Název: Malostranské mostecké věže (La Porte du Pont-Charles à Prague)
Vydavatel: Imagerie d’Épinal, Pellerin & Cie, Francie
Rok vydání: 1888
Autor: neznámý
Formát: 30 × 23 cm
Počet vystřihovacích dílů: 26
Reprint: ABC č. 13 / roč. 52 (vyšlo 19. 6. 2007)
Článek na webu časopisu ABC: 
V červnu si připomínáme narození i úmrtí geniálního tvůrce papírového modelu Prahy Antonína Langweila (13. 6. 1791 – 11. 6. 1837), který vytvořil v letech 1826-1834. Takto starou vystřihovánku náš archiv bohužel neobsahuje, ale věříme, že vystřihovánka mosteckých věží pocházející „až“ z roku 1888 vás rovněž zaujme.
Motivy pražské architektury se neobjevovaly v nabídce papírových modelů příliš často. Langweil svůj model Prahy postavil nikoli jako stavebnici, ale jako jeden jediný originální kus. První známou vystřihovánkou inspirovanou pražskou architekturou jsou právě Malostranské mostecké věže, doslova v originále Brána Karlova mostu v Praze. Arch s modelem pochází z Francie z vydavatelství Imagerie d’Épinal, Pellerin & Cie. Jean-Charles Pellerin byl majitelem rodinného podniku. Za povšimnutí stojí výrobní pořadové číslo archu: 1352. Jde o počet doposud vydaných listů s vystřihovánkami v typové řadě Petites Constructions (Křehké stavby). Epinalské vydavatelství mělo těchto řad několik, např. Nouvelles constr., Grandes constr. či Le petit architecte. V Epinalu se archy s vystřihovánkami tiskly od roku 1840 do začátku první světové války.
Ukázka vystřihovánky z Imagerie d’Épinal – letadlo Louise Blériota, s nímž v roce 1909 přeletěl kanál La Manche
Malostranské mostecké věže – pokyny ke stavbě:
Na první pohled jde o velmi jednoduchou vystřihovánku, která má ale několik úskalí. Opět před započetím stavby doporučujeme jednotlivé díly pečlivě prostudovat a představit si, jak a které jednotlivé díly k sobě patří. Tímto vás chceme upozornit na drobné chyby ve značení čar pro ohýbání. Na modelu se setkáte se třemi typy čar: čára plná, podle které stříháte či vyznačující místa pro nalepení jiného dílu, čára přerušovaná značící ohyb od sebe a čára přerušovaná s křížky značící ohnutí k sobě. Právě tímto typem čáry jsou omylem označeny chlopně na dílu střechy vyšší věže a vnitřní stěny průchodu. Proto si dejte pozor, až budete jednotlivé čáry hran rýhovat pro jejich snadnější ohýbání. Pro dokonalejší vzhled doporučujeme v průběhu stavby všechny střihové i ohýbané hrany retušovat odpovídajícím odstínem barvy.
Začněte s lepením obou věží a spojovací branou mezi nimi. Pro usnadnění práce si můžete vlaječky na vrcholu menší věže, ještě před slepením střechy, oddělit a dodatečně jak pak natupo přilepit. Pokračujte sestavením nárožních věžiček. Po slepení všech čtyř vikýřů zjistíte, jak nepřesně jsou namalovány. Budete je muset drobně sestřihnout včetně chlopní. Pokud byste tak neučinili, vznikne vám velká mezera mezi střechou a spodním okrajem vikýře. Nyní vám zbývá poslední fáze, a tou je nalepení obou věží na podložku a oživení figurkami. Díl s terénem (podstava modelu) býval obsažen u vystřihovánek staveb z Epinalu, což rozhodně nebývalo u jiných vydavatelů běžné; všechny ostatní nám doposud známé vystřihovánky architektury z konce 19. století a počátku století dvacátého díly s podstavou neobsahují.
Až se budete někdy procházet po Karlově mostě, vzpomeňte si, že kdesi ve Francii v předminulém století si malí kluci lepili modýlek mosteckých věží a podle této vystřihovánky si představovali, jak to asi v té daleké Praze vypadá, neboť právě tyto věže si tehdejší autor vybral jako ukázku architektury typické pro Prahu konce devatenáctého století.
Pro porovnání se můžete podívat, jak tytéž mostecké věže zpracoval o 112 let později Richard Vyškovský pro sérii pohlednic pražských kulturních památek – text a obrázky zde.
-JoK-
