Název modelu: Hawker Hurricane Mk. I 
Autor: Ladislav Müller
Vydavatel: ABC č. 4 / roč. 20 (vyšlo 17. 10. 1975)
Měřítko: neuvedeno, cca 1:54, rozpětí křídel: 224 mm
Rozsah: 1,5 str. A4
Počet dílů: 19 číslovaných (+ množství dílů označených písmeny) / 61 fyzických
Autorský kód modelu: neuveden
Informace o předloze:
— kartička Technického atlasu v ABC č. 22/18 autorů Václava Šorela a Jaroslava Velce
— monografie: verze Mk. IIC: ABC č. 17/32; v č. 17/34 je všívaná příloha – čtyřlistová monografie „Hawker Hurricane“.
Lepeno: říjen 2013 – leden 2014, dokončeno 4. 1. 2014 (-StF-)

Viděli jste někdy někdo slepen tento modýlek? Pokud ne, tak to je nás víc. Nezaručuji vám ovšem, že se tento stav změní v tomto stavebním reportu, jde totiž o echt-müllerovánku a fakt netuším, jak to celé dopadne.

Je to další ze starších vystřihovánek, které mi za ta léta nesčetněkrát padly do rukou – na originále, ze kterého budu stavět, je to znát – na rubu listů je vidět množství otlaků prstů. Ale líc vypadá neporušeně. Návodná kresba tohoto modýlku je barevná a pro oko přitažlivá – přesto tato kreace nikdy nepadla pod mé nůžky. AŽ TEĎ! 🙂

Vystřihovánka znázorňuje letoun, se kterým za druhé světové války létal čs. pilot Josef František v bitvě o Anglii. Stejný stroj poznáváme na ilustraci kartičkového kalendáře pro rok 1996, který byl vlepen do ABC č. 9/40 coby reklama modelářských firem (kresba Jaroslav Velc):

Při stavbě si pomáhám podrobnou monografií z ABC č. 17/34, na jehož obálce je rovněž báječná ilustrace J. Velce:

Hawker Hurricane Mk. I – stavba modelu

Lepím z ábíčkovského originálu, což je takový ne moc pevný papír, cca 110 g. Rub dvojlistu je čistý – to je prima.

Retuš je obtížná, celé je to kamuflážované špinavě barevnými plochami, což je pro oko docela fajn, žádná sterilita. Ovšem chytit to do štětce je už horší. Navíc tisk z ABC je takový polomat, který si moc nerozumí s vysloveně matnými vodovkami.
Do směrového kormidla jsem vetknul kousek ocelového drátku = úchyt budoucí antény:

Směrovka i výškovky jsou v originále zcela placaté ⇒ malinko jsem je uvnitř vystlal papírem, ať mají aspoň trochu tloušťku a lehounký profil.
Už teď vidím, že navazovat kabinku na zadní zaoblený trup bude fakt masochismus…

S pomocí pěstí a paličky na maso napojen zadní „hrb“ na kabinku – před tím jsem za kabinou ještě provlékl pružnou, lehce nabarvenou Leszko-Góro-nit coby budoucí anténu. Dodělány drobnosti na přídi.
Výfuky jsem nepoužil z vystřihovánky ⇒ vyrobeny svépomocí nové – ale, kurnik šopa, mohly být o něco menší, subtilnější… no, budiž:

V této chvíli jsem opustil posloupnost lepení danou návodem – ten pokračuje kompletací vrtule a podvozkem, ještě před nalepením křídel. Pustím se ale nejprve do nosných ploch, jelikož uvedené detaily bych při manipulaci s modelem dozajista polámal a odpravil.

Přilípl jsem přechodové díly mezi trupem a křídly. Jednou s velkých bolestí této skládanky je (ne)návaznost kamufláže a rozdílnost barvy sousedních dílů (kamuflážních polí). Prostě to přímo škube sklivcem. Musel jsem tomu trochu pomoci štětcem – viz vzhled PŘED a PO:

Po přilepení křídel jsem se už ani nedivil, že „nesedí“ sousední barvy – křídla byla vytištěna na jiné straně než přechodový díl, tudíž s rozdílnými odstíny barev (stejný problém je i na spodní straně letounu – rozdílná bledě modrá):

 

Nezbylo než barvy trošku sjednotit filtrem – suchým štětcem a křídovým prachem. Při každém osvětlení to vypadá jinak, takže při skorojasném počasí dne 26. 12. 2013 ve 12:15 hod. to vyzerá takto:

Křídla mají mít zvedající se spodní plochu – toho se po pronesení několika Sarumanových kleteb povedlo jakž-takž docílit:

Spodek letounu má zajímavou nočně-denní kamufláž. Ta bledě modrá (koneckonců i ta černá) se u dílů vytištěných na různých stránkách dosti liší ⇒ opět jsem ji lehce přetáhl zeleným a žlutým křídovým prachem:

Po upozornění kolegů modelářů jsem provedl drobné úpravy: zabarvil jsem zeleně rám kabiny a hnědě výfuky. Dále přidundán podvozek. Aktuální vánoční čas mi bodnul – z drátu z prskavek jsem zrobil výztuhy uvnitř papírových noh hlavního podvozku a z jemnějšího drátku pro zavěšování kolekcí zase výztuhu záďového podvozku:

K podvozkovým nohám jsem přidal jednu tyč zatahovacího mechanismu, kterýžto díl ve vystřihovánce chybí, ale výrazně zvýší pevnost podvozkové nohy:

Model obsahuje vícero pastí, např. spodní tunel chladiče, díl č. 15. Psaný návod jej zcela opomněl, takže tento díl, jakmile si jej všimnete, prostě přilepíte na spodek trupu. Načež jsem s překvapením našel ve vystřihovánce ještě jeden díl č. 15 – vnitřní přepážku chladiče. Nelze ani z kresby vyčíst, kam (jak hluboko do tunelu) přepážka patří a že tam vůbec nějaká je. Původní, sytě černou přepážku jsem vyhodil a s těžkostmi narval do již přilepeného tunelu novou přepážku s naznačeným mřížováním:

Na povrch jsem přidal nějaké ty chlupy. Stožár antény není z papírového dílu vystřihovánky, ale z párátka a ždibku ocelového drátku (ukotvení antény). Samotná anténa je z tenké pružné silonové niti delivered-by-Leszek-Góra:

Poslední je na řadě vrtule a… Hawker Hurricane je hotov. Ještě jsem se vrátil k podvozku a upravil / ohnul osy kol (drátky z prskavek) tak, jak by to mělo vypadat:

Ještě dodělávám modelu krabičku, ať se na něj nepráší:

No, mohu zahlásit, HOTOVO, uff 😎 . Model se nelepil příliš radostně – malé shrnutí:

KLADY:

• Už zkraje stavby mi nahlásil kolega Petr P., že model JDE SLEPIT. To je dobré vědět předem 🙂 . Prý se mu v dětství, kdy hurricana sestavil, i točila vrtule pouhým fouknutím – hmm, uctivost. Já jsem tam nechal u špejle trochu vyšší tření, čili fouknout bych musel jak hurikán.
• Prima nostalgický model, po dlouhá léta naprosto nevídaný na jakýchkoli výstavách papírových modelů. Je to jedna z těch vystřihovánek, kterou čtenáři ABC-pamětníci měli X-krát v ruce, ale nikomu se do ní moc nechtělo – ani mně ne 😎 .
• Zajímavá ruční kresba, barevné plochy divoké a obtížné na retuš – rozevlátý, romantický styl, dokonce naznačeno olétání a začouzení u výfuků a hlavní kulometů.

ZÁPORY A PASTI:

• Návod není příliš přehledný a logický – rozhodně doporučuji nejprve přilepit všechny velké díly (křídla), poté podvozek, drobné chlupatosti a až na závěr vrtuli. Jinak, což každý modelář dobře zná, si neustálou manipulací s modelem cosi drobného ulomíte či ohnete. Stylová je např. tato věta návodu – cituji: Na spodní část křídla přilepte díl /K/ zhotovený z drátku dle vzoru /K/, na který je z obou stran přilepen díl /K/. 😎 
• Měl jsem potíže natvarovat „hrb“ (vrchní část trupu) za kabinou – návod a návodná kresba jsou pro jeho vytvarování nedostatečné. Nutno se včas podívat na přichystané podkladové obrázky a hrb vyrobit správně natvarován. Moc se mi to nepovedlo.
• Návod opomněl popsat výrobu tunelu spodního chladiče 15. Díl 15 není složitý a jakmile si jej všimnete, prostě jej nalepíte na spodek trupu. Pak ale narazíte na past – na ještě jeden díl 15, vnitřní přepážku – a zde je nejasné, kam přesně přijde přilepit. Já ji rval do tunelu až po jeho přilepení na trup, což je vysloveně veselá záležitost.
• Kamuflážní pole na sebe místy nenavazují – ani tvarem, ani barevností – vystřihovánka byla vytištěna na dvou stranách, což je u barev karramba poznat.
• Nohy hlavního podvozku jsou, dle mého soudu, málo stabilní a budou se u křídel ohýbat. Přidal jsem jim proto vzpěru – náznak tyče zasouvacího mechanismu.

Tolik k této letité müllerovánce. Děkuji za pozornost, snímky slepeného modelu jsou v Galerii.

-StF-