Steinwinter Daimler-Benz Turbo

 

 Název: Steinwinter Daimler-Benz Turbo – dálkový nákladní kamion budoucnosti
 Autor: Richard Vyškovský
 Autorský kód: VY-1.51
 Vydavatel: ABC č. 12/29, vyšlo 1. 3. 1985; reedice: Déčka 5 – Nákladní automobily (květen 1988)
 Měřítko: cca 1:55 (neuvedeno), délka modelu: 300 mm
 Rozsah: 2,85 strany A4 + střihy
 Počet dílů: 60 číslovaných / 168 fyzických + střihy
 Stavba modelu:
 Fotogalerie: Ano

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

O PŘEDLOZE MODELU – Steinwinter Daimler-Benz Turbo

V časopise ABC se čtenáři dočkali velkého množství papírových modelů–experimentů a určitě nebylo málo čitatelů, kteří za takový experiment považovali i německý futuristický koncept Steinwinter Daimler-Benz. Měl reálný základ? Existoval a objevil se na silnicích? A pokud ano, proč z nich zmizel?

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Šok ve Frankfurtu

Steinwinter Daimler-Benz TurboMůžeme si klást otázku, co bylo prvotním impulsem pro zcela novou podobu kamionu, ale rovnou lze odpovědět, že to nebyly důvody aerodynamické. Na počátku 80. let v Evropě platil předpis pro délku celé soupravy, tedy tahače i návěsu: nesměla mít více než 18 metrů. Proto chytré hlavy podumaly a ani ne vymyslely, spíše oprášily už dříve zkoušené varianty nového řešení. To bylo jednoduché – navýšíme ložnou plochu tím, že „schováme“ tahač pod návěs.

Frankfurtský autosalon IAA 1983 představil novinku pojmenovanou Steinwinter 2040, ovšem v kategorii osobních vozů! Někteří lidé se dokonce domnívali, že jde o upravený letištní tahač, každopádně nová myšlenka zabodovala, i když prozatím spíše po vizuální stránce. Elegantní provedení včetně luxusně vyhlížející kabiny pro řidiče slibovalo nový krok v dějinách autodopravy. Místo toho ale zakrátko bylo ticho po pěšině.

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Steinwinter Daimler-Benz TurboTestovací soupravu vyzkoušelo několik profesionálních „kamioňáků“ a překvapivě, i když logicky, nebyli nadšeni. Přeci jenom jízda v nákladním voze má poněkud odlišné nároky na řidiče a ten zase na uspořádání kabiny. A právě onen posez ála piloti F1 – je třeba si uvědomit, že výška tahače přesahovala metr o pouhých 17 cm – se testujícím šoférům vůbec nezamlouval. Strávit v takové poloze hodiny a hodiny je značně vyčerpávající, navíc kvůli výšce kabiny nešlo použít odpružené sedačky. Proto se plánovala místo původního třímístného provedení varianta dvousedadlová a místo třetí sedačky (použity byly závodní od firmy Recaro) mělo být instalováno lůžko. Tady se vyskytly výhrady hned dvojího druhu: nikdo by nebyl nadšený tím, že mu po boku chrní kolega, a pak tu byla otázka, nakolik bude rentabilní posílat na každou cestu dva řidiče.

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Nevidíme dozadu!

Budiž, pohodlnost posádky je jedna věc, ale podstatnější byl pro řidiče fakt, že viděli pořádně pouze před sebe – představa, že by neměli přehled o soupravě, je rozčiloval. Problémy jim dělalo i správné ovládání vozu, protože prostě nebyli na tak nízké umístění zvyklí. „Nevidíme pořádně dozadu!“ byl jejich častý argument.
Rovněž bezpečnost řidičů byla diskutabilní, vždyť měli nohy před přední nápravou a nějaké deformovatelné zóny jako by neexistovaly. Jediné, co by muže za volantem neohrožovalo, byl náklad – po nárazu by totiž tahač přeletěl. I tak jediný stroj absolvoval pouhé 3000 km a byl uložen k ledu.

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Existovala i varianta, kdy měl tahač svůj vlastní nákladový box pouze na sobě a počítalo se s přívěsem, stejně jako i další studie, zabývající se řešením ovladatelnosti náprav (návěs jich měl mít až šest a část jich měla být ovladatelná) či lepším upraveným návěsem, aby měl co nejmenší odpor vzduchu, ale jejich osud se z papíru do reality neposunul. A ani 35 let od prvního představení Steinwinter nenašel v silniční dopravě uplatnění. Zdá se, že jeho čas nastal a žije pouze v provedení modelářském, papírovém.

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Steinwinter Daimler-Benz Turbo – technická data tahače:

  • Motor: vznětový osmiválec Daimler-Benz OM442, dvě turbodmychadla s mezichladičem, objem 14 600 cm³
    • Výkon: 294,4 kW (400 k) při 2100 ot./min.
  • Převodovka: šestnáctistupňová manuální s retardérem Voith, samosvorný diferenciál
  • Palivová nádrž: 420 l
  • Rozměry: výška: 1170 mm, délka: 6500 mm, rozvor: 3000 mm

Steinwinter Daimler-Benz Turbo – papírový model dobový i moderní

Richard Vyškovský připravil první variantu soupravy Steinwinter Daimler-Benz Turbo pouhé dva roky po prvním přestavení skutečného vozu, vyšla v ABC č. 12/29 v březnu 1985. Pokud srovnáme provedení se skutečností, po barevné stránce zůstaly zachovány pouze modré a červené pruhy a znak vzpínajícího se koníka na návěsu. Reedice v sešitu Déček 5 (květen 1988) už onen znak neměl (náhled vpravo); tvrdilo se, že se jednalo o kolizi práv na onen emblém, který byl odedávna spojen se stájí Ferrari.Steinwinter Daimler-Benz Turbo
Nápis EUROTRANSIT na návěsu byl smyšlený, navíc se v kratičkém doprovodném textu v Déčkách 5 píše o tom, že „výroba typové řady Steinwinter (…) byla již zahájena v několika posledních letech“, což byl neurčitý a v té době ne zcela pravdivý údaj.

Steinwinter Daimler-Benz TurboDávný model arch. Vyškovského nezůstal osamocen: známý konstruktér papírových kamionů z rallye Dakar Roman Hruška / Spidamodels vydal v květnu 2017 moderně zpracovanou soupravu Steinwinter 2040 v měřítku 1:32, v bílém designu, s interiérem kabiny a dle reálných podkladů. Osmnáctimetrový kolos je v tomto měřítku skutečně dominantním přírůstkem do sbírky papírových modelů nákladních vozů.

RoBertino Pavelka, ve spolupráci se -StF-

Steinwinter Daimler-Benz Turbo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.