Kdo o naše knihy byť jen malíkem zavadil, byl na místě očarován 😎 . Dovolujeme si zde publikovat ohlasy čtenářů – těch šťastlivců, kterým se dostala encyklopedie Papírová archeologie do rukou. Děkujeme velice Vám všem, fanouškům, čtenářům-zákazníkům, za veskrze kladné reakce a dovolíme si ocitovat z Vašich e-mailů, které nás příjemně motivují do další papírově-archeologické práce:
Knihy Papírová archeologie – ohlasy čtenářů
Ohlasy na 2. díl encyklopedie, Papírová archeologie 2:
Libor Č., 14. 4. 2019
Oba díly Papírové archeologie mě velmi nadchly, detailně mapují historii vystřihovánek v ABC doprovázené spoustou fotografií. Design obou knih je na velmi dobré úrovni a jde vidět, že obsah je psán „srdíčkem“. Přečetl jsem to jedním dechem. Jsa narozen v roce 1977, se mé tužby upínají k vydání dílu třetího, který by mapoval „mou“ éru s ABC. Tehdy jsem lepil autíčka 1:43 a formule mistra Antonického, dnes se po letech rád vracím k lepení Skanzenu ABC.
Díky za vaši snahu nám tuto krásnou dobu dětství takovýmto způsobem znovu přiblížit.
Radek N., Bernartice nad Odrou, 22. 12. 2017
Dnes mi došly obě knížky PA1+2. Moc a moc děkuji, že jste se do něčeho takového pustili. Je to přesně to, co si přeji – abych se ve vzpomínkách vrátil do doby začátků časopisu a jeho fantastických vystřihovánek od našeho mistra pana Vyškovského. Knížečky si nechám pod stromeček a moc se těším, až se do nich začtu. Moc Vám děkuji, že jste našli odvahu se pustit do tohoto krásného díla.
Ještě jednou moc děkuji a přeji mnoho sil při tvorbě dalších podobných projektů.
Po přečtení knih, 9. 1. 2018:
…doufám, že se s kolegy archeology pustíte i do třetího dílu, který bude mapovat pozdější období.
Vaši překrásnou publikaci PA1+2 jsem přečetl o svátcích a musím říci, že to bylo opravdu nádherné čtení plné vzpomínek a krásných okamžiků. Děkuji Vám a Vám podobným lidem, že vytvoří něco, co má ducha, nenapodobitelnou a vzpomínkovou hodnotu, která mne přenesla do bezstarostných časů mládí, kdy jsme s entuziasmem daným věkem lepili a chvílemi i šlapali po nádherných vystřihovánkách. Děkuji, že jste se pustili do této a, myslím, nádherné práce s našim mistrem panem Vyškovským. Něco po Vás zůstane i pro další pokolení, které snad ocení přínos, který tady je, běží a snad bude zachován i pro příští generace.
Přeji mnoho zdraví, sil a nesmrtelných nápadů do dalšího života. Třeba zase vykopete nějakou vykopávku 🙂 při psaní PA3.
Tomáš P., Přelouč, 10. 11. 2017
Kniha [PA2] je stejně skvělá jako první díl. Těším se na další případné pokračování a přeji hodně sil do další práce.
Radovan K., Frýdek-Místek, 21. 7. 2017
Knížka [PA2] přišla v naprostém pořádku (opravdu pečlivě zabalená). Hned jsem si ji vzal pod slunečník, k tomu vychlazená plzeň a ponořil se do četby. Musím říct, že jsem knížkou nadšen, dobrá práce Vaše i celého kolektivu. Přeji hodně štěstí.
Zdeněk F., Brno, 13. 2. 2017
Milí přátelé,
na výstavě Papírové království v Brně (kam pravidelně chodím se synem) jsem objevil knihu Papírová archeologie 2. Po několika peripetiích (musel jsem si zajet domů pro peníze a opět se vrátit do Lužánek) jsem si ji pln zvědavosti zakoupil.
Jakmile jsem knihu otevřel, rázem jsem se vrátil do svého dětství. Téměř všechny modely – počínaje větrným mlýnem Knemix, přes Avie a závodničky a konče Skanzenem ABC – jsem jako kluk nadšeně lepil a dodnes je mám doma zachované, byť se na některých nich podepsal zub času. Přijměte, prosím, moje vřelé díky za úžasnou publikaci a zmapování vystřihovánek z této světlé doby mého dětství.
Na výstavě jsem potkal svého spolužáka ze základní školy (též se syny) a společně jsme zavzpomínali nad fotografiemi modelů, které jsme kdysi lepili. Vyznal se mi z toho, že lepení vystřihovánek ho naučilo trpělivosti, která se mu v jeho současném povolání automechanika mnohonásobně zúročila.
Já sám „odkojen“ vystřihovánkami pana Vyškovského (a potažmo pana Weinera) nyní vytvářím pro děti jednoduché vystřihovánky objektů čs. opevnění, které je mým již asi patnáctiletým koníčkem. Ovšem bez „vystřihovánkového“ základu z dětství, kdy jsem se učil prostorové představivosti, by to nebylo možné. Prostě, co se člověk v mládí naučí …
Ještě jednou tisíceré díky.
Držím Vám palce při tvorbě dalších dílů Papírové archeologie.
Jiří K., 8. 1. 2017
I já bych chtěl poděkovat za oba díly Vašich knih, které jsem dostal o Vánocích (Ježíška jsem přes manželku včas informoval o tom, že oba díly opravdu nutně potřebuji). Od té doby většinu volného času trávím ponořen do jejich čtení a vlastních vzpomínek a uvědomuji si, jak velký vliv na mě tvorba papírových modelů z ABC měla. A protože jsem se k časopisu ABC dostal až v roce 1984 (jako desetiletý), tak se velice těším na další a další díly Vaší úžasné knihy, které budou mapovat i toto období.
Dosud, když se mi do rukou dostane list s vystřihovánkou arch. Richarda Vyškovského, mám chuť vzít si týden dovolenou a lepit a lepit… I proto mám zrovna rozpracovaný Pernštejn, který jsem jako dvanáctiletý neměl šanci zvládnout. Tak snad tentokrát ho už doopravdy dokončím, protože už na mě čeká zámek Pardubice, Blatná, Červená Lhota a mnoho dalších. Chtěl bych doufat, že ještě někdy vyjdou všechny ty úžasné vystřihovánky z Albatrosu, jako byly Lidové usedlosti, Pražský hrad, Auta z Dakaru, ale také třeba i lidová architektura a autoveteráni pánů Vyškovského a Blechy.
Ještě jednou děkuji a držím palce při tvorbě dalších dílů Papírové encyklopedie.
Tomáš K., Prešov, Slovensko, 5. 1. 2017
Ďakujem. Zo srdca ďakujem.
Nikdy nezabudnem na Vianoce 2016. Pod stromček som dostal dve nádherné knihy: Papírová archeologie 1 a Papírová archeologie 2. Od Vianoc už uplynuli dva týždne, ale tie nádherné knihy stále beriem do ruky, opakovane všetko prezerám a čítam. Až teraz si uvedomujem, že aj vďaka Ábecečku som mal nádherné detstvo. Tie knihy dokážu pohladiť dušu. A dokonca si myslím, že sú skutočným elixírom mladosti.
Papírová archeologie 1 je pre mňa naozaj archeológia, pretože vtedy som ešte nebol pravidelným čitateľom ABC. Papírová archeologie 2 dokázala aj vyriešiť jednu moju malú starosť. A to, ktoré bolo moje prvé číslo ABC a ktorá prvá vystrihovačka? Vedel som, že by to malo byť obdobie 1974 – 1976. A až Vaše nádherná kniha mi to spresnila, že to bol ročník 19., asi číslo 22. A prvá vystrihovačka asi Sojuz – Apollo. Mal som vtedy 9 rokov.
Veľmi som sa tešil z domčekov pána Vyškovského, mal som rád určovacie kotúče, samozrejme vystrihovací Atlas ABC a vlastne všetko. Pravidelným čitateľom som bol asi niekde do polovice osemdesiatych rokov. Ale to si upresním po vydaní Papírové archeologie 3, možno 4, … (verím, že budú). Nezachovala sa mi žiadna vystrihovačka (všetko sa zničilo pri sťahovaní a povodni). A teraz sa teším presne tak ako vtedy. Vyrobím si z Vašich kníh všetky vystrihovačky; vystrihnem Archeologický atlas a uložím do krabičky.
A ešte jedna vec. To ako ste v úvode knihy Papírová archeologie 2 opísali sedemdesiate roky, tak prosím moja úctivá poklona. Vnímal som to presne tak. To patrí do učebníc. Ďakujem.
Zo srdca ďakujem.
Od roku 2007 je pravidelným čitateľom ABC aj môj syn. A ja tiež.
Zdeněk Z., Louny, 2. 1. 2017
Pod letošním – pardon, pod loňským vánočním stromečkem na mne čekala příjemná kupka dárků… rozbaluji, rozbaluji – hm, obdélníkový formát, tvrdoň!!! Pro neznalé: v naší rodině se rozlišují měkkoně = různé a pro mužskou populaci nezajímavé, obvykle totiž textilní produkty – svetry, košile, ponožky, … a dále pak tvrdoně = knihy, modely a jiné krabičky s atraktivními mužskými dárky pro věkovou kategorii cca 2–100 roků.
Trhám papír a z balíčku na mne vykoukne vysloveně sexy knížka – Papírová archeologie 2. Jedničku už mám někdy od léta 2014… Takže misku cukroví, bramborový salát, kus kapra – a honem do poklidného kouta. Začíná první listování.
Aha, tak tady v tomto dílu abíčko doprovází moje léta dozrávání… 1976… to mi bylo 15 let a opouštěl jsem ZDŠ a čekalo mne žatecké gymnázium. Tak co mne tenkrát nejvíc táhlo? Jasně – byla to doba strojů s motory… auta a letadla. Lepil jsem nadšeně formule pana Vyškovského… a aby toho nebylo málo, táta mi nosil z práce občas Svět motorů, v němž se objevilo několik modelů aut. I po těch 40 letech se mi vybavuje hrůza, když jsem hotový Ligier natřel bezbarvým lakem… pro kluka pohledný modýlek se proměnil v cosi pokrytého negativním textem, jenž prorazil ze druhé strany papíru. No, mohlo mi to dojít, dělaly to i modely v ABC, jež bylo tištěno na nepatrně lepším papíru.
To však není jediná vzpomínka… Obrazová škola Od Ikara k Migu… tu jsem hltal… a najednou na gymplu přišla výzva, abychom dali dohromady tříčlenné družstvo, které by soutěžilo v nějaké místním znalostním přeboru věnovaném historii letectví, který organizovala místní vojenská posádka (opět dovysvětlující detail – v Žatci tehdy sídlil stíhací letecký pluk a 200 metrů od školy se nacházela budova velitelství protivzdušné obrany, kde jste mohli potkat třeba stíhače Oldřicha Pelčáka, zanedlouho kosmonauta-náhradníka). Nu – tady se zrodila moje dlouhá láska ke všemu, co má křídla, která mne o několik desítek let později přivedla až k pilotnímu průkazu na větroň. Jak já jsem jen záviděl spolužákům z leteckých rodin, pro které nebyly tajemstvím Spitfiry, Lancastry a Wellingtony… A ABC opět pomáhalo tuto vědomostní mezeru zaplnit.
A do třetice z dávných dob – ano, doma už jsem měl nejen ABC, ale i spoustu dalších vystřihovánek z Albatrosu… takže volná místa v pokojíku, který jsem sdílel s bráškou, zabíraly české hrady, radnice, Pražský hrad a další monumenty české historie. Ta se mi nakonec stala i profesí, i když ji spíše jen učím.
Každý text má mít nějaký smysluplnější závěr. Tady je nasnadě: hluboká poklona všem, kteří se účastnili na vzniku dalšího dílu Papírové archeologie. Není to jen návrat do nostalgie dětských let – i když to považuji za důležitý účinek jejich knihy. Výsledkem jejich úsilí je i kvalitní historická práce. Historická studie, která je věnována dnes tak žádanému oboru – novodobým dějinám a dějinám všedního dne.
Pánové – o Vaší práci skutečně platí: Historia = magistra vitae!
Marek „Listy“ P., Kladno, 26. 12. 2016
Důvodem, proč se ti ozývám, je moje touha ti opravdu, ale opravdu ze srdce poděkovat za druhý díl Papírové archeologie. Tu knihu jsem si nadělil pod stromeček a právě jsem přečetl první kapitolu – samozřejmě, že už pod jolkou jsem ji komplet prolistoval, ale teď teprve se dostávám k řádnému studiu! A za co ti vlastně děkuji?
Tak za prvé, za opravdu upřímné a vyvážené hodnocení doby sedmdesátých let. V době, kdy stále vice příslušníků naší generace (míním lidi ve věku cca 40+) upadá do nekritického sentimentu, díky němuž je většina rozhlasových stanic zaplevelena hrůzami, o nichž jsem počátkem devadesátých let doufal, že už je nikdy neuslyším, a všechny státní i soukromé televize zase zvrhlostmi, o nichž jsem upřímně věřil, že už je nikdy neuvidím, je takto objektivní přístup k éře „reálného socialismu“ dvojnásob vzácný a přínosný.
Druhou věcí, která mě naplnila neskonalou radostí, je poznání skutečnosti, že jsme na tom byli v určitém věku naprosto stejně, a to nejen co se týče zeměpisné polohy našich tehdejších stálých bydlišť (vždyť oba jsme vyrůstali v dosahu Českého rozhlasu – studia Ostrava). Také já jsem začal lepit vystřihovánky jako alternativu k „tvrdým“ hračkám. Ano – lepil jsem autíčka, abych zaplnil vitrínu, ve které se smutně nedostávalo skutečných „angličáků“. Lepil jsem papírové „baráčky“, protože ty plastikové z NDR byly pro školáka astronomicky drahé (25,- Kč za kus!). Lepil jsem lodičky, pro které první setkání s vodní hladinou bylo zároveň setkáním posledním, neboť řezat, brousit či hoblovat skutečné dřevěné trupy bylo v podmínkách mého dětského pokoje v sedmém patře paneláku nemyslitelné A lepil jsem házedla a papírová letadélka (s letovými vlastnostmi vrženého kamene), protože balsa či modelářské barvy byly pro obyvatele Bruntálu obdařeného jedním hračkářstvím a dvěma drogériemi materiály z kategorie Hi-tech. Možná i proto jsem měl vždy tendenci vnímat „papírničinu“ jen jako určitou přípravku, či předstupeň před výstupem do vyšších pater modelařiny, k modelům funkčním, tedy skutečně jezdícím, plujícím či létajícím. Mimochodem, domnívám se, že právě takřka neomezená dostupnost kteréhokoli z výše jmenovaných artefaktů je v dnešní době tím hlavním důvodem, proč nejen „papírnictví“, ale i další rukodělné činnosti pozbyly v očích našich potomků na atraktivitě. Na druhou stranu mi to poskytuje i určitý nadhled, takže na rozdíl od mnohých našich kolegů v případě poškození či dokonce neplánované likvidace některého mého výtvoru nepropadám zuřivosti či depresi – vždyť je to jen „papírák“!
O tom jsem ale psát nechtěl. Tím hlavním, kromě poděkování, je vyjádření naděje, že váš autorský kolektiv bude ve své snaze pokračovat. I přes výše zmíněnou generační spřízněnost jsem přece jen o nějaký ten rok mladší. Má „Zlatá léta ABC“ jsou tedy právě ona pro tebe úpadková léta osmdesátá a opravdu bych se moc rád dočkal toho, že si na ně budu moci opět zavzpomínat. A také na všechny ty modely, které jsem slepil a nebo spíš častěji slepit zkoušel.
Ještě jednou díky a vydržte.
Jakub „Kuba78“ V., Praha, 24. 12. 2016
Tak mi byla doručena zásilka a dnes jsem se dostal k tomu, abych se trochu začetl, aspoň prvních pár stránek. Je vidět, že podklady máš zmáknuté a pátráš po sebemenším detailu (viz třeba pátrání po tom, co je Alkona) a na každé stránce je cítit tvůj zápal pro věc. Dobrá práce, dobrá kniha.
Přeji ti, ať tě nadšení neopouští a doufám, že se snad časem dočkáme dalších, tlustých dílů (osmdesátky jsou moje éra) a za mnoho let bude v mé knihovně na čestném místě tvé dílo na metráž aspoň dorovnávající Jiráska 🙂 .
Vladimír „Kmoch“ M., 8. 10. 2016
Již včera jsem se stal šťastným majitelem této báječné publikace. Tisíceré díky za ni 🙂 . Doufám, že se dočkám ještě dalších pokračování. Přeji Tobě i Tvým spolupracovníkům mnoho zdaru a chuti k další práci.
František L., Boršov nad Vltavou, 6. 10. 2016
Včera jsem obdržel knihu Papírová archeologie 2. Zatím jsem měl čas pouze na její prolistování, ale už teď musím říci – klobouk dolů! Shromáždit tak velké množství materiálu je opravdu umění, vím, o čem mluvím, jsem také velkým příznivcem časopisu ABC, a tak dokážu posoudit obtížnost sehnání zejména starších věcí. Často je to i otázka štěstí být ve správnou dobu na správném místě.
Ještě jednou velké díky za knihu a určitě patřím k těm, kteří se již nyní těší na případný třetí díl.
Jaroslav H., Kutná Hora, 4. 10. 2016
Zatím jsem ji stihl jen letmo prolistovat. Je to jedním slovem nádhera a krása, moc děkuji a už se těším na další díly!
Ohlasy na 1. díl encyklopedie, Papírová archeologie 1:
Ondřej S., Praha, 29. 8. 2016
Kniha dorazila v pořádku. Díky moc, je to nostalgie. Spoustu těch modelů znám z reedic a taky ty knížky, udělalo mi to velkou radost. Už se těším na 2. díl, ten spadá do období, kdy jsem ABC kupoval jako kluk.
Miroslav O., Brno, 23. 5. 2016
Díky, kniha v pořádku dorazila a je moc krásná. Přeji spoustu zábavy při tvorbě druhého dílu a doufám, že se brzy dočkáme.
Petra M., Brno, 27. 12. 2015
Knížka udělala obrovskou radost a všimli jsme si, že jste ji i podepsal. Přeji mnoho štěstí do nového roku, knížce úspěch a už se těšíme na další díl.
Hana M., Náměšť nad Oslavou, 26. 12. 2015
Kniha se manželovi velmi líbila, listuje, přemýšlí, kde sežene staré díly ABC, aby mohl modelařit. Dárek se povedl a na jaře se budu těšit pro manžela na pokračování knihy.
Ladislav Š., Levice, Slovensko, 17. 12. 2014
Dakujem a velmi sa tesim na druhy a dalsi diel Papierovej archeologie. Spomienky nam nikdo nevezme a to, co sme pri ABC prezivali, bolo krasne, dnes to mlady, zial, neprezivaju, su o to ochudobneny…
Aleš S., Ostrava – Poruba, 31. 10. 2014
Děkuji za krásnou a zajímavou knihu, došla v pořádku. Věřím, že se Vám podaří připravit a vydat i její pokračování. Do této práce a dalšího „papírově archeologického bádání“ Vám přeji hodně pracovního elánu a tvůrčích sil.
Tomáš P., Kutná Hora, 10. 10. 2014
Musím říct, že jsem z knihy nadšen a že jsem si neodpustil ji hned celou pozorně prolistovat a bezmála polovinu přečíst. Ještě jednou děkuji za tenhle počin a držím palce do dalšího pokračování! Vím, že to není vůbec lehké něco takového vydat, ale myslím, že nemluvím jen za sebe, když řeknu, že peněz za knížku nelituji a dám ji na čestné místo vedle Zlaté knihy vystřihovánek a Papírového světa Richarda Vyškovského.
Mým takovým dlouholetým snem je, kdyby se někomu podařilo vydávat retročasopis s archivními vystřihovánkami z ABC, ale to je asi opravdu jen snem.
Každopádně přeji mnoho sil a chuti do další práce, protože mi je jasné, že bez toho by takováto díla vůbec nevznikla.
Vojtěch H., Brno – Židenice, 9. 10. 2014
Děkuji a budu se těšit na další díly – jde o velice zajímavé čtení.
Zdeněk Z., Louny, 12. 8. 2014 – Zdeněk zaslal dvě vzpomínkové historky:
Knížka dorazila v naprostém pořádku včetně bonusů. Oceňuji, jak byla pečlivě zabalena. Prolétl jsem první kapitolu – mnoho věcí je jak vystřiženo z mých vlastních vzpomínek – snad jen s tou drobností, že moji rodiče to brali jako náš dětský svět. Myslím, že je existence podobného časopisu nijak nebrala – ale to má své kořeny v jejich dětství…
Pro zpestření mohu dodat drobnou historku pro dokreslení dobové reality: Už jsem asi 2-3 čísla ABC měl, když tu se u našeho vesnického domu objevila paní listonoška, které jsem se ptal, jestli by se časopis dal objednat. No – prý ano, že ho tuším někdo právě odhlásil… Naklusal jsem za maminkou, slíbil hory, možná i doly, jestli do svého prvorozeného zainvestuje 28 Kčs ročně… a uspěl jsem. Vzápětí jsem pádil s předpřipravenou objednávkou za listonoškou, která se mezitím již vydala k dalším adresátům. Dostihl jsem ji a předal papírek… A světe div se – za nějakou dobu mi to ABC přinesla… A pak mi ho pošta doručovala ještě mnoho, mnoho let… A přesně jak píšete v jednom z dílů PA: občas jsem byl smutný, když nějaká vložená příloha chyběla… Něco podobného se mi pak občas stávalo v letech osmdesátých, když mi pošta úplně vynechala dodávku Malego modelarze – zvláště těch sympatických imperialistických tryskáčů…
A dodnes si myslím, že jsem na ABC vědomostně vyrostl, nemluvě o tom, že jsem díky lepení modelů zvládal ještě na gymnáziu prostorovou geometrii, ba dokonce i základy rozvinů ploch…
A druhá historka: Není nikterak originální, ale opět dokresluje popularitu časopisu a vystřihovánek. Bydlel jsem v té době ve vesnici Nové Sedlo u Žatce, kde jsem chodil i do místní ZDŠ. A v létě kteréhosi roku sedmdesátých let náš pan ředitel – a současně můj třídní – vdával svou dceru. Ke svatbě využil prostory školy, která byla tedy otevřena. Spolu se svým spolužákem, jenž byl s ředitelem v nějakém příbuzenském vztahu, jsem pronikl až na místo nejtajemnější – tedy na školní půdu. Byla plná různých odložených věcí – prostě sen! A u jednoho trámu skříň… No, nebudu zbytečně napínat – ano, byla v ní spousta starších abíček. Vzhledem k tomu, že v mnoha číslech byly „papírové matchboxy“, dá se odhadnout, že šlo o kompletní ročníky tak okolo roku 1970. S kolegou jsme si je rozdělili – což mne jako malého lakomečka moc netěšilo… ale budiž. Přivlekl jsem domů kupku časopisů a začal v nich nadšeně listovat. A objevil jsem první vystřihovánky.
Ve vesnickém bytě 2+1 jsme s bratrem pochopitelně nevlastnili žádný dětský pokojík. Proto jsem si poklad odnesl do kůlny na dřevo (zdá se, že tam dodnes stojí 🙂 50°20.33898’N, 13°28.31073’E) a zde začal vystřihovat a lepit. S velkou pravděpodobností jsem svým tehdejším počínáním přivodil mrtvičný záchvat mnoha sběratelům… Leč příběh má vyvrcholení v události, jež způsobí infarkt i těm, co přežili mrtvici. V kůlně často pobýval náš pejsek. A jednoho dne jsem vstoupil do kůlny a… šok, děs, hrůza… Náš vořech spokojeně rozkousával jeden z posledních modelů…
Mám-li tedy své vyprávění uzavřít, mohu prohlásit, že moje cesta k ABC měla i tragické stránky 🙂 .
Dodnes nevím, jak se ta abíčka na půdě ocitla… Co je zajímavé – a Vaše knížka mi to okamžitě připomněla – bylo tam i hodně vystřihovánek samostatných – např. na str. 22 zmiňovaná sejačka. I tu jsem bílou lepicí pastou nebo snad Kanagomem sbastlil…
A poslední drobnost – o pár let později mne vystřihovánka Hawker Hurricane přivedla k poznání, že plastikové kity se mají barvit. I popadl jsem fixky a vymaloval lavočku tak, jak to bylo v návodu 🙂 . Moje úsilí posléze má maminka komentovala slovy: „Ale v té šedé to bylo hezčí…“ A tak jsem zůstal u vystřihovánek. A jak tak koukám do knížky, vidím, že moje cesta přes slepovánky z NDR (letadla s kovovou fólií – takový An-22 u stropu působil mocně) nebyla ojedinělá. Dodnes je mi záhadou, kam tahle tvorba zmizela… asi nějaký velký úklid, zatímco jsem byl na vysoké či na vojně…
Srdečně zdravím a držím palce v dalším archeologickém výzkumu.
Jiří K., Choceň, 4. 7. 2014
Děkuji za tuto knihu a věřím v další pokračování.
Pavel R., Moravské Budějovice, 3. 3. 2014
Kniha přišla, vše v pořádku, díky. Jsem už bohužel také pamětníkem, tak jsem zvědav na další díl. První model z ABC, který jsem slepil jako žák 3. třídy základní školy, bylo letadlo Hawker Hurricane z čísla 4, ročník 20, v roce 1975. V následujících asi deseti letech jsem pak lepil skoro všechno, lepil jsem hodně pečlivě a modely jsem měl zpracované prvotřídně. Vše však vzal bohužel čas.
Milan K., Bratislava, Slovensko, 3. 3. 2014
Knižka super (o autorovom venovaní nehovoriac 😎 ), sfúkol som ju za dve poobedia, kedy bude ďalší diel? 🙂
Radek P., Plzeň, 2. 2. 2014
Přeji zdar a sílu v dalších „papírově archeologických“ aktivitách a díky za příjemnou retro nostalgii.
Jiří S., Praha, 12. 1. 2014
Mám z knihy opravdu radost, určitě to byl jeden z nejlepších letošních /loňských/ dárků pod stromečkem (ale to raději nebudu doma říkat). Ábíčko a déčka byly samozřejmě průvodcem mého dětství. Dodnes mám ještě uchráněných něco slepených modelů a pár hromádek čísel.
Jsem ročník 1964, takže pro mě začalo ABC koncem 60. let a pokračoval jsem v kupování do konce 70tých let. Předplatné jsem neměl (to nějak pořádně pro množství zájemců ani nešlo?), ale vždy rodiče, či později já, jsme pečlive obíhali trafiky, etc. Pak jsem pokračoval ve sledování ABC s mladším bráchou, ale u syna v devadesátých a začátkem 21st jsem ho přestal kupovat.
Pracuji jako lékař (neurochirurgie) a již jsem si říkal, že možná ta piplačka s lepením vystřihovánek mě trénovala od dětství pro momentální činnost.
Oceňuji velikost úsilí, které jste věnovali knize, protože to musela být pěkná fuška! Doufám (i trochu sobecky), že se Vám podaří poskládat i další díly. Jestli je to možné, zařaďte mě prosím do databáze potencionálních odběratelů, a dejte vědět až budou hotová pokračování. Zeptám se i známých, zda by neměli o první a další díly také zájem, a dal bych jim na Vás kontakt.
Petr K, AeroHobby, 9. 12. 2013
Knihu jsem zakoupil a prostudoval. Musím smeknout, je to perfektní práce a přináší spoustu zajímavého. Zároveň se jedná o, alespoň myšlenkový, návrat do dětství. Věřím, že v započaté práci budete pokračovat a dostanete se do „zlatého věku“ vystřihovánek Abc, za který osobně považuji sedmdesátá a osmdesátá léta.
Ilona S., Praha, 9. 12. 2013 (nákup dárku k Vánocům)
Jsem ráda, že knihu mám, a taktéž doufám, že se bude líbit. Je krásně zpracovaná, věřím, že se budeme těšit na druhý díl.
Rudolf D., Praha, 25. 11. 2013
Kniha je opravdu nádherná, už ji mám na svém „seznamu přání“ a určitě si ji od Vás koupím.
Jiří C., Albrechtice nad Orlicí, 13. 11. 2013
Kniha vyzvednuta, v pořádku, díky. Už se těším na další pokračování. Abc mám sice komplet všechny, ale vše, co se týká Abc a dalších papírových věcí, tak je prostě musím mít.
Přemysl D., Neratovice, 8. 11. 2013
Kniha dorazila v naprostém pořádku. Už se těším . . . 🙂
Ivo L., Velehrad, 1. 11. 2013
Díky, knížka přišla v pořádku. Z časových a „romantických“ důvodů si podrobnější prohlédnutí nechám až na vánoce. Pevně věřím a doufám, že bude následovat pokračování, alespoň do 30. ročníku, ať se mám na co těšit do příštích vánoc.
Jindřich J., Brno, 25. 10. 2013
Kniha dorazila v pořádku. Je úžasná. Děkuji. (…) S úctou a ještě jednou díky za úžasnou knihu.
Karel H., Miletín, 5. 9. 2013 (nákup jednotlivých sešitů)
Opravdu s chutí jsem si přečetl poslední dva sešity, zásilka přišla v pořádu, důmyslně zabalelná. Byl to laskavý závan starých dobrých ABC časů. Archeologický atlas je výborný nápad, doufám, že se dočkáme dalších dílů. Děkuji.
Peter G., Dubnica nad Váhom, Slovensko, 14. 7. 2013
… kniha parádna. Mám chuť asi pozháňať nejaké staršie modely, hlavne tie veteráni majú svoje čaro.
Peter P., Čáslav
Před nákupem, 7. 7. 2013:
Já už se těším na příjemné počtení a vzpomínání na časy prázdninové minulé, kdy jsem se vždycky večer věnoval nějakému tomu lepení a fantazírování, co že by se to ještě mohlo na stránkách Ábíčka objevit 🙂 . Omlouvám se za to nostalgické plkání, ale tohle mi fakt chybí.
Po nákupu, 10. 7. 2013:
Knížka dnes dorazila v pořádku a už jsem z ní „odčetl“ první řádky! Upřímně děkuji nejen za bleskurychlé odeslání, ale taky za to, že vůbec vznikla, a že se Vám (i vám jako kolektivu) podařilo vysochat tak krásný monument a poctu papírovému kamarádovi z dětství a mládí mnoha dychtivých čtenářů Ábíčka. Přeji vám, aby váš počin našel cestu do knihovniček a na poličky co největšího počtu nadšenců a pamětníků, a ať se váš autorský potenciál nikdy nevyčerpá a Strong Arm neztratí svou sílu.
Ještě jednou s díky Váš oddaný kolega Peter
Jindřich M., Senomaty, 17. 4. 2013 (nákup jednotlivých sešitů)
Velké díky, na knihu se těšim jako malej kluk (vážně). Jen aby to knihař dokázal náležitě svázat a to bude paráda 🙂 .