Název:	Avia A15 – valník
Autoři:	Václav Šorel a František Kobík (ŠOK)
Autorský kód:	Neuveden
Vydavatel:	ABC č. 21 / roč. 18, vyšlo 5. 7. 1974
Měřítko:	1:32 (neuvedeno)
Rozsah:	1,8 strany A4
Počet dílů:	12 číslovaných, 26 fyzických
Stavba modelu:	Ano
Fotogalerie:	Ano

KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – valník Avia A15

Letmým pohledem do odborných knih vyčteme, že firma Avia byla založena roku 1919 dvojicí inženýrů Pavlem Benešem (o němž už byla zmínka v článku k letounu Bestiola) a Miroslavem Hajnem. Protože oba působili v Klubu aviatiků, promítla se tato skutečnost do názvu nově vzniklého podniku, jehož náplní se měla stát výroba a opravy letadel. V roce 1929 přešla Avia pod křídla rozrůstajícího se koncernu Škoda, a protože nadále prosperovala, logicky se hledalo místo pro vlastní sídlo – nakonec byla vybrána periferie Prahy; v roce 1931 Avia přesídlila do nově dohotovené továrny v Letňanech. Letecká kapitola po složitých poválečných změnách skončila v roce 1960 (krátce se v Avii ještě vyráběly letecké motory) a o rok později došlo k fúzi Avie s legendární Pragovkou (tehdy nesoucí povinně socialistický název Automobilové závody Klementa Gottwalda). Ačkoliv i nadále nad branou letňanské továrny dominoval nápis Avia, oficiálně se závod jmenoval Automobilové závody Letňany. Aby byla letmá exkurze do historie úplná, dodejme, že v bouřlivém porevolučním kvasu v roce 1995 koupil Avii jihokorejský koncern Daewoo (podnik nesl jméno Daewoo Avia) a o jedenáct let později přešla firma do indických rukou jako Ashok Leyland (Avia Ashok Leyland Motors). Po sedmi letech Indové usoudili, že provoz v České republice je ztrátový, výroba se přemístila na Dálný Východ a jedna z tradičních značek na našem území tak zanikla.

Naštěstí tu máme alespoň udržované veterány, fotografie, publikace a také modely. Jak už naznačil Standa ve svém stavebním reportu, Avie byly oblíbenou předlohou hned několika autorů. Známá dvojice „ŠOK“ si za vzor své letité vyšmikávánky vybrala typ A15 v provedení valník. Tento typ byl v reálu výsledkem programu na výrobu lehkých rozvážkových vozů, které v našem vozovém parku chyběly. V Avii (kde se mimochodem i nadále vyráběly slavné Pragovky V3S a S5T) zkoušeli tento nedostatek vyřešit vlastní konstrukcí, ale zůstalo jen u několika prototypů, ať už v sólové verzi nebo v kooperaci s libereckou automobilkou LIAZ. Nakonec se použila cesta menšího odporu – v roce 1967 uzavřela Avia licenční smlouvu s francouzským gigantem Renault, s pobočkou Saviem (Société Anonyme de Véhicules Industriels et d’Equipements Mécaniques, doslova Společnost s ručením omezeným pro užitková vozidla a strojní vybavení) a převzala výkresy na dva lehké nákladní automobily, u Saviemu označené jako SG2 (Super Goélette) a SG4. „Dvojka“ byla předlohou pro Avii A15, „čtyřka“ pak pro další typ A30. Označení u Avií představuje nosnost 1,5 resp. 3,0 tuny.

„Patnáctka“ byla uvedena na trh v roce 1968 a přímo v její servisní knížce bylo vozidlo popsáno jako „lehkotonážní městský nákladní automobil“. Protože Saviem už v té době spolupracoval s automobilkou MAN, byly v licenční dohodě zahrnuty i původní motory MAN 712.01, později inovované jako 712.03.

Licenční A15 doznala pro výrobu v ČSSR nemalého množství úprav, ať šlo o brzdnou soustavu, vstřikovací čerpadlo, pneumatiky, disky, startér, alternátor, chladiče či elektroinstalaci. Důvodem bylo přizpůsobení provozu v Československu a dostupnosti materiálu pro výrobu a opravy. Typ Avia A15 se postupně dočkal několika dalších nástaveb, navíc od roku 1979 byla „patnáctka“ nahrazena inovovanou verzí A20 – jak číslo napovídá, byla zvýšena nosnost (hmotnost vzrostla na 4200 kg) a vůz dostal nový typ agregátu 712.13. Další modernizace vedla k přeznačení na A21 – v této podobě se pak Avia vyráběla až do roku 1998. Zajímavostí je, že vůz vznikal v několika pobočkách: Ivančice měly na starost skříňové nástavby, Brno-Heršpice stavební provedení a v Žilině se montovaly furgony. Od roku 1975 byla A15 také vyvážena, nejčastěji do států RVHP a spřátelených rozvojových zemí.

U modelu dvojice ŠOK poněkud neodpovídá tvar kabiny, což je dáno stylizací a snahou nevytvořit tvarově příliš složitou vystřihovánku, ale proporčně model „sedí“. Malou poznámku můžeme učinit k obrázku redaktora ABC Martina Pilného ve Standově textu (viz náhled vpravo), možná ho k rozhodnutí spojit Avii s nakladačem Jobdog vedla skutečnost, že Saviemy měly skutečně kovovou sklápěcí korbu a některé verze Avie tak byly upraveny – nikoli však v sériové výrobě. V té byly vyráběny různé další nástavby včetně provedení furgon či verze s tyčovým rámem pro plachtu.

A závěrem drobné upřesnění: Avie A15 měly ještě doplňující označení – K, L či N. Tato písmena označovala přesah rámu za zadní nápravu. Podle rozměrů je model z ABC verzí N (přesah 1271 mm).

Avia A15 K valník – základní technické údaje vozu:

• Délka – šířka – výška: 4662 – 1996 – 2230 mm
• Rozvor / rozchod vpředu – vzadu: 2680 mm / 1642 – 1680 mm
• Úložná plocha / výška bočnic: 2711×1870 mm / 448 mm
• Hmotnost pohotovostní / užitečná / celková: 2080 / 1870 / 3950 kg
• Maximální rychlost: 86,1 km/h
• Základní spotřeba: 11,5 litrů / 100 km, palivo: motorová nafta NM-35
• Palivová nádrž / dojezd: 70 litrů / 610 km

Základní údaje motoru:

• Typ 712.01: vznětový čtyřtaktní čtyřválec s přímým vstřikováním paliva
• Objem: 3319 cm³
• Vrtání × zdvih: 98 × 110 mm
• Výkon: 53 kW (72 k) při 3200 ot/min.
• Převodovka: mechanická čtyřstupňová, synchronizovaná (kromě zpátečky), řadicí páka pod volantem
• Spojka: suchá, jednokotoučová, třecí

RoBertino Pavelka

Kam dál:

• Stavba modelu Avia A15 – valník
• Galerie modelu Avia A15 – valník
• Rejstřík modelů užitkových vozů a stavebních strojů na tomto webu