Název:	Fokker D VII
Autor:	Pavel Blecha a Richard Vyškovský
Autorský kód:	BV-2.02
Vydavatel:	ABC č. 23+24 / roč. 14, vyšlo 7.-24. 8. 1970
Měřítko:	Neuvedeno, cca 1:48
Rozsah:	2,1 strany A4 (tři střihy jsou u návodu)
Počet dílů:	50 číslovaných, 61 fyzických
Fotogalerie:	Ano

KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – Fokker D VII

Fokker D VII je považován dodnes za jeden z nejúspěšnějších, ne-li vůbec nejlepší letoun 1. světové války. Prakticky okamžitě po nasazení znamenal pro německé letce výraznou převahu ve vzdušném prostoru. Prototyp V.11 konstruktéra Reinholda Platze ocenil po několika drobných úpravách i legendární „Rudý baron“ Manfred von Richthofen, který však byl sestřelen a zahynul dříve, než mohl vyzkoušet finální verzi D.VII. Kvůli sníženým možnostem továrny Fokker se letoun vyráběl i v konkurenční firmě Albatros, která za něj musela platit licenční poplatek. Původní stroje byly osazovány motory Mercedes, pozdější typ označený jako D.VIIF byl poháněn agregátem BMW III.

„Sedmičky“ se na frontu dostaly na počátku května 1918 a ihned bylo jasné, že mají výborné letové vlastnosti, takže převyšovaly i britské Camely. Vzhledem k tomu, že význam letectví ještě nebyl v 1. světové válce tak velký (a též k poměrně pozdnímu nasazení), nemohly byť vynikající schopnosti Fokkeru D VII zásadně zvrátit její výsledek. Údaje o počtu vyrobených strojů kolísají od 1700 do dvou tisíc. Uvádí se, že do válečné vřavy jich zasáhlo na 775.

Kvalit letounu si byly vědomy i vítězné mocnosti, které po válce letoun striktně vyžadovaly jako válečnou kořist v „dobrém stavu“. Fokkery se tak objevily v barvách nejen samostatného československého vojenského letectva, ale rovněž ve Švýcarsku, Belgii, Polsku (využívaly se podobně jako Austin-Putilov v rusko-polské válce) či Holandsku. Dokonce v USA létalo 142 strojů, které tam byly dovezeny na zkonfiskovaných německých parnících. Fokker D.VII je dnes možné vidět v muzeích v Německu, Francii, Holandsku, Velké Británii, Kanadě a USA.

Není už zřejmé, proč pánové Blecha a Vyškovský zvolili pro svou vystřihovánku zrovna holandskou kamufláž, zvláště když model Fokkeru D.VII zařadilo do svého výrobního programu i Družstvo Směr v první verzi v československém zbarvení. Příslušný model byl druhým a zároveň posledním modelem letounu této autorské dvojice v časopise ABC. A ještě poznámka k autorskému kódu: na zadních výškovkách, tedy dosti viditelně a ne příliš vhodně, je vyvedeno červeně BV-2.02. Ona první dvojka znamená, že jde o letadlo. Druhá dvojka pak značí, že šlo po Avii Ba 33 o v pořadí druhý letoun obou tvůrců. Monografii letounu najdete v ABC č. 22/26.

Fokker D VII – technická data:

• Délka: 6950 mm
• Výška: 2750 mm
• Rozpětí horního / dolního křídla: 8920 / 7010 mm
• Hmotnost / vzletová hmotnost: 700 / 878 kg
• Motor: řadový vodou chlazený šestiválec Mercedes DIIIaü, výkon 132 kW (180 k) při 1400 ot/min., objem 14 778 cm³
• Maximální výška: 6000 m
• Výzbroj: dva synchronizované kulomety IMG 08/15 (Spandau), ráže 7,92 mm

RoBertino Pavelka, -StF-

Kam dál:

• Galerie modelu Fokker D VII
• Rejstřík modelů letadel na tomto webu