Usedlost z Oravy

Název modelu: Usedlost z Oravy
Autor: Richard VyškovskýNo_PCs1
Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 22 (vyšlo 7. 10. 1977)
Autorský kód: Neuveden
Měřítko: cca 1:150
Rozsah: 0,9 str. A4
Počet dílů: 20 číslovaných / 26 fyzických papírových + 54 trámků a sloupků ze sirek (z toho 10 je zdvojených rohových = celkem 64 dřevěných dílků)
Informace o předloze:
— Doprovodný článek Dřevěnice ze Slovenska z ABC č. 3/22
Lepeno: z originálu v srpnu–říjnu 2018, dokončeno 13. 10. 2018 (-StF-)

Pod souhrnným názvem Dřevěnice ze Slovenska nám Richard Vyškovský předložil v jednom ábíčku hned dvě ukázky slovenské lidové architektury namalované na dvou stranách: oravské a goralské stavení. Tyto dvě vystřihovánky patří k prvním dílům arch. Vyškovského v jeho „druhé kariéře“, kdy již tvořil sám, bez někdejšího kolegy Pavla Blechy.
Jde o málo vídané chaloupky a v mé 7. třídě základní školy, kdy v ABC vyšly, mne nepřiměly ke slepení… asi málo připomínaly efjedničku. Nakonec ale neušly mé pozornosti, byť až 41 let po svém vzniku. Nastal čas doplnit bílá místa vzpomínek a prozkoumat, o jaký modelářský a estetický zážitek jsem svou týnejdžrovskou přezíravostí přišel.

Usedlost z Oravy

Připomeňme si, že Richard Vyškovský se k tématice oravského stavení ještě jednou vrátil, a sice větším a detailněji zpracovaným modelem, který vyšel v sešitu Plastických vystřihovánek Albatros Lidové roubené stavby (1981):

Oravské stavení Oravské stavení

Zajímavé je, že oba modely z ABC i z Albatrosu si jsou sice velmi podobné, ale patro s pavlačí má každý model orientováno jinak, na jiné straně obytné budovy.

Vystřihovánku stavení z téže oblasti zpracoval rovněž Ing. arch. Marián Hlaváč, jeho dolnooravský remeselnícky dom v měřítku 1:160 vyšel ve slovenském časopise E+Z č. 6 / 92/93 v únoru 1993, v reedici pak jako dolnooravský srubový dům v ABC č. 11/52 v květnu 2007. Tento model má pavlač orientovanou stejně jako dům z ABC, který se právě chystám postavit (stavba modelu a foto: Michal „MIO“ Šimko):

Usedlost z Oravy – stavba modelu

Nuže, lepme. Je třeba úvodem trochu zauvažovat, která vystřihovánka z naší dvojice dřevěnic je které stavení, jelikož ve vystřihovánce je pouze obecný název Dřevěnice ze Slovenska a oba modely jsou číslovány od jedničky. Čísla dílů jsou sice barevně odlišena, ale v návodu se nepíše, který model má kterou barvu. Začínám oravským stavením se špýcharem, které má čísla dílů a návodnou kresbu v růžové barvě.

Začínám hlavní budovou. Zábradlí na pavlači 3+5+6 nepatrně opticky vylepšuji: jeho horní hranu vyřezávám zhruba dle reliéfu jednotlivých latěk:

Vnější strana delšího zábradlí 6: chybka ve velké chlopni, kterou se díl 6 lepí do dílu 1 – je nutno vyříznout prostor pro dveře 2, které s chlopní kolidují:

Následuje chyták ze strany pana architekta, kterým modeláře udržuje ve střehu. No, chyták… je to velký renonc a skutečně jsem se pořádně zaseknul při sestavování střechy.
Návodná kresba je totiž namalována se zrádným stínováním: sklon klínu 9 na střeše je opačný, než naznačuje návodka – má být nikoli „k vám“, ale „od vás“ – podoba střechy a pavlače je na návodce prostě špatně:

Navíc je chybně nakreslen ohyb pravé chlopně dílu 9 – ohyb je z líce, čili měl být naznačen čárkovanou čarou, nikoli čerchovanou. To vše dosti mate a trvalo mi, než mi došlo, jak vůbec napojit patro s pavlačí ke střeše. Nepříjemný pidi-díleček 7 celou věc dále komplikuje. Nakonec si střecha i pavlač daly říci, ale byl to boj:

 

Nyní můžeme střechu nasadit na stěny stavení. Narazil jsem zde na chybku: pod střechou zůstane v jednom místě škvíra, kterou jsem podlepil a zaretušoval:

Na hlavním stavení je halda trámků a sloupků ze sirek a tvůrce vystřihovánky nad nimi trošku ztratil kontrolu – přehled všech trámků u návodu obsahuje pár chyb v počtech i délkách:

  • Trámek B je jenom jeden (zdvojený rohový), nikoli dva zdvojené.
  • Trámek E je rovněž pouze jeden (zdvojený rohový), nikoli dva zdvojené.
  • Dva trámky J by měly být delší, 11 mm, nikoli 7 mm.
  • Čtyři trámky L (ta čtveřice pod pavlačí) by měly být kratší: 6,5 mm, nikoli 9 mm – pokud ovšem neměly přesahovat přes spodní hranu pavlače, což by ale bylo divné a navíc to nijak neukazuje návodná kresba. Zřejmě měly dostat jiné označení než zbylá delší čtveřice trámků L, která je dále pod střechou (viz obr. níže vlevo).

K trámkům mohl autor přimalovat ještě jednu návodnou kresbu, a sice detail rohových trámků. Myslím, že nestačí jen slovní popis, že „nárožní trámky budou zkosené“ a pak v seznamu trámků uvést dvě délkové hodnoty pro „horní“ a „dolní“ rohový trámek. Dítě v roce 1977 z toho mohlo být poněkud stife, jak mají ty trámky na rozích vlastně vypadat, jak je zkosit a jak je nalepit.

Rohová křížení trámků jsem provedl zjednodušeně – nejsou přesazené, vyškově a osově je mám stejně, což v tomto malém měřítku, myslím, až tak nevadí – hlavní budova je hotova:

Pokračujeme druhou a menší stavbou oravské usedlosti, špýcharem neboli sýpkou.
Na dílu vrat 17 jsou dvě čerchované čáry pro ohyb z rubu – nemají tam co dělat, ohyb v těch místech je do oblouku a plynulý, bez ostrých ohybů:

Návodná kresba obsahuje drobnou chybku ve vzhledu špýcharu: vrata na modelu jsou umístěna mimo osu zdi více vpravo, kdežto kresba znázorňuje vrata excentricky  více vlevo.

Na špýcharu je celkem 14 podtrámků z kousků zápalek:

Obě budovy oravského stavení jsou hotové:

Zbývá umístit usedlost na podložku – volím můj oblíbený „koláč“ z několika vrstev kartonu, nahoře je pevný zelený papír s naznačeným kamenným chodníkem mezi budovami, symbolickým zatravněním a také jedno košťátko, NOCHovská reneta těsně před sklizní 😎 :

Usedlost z Oravy

Autor na hlavní stavení pouze přimaloval několik doplňků: na zemi položený žebřík, několik opřených latí (či tyčí), vzadu pak vidle, rýč a dvě kola od žebřiňáku. Jediné dvě drobnosti jsem udělal modelověji a plasticky, a sice dřevěnou kulatinu uloženou u zdi špýcharu a pár latí opřených u dveří hlavního stavení, kde doplňují laťky namalované:

Richard Vyškovský trochu zamotává hlavu modeláři závěrečnou větičkou návodu, jak obě budovy osadit do terénu – píše, že stavby „stávaly proti sobě (tak jako je vidíte na návodné kresbě)“. V doprovodném textu Dřevěnice ze Slovenska dále autor praví, že špýchary byly „situované z bezpečnostních důvodů před obytným domem.
Na návodné kresbě jsou hlavní stavení a špýchar umístěny za sebou, prakticky v jedné lajně…

… což není moc praktické, pokud chci dvojmodýlek umístit na decentní podložku a nikoli do dvoumetrového kolejiště. Budovy za sebou by vyžadovaly podložku neúměrně velkou, či dlouhou. Volím proto přibližné rozestavení, které autor vypracoval o čtyři roky později pro sešit Albatrosu Lidové roubené stavby, kde je prakticky totožné oravské stavení, ovšem ve větším měřítku a zpracované detailněji. Špýchar zde není umístěn vyloženě za hlavním stavením, ale vzadu a „přesazeně“:

Oravské stavení Oravské stavení

Čili podobně jsem obě stavení umístil na podložku i já – usedlost z Oravy je hotová:

Usedlost z Oravy

Usedlost z Oravy Usedlost z Oravy

Usedlost z Oravy

Co říci závěrem: Stavba se mi skoro velmi líbila 😎 . Je třeba se trošku obrnit trpělivostí při kompletaci střechy a přípravě spousty podtrámků, ale jinak jde o příjemný a přesný model „značky RV“, klasický to přírůstek do vašeho Skansenu ABC či do kolejiště.

Galerie modelu je na svém místě v sekci Fotogalerie.

-StF-

Usedlost z Oravy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.