Název modelů: Autíčka Merkur
Autor: Ladislav Badalec
Vydavatel: dosud nevydáno, nakresleno v roce 2005
Autorský kód: neuveden
Měřítko: 1:1 (ve vztahu ke stavebnici Merkur)
Lepeno: z upravených kopií dochovaných autorských výtisků
Na jaře 2022 jsem delší dobu uvažoval (podobně jako řada dalších papírových modelářů), jakým modýlkem bych měl uctít nadcházející třičtvrtěstoletiny Ladislava Badalce… aby na mne nebyl ten model moc složitý… ne moc okoukaný a zároveň koukatelný, až efektní… ne moc velký, aby se mi pak někam do bytu vešel… no prostě, stanovil jsem si hned několik protichůdných kritérií výběru, kterým neodpovídá ŽÁDNÝ Ladislavův model 😎 … až zapracovala, jako vždy, náhoda.
Spřízněná duše Pavel Frydrych, ředitel Muzea papírových modelů v Polici nad Metují, poslal v té době jakousi náhodou mně a ještě pár kolegům papírovým archeologům obrázky dosud nevydaného (!!!) a prakticky neznámého modýlku od Ládi, který se nachází v sousedním Muzeu stavebnice Merkur – byl to náklaďáček, takový správně dětinský a lehce bizarní, je totiž postaven z papírových dílců imitujících kovový Merkur. Čili princip, který Ladislav již rozvedl do mohutného, zatím nedokončeného Ocelového města od Julese Verna. A pointa – Pavel nás informoval, že existují i dva dochované listy vystřihovánky, trošku zašpiněné a vybledlé, a ty mně se souhlasem autora zaslal:
Na první pohled bylo jasné, že v celé věci je řada otazníků:
- Návodná kresba na vystřihovánce ukazuje jiné autíčko, osobní – na rozdíl od vyfotografovaného slepeného modelu, což je nákladní vůz.
- A naopak, na vystřihovánce jsou namalovány díly, které nejsou na návodné kresbě – třeba ten dlouhý modrý díl 36 – ten je ale u náklaďáku, coby spodek (šasi).
- Co to je za projekt a ze které doby, zda byl dokončen, kolik těch autíček vzniklo nebo mělo vzniknout.
- Na dvou dochovaných listech vystřihovánky jsou velká čísla dílů (… 61, 97), která napovídají, že muselo jít o větší dílo, na více listech.
Oslovil jsem tedy přímo slovutného autora Láďu a zde jsou odpovědi na otázky:
- Vystřihovánku Ladislav nakreslil v roce 2005, na počítači.
- Modýlek náklaďáčku byl postaven přímo svým autorem k otevření Muzea stavebnice Merkur v roce 2006.
- Ladislav píše: Návodná kresba (obr. vpravo) byla nakreslená podle skutečné kovové předlohy Automobil č. 111 z katalogu Merkur, ale vystřihovací auto jsem později rozkreslil a postavil jako nákladní „stojedenáctku“. Navrhnul jsem asi pět autíček, která by se stavěla z různých nakreslených dílů (většinou společných na osmi plánovaných vystřihovacích listech), takže na prázdných místech se občas na jiných listech objevily doplňující dílky – např. zde právě jeřábový hák 97, který jsem ale také použil tady u 111. Jaromír Kříž (1952–2022, zachránce stavebnice Merkur a její výroby – pozn. -StF-) od těchto vystřihovánek později odstoupil, tak jsem je už ani nedodělával.
- Onen hák 97 patří na jiné autíčko z plánované kolekce, k rameni jeřábu na korbě.
- Z celého projektu osmi vystřihovacích stran se zachovaly pouze tyto dvě, vytištěné na inkoustové tiskárně a již časem zašlé – havárie Láďova počítače pohřbila rozpracované dílo, nezálohovaná práce byla ztracena.
A nakonec mi Ladislav udělil souhlas s použitím a slepením této vystřihovánky – torza, které zbylo z původně plánovaných osmi stran. Rozhodl jsem se slepit nejprve osobní autko č. 111 z návodné kresby a pokud vše půjde od ruky, slípnu i náklaďák.
Malá vzpomínka na stavebnice MERKUR
MERKUR jsem v dětství (tj. v první pol. 70. let) miloval – myslím, že tuto stavebnici vlastnit (nejlépe třípatrovou!) bylo snem každého malého ogara… a sestavit všechny ty úžasné stroje z fotografií v katalozích! Pokud byste mi na Vánoce roku 1972, kdy jsem (dvoupatrový) Merkur od Ježíška skutečně celý šťastný dostal, řekli, že za půlstoletí si budu hrát s Merkurem znovu, ovšem s papírovým (?!?), asi bych nechápal, o čem to mluvíte.
O dva roky později jsem pod stromečkem našel ještě jeden Merkur, a sice menší škatuli MERKUR M 1 s převodovými mechanismy a elektromotorkem k pohonu modelů Merkur – paráda! Ten se mi zachoval dodnes. Starší dvoupatrovou krabici asi kdesi odvál čas, v polovině 80. let jsem ji dal na hraní malému synovci a nyní nevím, zda ještě někde existuje… musím se ho zeptat 😉 .
Merkur byl a je nadčasovou geniální stavebnicí, pro chlapce ideální, a je úžasné, že tato nadšenecká firmička s moderními i prastarými stroji existuje v Polici n. M. dodnes.
Nuže, lepmež – začínám osobním autkem:
1) Automobil č. 111 – podle katalogu původních kovových modelů Merkur ze stavebnice č. 3
Počet dílů: 90 fyzických (včetně 25 hlav šroubků a 19 matiček) + 3 špejle
Rozměry modelu dך×v: 100 × 71 × 58 mm
Lepeno: v květnu-červnu 2022, dokončeno 20. 6. 2022 (-StF-)
Tisk:
Nejprve řeším problém barevnosti a tisku vystřihovánky a také jaký papír použít. Po několika testech jsem dospěl ke kompromisu:
- Velké modré díly, žluté kolo, tmavošedé spojky a zelená kola jsou vytištěny s původní barvou, líc i rub na pevnější papír, bez podlepování. U modrých dílů jsem v grafickém programu odmazal ohybové čáry ⇒ ohyby pak provedu přes tupější hranu, nikoli ostře, aby díl více připomínal plechový originál.
- Červené pásky: tisknu jen obrysy na běžný červený barevný papír, který se barevností více blíží merkurovským dílcům. Tyto díly budu podlepovat.
Děrování:
Dále člověk zapřemýšlí, zda děrovat všechny ty ďoury v dílcích nebo ne. Vystřihovánka s částmi autorova Ocelového města je hodně zmenšená, tam se děrování nehodí, ale toto autíčko je k Merkuru v poměru 1:1, čili ve skutečné velikosti, tím pádem poměrně velké ⇒ rozhodl jsem se všechny kulaté otvory vyděrovat výsečníkem Ø4 mm, čímž celé dílo VELMI prokoukne (přesněji řečeno – nikoli VŠECHNY dírky, ale jen ty, které budou vidět, které nebudou přelepeny navazujícím dílem).
Níže na třetím obrázku je směs papírových a původních kovových dílů Merkur (ty tmavošedé resp. černé spojky na prostředním snímku: takto tmavé díly si z Merkuru vůbec nevybavuji. Jak ale upozorňuje dole v komentáři kolega Mirek B@F, starší stavebnice takto černé kovové spojky skutečně obsahovaly… jinými slovy jsem příliš mladý 😉 ):
Šroubky a matičky:
Na autíčko dále budu potřebovat 25 ks hlav šroubů a 19 matiček, na náklaďák ještě mnohem více. I když díly vystřihovánky jsou stejně velké jako merkurovský originál, papírové šrouby jsou o poznání větší:
- papírové hlavy šroubů mají Ø7 mm – kovové šroubky mají Ø6 mm;
- papírové matičky odpovídají původním kovovým – potřebujete k nim klíč 6 mm;
- autor již vypustil podložky pod matičky, které mají chránit barevný lak dílů od odření při utahování a povolování matic – budiž, nebudu je vyrábět.
Hlavy šroubů i matičky podlepuji bílým kartonem. Na šrouby si beru opět kladivo (typické nářadí současného papírového modeláře 😎 ) a výsečník Ø7 mm – ovšem hlavičky je třeba po vyseknutí začistit ⇒ ostříhávám je kulatými nůžkami na nehty; matičky prostě vyřezávám hranu po hraně nožem. Všechnu tu drobotinu na hranách před montáží retušuji bleděmodrou vodovkou:
Jakmile máme díly i matičky a šrouby zaretušovány a připraveny, začne kompletace samotného modelu – a nyní lze zakusit obdobné příjemně hravé pocity, jako byste si stavěli ze skutečného Merkuru – prostě skládáte dílky k sobě, vše se vším hezky pasuje a práce jde rychle od ruky. Je třeba dávat pozor na kolmost a rovnoběžnost nalepovaných částí – dobrým pomocníkem je modelářská podložka, na které je narýsován čtvercový rastr:
Při nalepování hlav šroubků i matiček nutno dávat pozor a natočit je logicky k přicházejícímu světlu shora – jsou totiž stínovány: v drážce pro šroubovák je stín při jedné hraně a je též na matičce u jakoby vyčnívajícího konce šroubku. Pak bude šroubek i matička působit plasticky a docela přirozeně.
Echt-kovaný strojař by nastavil drážky v hlavičkách šroubků vodorovně nebo kolmo, jak by mu upjaté strojařské estetično velelo 😎 – ale na model lepím šroubky tak, jako bych hračku montoval z Merkuru coby dítě: v náhodných úhlech po dotažení spoje, ovšem ctím zmíněné stínování v drážce.
Zbývají kola:
Oproti kovovému originálu jsou krapet větší, o dva krapety jinak zelená a o tři krapety je větší hlava upevňovacího šroubku, ale jinak vše ideově sedí 😉 .
Hřídele kol, i kratší hřídelka u žlutého volantu, jsou ze zabroušené tlustší špejle a natřené hliníkovou humbrolkou.
Porovnání s originálem Merkur:
Smontováno, všechny šroubky a matičky utaže-… ééh, NALEPENY 😎 a autíčko jest hotovo:
Porovnání výsledného modelu s návodnou kresbou, jeho velikost na dlani a zátiší s kovovými díly Merkur 🙂 :
… jak tak na to auto koukám… podobnost se zdrcnutým Mitsubishi Pajero Wagon 2000 Turbo XL od Richarda Vyškovského je čistě náhodná… 😎 :
Takže alespoň jedno autíčko jsem stihl slepit včas do letního termínu ku připomenutí narozenin Ládi Badalce a přidat jej do sborníku přání od modelářů – hurá, mišn akomplišd. Obrázky z oslavného setkání v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují najdete zde.
Zdá se, že tato autorem i bohem (ale nikoli Pavlem) zapomenutá vystřihovánka je plně funkční, a i když je již po oslavách, pouštím se i do modelu, který je vidět na úvodních Pavlových fotkách – do náklaďáčku valníčku. Mohla by to být řekněme… Tatra 27 😎 :
2) Nákladní auto – valník
Počet dílů: 157 fyzických (včetně 48 hlav šroubků a 42 matiček) + 3 špejle
Rozměry modelu dך×v: 150 × 71 × 78 mm
Lepeno: v srpnu-září 2022, dokončeno 11. 9. 2022 (-StF-)
Pokračuji ve stejném duchu jako u osobního autka, včetně téhož tisku dílů (podrobnosti výše).
Oproti původní konstrukci jsem si trochu vypomohl u dvou modrých dílů, které tvoří spodek vozu – velký díl č. 36 a poloviční 35 – a mají být „sešroubovány“ k sobě: díly jsem spojil v grafickém programu a vytiskl již spojené jako jeden dlouhý díl ⇒ základna modelu tím získá na pevnosti a rovinnosti:
Po přípravě všech dílů probíhá montáž už rychle – návodná kresba neexistuje, řídím se jen třemi dostupnými fotkami slepeného modelu, které mi poslal Pavel:
A zakrátko je model ready for show:
A ještě drobná krabička na oba výtvory, ať nám Merkur nezreziví, kdyby na něj zapršelo 😉 :
Co říci závěrem: stavba se mi VELMI líbila 😎 .
Pokud máte rádi Merkur jako já, máme zde zajímavou vystřihovací alternativu, která báječné chvíle strávené nad stavebnicí připomene – s tím rozdílem, že slepený model nepůjde po čase rozebrat, jako se běžně rozebírají výtvory z Merkuru. Vystřihovánka je svou podstatou zcela bez klasických slepovacích chlopní, je prostě sešroubovaná.
Modelářský nadšenec by byl schopen dotáhnout realitu papírového modelu do nerozeznatelnosti od kovové předlohy: vedle vyděrování všech děr v dílech dále např. zmenšit průměr hlav šroubů, na matičky přidat vykukující konce šroubků, doplnit podložky pod matičky apod. Ale to nebylo mou ambicí, bohatě postačí použít původní vystřihovánkové díly.
Velké díky Pavlovi Frydrychovi, že pomohl této zapomenuté práci zpátky do světa živých, a autorovi Ladislavovi za neotřelý a odvážný nápad. Vystřihovánka je to pořád lehce bizarní, ale svůj půvab a kouzlo má. Dovedu si představit haldu pestrých papírových dílců, ze kterých bych si vybíral a svobodně sestavoval, ať už podle katalogu Merkur, nebo dle vlastní fantazie, a…
… malý ten, kdo zná jen malý cíl, že… 😎
Galerie obou autíček je zde.
-StF-
Černé kovové dílky jsou správně, starší merkury je takové opravdu měly. Myslím, že to je nějaké chemické černění, určitě ne klasický lak, ale nejspíš ani zašlý neupravený ocelový povrch – ten by spíš rezivěl. Pár jich doma ještě mám. Lesklé pokovení se objevilo až později.
Díky za upřesnění, Mirku! Fajn, text jsem drobně upravil 😉 .