Ředitelství UNICHEM

 Název: Budova oborového ředitelství Unichem v Pardubicích
 Autor: Jiří Bouda (pravděpodobně, autor neuveden)
 Autorský kód: Neuveden
 Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 17, vyšlo 13. 10. 1972
 Měřítko: 1:400
 Rozsah: 2 strany A4
 Počet dílů: 12 fyzických
 Stavba modelu: Ano
 Fotogalerie: Ano

Ředitelství Unichem

Krátce o předloze modelu – budova ředitelství Unichem

ABC velice často spolupracovalo s různými podniky a v éře rozvinutě reálného socialismu tak vlastně reprezentovalo tržní hospodářství. Něco málo už jsme o tom my, papíroví archeologové, napsali při prezentaci veteránů dvojice Blecha-Vyškovský či experimentech dalšího týmu ŠOK (Šorel-Kobík), jejichž vystřihovánkové díly byly ozdobeny dobovými reklamami na všechno možné. Několikrát šla redakce ještě o kousek dál a spojení s určitým sponzorem umocnila tím, co bylo pro ábíčko typické a nejpřitažlivější – papírovým modelem. Jednou z nejznámějších akcí tohoto druhu byla série spřažená s Vítkovickými železárnami (tehdy VŽKG) – o ní se můžete dočíst zde. Zhruba ve stejné době došlo k podobnému počinu, a sice na začátku 17. ročníku, tedy v době, kdy svou premiéru slavila slavná „déčka“. Spolupráce s chemickým gigantem Unichem přinesla čtenářům alespoň vzdálenou představu o tom, kde špičky tehdejšího generálního ředitelství rozhodují o chodu hned několika dalších subjektů.

Ředitelství Unichem

Budova oborového ředitelství byla dostavěna v roce 1967 a stala se sídlem 15 podniků

Samotná budova byla vystavěna na náměstí Budovatelů v centru Pardubic – její dokončení spadá do roku 1967 a posléze se do jejích útrob přestěhovali zástupci 11 výrobních podniků, dvou výzkumných ústavů a dvou obchodních organizací plus jedné společnosti pro projekci a výstavbu. V té době šlo o velice známé společnosti, posuďte sami: Chirana, CHZ Sokolov, Barvy a laky, Crytur, Technoplyn, Tonaso Něštěmice, Spofa, Foma, Lachema, VCHZ Synthesia, CHZ Dukla Ostrava, VÚOS, VÚSPL… kdeže je jim dnes konec. Nově vystavěný celek se skládal ze čtyř hlavních částí – dominovala mu osmipatrová provozní budova se střešní strojovnou výtahu, výstavní síň, zasedací hala a velký sál pro samočinný počítač EC 1040. V porovnání s dnešní digitální miniaturizací to vyvolá pobavený úsměv, podobně jako informace, že se v lednu 1985 podařilo za pouhé čtyři a půl měsíce nahradit zastarávající „mašinku“ novějším typem EC 1055.

Ředitelství Unichem

Pohled na bývalé náměstí Budovatelů, v sousedství Unichemu stojí sídlo pardubického Plynostavu. Na strojovně výtahu budovy Unichemu je nápis Chemie, ve vystřihovánce ale chybí.

Sametová revoluce změnila nemálo věcí bez ohledu na jejich smysluplnost či nesmyslnost – proto VHJ (Vyšší hospodářská jednotka) Unichem po třiceti letech existence zanikla a na její místo nastoupil nově vzniklý státní podnik Chema, do jehož vlastnictví přešla i budova. V divokých vodách privatizace ale Chema s. p. po čtyřech letech zanikl, když jej odkoupila firma AIM. Tento kontrakt byl realizován díky půjčce od banky IPB, ovšem kolem transakce se nahromadila spousta dohadů a spekulací. Proto se spokojme s konstatováním, že posléze se majitelem budovy bývalého oborového ředitelství Unichemu stala IPB Pojišťovna a na sklonku minulého století přichystala její velkolepou přestavbu. Objekt na náměstí, přejmenovaném na Masarykovo, prošel skutečně v letech 1999-2000 kompletní rekonstrukcí: byl prakticky celý vybourán, zachován zůstal pouze skelet, jenž byl nákladem 860 milionů korun (mluví se ale také o částce blížící se miliardě) nově obestavěn. Jednou z nejdiskutovanějších částí se stal kontroverzní „skleněný stan“. V tisku se debatovalo nejen o podivném zákulisí stavby, chybějící kolaudaci, ale také o problematice oné plochy, která měla oslňovat řidiče a dokonce činit potíže pilotům v letecké dopravě. Každopádně budova, jejíž návrh vzešel od Soběslava a Petra Macase, disponuje: „…užitnou podlahovou plochou celkem 28 510 m2, kromě restaurací a obchodních ploch je tu místo přibližně pro 500 pracovníků. Ve třech spojených budovách je 15 výtahů a 14 strojoven vzduchotechniky, krytý parking má kapacitu 150 míst,“ alespoň tak popsal novou dominantu Masarykova náměstí při slavnostním otevření 20. 12. 2000 generální ředitel IPB Pojišťovny Jiří Morávek.

Ředitelství Unichem

Současná podoba náměstí, dnes už nesoucí jméno Masarykovo. Jen málokdo by hledal spojitost mezi budovou ČSOB Pojišťovny a bývalým Unichemem. Že jde o totéž místo, dokazuje fragment Plynostavu vlevo v pozadí.

Po dalších vlastnických změnách se na budově objevilo logo ČSOB Pojišťovny, proto došlo na pojmenování ČSOB Palace, a v této podobě stojí budova na adrese Masarykovo náměstí 1458 dodnes. Při prvním, druhém a dost možná i třetím pohledu na ni by spojitost s modelem z ABC leckdo hledal opravdu těžko.

STAVBA MODELU – budova ředitelství Unichem

Modelové provedení Unichemu ve formě vystřihovánky v ABC je opředeno závojem tajemna a určitými anomáliemi …

Ředitelství Unichem

… ačkoliv projdete zmíněné číslo zleva doprava, zezadu dopředu a zdola nahoru – a případně i opačně, nikde nenarazíte na jméno autora vystřihovánky. Nicméně archeologové na slovo vzatí se kloní k názoru, že by mohlo jít o …

Poznámka papírových archeologů na slovo vzatých

Archeolog na slovo vzatý Standa F. a kolega archeolog vzatý za slovo Pepa JoK se ve všední shodě domnívají, že by mohlo jít o… ne, že půjde… ne, že určitě jde o práci Jiřího Boudy.
K tomuto názoru nás vede vědecká metoda srovnávací – tj. popadneme jeden tlející papír a porovnáme jej s jiným tlejícím papírem. Pokud fleky na obou vzorcích jsou si podobné, jde o dílo stejného flekmistra. Jiří Bouda ve stejné době, tj. v roce 1972, vydal u vydavatelství Albatros dnes velmi unikátní sešit vystřihovánek nazvaný květnatě Nádraží. Nuže, popatřme na vzorky – vlevo Unichem z ABC, vpravo ždibec nádraží z Albatrosu:

Ředitelství Unichem

Výtvarný charakter obou ukázek je velmi podobný – včetně čárkovaných ohybových čar u chlopní a číslování dílů pomocí kombinace čísla a písmena. Komise rozhodčích soudců tak považuje autorství budovy Unichem za prokázané (drobný detail, že Komise rozhodčích soudců je svým personálním obsazením shodná s navrhovateli řešení, je nepodstatný). Ale nyní už opět dejme slovo RoBertinovi, který nervózně cvaká nůžkami a roztržitě míchá lžičkou v butelce Herkulesu místo ve své kávě… (-StF-)

STAVBA MODELU – pokračování

Jde o klasickou „krabicovku“, na první pohled triviální, ale zdání klame. Rovněž označení dílů má určitou zvláštnost: model je rozdělen na čtyři části „očíslované“ písmeny A, B, C a D. Zejména B1 je díl velice rozlehlý a zpracovat ho, to už chce namáhat šedou kůru mozkovou. Zvláště, když se autor nezabýval takovou maličkostí, aby vyznačil, jak se vlastně má papír ohýbat. Značení je jen jedno, a sice  – – – – – – – , takže nebohé dítko předškolního věku či teenager za reálného socialismu musel jít neoblíbenou cestou pokus/omyl/náprava, a to několikrát opakovat. Co to udělalo s ohyby s ohledem na tradičně „chlupatý“ papír, netřeba dodávat.

Ředitelství UnichemTaké návodová kresba (obr. vpravo) se do jisté míry vymyká zvyklostem, není příliš přehledná a komplikují ji i neobvyklé náhledové řezy. Navíc nebohý modelář netuší, že pokud se bude držet psaného návodu (ten se nachází ve zcela jiné části časopisu), tak si plánek okamžitě rozstříhá – je totiž nakreslen na rubu samotné vystřihovánky! U některých dílů je nutno udělat delší (a neoznačený) prostřih, což psané instrukce opomíjejí a u dílu to vůbec není vyznačeno, takže to chce zkoušet, zkoušet a zase zkoušet, než se vezme do ruky lepidlo a dojde k těžko napravitelné škodě.

Ředitelství Unichem

Žlutá zadní stěna modelu neodpovídala dobové skutečnosti, tvůrce ji využil k reklamě Unichemu a rovněž na ní uvedl loga všech podniků v budově přebývajících

Je doporučeno si celý arch podlepit – to je sice milý pokyn, ale neřeší základní úskalí: velké plochy, což je případ hlavní budovy a již zmíněné „bé jedničky“, mají tendenci se kroutit a nedržet tvar. Co se týče konečné úpravy modelu, tvůrce je vyzván k vylepšení dvorany stylem DoDo (dodělej doma) a případně ji ozdobit travnatou plochou, ale i když je povídání kolem Unichemu věnována celá dvoustrana,  nenajdeme tu jedinou inspirativní fotografii. Takže se dokořán otevírají dveře fantazii a kreativitě.

Výsledkem snažení je pro někoho možná velmi jednoduchý model, který dnešní modeláře zvyklé na obří celky s mnoha detaily těžko nadchne, ale v kontextu událostí a času přináší vzpomínku na objekt v této podobě už dávno neexistující. Protože fotografií skutečného ředitelství Unichem se dochovalo opravdu minimálně.

Snímky slepeného modelu jsou v Galerii.

Touto cestou bychom rádi poděkovali Klubu přátel Pardubicka za ochotu a vstřícnost, s níž nám kromě několika zajímavostí a dalších informací poskytl i dobové fotografie. Klubu reprezentovanému jednatelem Janem Řeháčkem zasíláme ještě jednou veliký dík.

RoBertino Pavelka

Ředitelství Unichem

Kam dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.