T148 PP 27-1

Název: Vysokozdvižná požární plošina PP 27-1 (PVP-27) na podvozku Tatra 148 
Autor: Richard VyškovskýNo_PCs2
Kód modelu: VY-1.41 (v Déčkách 11 je na přední SPZ umazána jednička: VY-1.4Na zadní SPZ je ponecháno VY-1.41)
Vydavatel: ABC č. 9+10 / roč. 28 (vyšlo 13.-26. 1. 1984)
Měřítko: 1:32
Rozsah: 5,85 strany A4
Počet dílů: 136 číslovaných, 220 fyzických
Lepeno: 2002 (-StF-)

T184PP27m T184PP27n

Všeobecně se má za to, že modely techniky arch. Vyškovského jsou již překonané konstrukčně i kvalitou kresby (pokud ovšem dnešní tvůrci nestvoří na počítačích mrtvou grafickou nudu), ale od konce 60. let až do poloviny devadesátých šlo u nás o špičku. V roce 2002 jsem patlal tento legendární model plošiny, která v době svého vydání byla nejsložitější vystřihovánkou vydanou v ABC (rozsahem blízkou původní „malé MPR“ a hradu Litice).

T184PP27o

T184PP27p

PVP-27

Název vystřihovánky není přesný – předlohou byla plošina PVP-27 (obrázek vypůjčen ze stránky www.pozary.cz)

Tato požární kreace ideově patří ke své pokrevní sestře, cisternové stříkačce CAS 32 T148CAS32-minna stejném podvozku vydané nedlouho před plošinou (ABC č. 24/27). Oba modely se pak dočkaly společné reedice v sešitu Déček č. 11 v říjnu 1990.
Jak je u modelů techniky R. Vyškovského zvykem, s modelem si lze decentně hrát: kola se točí, podpěry se vysouvají (i nohy podpěr se dají výškově polohovat), rameno se pootáčí na točně a dá se zvednout do pracovní polohy.

Kvalita tisku plošiny byla tehdy bohužel nič moč. Zobrazený model je zdlouhavě seskládán z pěti vystřihovánek (lepil jsem z ábíčkovských originálů, nikoli z kopií), i tak jsem stěží docílil stejnorodě červené kabiny a vozu a jednolitě okrového ramene (nehledě k častokrát flekatému, bohužel dobře viditelnému dílu 83, což je základní svrchní šrafovaná plocha nástavby vozu s točnou).
U modelu z Déček je situace lepší (eliminován problém vydání ve dvou ABC => dvě různě špatné barvy), ale také nikoli ideální.

T184PP27q

Pasti při stavbě:

Na modeláře čeká potyčka s několika drobnými zápletkami, které jsou řešitelné, až na jednu výjimku (spojení konce ramene s vozem):

  • Velký podvozkový díl 28 má mít správně číslo 88.
  • Autor si zjednodušil práci tím, že sakumprásk celou přední část vozu včetně kabiny použil z CASky, což je v pořádku a pochopitelné. Ovšem CASka má na střeše kabiny jeden výstražný maják uprostřed, kdežto plošina má majáky dva, po stranách střechy. Střešní díl 18 u plošiny není upraven, tzn. je na něm vyznačeno umístění jednoho centrálního majáku. Než retušovat, vystřihnul jsem střešní díl nově, z bílého papíru (střecha je bílá). Pokud byste stavěli plošinu nikoli z ABC, ale z Déček, tak jste happy, střešní díl je tam opraven, stejně tak i ve Zlaté knize vystřihovánek arch. Richarda Vyškovského.
  • Jeden z podpěrných dílů (tuším č. 53), ve kterém jsou zakotveny hydraulické písty na rameni, je třeba otočit, než jak naznačuje kresba na rameni. Jinak bude podpěra přilepena opačně a nefunkčně.
  • Návod říká, že koncový segment ramene s košem pro hasiče se má v klidovém stavu (rameno dole, vůz „při jízdě“) zapikolovat kouskem špendlíku do držáku na zádi vozu – to ale nelze, konec ramene mi nejde přiblížit k zádi vozu, chybí něco přes centimetr. Kolega Michal Kavalier model lepil rovněž a rameno do té míry „namordoval“, že jeho konec dokázal spojit se zádí vozu. Jiný modelář mi sdělil, že koš ve skutečnosti není s vozem spojen, patří tam spojovací tyč, která v konstrukci chybí. Tak nevím, snažil jsem se lepit dost přesně, ale prostě to nesedne a spojit nejde.
  • V souladu s doporučením v návodu jsem na model nedával čtyři zasouvací zarážky 99 a 100, které mají bránit volnému vyklápění čtyř podpěr vozu, až se používáním vyběhají. Podpěry drží zasunuty dobře jen třením, zarážky nejsou nutné (na skutečném voze samozřejmě žádné zarážky nejsou) – ale až po menší úpravě: podpěry jsem u otočných os vypodložil třecí podložkou z kartonu (zaretušována červeně).
  • Budete možná mít trošku problém, aby všech 10 kol sedělo správně na podložce a model „nekulhal“. Posez modelu na všech čtyřech, vlastně deseti, lze dopilovat jehlovým kulatým pilníčkem v otvorech držáků 101, kterými prochází osy zadních kol.
  • Písty a osy hydrauliky ramene jsem natřel „kovovou“ stříbřenkou, což je sice děsně cool, ale lesklá stříbřenka natolik snížila tření pístů, že rameno nedrží v pracovní zvednuté poloze. I když jsem vnější pláště pístů vyložil uvnitř vložkami z pásků papíru a tím ztížil pohyb pístu ve válci, ba i nadávku přidal, přesto rameno nedrží nahoře s potřebnou jistotou. Nedalo se nic dělat, použil jsem dva zkrácené špendlíky, písty propíchl a udělal v pístech kolíčky-zarážky. Tož a včil je erekce betonová! 😎

T184PP27j-minT184PP27k

Úpravy modelu alias tunění:

  • Dodělány dva boční doteky na předních blatnících, tzv. policajty (ze špendlíku s kulatou hlavičkou a kousku kulatého párátka, vše natřeno).
  • Disky předních kol jsem zdvojil a „zprostorovatěl“ ohnutím paprsků dovnitř ke kolu.
  • Ovládací páčky ramene jsou „skutečné“ – ze špendlíků.
  • Zpětná zrcátka mají odraznou plochu ze staniolu.
  • Písty a osky hydrauliky ramene natřeny „kovovou“ – to se mi ale trošku vymstilo, viz výše.
  • Dal jsem tam kopřivnickou, tedy novojičínskou SPZ-ku místo původní, na které je kód modelu. Ta registrační značka patří jiné papírové tatrovce – znalci možná poznají.T184PP27l
  • Různé hlavičky čepů a šroubů na celém voze jsem oživil kapičkou stříbřenky.
  • Blinkry a koncová světla jsou rovněž prostorovější – kapkovité vrstvičky lepidla obarvené červeně resp. oranžově.
  • No a na konec jsem přidal skromný piedestalek a hasiče-hrdinu, placatého Steva McQueena z Tyčícího se pekla, od Přemysla Kubely.

Výtečný modelář a objevitel fines Jirka Velocha st. tuhle potvůrku lepil kdysi rovněž a udělal tam ještě tyto úpravy pro drsnější nátury, které neví, co s časem:

  • Papírový žebřík 115 na boku vozu udělal z drátku.
  • Efektně propojil vedení tlakové vody od vozu a po boku ramene až k vodnímu dělu bužírkou (černou gumovou hadičkou).

T184PP27s-min

Závěrem:

Model se rozhodně nedá doporučit začínajícím modelářům. Na soutěži s ním dnes patrně nezvítězíte kvůli nízké členitosti, absenci interiéru a celkovému zjednodušení tvarů. Ovšem Richard Vyškovský nám tradičně nabídl vcelku pohodovou práci se solidním a pohledným efektem na konci. Prostě – retro jak má být 🙂 .

Více snímků modelu a rovněž příbuzné předlohy najdete v Galerii.

-StF-

T184PP27t

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..