Název modelu: Minipočítač Zenit
Autoři: Ing. Václav Petráček a Ladislav Badalec
Vydavatel: Zenit pionierov č. 1/1988-89 (vyšlo v září 1988)
Rozsah: 1,25 str. A4 (samotný minipočítač, bez her)
Počet dílů: 8 číslovaných / 22 fyzických
Autorský kód modelu: neuveden
Lepeno: z laserové kopie, Vánoce 2016, dokončeno 26. 12. 2016 (-StF-)

Kdykoli mi tato letitá vystřihovánka ze slovenského časopisu Zenit ještě z dob soumraku socialismu zavadila o oko, vždy jsem si říkal, jak asi ten papírový komputer vlastně fungoval; moc jsem si to nedokázal představit. Vždyť hry k němu vycházely po celé dva roky… muselo to být asi náramně nápadité dílo. Ke stavbě jsem se ale nedokopal nikdy, možná proto, že mne počítačové hry nikdy moc nebraly, ani v dobových pouťových maringotkách s herními automaty (2 Kčs za jednu hru), ani v dobách, kdy už jsem měl vlastní počítač v práci či doma. Možná jsem jeden z mála na Zemeguľi, kdo nikdy nehrál proslulou karetní hru Solitaire ve Windows – asi proto, že „živý“ mariáš, taroky nebo poker jsou setsakra jiné kafe 😎 .
Ale čas oponou trhnul, resp. ne čas, ale kolega podněcovatel Michal „Medium“, a u příležitosti plánované výstavy mne jemně přiměl minipočítač Zenit sestavit. Konečně jsem si tak měl vyzkoušet, jak se s ním vlastně hrálo…

Minipočítač Zenit – slovo autora modelu

Ladislav Badalec v rozhovoru s Michalem Erbenem (celý dialog naleznete na konci profilu L. Badalce) připojuje k minipočítači tuto vzpomínku:

To byla vlastně první objednávka redaktorů E+Z na originální ztvárnění přípravy na programování. Pro snadnější pochopení jsme měli graficky znázornit „průběh computerového myšlení některých tehdy se rozvíjejících jazyků, v našem případě BASIC.“ Podle návrhů ing. Petráčka, důlního měřiče z UD Hamr na Jezeře, jsem vytvořil vystřihovánku jakéhosi panelu – v dnešní terminologii bychom mohli říci tabletu – s monitorem a klávesnicí. Do výřezu monitoru se vkládaly karty s kresbami hracích ploch, hřišť a vodních toků nejrůznějších sportů na souřadnicové síti (tenis, běh na lyžích, slalom, paralelní slalom, vodní slalom apod.). Čtenáři E+Z pak podle písemných programových příkazů (ke každé nové hře byly vydány odpovídající rozpisy) hráli figurkami na předznamenaných bodech zadaných souřadnic, jako by pohybovali kursorem. V jistých polohách figurek docházelo k zisku kladných bodů, jinde k bodovým ztrátám… nakonec došlo při hře k vítěznému enteru, nebo závěrečnému erroru. Touto docela zajímavou „počítačovou technikou“ jsme s Vaškem Petráčkem připravili a nakreslili několik dalších rozsáhlých „stolních her“ – Dobytí Měsíce, Velká pardubická, Objevení Ameriky aj.

Jaké hry k minipočítači v Zenitu vyšly:

1. Jeleň a poľovník – kód hry VP-002 ZENIT – Zenit pionierov č. 2/1988-89
2. Paralelný slalom – VP-018 ZENIT – č. 6/1988-89 (hra má podezřelé zbarvení, bílé plochy jsou rezavě oranžové, viz náhled výše… zřejmě chyba tisku)
3. Tenis – dvojhra – VP-004 ZENIT – č. 10/1988-89 (program ke hře je dokončen v čísle 11)
4. Okruh pre cestovné automobily – VP-029 ZENIT – č. 18/1988-89 (program ke hře je dokončen v čísle 19)
5. Program Apollo – cieľ Mesiac – VP-011 ZENIT – č. 21-22/1988-89
6. Slalom – I. kolo – VP-003 ZENIT – č. 11/1989-90
7. Slalom – II. kolo – VP-003 ZENIT – č. 12/1989-90
8. Prekážkové dostihy – VP-025 ZENIT – č. 17/1989-90
9. Plochá dráha – VP-030 ZENIT – č. 19/1989-90
10. Veľká pardubická – bez kódu, možno hrát i jako běžnou stolní hru – č. 21-22 a 23-24/1989-90

Minipočítač Zenit – stavba modelu

Samotná vystřihovánka minipočítače patři mezi relativně vzácné kousky, v archivu chovám jeden jediný výtlačok, a tak se pouštím do stavby z laserové kopie. Ta s sebou nese výhodu pevnějšího papíru, jelikož originál není příliš pevný. Dalším plusem je lesklý tisk, což k podobnému technickému zařízení sedí.

Tělo minipočítače je takový placatý děravý rámeček – na první pohled hrozí zkroucení celé konstrukce, proto budu podlepovat solidním kartonem. Fest podlepuji i plochu klávesnice, ať se neprohýbá – proto nebudu potřebovat dvě vzpěry č. 3, které měly původně klávesnici vyztužovat:

  

Dovolil jsem si nepatrnou konstrukční úpravu, a sice jsem děravému tabletu přidal ještě jednu díru – onen menší čtvercový výřez v základním kartonu, v místě „obrazovky“. Je to proto, že jsem chtěl předejít problému, že bych hru nasazenou do rámečku počítače nemohl dostat ven. V tom případě bych ze zadní strany prstem skrz díru vysunul herní desku ven. Toto opatření nakonec nebylo nutné: pokud budete lepit přesně a bez deformací, rámeček má mírnou vůli a herní plány lze vyklopit z „monitoru“ bez potíží.

  

Jelikož se bude na minipočítač při hře jemně tlačit shora (při vkládání herních plánů a zapisování údajů) a hrozí jeho prohýbání, provedl jsem ještě jedno posichrování: místo původně čtyř nožiček v rozích přístroje jsem jich vyrobil celkem devět. Nutno je na spodní ploše umístit tak, ať nepřekážejí budoucí „paměti“, čili zasunutým pruhům čtverečkovaného papíru:

   

Zasunuty proužky čtverečkovaného papíru, čili „operační paměti“ a „registru“. Abych byl dostatečně retro-stylový, použil jsem mnoho let starý, již mírně zažloutlý čtverečkovaný papír, který jsem objevil ve svých zásobách:

   

Máme hotovo, do „monitoru“ můžeme uploadovat první hru, Jeleň a poľovník (jelen a lovec, myslivec):

 

Ke každé hře je nutné také připravit figurky, v případě hry Jelen a lovec oba hlavní aktéry zastupuje malinký papírový jelínek a náboj, obojí na podstavečku.
Herní návody byly autory připraveny ve formě počítačových příkazů. Spolu s úvodním vysvětlením principů a kódů tak začala hráči vznikat herní knížečka Radovánky so ZENIT-om, ve které mohl zalistovat a vybrat si, kterou hru si zahraje:

Hrajeme hru na minipočítači Zenit

Nuže, přichází finále, zahrajmež si kratochvilně na zbrusu novém tabletu. Vyzkoušel jsem první a nejjednodušší hru, která k minipočítači vyšla, jelena a lovce. Prostudoval jsem si princip počítačových příkazů z úvodní kapitoly knížečky a pouštím se do plnění pokynů.

Hned v úvodu programu jsem se trošku zacykloval a přiznám se, že nevím, jak to básník-programátor přesně myslel:
– Na řádku 90 je příkaz RND–>E, což znamená, že použijeme generátor náhodných čísel, tj. hrací kostku, kulneme a hodnotu zapíšeme do proměnné E.
– Ovšem proměnná E je na řádku 65 definovaná takto: E-RND, čili obsah proměnné E je generátor náhodných čísel, čili hod kostkou… nechápu, co mi to vlastně sděluje: hod kostkou je E a E je hod kostkou… možná je to jen splnění nějaké formální logiky v zápisu.

Ke hře si beru k ruce i kalkulačku – dá se bez ní obejít, ovšem hráč by měl být solidním počtářem. Pracuje se totiž s násobky goniometrických funkcí, např. cos 310° × 3, což se dá sice odhadnout (tabulka goniometrických funkcí je nakreslená přímo nad „klávesnicí“ počítače a výsledný násobek je třeba znát jen na celá čísla – typ integer, před desetinnou čárkou), ale kalkulačka práci urychlí a sníží riziko omylů.

Učinil jsem několik pokusů si hru zahrát a také dohrát do cíle, tedy trefit jelena, čili dostat figurku střely na stejnou pozici, jakou má figurka jelena. Vyhrát se mi skutečně povedlo… jednou 🙂 . Na kameru jsem natočil tři pokusy, jeden celý a dva sestřižené – bohužel, nestačily na výhru poľovníka. Video (7 minut) naleznete zde.

Hodnocení, výsledný dojem

+++ Klady +++ :

• Tvůrci her a programů, ing. Václav Petráček a Ladislav Badalec, zde projevili nespornou odbornost a opravdové fandovství pro věc, vytvoření všech těch her a programů muselo dát spoustu práce
• Plnění počítačových příkazů je dobrou školou logiky programování, čili hry skutečně plní svou vzdělávací úlohu (včetně procvičování matematiky)
• Minipočítač Zenit je výtečnou kombinací ruční práce (papírového modelu), her a vzdělávání
• Variabilita – k dispozici bylo poměrně hodně her ve vynikajícím grafickém zpracování Ladislava Badalce
• Z dnešního pohledu hezká ukázka pionýrského úsilí z počítačového dávnověku.

– – – Zápory – – – :

• Zdlouhavost hry a nízká akčnost – hráč musí pročíst a zamyslet se nad každým řádkem programu, počítat a ručně zapisovat hodnoty, což vše trvá neskonale déle než počítačovému procesoru
• Neúspěch ve hře, či spíše nedosažení cíle, vede k opakování mnoha programových kroků, což může zaútočit na hráčovu trpělivost a entuziasmus
• Hrál jsem pouze tu nejjednodušší hru, Jeleň a poľovník, která má relativně velmi jednoduché pokyny, na dvou stranách knížečky. Náročnější hry mají program zpracován na mnoha stranách a velmi drobným písmem, což může být pro hráče náročné vůbec pročíst a neutopit se v pokynech – opět atak na trpělivost.

Závěrem: Minipočítač Zenit je hezkou dobovou ukázkou počítačové odbornosti v kombinaci s modelářstvím a hrou, ale klade vysoké nároky na trpělivost a fandovství hráče.

Pokud jste pamětníky a hrávali jste hry na minipočítači Zenit, napište nám své vzpomínky a zkušenosti do komentáře – díky! Galerie slepeného minipočítače Zenit je v sekci Jiné/Ostatní.

-StF-

Kam dál:

• Jak se hraje s Papírovými protihráči z ABC