Kukačky

Název modelu: Kukačky  
Autoři: Václav Šorel, František Kobík (ŠOK)
Vydavatel: ABC č. 14 / roč. 16 (vyšlo 24. 3. 1972)
Měřítko: Neuvedeno (rozměry ozdobného čela hodin: 90×135 mm)
Rozsah: 0,9 str. A4
Počet dílů: 24 číslovaných, 26 nakreslených vystřihovacích + nepapírové díly
Autorský kód modelu: Neuveden
Lepeno: duben 2014 (-StF-)

Čtyři desítky let mi štěrkal v hlavě tento papírový modýlek z ABC. Jako robě neposedné a světa neznalé jsem se do něj pustil a dopadlo to jako obvykle, totiž kataklyzmaticky. Velmi mne přitahovalo, že tyto papírové hodiny mají být FUNKČNÍ, tedy alespoň přibližně. Poslechl jsem návod a nalepil celou stránku na kartón, aby to bylo fest. Použil jsem krabici od bot – když hodiny, tak přece pevné hodiny, no ni? Žádné Dalího tekoucí ciferníky. I počal jsem pižlat přepevnou vystřihovánku, či spíše už vykousávanku, horko těžko ohnul domeček hodin – a tím jsem skončil. Tuhé, podlepené chlopně se vzpíraly mé snaze použít je ke slepení celků a celé to bylo zvorané. Torzo hodin na mne pak ještě několik let jukalo ze skříňky jako memento, než skončilo v pecku brušperské chalupy. Ta pec by mohla vyprávět o vystřihovánkách, lépe řečeno nedolepovánkách …

Kukacky-ABC

Čas oponou trhnul. Po čtyřiceti letech držím v ruce opět stejný výtisk těchto paper cuckoo clock, daru to podniku Klenoty, jehož emblém v podobě typického K je umně vkreslen do ciferníku hodin. Vlasů méně, zkušeností více, odhodlání stejné: zeď mé cimřičky prostě ozdobí tyto kukačky, kdyby na Herkules nebylo!

Ta dlouhá léta jsem nezahálel a stihl jsem nabrat drobné technické vzdělání – jako bych tušil, že se mi bude hodit PŘEDEVŠÍM ke stavbě těchto kukaček (děkan strojní fakulty VUT Brno v létě 1987: „Soudruhu inženýre, vystudoval jste SKORO na chvalitebnou, nechcete na naší škole pracovat jako pomocná vědecká síla?“ „Ó nikoli, pane děkane, Váš ústav jsem potřeboval toliko pro zvládnutí jedné staré vystřihovánky, víte … ehm, tož tak, na shledanou.“).

Kukacky01

Tyto hodiny-kukačky se nesou v podobném výtvarném duchu, jako další vystřihovánky dvojice „ŠOK“ – jde vlastně o prostorovou kresbu komiksového výtvarníka Františka Kobíka. To vycítíte, jakmile začnete vykrouhávat ornamentální ozdobné průčelí hodin s bukovým listím a oním lesním predátorem na vršku přístroje (malinko jsme se doma dohadovali, zda jde o lišku či lasici – nakonec převážila podobnost s kunou).

Kukacky02

Pouštím se do stavby maje nesmazatelně na paměti dávný neúspěch. Lepím z kopie provedené z mého originálu, matný tisk na papír 160 g na inkoustové tiskárně. Neprovádím žádné grafické úpravy této vyŠOKovánky. Podlepuji opět pevným kartónem, ale tentokrát poučeněji – chlopně a hrany nechávám volné a snadno ohebné.

Kukacky03

Místy se mi zdá, že konstrukce je zbytečně složitá, např. válec vačkového hřídele se má vyrobit takto …

Kukacky-valec

… dvě čela, čtyři nosníky a celé ovinout pláštěm č. 15. Konstrukce vypadá efektně, zvlášť v pěkném grafickém podání pana Kobíka, ale na první pohled hrozí, že nosníky mohou „vylézt“ na povrch válce a místo kulatého tvaru vznikne zaoblený čtyřhran. Zjednodušil jsem si tedy život a místo nosníků jsem vyrobil válec jen z čel a pláště, do kterého jsem vsunul delší pás papíru o stejné šířce, jako např. u plášťů pneumatik.

Vačkový hřídel má být dle návodu uchycen v domečku hodin dvěma hřebíky (č. 16). Opustil jsem toto řešení, jelikož bych řekl, že při zatížení hřídele závažím může dojít k prověšení vačkového hřídele – pod váhou prostě poklesne, vždyť hřebíky jsou drženy jen v papírové stěně. Místo dvou hřebíků jsem použil jednu dlouhou osu z prskavkového drátu, která jde skrz celé hodiny a otáčí se spolu s vačkovým hřídelem, jelikož musí pohánět velkou ručičku.

Kukacky-navodkaNež se pustíte do stavby a kompletace hodin, je nutno si dobře prostudovat, jak mají vlastně fungovat, co se kde má hýbat a co do čeho strkat, co s čím se má či nemá třít. Tady jsem prozřel, že jako třeťáček základní školy jsem absolutně neměl šanci postihnout onen mechanismus, i kdybych stavbu nezkazil příliš tuhým podlepením. Návodná kresba (obr. vlevo) práci modeláře příliš neulehčuje – pravoúhlý strojnický bokorys a řez vyžaduje jistou představivost, kterou jsem jako děcko prostě neměl. Např. uchycení kukačky – kde přesně nalepit konsoly č. 10? – je čistě na jemnocitu modeláře:

Kukacky04

Při stavbě na stavitele číhají mechanické pasti v podobě tření – musíte si rozmyslet a zajistit, co se má hýbat volně a co upevnit, zda osička bude unášet nebo se protáčet. Pokud byste domeček hodin podlepili příliš silným kartónem, nevejde se dovnitř válec (vačka), nebo bude třít o vnitřní stranu stěn. Režná nit se závažími je dle návodu jen volně navinutá na válci, čili vačkový hřídel je unášen a roztáčen jen třením niti. To se mi nepozdávalo a na válec jsem upevnil niti dvě, pro každé závaží jednu.

Kukacky05

Další úpravu jsem provedl se zarážkou (palcem) č. 14, který má být dle návodu zhotoven z celuloidu – tj. z tenkého materiálu, „na hranu“ pevného – tato zarážka je na válci a má brnkat o kyvadlo hodin. Zjevně hrozilo, že tenký celuloid do kyvadla nemusí brnknout – právě proto, že je tenký a při větší mezeře může kyvadlo minout. Zarážku 14 jsem proto udělal z kartónu (obr. výše).

I když je vystřihovánka zpracována graficky velmi hezky a přesně, je zde další past a řekl bych nedodělek: uchycení hodin na zeď. Autoři píší jen toto: „Kukačky připevníte na zeď“. To je prima, ale jak? Vystřihovánka neobsahuje žádný upevňovací prvek, na zadní straně domečku hodin je hrana střechy a pod ní velká mezera. Citelně tu chybí „něco“ k zavěšení. Vyřešil jsem to příčkou, nosníkem 4×4 mm, který jsem vlepil pod stříšku mezi stěnami hodin. Do nosníku jsem uprostřed vypiloval vybrání pro skobičku. Při pověšení na zeď se ale projeví další past – vykukující konec osy vačkového hřídele by se neměl opírat o zeď, jelikož vzniká další tření – osa, která se při chodu hodin otáčí, je tak bržděna. Proto jsem musel hodiny nechat „odskočit“ od zdi – nalepil jsem na zadní stěnu a na příčku celkem čtyři malé kostičky balsy:

Kukacky06

Na obrázku výše je rovněž vidět, že jsem pojistil kyvné uchycení kyvadla konzolou – hrot jen volně vbodnutý do papírového čela se mi nezdál býti dostatečně nosným.

Při kompletaci hodin mi stále více docházelo, že tento stroj nebude fungovat nijak oslnivě. Je zde poměrně hodně třecích ploch a žádná brzda – závaží se prostě rozjede a nic jej nezastaví. Návod počítá s jedinou dlouhou nití pro obě závaží, čili pokud pojede jedno závaží dolů, posviští dolů tak dlouho, dokud se druhé (lehčí) závaží nezarazí uvnitř hodin do válce – není zde žádná zábrana. Tuto chybu mohou odstranit niti dvě, upevněné na válci, a konec pohybu nastane, jakmile nit dojede na upevněný konec, nikoli až se zarazí druhé závaží o vnitřek hodin.

Kukacky07

Myslím, že pánové Šorel a Kobík si byli vědomi sporné funkčnosti celého mechanismu, neboť v návodu je všeříkající upozornění při uvádění hodin v život: Nyní se obrníte trpělivostí a uvedete kukačky do chodu.

Myslím, že se autoři mýlí, když píší, že „těžší závaží má jít pomalu dolů“ – pomalu nemůže jít. Jakmile závaží (do kterého dáte např. broky nebo matičky) překoná řadu třecích prvků v hodinách, nastane skokové zrychlení a závaží se řítí dolů rychle – gravitace prostě nepůsobí „pomalu“.

Ovšem jinak se hýbe vše, jak bylo zamýšleno:

  • Závaží jde dolů a roztáčí vačkový hřídel (válec)
  • Zarážka na čele válce brnkne 1× za otáčku o kyvadlo, které se tímto afektovaně rozbimbá. Úder zarážky o kyvadlo vyluzuje při troše představivosti i ono „tikání“ avizované ve vystřihovánce
  • Vačka zvedá kukačku a ta tím decentně vykukuje z hodin – kukačka se musí kývat na své osičce lehce, aby jen vlastní vahou zase klesala
  • Válec je pevně spojen s osičkou a ta opět pevně s velkou hodinovou ručičkou, která se otáčí spolu s válcem (malá ručička je jen nakreslená). Zatímco pohyb kukačky je prima, velká ručička sviští jako pominutá.

Méně zběsilého chodu chronometru lze dosáhnout tak, že za závaží potáhnete rukou 🙂 .

A zde je na krátkém videu důkaz, že hodiny opravdu „fungují“ (zvuk záhodno zapnout) 😎 :

Model graficky velmi pěkných kukaček je po letech hotov – nebyla to snadná práce. Ale jde o hezký důkaz, jak dobové ábíčko bývalo polytechnicky zaměřené a udržovalo děti i jejich táty hezky ve střehu 😎 . Snímky hotového modelu naleznete v Galerii.

-StF-

Kukacky08

1 komentář u „Kukačky

  1. avatarKani

    Nádhera,jakmile se mi tento „pravěký časostroj“ podaří vyhrabat ze svého archivu – hned se do něj pustím. Je to v dnešní době tzv. „interaktivní“ hračka,které nemohou konkurovat ani PL „patlalové“ se svými předimenzovanými megamodely. Díky Stando za další archeovykopávku 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *