Miloš Kánský a kouzlo starých mašinek

Miloš Kánský a kouzlo starých mašinek

„Jakápak věda. Vždyť všechno dělám z papíru. A toho mám stále plnou krabici.“
Nahlédněte s námi do kuchyně pravého a dávného papírového modelářství…

Pokud si rádi listujete starými ábíčky, jistě vaší pozornosti neuniklo číslo 19 / roč. 16, které vyšlo 9. 6. 1972. Na obálce se totiž skví působivá barevná fotografie velmi členité a pestré papírové parní lokomotivy i s jejím tvůrcem, panem Milošem Kánským, občanem Prahy – Žižkova:

Miloš Kánský

Na straně 4 je pak inspirativní reportáž redaktora Martina Pilného „Kouzlo starých mašinek o tomto fandovi železnice, který začal stavět parní lokomotivy vlastní konstrukce, dle svého archivu obrázků těchto krásných strojů:

Miloš Kánský

Impulsem pro stavbu papírových lokomotiv se stala, citujme, vystřihovánka staré americké lokomotivy, vydaná nakladatelstvím Albatros. Nemohlo jít o nic menšího než o vůbec první vystřihovánkový počin z rozsáhlé edice Albatrosu, Velká Pacifická – Great Western Railroad 1869 autora Jaromíra Svobody, která vyšla o tři roky dříve. Pan Kánský westernovou lokomotivu slepil a dokonce dopracoval její plastické detaily – na obrázcích níže je původní model z Albatrosu a téměř k nepoznání upravený model pana Kánského:

Miloš Kánský

Sám stavitel poznamenává, že nakupuje pouze lepidlo, veškerý barevný papír schraňuje z nejrůznějších náhodných zdrojů, z krabiček, prospektů, obalů apod. Neváhá si některé detaily mašinek přimyslet a dotvořit, když chybí podrobný obrázek, ale to nevadí, jeho radost z práce a výsledného díla to nijak neumenšuje. Redaktor Pilný jej dává s vykřičníkem za příklad skromnosti všem čtenářům, „kteří nás [redakci] neustále bombardujete, že byste rádi modelařili, ale není k dostání materiál, vybavení a že nemáte peníze!“

Miloš Kánský Miloš Kánský

K článku jsou připojeny barevné fotografie Martina Pilného, na kterých vidíme pana Kánského při stavbě a také několik výsledných modelů. Lokomotivy jsou opravdu velmi členité, propracované, krásně barevné a honosné a stojí na solidních podstavcích s kouskem stylizované železniční tratě (snad by to chtělo jen trošku retuše bílých hran a byla by to dokonalost sama):

Miloš Kánský Miloš Kánský

Důchodce pan Kánský měl v době vzniku článku (1972) už 69 let. Starý pán zřejmě mezi námi již není, ale dochovaly se někde u příbuzných či přátel tyto jeho skvostné modely? Toť vskutku výzva hodná papírových archeologů nebo Vás, čtenářů těchto řádků…

… těmito slovy končíme článek stejného znění v knize Papírová archeologie 2, na straně 49. Věřte tomu nebo ne, výzva byla vyslyšena a dnes už o panu Kánském víme vícero informací, ba co víc, můžete se nyní podívat na množství jeho dalších originálních papírových modelů.

Před lety (2004) jsem psal prvotní seriál o historii vystřihovánek v časopise ABC pro web ábíčka a pod jeho díl, který pojednává i o panu Kánském, se v komentáři ozval jeho vnuk – s dovolením citujeme:

Miloš Kánský:
Můj dědeček byl Miloš Kánský, tedy pán na titulní straně ABC č. 19. Zemřel v roce 1992 ve věku 89 let. Jeho papírové modely jsou stále v držení rodiny. Byl renesančním člověkem. Děkuji za vzpomínku.

A to není vše: Letos na jaře se přihlásila dobrá duše papírově-archeologická, náš přítel a fanda Mikuláš Laub, s ohromující zprávou, že ve stejném domě v Praze 8, kde bydlí, žije také snacha pana Kánského. Slovy klasika, svět je malý a o náhody tu není nouze 😎 .

Miloš Kánský Miloš Kánský Miloš Kánský

Mikuláš se pustil do pátrací sousedské detektivní práce a zjistil, že paní sousedka dokonce dodnes opatruje několik modelů pana Miloše!
Po jisté době se mu podařilo získat zajímavé informace a v rámci možností nafotit dochované papírové unikáty pána, který se na nás dívá z obálky prastarého ábíčka. Z lokomotiv dodnes existuje právě ona již zmíněná Great Western R. R. – viz obrázky výše, kde můžete porovnat původní snímek Martina Pilného z roku 1972 a dvě Mikulášovy fotografie ze září 2018, tedy po 46 letech (lokomotiva pana Kánského má přibližné rozměry 270×100×60 mm).

Miloš Kánský – odhalení po 46 letech

Pan Miloš Kánský (1903–1992) byl vyučený typograf, dlouhá léta spojil svůj pracovní život s nakladatelstvím Orbis na Vinohradské třídě (bydlel nedaleko, v Ondříčkově ulici). Jeho zájem o historii a vlastivědu jej zavedl k souběžné práci pro Čedok, kde se uplatnil jako průvodce po tuzemských památkách pro československé turisty.

Odrazem jeho zájmu o památky jsou i drobné modely staveb. Až na jednu výjimku je nelze snadno ztotožnit s konkrétní předlohou, je ale možné, že skutečné památky mu posloužily jen jako předobraz (podobně jako tomu bylo u Městské památkové rezervace Richarda Vyškovského):

Miloš Kánský Miloš Kánský

K hronovskému nádraží (obr. výše) měl blízko z toho důvodu, že jeho manželka Olga z Hronova pocházela.

Většina modelů je očíslována, a to na spodních plochách modelu. Čísla 111 a 117 dávají tušit, že sbírka pana Kánského byla opravdu mohutná.
Na pohledech zespodu se můžete podívat, jak vypadala konstrukce těchto originálních výtvorů:

Miloš Kánský Miloš Kánský

Pan Kánský některé ze svých modelů dokonce vystavoval (!), a to v NDR, tehdejším východním Německu – je zde možná souvislost s prací pro Čedok a propagací tuzemských památek v zahraničí.

Foto: Mikuláš Laub, září 2018:

Miloš Kánský – dosud neznámé snímky

Píše se 4. leden 2019. Po dlouhé době se papíroví archeologové potkávají s panem Martinem Pilným. Jako vždy příjemné setkání plné vzpomínek na staré doby v ABC je završeno dárkem, přímo kouzelně vánočním, být to o několik dní dříve: pan Pilný nám podává obálku. Na první pohled jde o retro-kousek – úzká oranžová kapsička s nápisem Agfacolor CT18 skrývá nastříhaná okénka barevného pozitivního filmu, diapozitivy. Na sobě nese archivářské rukopisné popisky svého vlastníka a autora fotografií: Mašinky pana Kánského, MAŠ. KÁNSKÝ a uvnitř: Miloš KÁNSKÝ a jeho modely z papíru, nikoliv z „konfekčních“ vystřihovánek. Nechybí autorovo originální razítko s adresou tehdejšího bydliště… maně si uvědomím, že pan Pilný by si velmi dobře rozuměl s gigantem všech archivářů, cestovatelem Miroslavem Zikmundem.

S úklonou děkujeme panu Martinu Pilnému za vpravdě papírově archeologický dar. Rychlý pohled na diáky proti světlu napovídá, že můžeme po desítkách let pohlédnout na reportáž o panu Kánském v novém světle, s úplně novými a neznámými snímky, navíc v mnohem lepší kvalitě, než jakou poskytuje staré ábíčko z roku 1972, byť tehdejší barevné obrázky byly výtečné a velmi inspirující:

Miloš Kánský
Miloš Kánský

Po zevrubné prohlídce diapozitivů u skeneru a počítače přinášíme nový, zaostřenější pohled do historie:

  • Dva diapozitivy přesně odpovídají snímkům otištěným v ABC – jsou to obrázky lokomotiv, viz také výše. Ostré diapozitivy dovolují snadno přečíst číselné řady lokomotiv i jméno jedné z nich – VICTORIA:

Miloš Kánský Miloš Kánský

  • Jeden snímek pana Kánského, ten z reportáže, jak pracuje s modelem a pravou rukou provádí operaci nožíkem, byl mezi diapozitivy – ovšem nepatrně se liší, jako by fotograf pořídil snímky dva, velmi rychle po sobě. Všimněte si pravé ruky, je lehounce v jiné poloze vůči modelu, a porovnejte odlesk konvice v pozadí, u hlavy pana Kánského:

Miloš Kánský
Miloš Kánský

  • Mezi dochovanými diapozitivy nejsou dva obrázky otištěné v ABC č. 19/16: snímek pana Kánského z obálky ABC a obrázek dvojice lokomotiv z reportáže uvnitř čísla. Ovšem máme diapozitiv, který byl pořízen v těsném sledu s obrázkem použitým na obálce ABC:

Miloš Kánský
Miloš Kánský

  • Mezi diapozitivy jsou další tři z oné fotografické seance Martina Pilného u Miloše Kánského, z toho jeden je nepovedený, jelikož byl pořízen na úplném začátku či konci filmu:

Miloš Kánský Miloš Kánský Miloš Kánský

  • Diapozitivy jsou velmi kvalitní a nepoškozené, byly panem Pilným archivovány vzorně. Dovolují nám po mnoha letech nahlédnout s větším rozlišením přímo pod ruce pana Kánského, na jeho stůl, pracovní pomůcky a onu stále plnou krabici papíru: vidíme skutečně velmi prostou výbavu nadšeného modeláře – kuchyňské prkénko coby podložku, větší a menší nůžky, propisku, skleničku s bílým lepidlem, školní umělohmotné pravítko-trojúhelník, mazací gumu, malý kapesní nožík (níže je právě v ruce modelářově) a spousty odřezků barevných papírů a kartonů, ze kterých tvůrce vyráběl a dotvářel své modely:

Miloš Kánský

Tolik k jedné reportáži, na kterou jsem udiveně koukal už coby dítko školou povinné v první polovině 70. let. Že ji budu jednou takto dopisovat, by mne opravdu ani ve snu nenapadlo…

Rozlučme se památným výrokem pana Kánského, který je zvěčněn na obálce onoho starého ABC. Může být krédem pro všechny, kdo objevili půvab vystřihovánek a dětskou hravost, kterou v sobě papírové modelářství skrývá:

„Jakápak věda. Vždyť všechno dělám z papíru. A toho mám stále plnou krabici.“

Za spolupráci velmi děkuji panu Martinu Pilnému, rodině pana Miloše Kánského a objeviteli Mikuláši Laubovi.

-StF-, spolupráce -JoK-, listopad 2018 a červenec 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..