Nejsem žádný modelář

„Nejsem žádný modelář. Na to mám příliš nešikovné ruce …“

Tato slova pronesl arch. Richard Vyškovský na vernisáži své výstavy Richard V., král papírový (2009). Jde o výrok paradoxní a trošku úsměvný a zřejmě budeme tohoto výjimečného tvůrce vystřihovánek podezírat z přílišné skromnosti. Nebo je snad více než tisíc tiskových stran modelů všech kategorií malým důkazem?

Richard Vyškovský

Arch. Vyškovský v létě odpočívá (i pracuje) na chalupě. Foto: -StF-, 1. 8. 2009

Některé věci přijímáme natolik samozřejmě, jako by tu byly odedávna. V případě vystřihovánek architekta Vyškovského je to nejspíš dáno tím, že se kvapem blíží půlstoleté výročí jeho prvního modelu. V tuto chvíli nás napadne, kolik dítek asi slepilo vůbec první vydanou vystřihovánku Karlštejn – dobývání hradu, vydanou  ještě pod hlavičkou SNDK v roce 1968, a kolik z nich u této záliby vydrželo. Jedním dechem lze dodat – kdo tak neučinil, připravil se o hodně.

Pap_svetRV1-minŽivotopis ať osobní či tvůrčí byl už předmětem několika zpracování. Pokud bychom hledali tu nejdetailnější verzi, je nutno sáhnout po publikaci Papírový svět Richarda Vyškovského (Nakladatelství XYZ, 2009). Mezi modeláři zasvěcenými je dobře známo, že pan Vyškovský spatřil světlo světa v rodině zavedeného drogisty ve Vídni dne 13. 7. 1929, odkud se během války díky studiu přestěhoval do stověžaté matičky Prahy. Architektura ho dovedla do tehdejšího Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO), kde s malou přestávkou pracoval až do svého důchodu. Už tady měl možnost si vyzkoušet kouzlo papírových modelů, i když na hony vzdálených těm, kterými jednou bude rozsévat radost. Modely mu sloužily jako názorné předvedení jeho vizí, což byl třeba příklad zamýšleného snack baru ČSA v Revoluční ulici. Památná je také práce na pasáži Černá růže, kde do místního kadeřnictví umístil kolejiště s vlastními stavbami. Kdyby tak některý z tatínků tehdy zmáčkl spoušť letité flexarety či jiného fotoaparátu…

Richard VyškovskýJe obdivuhodné, že při jedné ze svých největších profesních zakázek v tehdejší Jugoslávii, trvající 15 let, našel ještě čas na přípravu modelů. Ovšemže budoucí král papíru netrávil onu dobu na jihu Evropy vcelku, po základním čtyřměsíčním pobytu sem zajížděl jen na kratší konzultace, ale to nic na výjimečnosti nemění. Vždyť v té době musel krást svůj volný čas po večerech a víkendech, aby se v ábíčku objevila další část jeho unikátní tvorby. Dalo by se říci, že odchodem do důchodu se situace zlepší, ale pouze z pohledu modelářů. Neboť sednout a nakreslit model, to není jen vzít do ruky rýsovací náčiní a vykouzlit soubor dílů. V tomto směru byla panu Vyškovskému silnou oporou jeho choť Anna, která zejména u modelů architektury vyrážela na průzkumné cesty po stopách budoucích papírových skvostů. Takhle vznikaly ony soubory lidové architektury, takhle se rodila slavná Městská památková rezervace, jejíž jedinečnost v našich podmínkách jen těžko něco překoná.

Richard Vyškovský: Mohou za to angličáky

packard2

Packard Landaulet z r. 1912 – první „angličák“ a první vystřihovánka pánů Vyškovského a Blechy v ABC (č. 12/13, březen 1969)

Možná ne doslova, ale do značné míry kovová autíčka značky Matchbox, prodávaná jako téměř podpultový artikl v někdejším Tuzexu či vybraných hračkářstvích, dala impuls k rozběhu velkého spojenectví mezi časopisem ABC a architektem Vyškovským. Ona mnohokrát citovaná příhoda měla základ v povzdechu někoho z pracovníků SÚRPMa, že tolik žádané angličáky jsou jen obtížně k sehnání. Ze strany pana Vyškovského padl návrh udělat si podobné hračky z papíru. Nešlo o žádnou novinku, vystřihovánky existovaly a v případě malých veteránů už tu byly úspěšné pokusy Jaromíra Svobody. Vyškovský však svým pokusem vytvořil – jak by řekli dnešní teenageři – docela jiný level modelu a dokázal, že existuje i cesta náročnější. Pak stačil legendární článek v Lidové demokracii, kontakt se šéfredaktorem ABC Vlastislavem Tomanem – a onen balvan začal strhávat lavinu, která de facto umocnila pojem české školy papírového modelářství. Pochybuji, že některý z návštěvníků těchto www-stránek nikdy neviděl ony rozkošné veterány, které Vyškovský vytvářel s kolegou Pavlem Blechou, aby je po desetiletích převedl i do propracovanější podoby a hlavně jednotného měřítka. Zakrátko byl Vyškovský žádán o další modely, vedle veteránů tak v autorské dvojici spatřily světlo světa experimentální automobily (i ty měly svůj prapůvod v angličácích), ale i nákladní cisterna na rozvoz mléka či historická lokomotiva a nesmíme zapomenout ani na dvojici letadel.

Konečně „domečky“

Selska_usedlost

Selská usedlost ze Sedlecka (jihočeský statek) – ABC č. 12/18 (únor 1974)

Bylo jen otázkou času, kdy se do popředí dostane i Vyškovskému tolik blízká architektura. Lze k ní započítat i dva počiny patřící ke čtenářské soutěži v časopise ABC svázané s Vítkovickými železárnami – nový bratislavský most a vítkovické senážní věže. Ale ta opravdová „domečková“ mánie vypukla v čísle 2 ročníku 18 (září 1973) v podobě nádraží z jižních Čech se skladištěm a zahrádkou. Narodil se Skansen ABC a i když se časem tento zástupný název tiše vytratil, lidová architektura se utěšeně rozrůstala. Po statcích, usedlostech, mlýnech a kostelu došlo i na moderní pojetí v podobě malé vilky. První velkou stavbou vymykající se pojmu „lidová architektura“ bylo nádraží Ostrava-Vítkovice, ale i to oslavovalo nedávno proslulou bruselskou architekturu. Na přelomu let 1978-79 vykoukl na modeláře ze stran ABC první hrad, konkrétně gotické Litice, ovšem to už měl Vyškovský na svém kontě v té době nejrozsáhlejší vystřihovánku hradu Pražského (bohužel, jak sám přiznává, nekvalitní, protože neměl možnost se dostat do všech prostor, a tím pádem leccos neodpovídá skutečnosti).

Vzpomenuli jsme tu Městskou památkovou rezervaci, ale nelze pominout jejího předchůdce, takzvanou malou MPR, na níž si tvůrce vyzkoušel první větší propojení vícero staveb. Šest domů, radnice a kašna umožnily modelářům sestavit jednu z vícero variant městských celků.

Trocha „přízemní“ argumentace

Tyrrell_P34

Tyrrell P34 (prototyp) – ABC č. 13/21 (březen 1977), reedice č. 20/25 (červen 1981) a Zlatá kniha vystřihovánek RV (květen 2007)

Sám Richard Vyškovský viděl v papírových modelech, podobně jako v redakci ABC, jistý protipól k plastikovým modelům. Sice uznával, že je „plastik“ jednodušší a dá se rychleji sestavit, ale má co do rozmanitosti omezenější prostor. Architektura byla zase výsledkem jeho nelibosti nad typicky německými stavebnicemi a jak při tvorbě proslaveného kolejiště zjistil, krajina s nimi vůbec nevypadá jako od nás. K tomu se ještě přidalo výjimečné spojení s redaktorem Martinem Pilným, s nímž se Richard Vyškovský téměř vždy shodoval. Sice občas byly nápady páně redaktora provázeny povzdechem či chabou obranou, že tohle opravdu nepůjde, ale jak se ukázalo, vždy to nějak šlo. A to musíme vzít v úvahu, že zejména u technických modelů, zvláště vozů F1 či jeepu Willys, nebyla v tehdejší době k dispozici dokonalá dokumentace a vše se tvořilo podle nevelkého počtu ne zcela vypovídajících obrázků. Dnes jistěže jsou tyto modely propracovanější, složitější a vyšperkovanější, ale onen punc bezprostřednosti a jisté improvizace jim bude vždy chybět. A co na tom, že třeba Tyrrell P34 (obr. vpravo) je v podstatě jen prototyp, který v této podobě nikdy nezávodil? Přál bych vám slyšet pochvalné výkřiky mechaniků stáje Martina Strettona, který se „stonožkou“ závodil v seriálu historických F1 Thoroughbred. A také vyjádření obdivu a díků ze strany konstruktéra Dereka Gardnera, který onen vůz vymyslel ve skutečnosti.

Kterou kategorii jsme vynechali?

Ukázka nápadité vystřihovánky typické pro ABC: odměrka na prací prášky, kresba R. Vyškovský – ABC č. 8/33 (prosinec 1988)

Chtít tu letmo vzpomenout na třeba jen každý pátý papírový model pana architekta, budete číst ještě pozítří. Vždyť v již zmíněné publikaci otištěný seznam zabírá 16 tiskových stran. A za každým z modelů je tu kratší, tu delší příběh od samotného záměru až po finální tah štětcem či perem, po poslední tečku a podpis za psaným návodem. Od pana Vyškovského se nám dostalo autoveteránů, lokomotiv, bojové techniky (ač on sám je nevoják), stavebních strojů (jak jinak než pohyblivých), letadel, lodí, motorových člunů, závodní motorky či automobilů (vzpomeňme na půvabnou sérii v měřítku 1:43, mající opět místy inspiraci v kovových angličácích), vozů F1 (na nichž se pan architekt dle vlastních slov vždy „krátkodobě zničil“), techniky kosmické, různých drobných modelů v podobě pokladniček, doplňků, házedel … psali bychom opravdu dlouho. A pokud snad někdo očekává, že budeme vybírat, uvědomujete si, že jde o věc nemožnou? Nebo snad má smysl srovnávat úžasný dvacetistránkový londýnský Tower Bridge s téměř sedmistránkovým vesmírným komplexem nesoucím název Meziplanetární stanice, popřípadě se rozhodovat mezi plně pohyblivým robotem Battletech VHM-6R a trojstěžníkem Golden Hind? Jak dostatečně ohodnotit Městskou památkovou rezervaci, která se dočkala vlastního knižního vydání a pan Vyškovský musel čelit úsměvným dotazům, zda si zájemci o její kompletaci mají pořídit větší byt? Ostatně pokud byste chtěli mít všechny jeho modely na policích, žádalo by si to výstavní síň. Vždyť ve třech prostorách Muzea Karlova mostu v Praze, kde výstava Richard V., král papírový probíhala, byl jen průřez jeho tvorbou.

Přežilý brontosaurus? Ale jděte …

Richard VyškovskýRichard Vyškovský je stále činný, ač už několikrát oznámil, že jeho tvůrčí kariéra je u konce. Nakonec se ale vždycky nechá „zbaňkat“ k dalšímu počinu. A občas z toho vyjde záležitost volající po zápisu do Guinnessovy knihy rekordů. Například u Cífkova statku v Třebízi – v ABC vyšel tehdy jen fragment v podobě hlavní budovy a špýcharu se slibem, že konírna, stodola a chlévy vyjdou později. Nestalo se tak a až u příležitosti vydání Papírového světa Richarda Vyškovského pan architekt dotvořil dalších šest stran vystřihovánky. Prakticky na den po třiceti letech dotáhl do finále dílo, které tehdy nejspíš plánovaným rozsahem překvapilo redakci ABC a ta tiše a nenápadně projekt opustila.

V době počítačů a digitálních udělátek pan architekt nadále usedá k rýsovacímu prknu a bere do ruky štětce a barvy. Snad i proto o sobě říká, že už je takový modelářský brontosaurus. Neslušně řečeno – věkem snad, ale tvorbou zůstává stále mladý. Neberte to jako frázi nebo zdvořilostní klišé. Těžko někdo dokázal ovlivnit životy modelářské obce tak jako on a pokud pomineme plísnění nebohých dítek (ale i dospělejších jedinců) za nekonečné hromady ústřižků a „matlání se s nesmysly“, které pochopitelně jsou naprosto irelevantní, je to asi jeden z nejkrásnějších zásahů do života. Zásah, na který se bude vždy s úsměvem vzpomínat a většina z nás si ho bude chtít pečlivě střežit.

RoBertino Pavelka, červenec 2014
Psáno u příležitosti 85. narozenin arch. Richarda Vyškovského. Foto: -StF-

Kam dál: rozcestník textů o Richardu Vyškovském a jeho díle

MPR

Městská památková rezervace v plné kráse. Z výstavy Richard V., král papírový, Muzeum Karlova mostu, Praha (říjen 2009 – březen 2010)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *