Marián Hlaváč

Marián Hlaváč a jeho modely, které pohladí na duši

Marian_Hlavac1xI slovenští papíroví modeláři měli to štěstí a mají svého „Richarda Vyškovského“. Je jím beze sporu Ing. arch. Marián Hlaváč, rovněž vystudovaný, profesionální architekt a rovněž vynikající konstruktér vystřihovánek. A dokonce tvořící podobné modely, jako jeho velký vzor.

Narodil se v roce 1972 v Trenčíně a žije se svou rodinou v Novém Meste nad Váhom. Ve stejném městě vystudoval Gymnázium M. R. Štefánika a poté Fakultu architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Profesionálně se věnuje architektonické projekci.

Betlem-BaJ-HlavacGenerace modelářů vyrostly s časopisem ABC a nejinak tomu bylo i v případě Mariána Hlaváče. Ve svém úplně prvním ábíčku (č. 7/24) objevil vystřihovánku závodního veteránu Renault Grand Prix 1906 od Richarda Vyškovského, ale ještě si na ni netroufl. Odhodlal se až o pár měsíců později a poprvé „střihnul“ do vozu F1 Ligier JS 11 z čísla 16/24. Byl to odvážný – a neúspěšný dětský pokus s první stavbou poměrně složitého modelu. Modelářských zkušeností ale přibývalo s každým novým ábíčkem a stavební stroj Jobdog, skříňová Avia nebo formule Ferrari 312 T2 už odrážely výsostnou spokojenost v očích mladého modeláře.

Symbol Zenitu a Fifíku

Nebyl jediný, koho uchvátily přitažlivé modely arch. Vyškovského – lepil prakticky jenom je, především vozy formule 1, stavby Skansenu ABC, stavební stroje a požární techniku. Formule 1 i lidová architektura byly v té době v ABC vzácným „zbožím“, a tak se modelář Marián rozhodl zkusit nakreslit vlastní. Vliv pana architekta Vyškovského byl velmi silný a inspirující, takže bylo jen logické, že modely Mariána Hlaváče velmi připomínaly styl českého klasika. Měl štěstí, slovenský časopis s polytechnickým a přírodovědným zaměřením Zenit pionierov, později Zenit a Elektrón Zenit (E+Z), začal otiskovat vystřihovánky a přijal práce nového talentovaného autora.

Zenit-Hlavac-lidovkaPrvním jeho publikovaným modelem byl větrný mlýn v Zenitu pionierov č. 26/1987-88, což bylo poslední číslo 2. ročníku tohoto časopisu – autorovi bylo tehdy teprve 16 let! Jeho stavby lidové architektury se staly známými a dnes jde o sběratelské vzácnosti (na obrázku vpravo je onen první mlýn vpravo nahoře. Foto slepeného modelu najdete v galerii na konci stránky).

Zenit-Hlavac-F1Pro Zenit nakreslil v letech 1988-90 i tři vozy formule 1: JPS Lotus 98 T-Renault, Camel Lotus 99 T Honda a Marlboro McLaren MP 4/4 Honda, což jsou mezi sběrateli vyslovené rarity. Mají jednu spojitost – všechny pilotoval Ayrton Senna. Ruční kresba vozů včetně náročných reklam už dnes může vyvolat lehký úsměv, ale jen si představte toho zapáleného mladíka, s jakým úsilím se sklání nad výkresem, s trubičkovým perem v ruce …

S dalším kvalitativním růstem mu pomohl vynikající český konstruktér Ladislav Badalec, který spolu s neméně známým ing. Ladislavem Jakubčem hodně publikoval v Zenitu a jezdil na slovenské modelářské akce. L. Badalec se podělil s mladým autorem o cenné zkušenosti s barvením anilínovými barvami a o další finesy konstrukce vystřihovánek.

Zenit-Hlavac-kostol_sv_MikulasaM. Hlaváč vydal v časopise Zenit, později Elektrón+Zenit celkem 28 vystřihovánek. Ukažme si alespoň některé očobijné až mrakotřasné:

Dosti vzácný kostol sv. Mikuláša v Bratislave, velký, třístránkový model (obr. vpravo) vyšel ve dvou E+Z, č. 7+8/92. Hovoří sám autor: „Bol pripravovaný pre MiniZenit, už existovala aj kresba na titulku (bola hrozná), ale žiaľ, práve vtedy MiniZenity skončili.“

Zenit-Hlavac-veteranyZajímavé autoveterány – Packard 1912 v měřítku 1:32 z čísla 9/1988-89, kterého klidně můžeme považovat za poctu Richardu Vyškovskému (viz první práce pánů Blechy a Vyškovského pro ABC), ovšem Mariánův Packard má zadní stahovací střechu zvednutou, nataženou. Nebo Oakland 1928 roadster z čísla 13/1989-90 (obr. vlevo).

Matra_P29xPrototyp (z roku 1987) sportovního vozu blízké budoucnosti Matra P 29 mne, přiznám se, svým dizajnem příliš nevzal za srdeční svalstvo. Je to taková žaba s malými koly 🙂 . Možno postavit dvě verze vozu (žlutý s reklamou Michelin a modrý Gitanes), podvozek je jeden. Přes diskutabilní vzhled bylo tomuto vozu věnováno překvapivě hodně pozornosti ze strany vydavatelů:

  1. Poprvé Matra vyšla v E+Z č. 3 / 92/93,
  2. poté vyšla samostatně ve vydavatelství Mega Graphic v roce 1999, barevně upravena,
  3. dále pouze modrý vůz, barevně upraven a přepracován na PC, vyšel ve Fifíku č. november 2003,
  4. a nakonec stejný model ještě v kompilační knize Marián Hlaváč – Vystrihovačky (2008).

  

Dragster-MG2Vydavatelství Mega Graphic Pavla Skokana vydalo v roce 1999 celkem tři vystřihovánky Mariána Hlaváče (3× obr. výše), které se všechny těšily šťastnému životu v mnoha vydáních. Vedle Matry to byl dragster White Heat v M1:24, jehož reinkarnace vypadala takto: Původně vyšel v E+Z č. 6 / 94/95 coby Dragster White Heat, poté ve vyd. Mega Graphic přepracován v PC a mírně zmenšen s uvedením měřítka 1:24 (obr. vpravo) – tyto modely mají na střeše číslo 31. Dále konstrukce vyšla v Letním magazínu Fifíka 2000 a v knize Marián Hlaváč – Vystrihovačky (2008), a to přepracována na Blue Monster s číslem 24 na střeše, v původní velikosti (rozsah 4 str.).
Vodní mlýn a zvonice z Oravy jsou velmi pohledné kousky. Vodní mlýn se stal vůbec nejvydávanějším modelem Mariána Hlaváče: Poprvé jsme jej našli v E+Z č. 3 / 94/95, poté přišlo vydavatelství Mega Graphic (1999, uvedeno měřítko 1:145), ABC č. 7/52 (březen 2007, boční díly terénu jsou vyčerněny a model je mírně zmenšen – uvedeno měřítko 1:160), Fifík č. september 2008 a nakonec šmikací sborník Marián Hlaváč – Vystrihovačky (2008). Foto mlýna (i zvonice) přinášíme níže v galerii.

Na velké výstavě Papírové léto III, která se konala v Hradci Králové v roce 2007, jsme díky fandům a modelářům na slovo vzatým, Petru Baldovi a Miloši Drábkovi, mohli spatřit vzácný výjev – dosud nejucelenější sbírku sestavených modelů architektury Mariána Hlaváče. Dokážete všechny vzácné stavbičky identifikovat? 😎 (Galerie na úplném konci této stránky vám pomůže.)

Hlavac-modely2x Hlavac-modely3x

Hlavac-modely1

Zenit-Hlavac-terminalTerminal-v_TV-foto-Buchan-7-94-95Marián Hlaváč pod křídly časopisu Zenit dokonce spolupracoval na jednom projektu s ing. Ladislavem Jakubčem. Zrodil se výborný nápad, pro (nejen) malé ogary jak dělaný – terminál letiště i s malými modely letadel a letištní techniky v měřítku 1:400 – ale bohužel nedokončený.
O architektonickou část se postaral M. Hlaváč, letadélka zpracoval L. Jakubčo. Celé dílo odstartovalo v čísle 2 / 93/94 první částí nazvanou Aero Séria E+Z – modýlkem dopravního letounu Airbus A 310. Následoval terminál letiště, vydaný nadvakrát v číslech 6 a 9. Letadélka a drobná technika doplňující a oživující scenérii pak vyšla ve čtyřech dalších pokračováních s hlavičkou Aero Séria E+Z, přičemž to poslední, s Concorde British Airways, vyšlo přesně po roce od první části – v čísle 2 / 94/95.

Marián Hlaváč poodhaluje: „Vymysleli sme to s p. Jakubčom a p. Buchanom (redaktor pre vystrihovačky), ale nikdy sme to nedotiahli do konca, vlaste hlavne ja. Z tej architektúry chýba podstatná časť – jadro terminálu, z ktorého mali vybiehať dve chodby s dvoma satelitmi. Chodba a satelit vyšli, na rad mal prísť hlavný terminál a nakoniec mali druhýkrát vyjsť chodba a satelit. Malo to byť vcelku veľké, voľne spracované podľa terminálu vo Frankfurte nad Mohanom. Z toho hlavného terminálu možno ešte existujú nejaké rozpracované výkresy. Ani neviem, prečo sa to nedokončilo.“

Zenit-Hlavac-LevocaPoslední vystřihovánkou Mariána Hlaváče v časopise E+Z (pokud nepočítáme reedici Vinohradnických staveb z jihovýchodní Moravy) byla ambiciózní a dnes velmi vzácná radnice v Levoči v měřítku 1:150 (náhled vpravo), dosud autorův největší papírový projekt zkreslený na osmi stranách a vydaný v E+Z č. 6+7 / 95/96.

Časopis E+Z začal ale skomírat a dva roky nato zanikl, ovšem objevila se možnost publikovat v mládežnickém časopise Fifík. Prvním modelem ve Fifíku byl v prosinci 1997 Betlehem, vánoční jesličky, původně vydané jako zvláštní výtisk v Liberci ve spolupráci s Ladislavem Badalcem. Vzpomíná sám autor:

„Môj prvý model uverejnený vo Fifíku bol Betlehem v decembri 1997. Prvý model nakreslený pre Fifík bol dóm sv. Martina v Bratislave – vyšiel v Letnom magazíne 1998. V septembri rozvrh hodín, v decembri 1998 mestská brána a vianočné figurky. Potom som to už chrlil 🙂 .“

Zenit-Hlavac_kaplnkaVe Fifíku se objevilo několik modelů M. Hlaváče z éry E+Z v reedici, byly ovšem barevně upraveny resp. přepracovány:
Zámocká kaplnka (obr. výše) vyšla původně v E+Z č. 3 / 92/93. Pak byla otištěna spolu s barokovou bránou i ve Fifíku č. september 1999, ještě jednou v marci 2007 a nakonec v knize Marián Hlaváč – Vystrihovačky (2008). V E+Z se kaplnka barevně liší (barva sloupů, fasád a věžičky).

Kastiel-Zenit-FifikKaštieľ Dolná Krupá (šlechtický zámek) vznikl jako součást semestrální práce arch. Hlaváče a v podobě kompletní vystřihovánky vyšel v E+Z č. 8 / 92/93. Model se dočkal reedice přepracované na počítači ve Fifíku č. september 2001.Zenit-Hlavac_zvonice

Zvonica z Oravy (obr. vpravo) vyšla v dvojčísle E+Z č. 9-10 / 94/95 a poté i ve Fifíku č. máj 2000 jako „zvonica“ (barevně přepracována).

Hlavac_Marian-Muzeum

Zájem malých modelářů o techniku a celkově moderní trendy přiměly tohoto „žáka české papírové školy“ pověsit anilínky na hřebík a přejít v tvorbě na počítač. Znalci jeho původního díla a tradičněji založení modeláři si trošku povzdechli … ale i v jeho počítačové tvorbě je znát původní, klasická škola a grafické pojetí – což je dobře.

V souladu se zaměřením časopisů (Fifík či ABC) se Marián Hlaváč vždy soustředil spíše na jednodušší věci pro menší modeláře o typizovaném rozsahu dvě strany, viz např. jeho velká série modelů stavební techniky v přibližném měřítku 1:35 (resp. na dvě strany), která se výborně hodí pro modelářský dorost a která vyšla i v ABC.

Kniha Vystrihovačky

Kniha-Vystrihovacky1bV listopadu 2008 dopadl na naše už tak přetížené police tlustospis nazvaný prostě Marián Hlaváč – Vystrihovačky. Nalezneme v něm průřez tvorbou M. Hlaváče pro Fifík. Kniha je to vskutku pompézní – 136 listů pevného papíru, čili těžká váha, a na nich celkem 37 vystřihovánek. Nechybí barevné snímky slepených modelů a návodný text Ako na to. Na své si přijdou především kluci, kteří mají rádi auta, náklaďáčky a pracovní techniku. Ze známé řady žlutooranžových užitkových vozů M. Hlaváče najdeme v knize všechny, až na nákladní auto s pohyblivou (výklopnou) korbou, které ale vyšlo ve Fifíku dvakrát, naposledy v čísle november 2008. Kniha vyšla 15. 11. 2008, vydal Perfekt, Bratislava, v edici Fifíkova knižnica.

Možná se mohlo o trochu více myslet na modeláře-domečkáře – vždyť právě lidová architektura v podání Mariána Hlaváče patří k velmi sháněným. Vodní mlýn je sice velmi pohledný, ale v knize vyšel už popáté (viz výše). Barokové stavby vyšly potřetí. Ale znáte třeba čičmiansku drevenicu z Fifíka č. december 2002 nebo čtyřstránkový kaštieľ Dolná Krupá (E+Z č. 8 / 92/93; Fifík č. september 2001)? Na ty se bohužel v knize nedostalo.

Kniha-Vystrihovacky1x Kniha-Vystrihovacky2x Kniha-Vystrihovacky3x

Papír je kvalitní a pevný – otázkou je, proč na tak dobrém papíru vytiskli jednostranně i návody – není to škoda? Možná by ale kniha vyrobená z různě pevných papírů byla výrobně nákladnější. Kvalita tisku – na první pohled výborná, tisk čistý a důsledně jednostranný, ale ve srovnání s původními vydáními ve Fifíku či ABC jsou barvy v knize mdlejší, světlejší. Modely jsou rozměrově menší než v časopisech. Celkově jde ale o luxusní vydavatelský počin, klobouk dolů.

MH-reedice2014

Reedice starších a vzácných vystřihovánek M. Hlaváče s novými doplňky – vydal MiGas + MED, únor 2014

Pan architekt Hlaváč se hodně věnuje své rodině, synovi a dceři, a své profesi a na nové konstrukce nemá bohužel tolik času, jak bychom si všichni přáli. Jsme ale přesvědčeni, že to je jen dočasný stav a že se opět setkáme s nějakou jeho novou papírovou „chaloupkou“. Dočkali jsme se v roce 2009 a 2010, kdy autor vydal volně stažitelné modely Holubyho chaty na Veľkej Javorine a dvou rozhleden pro Region Biele Karpaty (obrázky modelů najdete v galerii na konci této stránky) a v roce 2014, kdy díky modelářům-nadšencům vyšly jeho tři starší vystřihovánky v reedici, obohacené o doplňky (obr. výše).

Pokud někdo na Slovensku umí stylově nakreslit vystřihovánku architektury, tak je to Marián Hlaváč.

Za laskavou spolupráci na textu děkuji panu arch. Hlaváčovi. Ale tím to tady zdaleka nekončí – nenechte si ujít fotogalerii modelů níže a též mohutný rozhovor Michala „Medium“ s  arch. Hlaváčem. Je to k neuvěření, ale budou se bavit o … vystřihovánkách.

Pro fandy a sběratele je k dispozici kompletní seznam vystřihovánek z časopisu Zenit (E+Z).

-StF-

Marian_Hlavac2Marián Hlaváč odpovídá na 20 otázek Michala „Medium“

Půl roku po první vystrihovačce v časopise Zenit pionierov od dua Badalec-Jakubčo a několika jejich dalších pracích se modeláři setkali s novým jménem napsaném na konci návodu: Marián Hlaváč, posledním z trojice ústředních autorů objevujících se na stránkách Zenitu. Jeho prvním uveřejněným dílem byl větrný mlýn. Asi nikdo z mladých čtenářů-modelářů netušil, že autor je jen o pár let starší, než oni. V době uveřejnění první vystřihovánky byl Marián Hlaváč teprve šestnáctiletý teenager. V éře tvorby pro Zenit nakreslil několik modelů techniky, ale do povědomí se zapsal především jako autor architektury. A jeho „baráčky“ a chalupy patří opravdu mezi to pěkné, co stojí za to si z papíru postavit.
Ještě před zánikem Zenitu (léto 1998) se Marián Hlaváč na krátký čas autorsky odmlčel. Poslední jeho vystřihovánka levočské radnice vyšla na začátku roku 1996 (později vyšly ještě vinohradnické stavby, ovšem v tomto případě šlo pouze o reedici). Ale již na přelomu let 1997-98 začíná spolupracovat s časopisem Fifík. Zde se již věnuje především modelům techniky. Šlo především o jednoduché modely určené stejně jako Fifík dětem. Před několika lety Marián Hlaváč odložil grafické programy a svůj volný čas věnuje rodině. Modelářské dění nesleduje uplně do detailů, ale rozhodně mu nechybí reálný pohled na současný stav „papírařiny“. Ale třeba se zase někdy dočkáme nějakého domečku či jiného modelu. Nuže, zeptejme se jej:

Veterny_mlyn11) Vaší první vystřihovánkou, jež se objevila na stránkách Zenitu pionierov, byl větrný mlýn. Ale pokud se podíváme na celkové zpracování jednoho listu vystřihovacích dílů, asi to nebyla Vaše vlastnoručně kreslená prvotina. Kreslil jste si již dříve modely pouze pro sebe?

Áno, už dva-tri roky pred nakreslením prvej vystrihovačky som začal robiť prvé pokusy s kreslením. Z ABC som totiž lepil iba modely pána Vyškovského – formule, ľudovú architektúru, stavebné stroje a požiarnu techniku, iba výnimočne aj iné modely a od iných autorov. Takže modelov, ktoré ma zaujímali, nebolo veľa a iné zdroje okrem ABC som nemal. Preto som začal skúšať niečo nakresliť, najskôr neúspešne, ale tri modely som dotiahol do úspešného konca – dve ľudové stavbičky (drevenicu a zvonicu) a F1 McLaren MP4/2 Nikiho Laudu. Bolo to kreslenie systémom pokus-omyl. Keď nejaká zostava dielov „nesadla“, všetko som kreslil znova. Ďaľší problém som mal s vyfarbovaním dielov, takže veľa dielov som zničil ešte vo fáze kreslenia. Žiaľ, z týchto modelov sa nič nezachovalo.

2) A pak již následovala vystřihovánka/-ky, které jste nabídnul redakci Zenitu?

Ne ne. Môj prvý dotiahnutý pokus o klasickú vystrihovačku smeroval do ABC. Bola to chalupa zo Španej Doliny, predchodca druhej varianty neskôr vydanej v Zenite. Model som poslal do ABC bez akéhokoľvek predchádzajúceho dohovoru. Kresba bola rovnaká ako u prvých modelov neskôr vydaných v Zenite. ABC však vôbec nereagovalo, ani vystrihovačku nevrátilo, asi v duchu informácie z tiráže – „Nevyžiadané príspevky nevraciame“.

3) Pokus s ABC tedy nevyšel. Na Slovensku ovšem začal časopis Zenit uvěřejňovat vystřihovánky a zkusil jste oslovit i tuto redakci. Bylo Vám tehdy nějakých 16 let – jednal jste podruhé s mladickou odvahou, nebo jste měl, jak by se dalo říci, „trému“? A vybavíte si ještě první kontakt s pracovníky redakce? Např. se šéfredaktorem Ladislavem Györffy nebo Ondrejem Buchanem, člověkem zodpovědným za vystřihovánky?

V dobe, keď som kontaktoval Zenit, som už mal nakreslené dva či tri modely. Nechcel som už riskovať zaslanie kresieb, takže prvý kontakt bol telefonický, so šéfredaktorom Ladislavem Györffym. Na moje potešenie pán Györffy navrhol stretnutie na svojej chalupe (rodičovskom dome?) v obci neďaleko Nového Mesta. Na stretnutie si už veľmi nespomínam, obavy určite boli, pomohla mi však uvoľnená a neoficiálna atmosféra stretnutia. Vyjadrenie pána Györffyho bolo asi pozitívne. Myslím si, že to bola šťastná zhoda okolností – Zenit chcel vydávať vystrihovačky, autorov bol na Slovensku nedostatok a snáď bolo v mojich kresbách vidieť určitý potenciál. Nasledovalo stretnutie v redakcii a vybratie prvého modelu na vydanie.

4) A jak se Vám nadále spolupracovalo s redakcí po dobu existence časopisu?

Spolupráca bola vždy bezproblémová a po istom čase už priateľská. Časopis bol nový, s vystrihovačkami veľa skúseností nebolo a myslím, že neexistovala nejaká jasná vystrihovačková koncepcia. Redakcia mi nechávala voľnosť pri výbere predlôh, takže som kreslil, na čo som mal chuť a čo ma bavilo. Pestrosť modelov bola asi prirodzene zabezpečená tým, že prispievalo viac autorov s rôznym zameraním.
Až v neskoršom období sme diskutovali o predlohách, tak vzniklo (nedokončené) letisko, Radnica v Levoči alebo MiniZenit so stavbami historickej Bratislavy.

5) Inspirací pro rukopis Vaší kresby byly vystřihovánky z dílny arch. Vyškovského. Ale nějaké rady – jak správně na samotné kreslení – Vám do začátku dal také Ladislav Badalec. Ve Vás se tedy propojilo to „odkoukané“ od pana architekta s radami od více technicky založeného Ládi.

Inšpirácia kresbami arch. Vyškovského bola jasná. Na nich som vyrástol, vždy ma fascinovala tá kombinácia perfektnej kresby, primeranej náročnosti a veľmi príjemnej štylizácie modelov. S Láďom Badalcom som sa prvýkrát stretol na súťaži papierových modelárov v Bratislave. Sedeli sme nad kresbami aj zlepeným modelom JPS Lotus 98T a vtedy som sa dozvedel množstvo cenných informácií, ako postupovať pri tvorbe vystrihovačky – napínanie papiera, odpichovanie dielov pri ich rozložení na plochu stránky, farbenie anilínovými farbami – o mnohých fintách som dovtedy netušil. Nevedel som, že existujú kvalitné papiere, propisoty … a tiež som nevedel, aký problém bude zohnať ich. Dovtedy bola moja výbava veľmi jednoduchá, doslova za 5,- Kčs – ceruzka, tuš, pravítko, kružidlo, vyťahovátko z otcových školských čias (neskôr lievikové perko), temperové farby, štetec. Kvalitatívny vzostup bol napriek cenným Láďovým radám asi dosť pozvoľný, prelom nastal až po získaní kvalitných pomôcok.

Vůz McLaren se mi dostal do rukou vícekrát. U jednoho exempláře zařádil tiskařský šotek – některé černé plochy jsou „přelity“ modrou barvou. Pro porovnání dobrý a špatný výtisk.

6) Již dříve jste v rozhovoru s kolegou Standou Fajkusem prozradil, že vedle architektury patřily k Vaším nejoblíbenějším modelům, které jste lepil z ABC, i rychlé vozy F1. Sám jste dokonce tři vozy, Lotus 98 T, Lotus 99 T a McLaren MP 4/4, hned z počátku své autorské kariery nakreslil. Ale proč zůstalo pouze u těchto tří vozů?

To neviem. Všetky tri vozy F1 pilotoval Ayrton Senna, môj obľúbený jazdec, v McLarene zostal ešte niekoľko sezón, takže som asi nemal potrebu nakresiť nejaký iný model F1. Až po rokoch, keď som spoznal veľkého fanúšika F1 a skvelého modelára Ivana Ľuptáka, začal som uvažovať o ďaľšej formuli. Ale ako som sa na ňu chystal, zistil som, že je tu už pár autorov, ktorým v tejto oblasti nemôžem konkurovať, takže to nemá zmysel 🙂 .

7) Vedle efjedniček jste se v začátku pustil i do dvou autoveteránů, Packard 1912 a Oakland 1928 roadster. Pletu se, pokud usuzuji, že i zde Vás ovlivnily modely arch. Vyškovského, jehož autoveterány patří mezi to nejlepší z jeho modelů techniky? Minimálně ten Packard tomu hodně napovídá.

Autoveterány sa mi vždy veľmi páčili a v období môjho aktívneho lepenia boli veľmi „nedostatkovým tovarom“, takže pod vplyvom skvelého modelu Thomas Flyabout z dielne pána Vyškovského (k iným som sa v tej dobe nedostal) som sa rozhodol nakresiť niečo aj ja.

8) Nakreslil jste pro Zenit i několik dalších modelů techniky, ale Vaší doménou z éry tohoto časopisu je bezesporu architektura. Přivedly Vás k architektuře právě modely, nebo jste obdivoval venkovské chalupy i majestátní hrady už jako kluk bez ohledu na modely?

Už v detstve som navštívil zopár hradov, zámkov, ale aj skanzenov na Slovensku. Ale myslím, že väčší vplyv na mňa mali práve modely architektúry z ABC, ktoré som začal lepiť ako 8-ročný. Tam začal môj vzťah k historickej a ľudovej architektúre, neskôr aj k architektúre všeobecne, čo časom vyústilo až rozhodnutiu študovať architektúru.Minizenit-obalkax

9) K architektuře Vás přivedla hlavně modelařina, kreslil jste si vlastní formule. Modelařina tedy velmi ovlivňovala celkově Vaše zájmové volnočasové aktivity?

Moje záujmy boli od detstva silne ovplyvnené práve vystrihovačkami a časopisom ABC, takže aj všetky modely v začiatkoch mojej tvorby boli odrazom mojich záujmov, a ako som už spomínal, kreslil som, čo ma zaujímalo, čo sa mi páčilo a na čo som mal práve chuť. Okrem toho som bol aj vášnivý zberateľ modelov Matchbox, neskôr aj iných, a istý čas som lepil aj plastikové kity áut a motoriek.

10) Modely domečků jste zpracoval z různých končin celého Československa. Jak jste hledal inspiraci pro svou tvorbu? Zaujaly Vás třeba jen nějaké obrázky a články, nebo jste předlohy pro své modely sám nejdříve navštívil osobně?

V začiatkoch tvorby bol často inšpiráciou iba článok s niekoľkými fotografiami. Modely ľudovej architektúry mali tú výhodu, že sa dali voľne štylizovať, prvky z rôznych regiónov sa prelínali a môj prístup k spracovaniu bol dosť voľný a nezaťažený, asi vzhľadom na vek a nedostatok informácií a vedomostí. Podstatné bolo nadšenie.

11) Stylizace se dala celkem bezproblémově využít u lidové architektury. Ale jak to bylo s modely konkrétních předloh? Tam se již dá stylizovat převážně jen směrem k lehké slepitelnosti, aby zůstala podoba s originálem.

V neskoršom období som sa snažil získať viac podkladov, hlavne u stavieb, ktoré boli „skontrolovateľné“. Takže napr. kostol sv. Mikuláša alebo Michalskú vežu som si podrobne obhliadol, zameral aspoň základné zmerateľné rozmery a nafotil. S prípravou fotodokumentácie niekedy pomohol pán Buchan. Levočskú radnicu som navštívil, nafotil a cez pána Jakubča sa podarilo zohnať aj dokumentáciu od pamiatkového úradu. Napriek tomu mi na vystrihovačke unikol jeden portál – v podjazde pod vežou 🙂 . Naproti tomu napr. vodný mlyn bola úplne vymyslená stavba.

Levoca112) Je některý z modelů nakreslených pro Zenit, a je jedno jestli domeček nebo autíčko, pro Vás jak se říká „srdcovka“?

Levočská radnica. Bol to taký najpoctivejšie pripravený model a strávil som nad ním strašne veľa času. Len ma mrzelo, že rozsah vystrihovačky už neumožnil spracovať viac plastických detailov – okná a portály boli iba nakreslené, zredukoval som počet komínov. A ešte jedna vec ma trápila – po predchádzajúchich zlých skúsenostiach s poškodením alebo stratou originálnych kresieb v tlačiarňach som nevymaľovával originálnu perovú kresbu, ale kópiu. Tento postup som použil i viackrát, čo vzhľadom na vtedajšie nekvalitné kopírky viedlo k nepresnostiam vo vystrihovačkách. (*)
Mám rád aj moje prvé modely – so všetkými nedokonalosťami. To nadšenie a chuť do kreslenia už nikdy neboli také veľké.

(*) Zde se můžeme pozastavit a zamyslet se nad možností „betatestů“ v té době. Autor měl na výběr ze tří možností: Nakreslit vystřihovánku a doufat, že nikde neudělal zásadní chybu a nic nekontrolovat. Další variantou bylo nakreslit vystřihovánku 2× a z jedné kresby slepit kontrolní model. Což znamenalo 2× tolik věnovaného času jednomu modelu, který chyběl pro tvorbu jiného, dalšího. Pan Vyškovský k tomu byl dokonce nucen, aby bylo co fotit na obálky sešitů Albatros. Nebo autor mohl udělat kopii a kontrolní stavbu provést z této kopie. Sami víme, jak nejistá je kopie v dodržení rozměrů i dnes, natož před 25 lety. Inu, neměli to páni kreslíři jednoduché.

13) A našel se naopak některý model, který jste tehdy proklínal? Nedařilo se shánět podklady, nedařilo se samotné kreslení nebo si jinak vystřihovánka s Vámi hrála jak kočka s myší?

Nepreklínal som modely. Najviac si spomínam na boj s nekvalitným papierom a tušom, ktorý sa rozpíjal. Takýto boj som zažil napríklad s veteránom Oakland. A v počiatkoch som pravidelne bojoval aj s farbami. A formule – tam som bojoval s reklamnými nápismi 🙂 .

14) Většina vystřihovánek byla na dvě stránky, což bylo kromě jiného i z důvodu omezení pro rozsah ze strany redakce. Rozsáhlejšími počiny byl třeba kostel sv. Mikuláše, letištní terminál a již zmíněná levočská radnice. Vyhovovaly Vám tedy právě ty méně rozsáhlé vystřihovánky? Nebránila Vám limitace rozsahem v jakémsi autorském vyžití v rozsáhlejších projektech?

Tie dvojstranové vystrihovačky boli vtedy štandard, takže som to bral ako fakt. Nemal som pocit, že by ma to obmedzovalo a že by som chcel kresliť rozsiahlejšie modely.Sv_Mikulas-kresbax

15) Možná se pletu, ale jste asi jediný ze zdejších autorů architektury, jenž modelářům nenabídl žádný hrad a vlastně jen jeden zámeček, kaštieľ Dolná Krupá. Co je důvodem této „anomálie“?

Neviem. Možno práve ten rozsah. Ale v tom období to nebolo bežné. ABC vydalo iba Litice, o modeloch z Albatrosu som sa dozvedel až neskôr, na Slovensku neboli dostupné. Neskôr bolo obdobie, že som o tom aj uvažoval, ale zostalo to iba v teoretickej rovine. Možno niekedy …

16) Několik modelů jste také doplnil ilustrací předlohy. Věnoval jste se malování více, nebo jste svými kresbami pouze doprovázel návody vystřihovánek?

Tých kresieb k vystrihovačkám nebolo veľa. Vždy som bol viac technik ako výtvarník. Ale bolo obdobie, že som skúšal aj trochu kresliť a maľovať.

Rover-kresbax Oakland-kresbax

17) Architekturu jste se rozhodl nakonec i studovat a stát se tak profesionálem v tomto oboru. Využil jste někdy svoji dovednost při studiu? Např. že by se model pro Zenit stal zároveň i doplňkem k nějaké Vaší vysokoškolské práci?

Dolna_Krupa5Model kaštieľa v Dolnej Krupej vznikol ako súčasť semestrálnej práce, ale už od začiatku bol pripravovaný tak, aby som ho mohol použiť aj ako vystrihovačku pre Zenit.

18) Časopisu Elektrón – Zenit se bohužel v letech 1997-98 začaly psát jeho poslední čísla a Vy jste přesedlal do časopisu Fifík, kde jste „chrlil“ jeden model za druhým. Ale oproti Zenitu jste pro Fifík kreslil především modely techniky snad všech kategorií a stavbiček bylo již opravdu poskrovnu. Důvodem k tomuto obratu asi byla již Vaše profesionální dráha architekta, kdy jste s architekturou byl v kontaktu po celou pracovní dobu, a vystřihovánky techniky byly tedy příjemným odpočinkem?

Medzi Zenitom a Fifíkom bola niekoľkoročná prestávka, iné záujmy a život bez papierových modelov. Spolupráca s Fifíkom začala oslovením zo strany redakcie. Následne sme veľa diskutovali o tématickej orientácii vystrihovačiek vzhľadom na cieľovú skupinu a súčasné záujmy detí a dali sme prednosť technike. S mojou profesiou to nesúviselo, bolo to smerovanie redakcie a mne to nevadilo.

19) V době aktivního kreslení pro Fifíka jste taky přešel z ruční kresby na počítačovou tvorbu, což mnohé zjednoduší. Je ale něco, co Vám u počítačové kresby z té ruční tvorby schází?

Niečo sa veľmi zjednodušilo, hlavne konštrukcia a rozloženie dielov na stánku, tiež vyfarbovanie technických modelov. Vždy je možnosť všetko opraviť a upraviť. Ale logicky to vedie hlavne k tvorbe modelov techniky. Nostalgicky spomínam hlavne na ručné maľovanie modelov architektúry – štetec, anilínky, to sú staré dobré časy. Pritom tá možnosť je tu aj dnes, skombinovať počítačovú kresbu s ručným dokreslením a vymaľovaním, ale nikomu sa už do toho nechce. (*)

(*) Pozn. -StF-: Jeden tvůrce výtečně kombinující ruční kresbu a tvorbu v PC existuje: Michal Dudáš.

Marian_Hlavac320) Momentálně Vás plně zaměstnává rodina, ale děti začnou být časem víc a víc soběstačnější a třeba najdete trošku času k tvorbě. Máte nějaký svůj vysněný model, který byste chtěl někdy nakreslit?

Nie. Nerozmýšľam o tom a posledné dva-tri roky som prakticky nič nenakreslil. Mám pocit, že vo Fifíku som vyčerpal svoju energiu na tvorbu modelov, bolo ich veľa a v rýchlom časovom slede. Asi potrebujem dlhšiu prestávku. Uvidíme.

Vážený pane Hlaváči, děkuji za rozhovor.

A to je vše. S modely Mariána Hlaváče jsme se mohli setkat i u nás, např. díky již zmíněným sešitům z vydavatelství Mega Graphic. Stejně tak se dostalo několik modelů do časopisu ABC – vodní mlýn, zvonička (pokladnička), dále si možná vzpomenete na dolnooravský srubový dům, vyšla i série modelů techniky z období Fifíka. Děkuji za pozornost,

Michal „Medium“ Erben (rozhovor zaznamenán v březnu 2013)

Za spolupráci na fotogalerii modelů arch. Mariána Hlaváče děkuji kolegům modelářům Petru Baldovi, Janu „IceZero“ Bogdálkovi, Miloši Drábkovi, Zdeňku „TEO“ Smaženkovi, Janu Starému, Michalu „MIO“ Šimkovi – a také panu Hlaváčovi. -StF-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *