Název modelu: Experimentální sportovní letoun OK-MXE Kovodružstvo Náchod  
Autoři: Václav Šorel, František Kobík (ŠOK)
Vydavatel: ABC č. 5 / roč. 16 (vyšlo 2. 11. 1971)
Měřítko: Neuvedeno (délka modelu: 170 mm)
Rozsah: 1 str. A4
Počet dílů: 22 číslovaných, 23 fyzických
Autorský kód modelu: Neuveden
Lepeno: červen 2013 (-StF-)

V rámci archeologických výzkumů jsem se pustil do dalšího fiktivního, „experimentálního“ letounku známé autorské dvojice Šorel-Kobík určeného začátečníkům, tentokrát na sobě nesoucího dobovou reklamu Kovodružstva Náchod, známého výrobce hraček:

Je to jeden z modelů, které jsem lepil již v útlém dětství a dal jsem si na něm záležet. Ovšem zažil jsem nad ním velkou frustraci – uposlechl jsem závěrečné rady v návodu: Tím je celý model hotov. Doporučujeme jej celý nalakovat bezbarvým nitrolakem. Model dostane pěkný vzhled a zpevní se.

To ano! Zpevnil se. Poté, co mi otec přinesl velkou pikslu nitrolaku, jsem do něj namočil tlustý štětec a počal lakovat masitou vrstvou se zápalem dítěte-objevitele. Asi tušíte, jak to dopadlo – pod nánosem laku začal drasticky vystupovat text z rubové stránky. Podlepení vystřihovánky samozřejmě nijak nepomohlo – celý model byl záhy pokryt poutavým textem o stavbě plynovodu. To byla drtivá facka dítěti od života! Model jsem nicméně dolakoval, ještě nějaký čas jsem ho měl v poličce „na výstavě“, jelikož jsem jej jinak považoval za zdařilý – ale po nějakém roce putoval jako jeden z prvních do kremační pece na chalupě v Brušperku.

Autoři při své dobře míněné lakovací radě zjevně vycházeli ze své prvostavby, kterou měli provedenu na pevném rýsovacím (a z rubu bílém) papíru, a neuvědomili si, že na modeláře bude číhat poměrně tenká, nepříliš kvalitní a z rubu potištěná časopisecká stránka s jejich vystřihovánkou.

Děsivá traumata z dětství je nutno odčinit – a ten čas nastal – po 40 letech lepím z pevného papíru 160 g, na rubu je bělostný jak sníh a lak nepatří k mé běžné výbavě – lesklý laserový tisk řeší mnohé. Model jsem si navíc zmenšil zhruba o třetinu, jelikož šetřím místem a model bude méně škatuloidní  😉 . Takže rizika podlepu a lakování jsou eliminována.

Na obrázku výše je křídlo před uzavřením – dvě vnitřní žebra jsem zdvojil, ať jsou pevnější a nechť mají opěrné chlopně na obě strany. Horní plocha křídla je správně větší než spodní, jelikož je proudnicově prohnutá, ale mohla být ještě o milimetr širší – při uzavření křídla mi onen milimetr chyběl a nevznikla mi vzadu hezká hrana, nýbrž „dvojhrana“ – je to vidět zde:

Trup je opět, stejně jako v případě prvotiny obou autorů, stíhačky X-210 Alkona, menším geometrickým oříškem. Neobsahuje některé ohybové hrany a modelář musí zauvažovat, jaký tvar má vlastně toto těleso mít. Dost jsem váhal, zda patří ohybové hrany na tato místa (označená červeně) – ilustrační kresba od komiksového kreslíře poněkud zkresluje:

Nakonec mi vyšlo, že tam hrany být nemají. Celý trup má malinko komplikovanější tvar, než jak byl narýsován. Mimochodem – doprovodná ilustrační kresba F. Kobíka výše naznačuje, že autoři původně patrně nepočítali s reklamou Kovodružstva Náchod na svém modelu, ale s názvem „ABC“, který se vešel do bílého trojúhelníkového pole na boku trupu. Dlouhý název Kovodružstva se do tohoto prostoru poněkud nezmestil.

Návodná kresba je pak vyloženě matoucí – míchá totiž hrany tělesa s nakreslenou grafikou, čili ohybové hrany s jen kreslenými čarami:

Červeně označené čáry nejsou ohybové, a naopak zcela chybí zvýrazněná hrana od okénka kolmo dolů – ta není ani na vystřihovánkovém dílu.

Přepážce 3 by prospělo, kdyby byla na výšku o 1-2 mm větší, ať více odpovídá zvětšujícímu se jehlanovitému prostoru v trupu, do kterého má být vlepena. Konstrukce nijak nenaznačuje, na jaké místo uvnitř se má tato přepážka vlepit. Totéž platí i pro první přepážku 2 u vrtule – je na modeláři, jak přiměřeně hluboko ji vlepí do trupu. Bílý lem (rub trupu) je nutno zaretušovat.

  

Výškovky 12+13 jsou dva identické díly (nemusely tedy mít různá čísla), ale na výškovce 13 chybí naznačení hran klapek, jako jsou u výškovky 12 => použil jsem dva díly 12.

Pozměnil jsem rovněž pořadí lepení dílů – např. směrovku jsem lepil až po nalepení podvozku, jinak by totiž překážela při otočení letounu břichem nahoru pro lepení kol.

Vzpěry podvozku jsem opět oprostil od černých „vzduchů“ – model získá na ladnosti a jemnosti.

Listy vrtule jsem lehce zkroutil do šroubovice pro naznačení profilu vrtule.

Jak už jsem uvedl, model jsem o chlup zmenšil, neboť co je malé, to je milé 😎 :

Model je hotov, přes uvedené drobné konstrukční nepřesnosti vznikne z vystřihovánky docela milé letadélko Káně, jak od Bohumila Říhy 😉 .

Snímky hotového modelu naleznete v Galerii.

-StF-