1:34
 Rozsah: 1,5 strany A4
 Počet dílů: 43 číslovaných, 72 fyzických + díly z drátku (nárazníky)
 Stavba modelu: Ano
 Fotogalerie: Ano

Citroën 2CV

KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – Citroën 2CV

Čtyři venkované v dřevácích a slamácích, pytel brambor a průjezd zoraným polem rychlostí kolem 60 km/h, aniž by se cestujícím rozbilo v ošatce na klíně jediné vejce,“ tento specifický požadavek údajně provázel vznik jednoho z ikonických vozů francouzské výroby, které se stalo pro zemi galského kohouta stejným symbolem jako pro USA Ford T „Plechová Líza“, pro Němce v lákavější západní oblasti Volkswagen „Brouk“, zatímco jejich východní kolegové vzývali Trabant 601. Italové měli svůj FIAT 500 a Britové opěvovali Mini Morris/Cooper. Jenže v případě vozítka Citroën 2CV nebyla historie tak jednoduchá, jak se na první pohled mohlo zdát.

Citroën 2CV

Už v roce 1939 byl vytvořen prototyp lidového automobilu, jehož 250 exemplářů zakrátko brázdilo francouzské silnice. Oproti později notoricky známému typu měl jinak řešenou přední kapotáž – ta doposud neměla svou oblou podobu. Jenže zakrátko se svět ponořil do válečné vřavy a prakticky všechny vozy první série byly zničeny, aby nepadly do rukou nepříteli. Odhaduje se, že tento radikální krok přežily pouhé čtyři kusy.

Citroën 2CVReinkarnace vozu, kterému se záhy pro jeho kývavou jízdu v zatáčkách začalo říkat canette, tedy kachna (ale zdaleka to nebyl jediný titul, používaly se i výrazy létající koš na odpadky, plechový šnek, panenka či želva), proběhla v roce 1948. Poprvé se Citroën s typovým označením 2CV objevil na pařížském autosalónu a vyvolal takový zájem, že bylo nutné navzdory kapitalistickému tržnímu mechanismu zavést pořadník. Výroba nestíhala a automobilu chtivý novopečený majitel musel na plechového miláčka čekat od 18 měsíců až po dva roky. Oblibu paradoxně zvyšovalo spartánské řešení automobilu a nevadila ani poměrně nízká rychlost, protože původní motory měly objem 375 cm³ a při výkonu 6,6 kW (za 3500 otáček) „upalovaly“ maximálkou 65 km/h, odtud tedy onen výraz slimák – jeden vtip uváděl, že dosáhne zrychlení z 0 na 60 km/h za jeden den. Vzhledem k tomu, že se „dvacévéčko“ vyrábělo plných 42 let, motor postupně posiloval, takže přes 421 cm³ (1954), 425 cm³ (1968) dospěl ve verzi 4 k objemu 431 cm³ a nakonec v modelu 2CV.6 ke konečným 597 cm³. To už se výkon pohyboval v oblasti 20 kW a rychlost byla téměř dvojnásobná ve srovnání s první verzí – 110 km/h.

Výrobce dlouho neprováděl žádné inovace, až téměř po dvaceti letech výroby došlo k jistým úpravám zaměřeným spíše na komfortnější provedení. Poté následovaly varianty Ami a Dyane, ale původní 2CV zůstávala nadále nepřekonatelným vozítkem. Počet vyrobených vozů přesáhl do 27. července 1990, kdy byla výroba definitivně zastavena, číslici 5 milionů (konečný počet včetně variant Dyane, Méhari, FAF a Ami činí 8 830 679 vozů). Kachna se vyvážela do mnoha zemí po celém světě a v polovině 50. let se objevila i v tehdejším Československu.

Za zmínku stojí verze Sahara (průhledová kresba vlevo), která byla speciálně upravená pro africké podmínky, jejími majiteli byli především zaměstnanci naftařských společností. Od původního typu se tento vůz lišil dvěma motory – pro každou nápravu jeden – a typické pro Saharu bylo rezervní kolo připevněné na přední kapotě.
Další variantou 2CV bylo provedení Fourgonnette (obr. vpravo), což byla v podstatě minidodávka: vůz zůstal zachován po sloupky za předními dveřmi, za nimiž byla praktická skříňová nástavba umožňují převoz zboží.

Samostatnou kapitolou byly speciální závody na bázi autocrossu, ve kterých sváděly tuhé boje pouze Citroëny 2CV, ovšem patřičně „vykuchané“, zbavené skel, která nahradily drátěné mřížky. Závody se těšily obrovské oblibě zejména proto, že byly nesmírně atraktivní, šrot se dal počítat na stovky, ale přitom většina amatérů neměla s jejich účastí nijak velké náklady, i ty pomačkané plechy se daly poměrně snadno nahradit. Navíc podstatnou část závodních strojů tvořily už „odložené kachny“, které bylo možné za přijatelnou sumu připravit pro klání s podobnými nadšenci. Nebyly to zdaleka jediné a poslední pokusy zviditelnit populární „deuxcéve“, vždyť jen málokteré auto se může pochlubit, že má vlastní čtyřiadvacetihodinovku (byť se nejede v Le Mans).

Obrovský věhlas přinesl 2CV i film. Asi nejpamátnější je divoká jízda četníka Ludovica Cruchota (Louis de Funès) se svéráznou jeptiškou za volantem, při níž kachna dělala čest svému jméno – stalo se tak v prvním filmu Četník ze Saint Tropez (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964). Ovšem pokud si pustíme bondovku Jen pro tvé oči (For Your Eyes Only, 1981), stačí se zaměřit na jednu ze zástupu Bond-Girl a všimnout si, čím jezdí. Rovněž populární skupina Les Charlotts si do svých filmů začlenila tento model – ať už do známých Bažantů (Les bidasses en folie, 1971) nebo Bláznů ze stadionu (Les fous du stade, 1972). Kdo je obdivovatelem legendární dvojice Bella a Sebastián, tak v seriálu Sebastián mezi lidmi (1968) může obdivovat pekařovo vozidlo, což je výstavní exemplář Fourgonnette.

Citroën 2CV – základní rozměry vozu:

  • Délka: 3830 mm
  • Šířka: 1500 mm
  • Výška: 1600 mm
  • Rozchod: 1260 mm
  • Rozvor: 2400 mm

STAVBA MODELU – Citroën 2CV Safari

V produkci Citroënu sice existuje typ 2CV Sahara, ale ten nemá s papírovým modelem, který pro ABC připravil Ladislav Müller, vůbec nic společného, nesmí nás mást podobný titul.
Autor při návrhu evidentně vycházel z produkce firmy Dinky Toys, konkrétně z modelu očíslovaného M-279, který převzal do posledního detailu včetně kamufláže:

Možná i proto jde o propojení několika variant, navíc Müller obohatil model originálním ztvárněním nárazníků, které u Dinky Toys pochopitelně nejsou (zejména se jedná o ten zadní):

  

Vystřihovánka má svá tradiční úskalí, typická pro autora – některé díly rozměrově nesedí, je třeba volit určité úpravy: tu zastřižení, tu zase dotáhnout chybějící plochu kamufláží, sem tam něco přistřihnout nebo nastavit. Značení dílů se nevymyká z lehce problematického pojetí tohoto stále nepříliš známého autora.

Citroën 2CV

Porovnání velikostí Citroënu 2 CV Safari a menší zelené verze od Michala Antonického, která je v měřítku 1:43

Co je však nedostatek do očí bijící a zásadní: Müller pro svou kachnu udělal příliš malá kola a navíc umístění osy nápravy v zadní části je zvoleno naprosto špatně – příliš vpředu, takže by se nepřesně vytvořená kola dotýkala hrany blatníků. Pokud bychom stavěli vystřihovánku tak, jak je nakreslená, zadní kola pod blatníky téměř nenacpeme. Zdá se, že zatímco karosérie byla vytvořena v měřítku cca 1:30, kola odpovídají poměru 1:43. Je tedy třeba vytvořit si kola v průměru o 3-4 mm větší, aby kachna měla správné proporce.

Citroën 2CV

Jak už je u Müllera zvykem, vůz má propracovaný interiér, tentokrát – na rozdíl od vozů FIAT 125p, Zastava 1100 a VAZ 2121 – Niva – však lze karosérii přilepit na podvozek, protože vnitřek auta je viditelný díky „rolovací“ střeše. V návodu není zmínka o tom, že by se měla okna vyřezávat, ovšem středně zkušený modelář tuto variantu zvládne.

Citroën 2CV

Sluší se připomenout, že před Müllerem vytvořil kachnu s originálně pojatým měkkým pérováním Vladimír Kovářík (ABC č. 19/23, červen 1979, galerie modelu) – mimochodem šlo o jeho jediný papírový model pro ABC. Müllerova verze Safari vyšla o dva roky později v čísle 21/25.
Oblibu Citroënu 2CV v ABC dokládají i další dvě verze, pod nimiž je podepsán Michal Antonický: zelená verze v měřítku 1:43 byla jako vlepená příloha v čísle 10/34 (leden 1990); navíc si ji o dva roky později mohli lepit i na Slovensku, protože vyšla ve známém časopise Elektrón Zenit (č. 12/91). Druhou Antonického verzí je  červená varianta v měřítku 1:32 (ABC č. 17/46, srpen 2001).

Fotogalerie modelu je na svém místě.

RoBertino Pavelka

Citroën 2CV

Kam dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *