Název modelu: Doplňky kolejiště 2
Autor: Richard Vyškovský
Vydavatel: ABC č. 17 / roč. 21 (vyšlo 27. 4. 1977)
Reedice: ABC č. 19/39 (19. 5. 1995)
Měřítko: cca 1:150 (neuvedeno)
Rozsah: 0,9 str. A4
Počet dílů: 34 fyzických papírových + 6 ks sloupků ze sirek
Doprovodný článek: ano
Lepeno: z originálu z 2. vydání v říjnu-listopadu 2017, dokončeno 5. 11. 2017 spolu s vinohradnickými stavbami (-StF-)

Záhy po vydání první části drobných staveb do kolejiště s názvem Vinohradnické stavby (Doplňky kolejiště 1) se v ábíčku objevilo volné pokračování. To přineslo hned pětici miniaturních chalupek, ovšem nikoli obytných, alébrž hospodářských. Jako žák (šesťák) základní školy jsem se tak vůbec poprvé setkal se slovem OBOROH – zní správně staročesky – a díky arch. Vyškovskému jsem se dozvěděl, co to je. Kdybych měl kapelu hrající středověkou lidovou hudbu, nazval bych ji právě takto. Nebo další takový: HALTÝŘ (to by byla kapela rockovějšího střihu). Tyto papírové drobnosti můžeme považovat za vskutku vlastivědné, národopisné.

Doplňky kolejiště 2 – stavba modelu

Stejně jako u první části jsem zvažoval, které vydání rozkuchat. Zvítězilo tentokrát druhé – reedice z devadesátých let má klidnější tisk, barvy nejsou tak vypálené a tmavé jako v původním vydání. Papír je poměrně tenký, takže větší plochy bude opět třeba „vyfutrovat“ podlepením.

1. Oboroh

Takže OBOROH! Vykutálená to středověká stavba počítající s deštěm padajícím na stoh slámy jen kolmo dolů, jelikož tato otevřená jednoduchá stodola nemá žádné stěny, nýbrž jen střechu na čtyřech kůlech, posuvnou dle aktuální výšky stohu.
Hned první zpracovávaný díl, tělo stohu 31, obsahuje dvě pasti: předkládá modeláři osm ohybových čárkovaných hran na povrchu pláště, které tam ale nemají co dělat – obvod stohu má oblé rohy, bez ostrých ohybů. Čili čáry rozhodně nerýhujte, zlomy plochy by působily rušivě. Navíc řada spodních chlopní, které se lepí k terénu 32, mají chybně nakreslenou ohybovou čáru: nemá být čárkovaná, ale čerchovaná, pro ohyb z rubu. Starodávný oboroh se tak vštěpuje modeláři do paměti nejen svým krásným a již zapomenutým názvem:

 

2. Roubený seník

Čelní strana 41 obsahuje drobnou chybku v kresbě, která ale nikterak nevadí: na koncích terénní chlopně mělo být bílé, nikoli vybarvené místo pro přelepení terénem z boků 42+44.
Všechny čtyři stěny seníku 41, 42, 43 a 44 podlepuji kartonem.

 

3. Seník s doškovou krytinou

Chybku nacházím v napojení stěn seníku 53+54: chlopeň dílu 54 zakrývá prořez pro stříšku ve stěně 53.
Stěny i střechu seníku podlepuji kartonem. Dva sloupky G u přístřešku připojím až po nalepení seníku na podložku:

 

4. Haltýře (2 ks)

K haltýřům se možná lidstvo vrátí, až nastane totální celosvětový výpadek elektřiny – kde jinde si totiž nejlépe vychladit lahváče (pokud nemáte sedmý schod) než právě v tomto starém lidovém zařízení, které sloužilo pro skladování potravin. Haltýře se stavěly nad protékající vodou – nad strouhou či potůčkem.

To je třeba si uvědomit při zakomponování haltýře do kolejiště či na podložku. Vodní tok je ve vystřihovánce naznačen na dílech terénu, ale je tu určitá past, která může zmást, zvláště pokud je modrá barva toku vytištěna méně výrazně: u většího z obou haltýřů (z dílů 61-64) dejte pozor při přilepování stěn 61 k terénu 62: na terénu je namalována vodní strouha jen na jedné straně – vtéká do haltýře, ale nikde nevytéká => na první pohled bychom strouhu mohli považovat za cestičku a přilepit ji ke stěně s vrátky. Předpokládám, že vrátka nebyla přímo nad vodou => terén jsem orientoval tak, že u vrátek je strana s několika kameny. Na finální podložce jsem pak domaloval odtok mimo vrátka (až po dokončení modelu mne kolega RoBertino upozornil, že jeden odtok by mohl mít svou logiku – pokud haltýř zastřešuje studánku či pramen. Proč ne, dobrá idea).

Takže vystřihovánka nám nabízí hned dva haltýře, jeden malinký a druhý… ještě menší:

 

Jelikož kolejištěm nevládnu, podobně jako vinohradnické stavby umístím i tuto drobotinu na podložku:

Osadíme všechny stavbičky, nu a zbývá přidat dva sloupky G k seníku, žebřík 50 (vyrobil jsem z jednoho originálu, který má líc a rub, žebříky dva) a na terénu naznačit potůček, nad kterým stojí obě přírodní chladničky – haltýře. Tím je dílko hotovo, takto vypadají doplňky kolejiště 2 pohromadě:

 

A nyní ke všem doplňkům stačí doplnit už jen to kolejiště 😎 .

Co dodat závěrem:
Stavba se mi líbila 😎 . Richard Vyškovský nám zde překládá drobnou esenci ze své oblíbené tématiky, z lidové architektury. Tentokrát míjíme pestré statky a díváme se za ně: koukáme na již zapomenutá hospodářská stavení, díky nimž si můžeme lépe představit, jak asi žili naši předkové. Velmi příjemná národopisná vystřihovánka, zpracovaná pohlednou kresbou – díky za ni!

Galerie modelu je na svém místě v sekci Fotogalerie.

-StF-