Papírový svět Richarda Vyškovského

Papírový svět Richarda Vyškovského

Tento tlustý sešit byl prvním velkým vydavatelským počinem papírových archeologů. Napsat a vydat biografii arch. Richarda Vyškovského jsme se pokoušeli již k jeho 75. narozeninám, ale náročnou práci se nám podařilo dotáhnout do konce až o pět let později, ke kulatinám této legendy československé vystřihovánky (podrobněji o vzniku publikace píšeme níže). V říjnu 2009 sešit vyšel, v den vernisáže velké výstavy papírových modelů nazvané Richard V., král papírový, v Muzeu Karlova mostu v Praze:

Papírový svět Richarda VyškovskéhoPapírový svět Richarda Vyškovského

Sešit obsahuje rozsáhlou vystřihovací přílohu, a sice po třiceti letech dokončený model Cífkova statku v Třebízi, jehož první část, bez slíbeného pokračování, vyšla v ABC č. 4/24 v říjnu 1979. Pepovi Kropáčkovi patří velký dík za ten nápad a za nadšení, které přenesl na pana architekta, který mohutný model skutečně včas připravil.
Další obsahovou zajímavostí publikace je seznam všech vystřihovánek Richarda Vyškovského.

  • Název: Papírový svět Richarda Vyškovského
  • Autoři: Stanislav Fajkus, Josef Kropáček a Robert Pavelka
  • Autor papírového modelu: Richard Vyškovský, příloha vydána ve spolupráci s ERKOtyp, spol. s r. o., grafická úprava: ERKOtyp, spol. s r. o., 2009
  • Grafika: Robert Pavelka
  • Vydavatel: NAKLADATELSTVÍ XYZ, s. r. o., říjen 2009
  • Formát a vazba: A4, sešit
  • Počet stran: 60 včetně obálky + vystřihovací příloha: 16 listů s modelem Cífkova statku v Třebízi

Vznik publikace Papírový svět Richarda Vyškovského

(Úryvek z textu o vzniku Papírové archeologie)

Někdy v roce 2002 přinesl Josef jeden ze svých nápadů, který odrážel jeho nezdolnou organizační aktivitu: Od té doby za dva roky v létě měl pan architekt Vyškovský oslavit své 75. narozeniny a k této příležitosti bychom mohli vydat knihu nebo tlustý sešit s jeho životopisem, biografii. Průřez celoživotním dílem, možná jako přílohu vydat i nějaký nový model či reedici… nápad jako hrom!

Pepa se liší od svého okolí tím, že své nápady ihned, nejpozději k večeru, realizuje. Slovo dalo slovo a najednou jsme seděli v obývacím pokoji pana architekta, popíjeli dobré víno a při zapnutém diktafonu poslouchali a ptali se na neobyčejný životní příběh tohoto nejoblíbenějšího autora vystřihovánek. Těchto návštěv jsme v letech 2002-2003 absolvovali několik a vznikla rozsáhlá autentická nahrávka.

Žel, nahrávací technika to nebyla nijak oslnivá, ani na tehdejší dobu. Šlo o kazetový diktafon nevalné kvality (LoFi). Tuto mnohahodinovou nahrávku pak Pepa nechal přepsat do papírové podoby. Slečna písařka mohutně zapracovala a odevzdala nám velmi hustý text, žel s mnohými vynechávkami, jelikož z bídné nahrávky občas nebylo rozumět mluvenému slovu, zvláště odborným výrazům, které pan architekt běžně používá. Tento nepřehledný hustospis se měl stát základem naší budoucí knihy.

S Pepou jsme se nad ním sešli – jednou jedinkrát a víckrát ne: Byla slunečná neděle, usedli jsme u něj v práci v České televizi a pokusili jsme se text začít odlaďovat do publikovatelné formy. Vzpomínám si, že jsme z té stovky stran napsali načisto jednu jedinou, možná jednu a půl, a trvalo nám to půl dne. Byla to neskutečně úmorná práce a byli jsme zemdlení. Oba jsme cítili, že to prostě nezvládneme. Museli bychom se zavřít jako Steven Spielberg a George Lucas na dva měsíce někam na Havaj, jako to udělali oni při psaní scénáře čtvrtého Indiany Jonese – to ovšem pro dva upracované zoufalce s omezeným množstvím času nebylo reálné.

Projekt knihy i přes vynaložené úsilí usnul a pochopitelně se k 75. narozeninám pana architekta nerealizoval. Čekali jsme na Godota, nebo na zjevení. A ono přišlo!

Jmenovalo se RoBertino. Aktivní to borec, který se nebojí nekonečné mravenčí práce, a když mu zavoláte ve 2 hodiny nad ránem, patrně ho vyrušíte od pilné práce a od poslechu Beatles. Pokud se ovšem nedívá na krasobruslení – inu, renesanční člověk. Pepa mu předal stohy papírů z nahrávek, Robert řekl něco v tom smyslu, že „to zmáknem, v poho“, načež jsme s lehkostí faraónů přesunuli vydání knihy o pět let dál, k 80. narozeninám Mistra, a nechali jsme Roberta pracovat.

Mezitím Pepa svým entuziasmem nakazil samotného pana architekta a přiměl jej dokončit mohutný model Cífkova statku v Třebízi, což měla být vystřihovací příloha a velký komerční tahák publikace. Jeho nedokončená část vyšla v ABC č. 4/24 v říjnu 1979 – a bylo prima bonbónkem, že by se tento model dočkal dokončení přesně po třiceti letech!

Papírový svět Richarda Vyškovského

Robert zběsilý text opravdu zpracoval, ba co víc, zajistil vydavatele, kterým bylo opravdové knižní NAKLADATELSTVÍ XYZ. Po nezbytné hektice se věc podařilo zdárně dokončit a vydat: zkompilovat texty, obrázky, seznamy i rozsáhlou vystřihovánku, kterou musel rychle sestavit beta-tester Roman Kunst a na které graficky spolupracovala firma Richarda Vyškovského mladšího, ERKOtyp. Závěrečný kalup se trošku podepsal na kvalitě textu, jelikož obsahuje poměrně hodně chybiček, zvláště v závěrečném seznamu všech vystřihovánek R. Vyškovského.

Sešit je už dnes obtížně sehnatelný, na klopotné období jeho vzniku vzpomínáme rádi a s úsměvem.

-StF-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *