Název modelu: Kovárna z Blat
Autoři: Richard Vyškovský a Pavel Blecha
Vydavatel: ABC č. 9 / roč. 20 (vyšlo 9. 1. 1976)
Měřítko: cca N/1:160 (neuvedeno), půdorys budovy: 70 × 52 mm
Rozsah: 0,8 str. A4
Počet dílů: 11 číslovaných + 3 díly označené písmeny / 14 fyzických
Autorský kód modelu: neuveden
Informace o předloze: článek o kovárně z Plástovic
Lepeno: červenec 2016, dokončeno 16. 7. 2016 (-StF-)

Ábíčko č. 9/20 z ledna 1976 nám přineslo rovnou dvě půvabné vystřihovánky s tématikou lidové architektury; první je větrný mlýn z Gottwaldovska (Gottwaldov dnes již na mapách neexistuje, ale cestu do města světoznámé obuvi jistě najdete) a tou druhou kovárna z Blat. Právě na ni se nyní zaměříme – je to první publikovaný model dvojice Blecha-Vyškovský, který nám představuje kouzelný stavební sloh zvaný selské baroko, s typickými zdobnými a tvarovanými štíty (… které modeláři tak rádi dělají… 😎 )

Podkladem pro model kovárny s koňskou hlavou ve znaku nad vchodem byla stavba z jihočeských Plástovic, což se dovídáme ze vzdělávacího textu doplněného malým snímkem skutečné kovárny (najdete jej na konci článku v porovnání s hotovým modelem).

Modely větrného mlýna i naší kovárny jsou součástí známého domácího kolejiště Richarda Vyškovského (viz dva snímky níže). Pozornému diváku neujde, že kovárna v autorově kolejišti vypadá trochu jinak, než by měla: má přehozené štíty. Její čelní zdobený štít nad velkým vchodem podsíně totiž patří dozadu, na zadní stranu budovy (jak také ukazuje obrázek skutečného objektu i návod k vystřihovánce).
Vedle kovárny se skví jihočeský statek ze Soběslavských Blat (č. 15/20), který je z téhož kraje jako kovárna a ve stejném stavebním slohu. Na druhém snímku vidíme vpravo i část pražského statku (č. 17/19):

 

Kovárna z Blat – stavba modelu

Ke stavbě tohoto modýlku se dostávám nyní poprvé, 40 let a ještě půl od jeho vydání. V době, kdy vyšel, se mi určitě zamlouval svou pohlednou kresbou (kovárna je namalována na jedné dvoustraně spolu s větrným mlýnem), ale marné – tehdy jsem byl spíše na auta a podobné akčňárny jezdící, létací či jinak o život usilující.

Nuže, ke střihu a lepu připravit, PAL! Kuchám opět původní ábíčkovský originál, neboť je slušně vytištěn a na solidním déčkovském papíru. Rovněž návodná kresba láká ke stavbě – již nese prvky typické pro návodky R. Vyškovského: přehledný šikmý pohled se stínovanými plochami.

 

Začínáme stěnami budovy. Na plášti kovárny 31 je okénko vlevo od dveří nevybarvené, bílé (viz snímek výše vlevo). Soudím, že jde o malý nedodělek, jelikož pánové BV okna důsledně vybarvovali, zpravidla pozitivní bledě modrou. Činím taktéž a okénko jsem domaloval, s drobným zastíněním při okraji.

Drobná nadbytečnost je na klenebním pásu podsíně 33 – jsou zde naznačeny dvě ohybové čáry pro ohyb z rubu. Nemají tam ovšem co dělat, jelikož rovná plocha navazuje na oblouk plynule, bez hran. Vlepíme celou podsíň do budovy:

  

Rušivé čárkované ohybové čáry ve viditelných vnitřních rozích podsíně retušuji, stejně tak poté zamaluji vnější hrany pláště budovy.

Následuje druhý a poslední větší prvek celého modelu, a sice střecha, s již zmíněnými a tak oblíbenými tvarovanými štíty. Ano, aby zábava byla pořádná, štíty jsou dva, přední a zadní. Je nutno dávat pozor, abych nenalepil zadní štít dopředu, jak se to zadařilo samotnému tvůrci vystřihovánky u prototypu kovárny v domácím kolejišti. Oba štíty jsou totiž tvarově stejné, k omylu může snadno dojít a již jsem měl v ruce model na kterési výstavě, jenž měl štíty přehozené (velké plochy střechy i štítů jsem podlepil kartonem):

   

Štíty sednou na své místo ve střeše až moc přesně (lícování Há fest, řekl by strojař), trošičku vůle by ten otvor snesl – nedaří se mi dokonale sevřít rohy střechy a musí pomoci retuš.

Jak vidno, střecha 34 je v rozích a u spodních hran jako by ušpiněna černou: tenké černé čáry se slévají a jsou rozmazané. Jde patrně o tiskovou chybu, která není naštěstí fatální – střeše dodává dodatečnou a svébytnou patinu (… při zamhouření všech očí 😎 ).

Nuže, nebudeme se vlka bát a hotovou střechu bacíme na obvodový plášť, který jsem taktéž nakonec podlepil kartonem:

 

Následuje komín. No, povedl se mi jakž-takž rovně, ale jeho horní plocha (hlavice 40) je trochu šejdrem – seděl na ní asi nějaký párek korpulentních čápů 😎 :

 

Model je hotov, zbývá jej bacit na nějakou podložtičku – volím sendvič z kartonů různých tlouštěk slepených bodově, na povrchu je pevný barevný papír. Na podstavě vysadím svou oblíbenou jabloň, NOCHovskou renetu velikosti H0/TT, která umí navodit prima atmošku pozdního léta. Samozřejmě, několik jablek přirozeně opadalo na zem, na kterýžto detail jsou někteří lidé velmi citliví, zvláště ta divná Média na Liberecku, kde fučí drsný severák a jabka běžně padají dřív, než kovářka najde čas je obrat  😎 :

 

Podložku jsem olemoval proužky pevného barevného papíru a lehkou rukou domaloval v marné snaze napodobit grafický styl obou tvůrců. Semo-tamo jsem prsknul trochu molitanových chomáčů zeleně. K boku budovy jsem si neodpustil uložit tři kusy hrubě opracovaných klád, což jsou malé ždibky větviček z mého oblíbeného japonského čaje KUKICHA:

 

Dokonáno jest. A ještě malé porovnání s původním obrázkem z ABC č. 9/20:

Kovárna z Blat jest hotova. Co říci závěrem: stavba se mi líbila 🙂 . Těch čtrnáctero dílů se dá poskládat opravdu rychle, žádná past vás nečeká, jen radost a pozitivní mysl (pokud se s lehkostí přenesete přes tvarované štíty). Jde o malý milý model v duchu nejlepších tradic časopisu ABC.

Galerie modelu je na svém místě.

-StF-