| Název modelu: | Kovárna z Blat |
| Autoři: | Richard Vyškovský a Pavel Blecha |
| Autorský kód: | Neuveden |
| Vydavatel: | ABC č. 9 / roč. 20, vyšlo 9. 1. 1976 |
| Měřítko: | 1:160 (N) |
| Rozsah: | 0,8 strany A4 |
| Počet dílů: | 11 číslovaných + 3 díly označené písmeny / 14 fyzických |
| Stavba modelu: | Ano |
| Fotogalerie: | Ano |
Krátce o předloze modelu – kovárna z Blat (kovárna z Plástovic)
Architekt Richard Vyškovský se u svých modelů nechal často pouze inspirovat konkrétními objekty lidové architektury a jejich přesné repliky vytvářel jen výjimečně. Jak sám říkal, chtěl spíše vypíchnout krajové zvláštnosti a také dbal na slepitelnost svého díla. V případě kovárny z Blat se ale téměř beze zbytku držel reálné předlohy, kterou bychom našli v jihočeské vesničce Plástovice situované asi půldruhého kilometru od Sedlece, v oblasti zvané Hlubocko-zbudovská blata. Modeláři vědí, že odtud pocházejí i další stavby lidové architektury.
Kovárna z Plástovic v porovnání s papírovým modelem (černobílý obrázek je z ABC č. 9/20)
Kovárna vystavěná ve stavebním slohu selského baroka a stojící nedaleko návsi má ve svém rodném listě vepsán rok 1851. Z evidenčního listu nemovité kulturní památky se dovídáme, že se jedná o zděný omítnutý objekt obdélníkového půdorysu s vykrajovanými štítem a stalačeně zaklenutým otvorem předsíně plachtovou klenbou. Samotná kovárna je valeně klenutá:
Kovárna z Plástovic – evidenční list nemovité kulturní památky (zdroj: Národní památkový úřad, sekce Památkový katalog)
Richard Vyškovský s kolegou Pavlem Blechou si vybrali jako předlohu památkově chráněný objekt – jako nemovitá kulturní památka byl označen dne 3. 5. 1958.
Kovárnu můžeme dokonce spatřit ve starším černobílém filmovém dramatu Mlhy na Blatech režiséra Františka Čápa z roku 1943. Budova je vidět zhruba ve 40. minutě filmu ve scéně, kdy jde četník zatknout Václava Potužáka hraného Vladimírem Salačem:
Nelze vyloučit, že právě název filmu ovlivnil pojmenování vystřihovánky, ale její autoři spíše vycházeli z názvu místní oblasti: Hlubocko-zbudovská blata.
Vodní tok, který vidíme výše na záběru z filmu v popředí, v oněch místech dodnes je, ale nevypadá tak mohutně. Potok s názvem Stoka je zde spíše jen úzkou regulovanou stružkou; v době natáčení filmu muselo být koryto Stoky podstatně širší.
Skutečná kovárna se oproti vystřihovánce přece jen v detailech liší: na bocích budovy jsou jiné počty oken a na zadní stěně nejsou vůbec žádná, na pravém boku nejsou dveře, komín nemá na vršku ozdobné lemy apod.:
Na kovárnu se můžete podívat ze tří stran na Mapách Google zde. Je situovaná na jižním konci vesnice mezi čp. 29/53 a 50 své vlastní popisné číslo nemá.
Letitá vystřihovánka kovárny z ABC č. 9/20 je drobným, ale stále půvabným přírůstkem do národopisného souboru modelů lidové architektury, do Skansenu ABC.
Robert Pavelka