M. Antonický, P. Skokan

Michal Antonický

Michal_Antonicky

Michal na oslavě 50 let ABC, 21. 1. 2007. Foto: -StF-

Od dětství byl velkým fandou časopisu ABC a splnil se mu sen – v ábíčku získal zaměstnání. Jak se mu podařilo prožít takto nevšední příběh?

Fiat131Abarth-24-30-min

Fiat 131 Abarth z ABC č. 24/30

Když jako dítě lepil svůj první papírový model (byl jím kosmický komplex Sojuz a Apollo autorů Václava Šorela a Františka Kobíka z ABC č. 22/19), jen těžko si mohl představit, že jednou bude sám modely tvořit, v redakci ABC pracovat a bude se mnoho let podílet na charakteru i úspěchu časopisu. Michal Antonický (*1965), rodák z Brna, průmyslovák-strojař, původně konstruktér v ČKD, získal vztah k modelům od své matky. Od 20. ročníku ábíčko pravidelně odbíral a fascinovaly jej papírové modely. Na jaře 1986 se odvážil do redakce přinést své první dva pokusy – soutěžní vozy Škoda 130 LRFiat 131 Abarth, oba v měřítku 1:43. Těmito autíčky chtěl pokračovat v sérii Rallye ABC arch. Richarda Vyškovského. Měl štěstí, redakce jeho práci přijala a oba modely vyšly o letních prázdninách v číslech 22 a 24, roč. 30. Vozy nesou systematický autorský kód JA 001 a 002 (iniciály jména matky autora). Hned zpočátku si našel svoji kategorii modelů – automobily soutěžní, osobní, užitkové a formule 1. Jeho ambice byly neskromné – zdokonalit modely vozů arch. Vyškovského.

Nový šéf stájí F1

Od arch. Vyškovského převzal otěže tvorby nejatraktivnějších modelů – vozů F1. Necelý rok po poslední efjedničce R. Vyškovského (Toleman TG 181, č. 9/30) nabídl ABC svůj Brabham BT 55 (JA-003, č. 6/31, listopad 1986) a uspěl. Se třetím vozem F1 (Lotus 99 T Honda, JA 023, č. 16/33) předložil modelářům novinku – řiditelnou přední nápravu. Tento vůz měl i tvarované boky pneumatik, což byl tehdy už známý „vynález“, ale u modelu F1 byl použit poprvé.

Tyrrell_Ford005-min

Tyrrell Ford 005 upravený M. Antonickým

Za pozornost stojí úprava úplně první formule z ABC. Vzácný Tyrrell Ford 005 pánů Blechy a Vyškovského z čísla 1/19 Michal doplnil o řadu detailů a řiditelná kola. Modeláři tak měli možnost postavit vůz původní i upravený, ve verzích se třemi startovními čísly (ABC č. 16/39). K naprosté dokonalosti projektu chyběl krůček – lepší tisk nových dílů, letitá bolest ABC.

Lotus99T_Honda-min

Lotus 99 T Honda – upravená a lépe vytištěná verze z Déček č. 12

Michal Antonický v ABC a příbuzných speciálech otiskl 19 vozů F1 a mnohé další vydal a stále vydává mimo ABC – ve vyd. Mega Graphic, později jako laserové výtisky u firmy PKAA a nakonec ve vlastní edici m.a.s.s. Některé z vozů lze postavit ve dvou variantách s jiným startovním číslem. Právě na vozech F1 lze dobře pozorovat neustálý pokrok, jak s časem rostla kvalita práce, zkušenost autora a náročnost stavby i požadavky modelářů. Smůlou bylo, že se na jeho raných efjedničkách neblaze podepsala tiskárna, kde se ABC tisklo. První čtyři Michalovy vozy F1 trpí špatnou kvalitou tisku, již zmíněný žlutý Lotus 99 T Honda byl v tiskárně doslova zničen – vůz byl vytištěn v lepším případě oranžově, v tom horším flekatě. Autor jej proto částečně přepracoval a vůz vyšel v lepší kvalitě znovu, v posledním sešitu Déček ABC č. 12 věnovaném vozům formule 1 v roce 1991.

Autor a redaktor

Curtiss

Curtiss P-40 F Warhawk – první letounek ze série Mini aerosalon ABC z čísla 4/38 (říjen 1993)

Po roce a půl spolupráce dostal M. Antonický velkorysou nabídku od šéfredaktora Vlastislava Tomana – práci redaktora pro vkládané a vlepované přílohy. V dubnu 1988 skutečně do ABC nastoupil a časem se stal zodpovědným za všechna „déčka“, tedy kompletní vnitřek časopisu na pevnějším papíru včetně „vkládanek“ a „vlepovánek“. Na náročném postu vydržel dlouhých 11 let (tehdy vrcholil náklad ABC: v roce 1990, před cenovou liberalizací, se co 14 dní tisklo neuvěřitelných 315 000 kusů časopisu!) a zároveň se vypracoval v kvalitě svých modelů. Jako autor byl v ideálním postavení – sám modely kreslil a ihned vydával v nejčtenějším československém dětském periodiku.

Při redakční práci často řešil vyplňování menších zbylých ploch na stránce – tak vznikla např. série Mini aerosalon ABC, což byly miniaturní siluetní modely letadel v měřítku 1:160. Vycházely nepravidelně od čísla 4/38 do 12/42 jako zpestření k miniminiboxům 1:160 arch. Milana Weinera a jejich sbírka čítá 24 letadélek (plus tři kousky od ing. Petra Radotínského).

P.W.D.4136 P.W.D.4136-hracka

Na obrázcích výše je model autojeřábu P.W.D. 4136, který Michal Antonický nakreslil podle své hračky z dětství. Hračky, plastikové modely nebo angličáky stály často modelem pro papírové modely, ale o tom někdy podrobněji v samostatné kapitole. Model autojeřábu vyšel na pokračování v ABC č. 17-19/32 (květen-červen 1988), graficky na počítači upravená reedice pak v ABC č. 16-17/44 (srpen 1999). Za snímky děkuji modelářům Miroslavu „štefíno“ Štefkovi (model) a za celý objev Petrovi „Supermufovi“ Houškovi (foto předlohy-hračky).

1995 – začíná éra počítačů

Michal Antonický jako redaktor přijímal do časopisu práce mnoha nových autorů. Jmenujme např. matematičku RNDr. Marii Kupčákovou, jejíž doménou byla didaktická geometrická tělesa rozličných tvarů, a především Pavla Skokana, se kterým vytvořil velkou sérii modelů techniky, především závodních vozů a letadel. Dalším byl Josef Genserek, který jako první v ABC (pomineme-li anonymní reklamní karoserii dráhového vozu z čísla 1/40) otiskl model zpracovaný na počítači. Byl to ruský chráněný křižník Varjag z roku 1899, který vyšel v číslech 4 a 5/40 (říjen-listopad 1995).

Na obrázcích níže najdete dobový dokument, rozhovor předsedy Centra papírových modelů Milana Tesaře s Michalem Antonickým z března 2001. Byl uveřejněn ve Zpravodaji CPM č. 1/2001:

Rozhovor-Ant-ZCPM1-2001a-min Rozhovor-Ant-ZCPM1-2001b-min

Pavel Skokan – z fandy spoluautor

Jedním z nových autorů, jejichž práce redaktor Antonický do ABC přijal, byl Pavel Skokan (*1974). Ten se časem stal nejdůležitějším spolupracovníkem Michala Antonického. Jak se všechno seběhlo?

To se jednou Pavlův otec takhle vrátil z práce domů, z tašky vytáhl časopis ABC a bezelstně jej podal svému (ne)zdárnému synkovi netuše nic neblahého. Bylo to číslo 12/27 (únor 1983) a byla v něm obsažena vystřihovánka malého stavebního stroje, válce Dynapac LP 65 z dílny R. Vyškovského, s figurkami stavebních dělníků. Život osmiletého Pavla se rázem změnil – totálně propadl papírovým modýlkům!

ABC se tak stalo jeho věrným kamarádem. Po čase dolepil sám svůj první model – letoun Z-37 Čmelák autorů ing. Vladimíra Hynka a Jiřího Suka z ABC č. 10/28.

Osudová historie pokračuje – jak se započala Pavlova spolupráce s Michalem Antonickým a s ABC?

OkalVše začalo díky velkému leteckému „Speciálu ABC“ Zima 1988, který se objevil na stáncích s novinami v říjnu toho roku. Vyšel v něm mj. zmenšený reprint letadla Turbolet L 410 UVP arch. R. Vyškovského. Právě s tímto modelem se na jaře 1989 zúčastnil tehdejší žák 7. třídy základní školy Pavel Skokan v té době největší papírácké výstavy a soutěže konané v České Lípě. Na této akci se dal do rozhovoru s Václavem Šorelem (spolupracovníkem redakce ABC a velkým příznivcem letectví a modelářství) a ten jej pozval do redakce ABC.

Když za doprovodu rodičů nesměle vkročil do redakce, netušil, že v jednom z pracovníků najde tvůrčího partnera, se kterým spolupracuje dodnes. Přinesl s sebou svou vlastní vystřihovánku řadového rodinného třípodlažního domu Okal 78 (obr. vlevo). Ábíčko okál nevydalo – inu, konkurence v tvorbě architektury Richarda Vyškovského byla příliš veliká. I když Pavel tento model později několikrát překresloval, dosud nevyšel tiskem.

Michal Antonický „dotahoval“ vystřihovánky začínajících autorů tak, aby měly solidní publikovatelnou kvalitu. Totéž platilo o rané tvorbě Pavla Skokana – Michal se jej jako začínajícího autora ujal a začal ho učit.

Pavel se dočkal svého prvního modelu v ábíčku dne 8. ledna 1991, kdy vyšlo číslo 9/35 a v něm zelený silniční kamión LIAZ 100.47 v měřítku 1:32. Michal Antonický Pavlovu konstrukci vybarvil a vytvořil návodnou kresbu dle standardů ABC. V úvodním textu k modelu čteme: „Konstrukci vystřihovánky pro vás připravil Pavel Skokan z Čepiroh u Mostu.“ Autor model dokonce výtečně doplnil o kontejnerový návěs NK 342824. V měřítku 1:32 ho ale v redakci odmítli pro svoji velikost. Nakonec se našlo řešení – zmenšit model kamiónu i návěsu na měřítko 1:43. Zmenšený LIAZ vyšel tedy znovu v čísle 21/36 a návěs hned v následujícím č. 22/36 (obr. vpravo).

Druhým modelem P. Skokana s doladěním M. Antonického byl autoveterán Bugatti T50 v měřítku 1:32, který jsme nalezli v ABC č. 4/36. Tento model vyšel rovněž v samostatném výtisku vydavatelství Pressfoto-ČTK v roce 1993, zde byl ovšem přepracován a zvětšen na měřítko 1:24 (obr. vpravo). Model z Pressfota jsem lepil a vyžaduje vycpávku karosérie, aby se neprolamovala. Poměrně velkým oříškem je udržení geometrie blatníků, které mají, především v přední části, tendenci klesat dolů.

S Pavlem Skokanem vytvořil Michal Antonický velkou sérii modelů techniky, především závodních vozů. Na obrázku níže vidíte P. Skokana před soutěžním vozem BMW M3 EVO 2,5I stáje Bervid a pro srovnání fragment vystřihovánky této předlohy, která vyšla v ABC č. 16/38 (foto z archivu P. Skokana):

BMW_M3EVO2.5I

BMW_M3EVO2.5I-model

Zatímco Michal je specialistou na papírové automobily, především soutěžní a F1, ale též na oblíbené autobusy, Pavlovo modelářské srdce patří letadlům. Oba autoři na svých modelech spolupracují, ale obecně se dá říci, že vozy jsou především dílem Michala a letadla zase vznikají v Pavlově konstrukční dílně.

AntSkPapírových modelů letadel v době Pavlových začátků v ABC mnoho nevycházelo – v ročnících 30, 32 a 34 nevyšlo ani jedno letadlo, v ročnících 31 a 35 jediné. Zaoblené tvary aeroplánů, nesnadné pro konstruktéry, Pavla neodradily a přiměl ke spolupráci na nich i automobilového specialistu Michala Antonického.

Prvním letadlem s podpisem obou autorů v ABC byl známý Čmelák, Z 37 T Agro Turbo v přibližném měřítku 1:72, který vyšel v čísle 13/36 v březnu 1992 (JA 044, reedice č. 4/50).

Na další unikátní fotografii z Pavlova fotoalba vidíme oba autory při práci na vystřihovánce bombardéru z 2. svět. války Vickers Wellington Mk I.c,  který jako první nese nový autorský kód Pavla Skokana SK 001 (model v měřítku 1:72 vyšel v čísle 23/37 v srpnu 1993 a později též v reedici v číslech 11 a 12/49).

Za všechna další efektní Pavlova letadla jmenujme alespoň německý bombardér z 2. světové války Junkers JU 88/A-10 (ABC č. 18/40, reedice č. 21/48) nebo dopravní Boeing 737-300 v modrém zbarvení cestovní kanceláře a tehdejší letecké společnosti Fischer (č. 9/42).

Průkopník počítačové tvorby

Pavel Skokan byl vedle J. Genserka jedním z prvních propagátorů moderních technologií v konstrukci papírových modelů. Pavlova matka dostala k Vánocům roku 1995 od Ježíška bezvadný dárek, či spíše Dar: počítač. Pavel pochopil, že nejde jen o hračku, ale o výrobní prostředek, o nástroj. Poprvé použil počítač při tvorbě modelu dieselové lokomotivy T 679.020 (kód SK-008, viz ukázka níže) pro ABC č. 6/41 (listopad 1996). Ovšem to už byl Pavel zkušeným autorem a tvůrcem.

T679.020

Oba autoři, Michal a Pavel, prošli tvrdou školou klasické ruční kresby vystřihovánek a museli vyhovět vysokým nárokům, jež si kladlo vydávání modelů v ABC. Byl to právě Pavel, kdo přivedl Michala Antonického k počítačové tvorbě a spolupracuje s ním dodnes. Společně se jim podařilo skloubit počítačovou kresbu s papírovými modely a dotáhnout ji k náročným a propracovaným maketám.

Mega Graphic a „katastrofa Titanicu“

Vůbec první firmou, kterou Pavel založil ještě se svými spolužáky na učilišti v Letově, kde z něj měl vyrůst kvalifikovaný mechanik strojů a zařízení, byl LiTTleTrain. Zabývala se výrobou doplňků pro modelovou železnici velikosti TT (M 1:120), jak vtipně napovídal název subjektu. V sortimentu nechyběly ovocné stromečky, kamínky, molitanová drť pro tvorbu křovin, modelářské posypy (tradiční tráva, louka, ornice a štěrk) apod.

Konečně 11. ledna 1995 Pavel založil svůj podnikatelský subjekt Mega Graphic, který měl od počátku rozmanité předměty činnosti:

  • zprostředkovatelská činnost;
  • od 24. 1. 1996 reklamní činnost, zprostředkování obchodu, výroba vizitek, svatebních oznámení, letáčků, technických výkresů, laminování, návrhy plakátů, překlady a videoprezentace;
  • od 18. 2. 1998 zámečnictví, nástrojařství;
  • od 19. 4. 2004 vydavatelské a nakladatelské činnosti.

MG-logo1MG-logo2Při vzniku firmy vypomáhal Pavlovi se zakázkami Pavel Stezka, který je také autorem prvního loga MG, studia speciálních počítačových efektů. Taktéž vytvářel první videoprezentace, např. pro stánek Letov, při účasti této firmy na Aerosalonu pořádaném na letišti Ruzyně. Dalším větším raným projektem byla spolupráce s firmou Směr na přípravě výroby plastikového modelu MiG-19 v měřítku 1:48, kde se také v rámci modelování tohoto letadla vytvářela videoprezentace.

Pavel Skokan záhy správně rozpoznal, že zde existuje velký potenciál pro rozvoj papírového modelářství a vydávání nových, původních vystřihovánek – náročnějších a propracovanějších, než jaké mohl unést a vstřebat časopis ABC. K prvnímu vydanému modelu pod značkou MG (tři roky po vzniku firmy) přišel impuls z ABC – byl to „katastrofický“ projekt Titanic.

Počátkem roku 1998 přinesl již zmíněný „lodičkář“ Josef Genserek do ABC model – ba přímo mega model! Nebylo to nic menšího než legendární transatlantický parník Titanic v měřítku 1:400 zpracovaný na počítači na téměř deseti stranách A4 (+ návod). Přesto, že tehdejší ábíčko tisklo na svých stránkách mnohem rozsáhlejší projekty (např. MPR I-III zabírá více než 120 stran), byl Titanic odmítnut pro svůj velký rozsah. Informaci o tomto modelu přineslo ABC č. 16/42 v březnu 1998: Na „déčkové“ straně d6 vyšel inzerát s barevným snímkem postavené lodi a s nabídkou na objednání vystřihovánky. Redakce ji tiskla zpočátku na inkoustové tiskárně a pořizovací cena byla vpravdě „ábíčkovská“: stačilo zaslat 6 čtyřkorunových známek . . . ovšem, to neměli dělat . . . vlastně naopak, díky za to!

TitanicRedakci ABC zaplavily doslova tisíce žádostí o zaslání modelu! Svou roli bezesporu sehrál veleúspěšný americký film o zkáze lodi z roku 1997 – autor modelu byl prostě mimořádně prozíravý. Svědkem situace v redakci je lehce zoufalý článek v ABC č. 22/42 (červen 1998) na straně d8, s příznačným názvem „Druhá katastrofa Titaniku“. Redakce zde popisuje svůj „boj“ s pěti tisíci (!) objednávkami (půjde patrně o český, ne-li světový rekord v okamžitém zájmu o vystřihovánku). Drobný tisk na inkoustovce pochopitelně nemohl uspokojit takovouto poptávku, a tak redakce nabídla model několika vydavatelstvím, které by mohly zajistit větší náklad ofsetovým tiskem. Uspěla u firmy Mega Graphic – a k článku byla rovnou připojena Pavlova adresa v Čepirozích u Mostu pro další objednávky, jakož i nabídka dalších modelů MG – vesměs závodních vozů.

MG-letacek-minTak se přihodilo, že v roce 1998 vyšel první model pod značkou Mega Graphic – pyšný a tragicky pokořený Titanic. V roce 2006 se dočkal vylepšení a reedice.

Další modely na sebe nedaly dlouho čekat – v zásilce s Titanikem jsem v květnu 1998 obdržel i malý propagační letáček vydavatelství Mega Graphic (obr. vlevo), který avizuje vydání nových atraktivních papírových soutěžních vozů a efjedniček – některé záhy vyšly, jiné kupodivu nikoli, ale firma se v každém případě rozjela a dnes patří ke špičce mezi vydavateli náročnějších papírových modelů.

Dveře autorům otevřené

Porsche-Omron-Repsol-minNa vydavatelství Mega Graphic je sympatické, že dávalo a dává prostor i jiným autorům, nikdy nešlo o vyložené two-men-show Pavla a Michala.

Po dvou atraktivních soutěžních vozech Porsche 962C z Michalovy dílny (které předběhly svou dobu – byly opravdu mimořádně „vymakané“, včetně detailně vypracovaného motoru s možností odkrytování vozu) přišly v roce 1999 hned tři práce vynikajícího slovenského autora, Ing. arch. Mariána Hlaváče, známého především modelářům a čtenářům časopisů Fifík, dnes již zaniklého Elektrón-Zenitu, ale také ABC: vodní mlýn a zvonice z Oravy, dragster White Heat a prototyp závodního vozu Matra P 29.

MG-mlyn MG-dragster MG-Matra

Josef Genserek byl sice lodní specialista známý z ABC a právě jeho Titanic otevřel éru vydavatelství Mega Graphic v oblasti papírových modelů, ale nevyhýbal se ani stavbám, o čemž svědčí jeho pěkný kostelík z Ostravy-Hrabové vydaný v ABC. Rok po Titanicu vydal u Pavla Skokana další obdobnou práci, dřevěný kostelík z Maršíkova.

MG-kostelik MG-JAWA884

V řadě autorů vydávajících své modely u MG nechybí ani Miloš Čihák, před lety hojně publikující v ABC, kde se věnoval především své ojedinělé řadě papírových motocyklů. Pan Čihák je klasickým kreslířem pracujícím ručně (ano, má dobrou „školu“ R. Vyškovského) a jeho plochodrážní JAWA 884.5 zaujala Michala Antonického. Upravil a doladil ji v grafickém programu na počítači a v roce 2000 vyšla u MG ve velkém měřítku 1:12. Téměř shodný, jinak zbarvený model vyšel později také v ABC, JAWA 884.6, již v menším měřítku, které odpovídalo řadě motocyklů M. Čiháka, 1:15 (č. 4/51, únor 2006).

Antonín Krejčíř se pravidelně objevuje na stránkách ABC, asi nejznámějším jeho modelem je bájný trojský kůň z čísel 14+15/45 a také série rozhleden z naší vlasti. Ovšem dva „pořádnější“ modely vydal až u Mega Graphic – a byly to dosud jediné dva modely tohoto vydavatelství z oblasti pozemní bojové techniky: Jagdpanther SdKfz. 173 (vydáno 2001) a M3A2 Halftrack (2003).

MG-Jagdpanther MG-Halftrack MG-Hrusice

Sk-Zetor-min

Dnes velmi známý a oblíbený autor papírové architektury a především kostelů ze všech koutů naší vlasti, Ondřej Hejl, má rovněž svůj zápis v seznamu spolupracovníků MG, jeho kostel svatého Václava, Hrusice zde vyšel v roce 2005. Záhy se autor „postavil na vlastní nohy“ a již po léta vydává spousty svých modelů architektury vlastním nákladem.

Ing. Václav Jančata, originální autor propracovaných modelů (z ABC znáte jeho náročné vrtulníky nebo legendární českou stíhačku Avia B-534) rozpracoval detailní model historického traktoru Zetor 15 ze sbírek pražského Národního zemědělského muzea, ale model nedokončil do publikovatelného stavu. Pavel Skokan práci dotáhl do cíle a traktor vyšel jako reklamní model muzea v roce 2009.

Zatím posledními externími autory pod křídly MG jsou výborný slovenský autor modelů F1 Ján Priškin, který přinesl „malým velkým klukům“ nádherný model atraktivního vozu Renault Alpine A443 ze závodů v Le Mans, a dále Jakub Novák a Ivan Ryba, tvůrci další soutěžní šelmy, přímo černé pumy, Audi A4 DTM 2009 R14 plus (model vyšel v r. 2013).

Úvodem složité „závodničky“, poté škodovky, karosy i letadla

Značka Mega Graphic dnes ovšem znamená především práce autora Michala Antonického a Pavla Skokana coby tvůrce a vydavatele v jedné osobě.

Michal je specialista „autíčkář“ a pod široký pojem „auto“ schováme jak monoposty F1, tak škodovky či autobusy. Díky exkluzivní spolupráci MG s firmami Škoda a Iveco mohou tito autoři oficiálně uvádět na trh zajímavé papírové vozy z historie i současnosti obou těchto značek.

MG-Fabia MG-Benetton1 MG-Benetton2

Michal vydal u MG pouze dva vozy F1, a to již dosti dávno – v roce 2000 to byly dva známé pestré Benettony B190. Podobně jako již zmíněná „dvojčata“ Porsche 962C byly i benettony na svou dobu velmi detailně vypracované, s možností sejmutí krytů a pohledu na „střeva“.

Záhy u nás vypukl neskutečný rozmach, řekli bychom nadprodukce nových modelů F1 od čerstvě se zrodivších autorů. Trend byl inflační – vzniklo velké množství nových papírových monopostů s nižší detailností a trh se záhy přeplnil. Začaly vycházet sady sešitů s papírovými efjedničkami a vývoj přerostl v kvanta původních laserových výtisků, které vycházejí dodnes a které čas od času vydával i Michal ve spolupráci s firmou PKAA Pavla Krejčího. Je ovšem pravda, že lesklejší laserový tisk vyhovuje nablýskaným fofr-rakvím lépe než matný ofset a že vysoká detailnost se do nových konstrukcí vrací – i díky novým technologiím (laserem vypalovaným dílům).

Počátkem roku 2014 se Michal osamostatnil a oznámil vznik své nové edice modelů F1, m.a.s.s. (michal antonický studio servis), kde představuje díla svá i dalších autorů, např. Jána Priškina:

Mass

Staré partnerství s Pavlem Skokanem pod křídly Mega Graphic ale neopouští.

V sešitech MG dostala prostor řada soutěžních vozů Škoda v měřítku 1:24 a také české autobusy v jednotném zmenšení 1:43, což je tématika, kterou má ráda spousta modelářů, bez ohledu na věk.

Sk-MPMPM-26MAY12

Pavel se svým „spitem“ v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují, 26. 5. 2012. Foto: -StF-

A co „letec“ Pavel? Velký fanoušek všeho létacího vydal svůj první model „létavce“ pod křídly vlastní firmy teprve v roce 2012 – byl to slavný válečný Supermarine Spitfire Mk. VB Františka Fajtla. Dalším je opět historický letoun, ovšem o generace novější – nadzvukový Concorde  G-BOAD.

MG-logoVydavatelství Mega Graphic rozhodně nepatří k nadproducentům chrlícím jeden model za druhým. Naopak, věnuje hodně času pečlivé přípravě a neváhá vydání modelu odložit o dlouhé měsíce, pokud se ukáže nutnost model vylepšit a doladit – tak, aby modeláři dostali do rukou opravdu kvalitní dílo. Firma se vyvíjí a kráčí dál v technologii a doplňcích, v poslední době rozšířila svou nabídku o laserem vypalované díly, které značně ulehčují modelářům život a vylepšují vzhled modelu.

Za spolupráci na textu a fotogalerii velmi děkuji Michalu Antonickému, Vojtovi Čabanovi, Michalu Kavalierovi, Pepovi Kropáčkovi a Pavlu Skokanovi.

-StF-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *