Název:	Nádraží Borkovice
Autor:	Richard Vyškovský
Autorský kód:	neuveden
Vydavatel:	ABC č. 2 / roč. 25, vyšlo 15. 9. 1980, reedice: Déčka 6 (listopad 1988), ABC č. 12/40 (12. 2. 1996)
Měřítko:	1:150
Rozsah:	1,7 strany A4 + střihy
Počet dílů:	43 číslovaných / 57 fyzických papírových + 5 střihů + 3 špendlíky (stojany slunečníků)
Stavba modelu:	–
Fotogalerie:	ano

Nádraží Borkovice – nebo železniční stanice Goch?

Pokud se projdeme seznamem modelů architektury – lhostejno zda hradů, zámků, lidové architektury, sakrálních staveb nebo městských a užitkových objektů – architekta Richarda Vyškovského, budeme muset konstatovat, že určitá část zpracovaných budov zkrátka nemá svou přesnou předlohu v reálných stavbách. Ale inspiraci lze dohledat zcela určitě – týká se to, věřím, i nádraží Borkovice.

Ti, kterým je tvorba Mistra RV blízká, bezesporu znají příběh jeho vstupu na „baráčkovou“ platformu – ačkoliv ho architektura de facto živila, uváděl vždy jako hlavní impuls snahu zaplnit synovo kolejiště nikoli manufakturními produkty, nejčastěji východoněmeckými stavebnicemi, ale vytvořit „panel, z něhož by dýchaly domácí stavby.“ Výhrady měl zejména k typickým německým hrázděným budovám, nicméně – jak je vidět na snímcích kolejiště malého Richarda, který se má (viz legendární reportáž Martina Pilného v ABC č. 16/21) – ani této variantě se zcela nevyhýbal, což dokládá původní nádraží Mackov (obr. vpravo, později se stalo prvním modelem série Skansen ABC, ovšem už bylo výrazně přepracováno).

Ortodoxní železniční hnidopiši „mašinkové“ stavby haněli a nenechávali na nich nit suchou, ačkoliv měly reálné nebo alespoň přibližné skutečné předlohy. Když se však v ABC č. 2/25 objevilo nádraží moderního ražení, mělo se za to, že jde o ryzí fantazii ze strany autora. Poprvé byl ve zmíněném ABC model označen obecně jako Nádraží; při reprintu v sešitu Déček 6 s titulem Vystřihovací modely STAVEB DO MODELOVÉHO KOLEJIŠTĚ velikosti TT a N už jako Malé moderní nádraží, navíc název Borkovice odkazuje na vesnici v táborském kraji nedaleko Veselí nad Lužnicí a tou železnice vůbec nevede. V další reedici v ABC č. 12/40 model nese opět stručný název Nádraží. Všechno to svádí k myšlence, že jde o stavbu ryze fiktivní.

Inspirace z Německa

Leč papírový archeolog se nevzdává lehce a bádá, pátrá a pídí se jako druhdy slavná Pipi Dlouhá punčocha. Při práci na publikaci Milované „eNko“ v době socialistické jsem narazil na stavebnici firmy Faller, jejíž podoba mi byla hodně povědomá. Západoněmecká modelářská firma pod původním katalogovým číslem B-110 nabízí Bahnhof „Neustadt“ (Vlakové nádraží Nové Město) s popiskem: Moderní vlakové nádraží s prosvětlenou halou. Prostor restaurace lze vybavit stolky a lavičkami v odpovídajícím stylu. Přední strana nabízí prostor pro silniční, tedy automobilovou, motocyklovou a cyklistikou komunikaci.

Model byl uveden na trh v roce 1966 za cenu 12,75 DM – i nadále je v sortimentu firmy Faller dostupný, jen na konci první čtvrtiny 21. století už ho pořídíte za 69,99 € (což je pouze doporučená cena). V minulosti bylo nádraží v nabídce ve třech variantách, tedy H0, N a Z. S ohledem na provedení stavebnice lze s velkou pravděpodobností soudit, že mohla poskytnout architektu Vyškovskému určitou inspiraci pro jeho nádraží Borkovice:

To nejdůležitější – určitě v Německu nějaký Neustadt existuje, ale konkrétně toto nádraží lze nalézt ve městě Goch (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko) blízko holandských hranic. Železnice sem poprvé doputovala 5. března 1863 – jednalo se o takzvanou Linksniederrische Strecke spojující Kolín nad Rýnem a nizozemský Nijmegen. V současnosti na ní provozuje vlakové spojení soukromá železniční společnost NordWestBahn. Námi vzpomínaná budova byla vystavěna v roce 1957 a do dnešní doby si zachovala prakticky neměnný vzhled:

Robert Pavelka