Nádraží Ostrava-Vítkovice

 Název: Nádraží Ostrava-Vítkovice / Velké moderní nádraží * 
 Autor: Richard Vyškovský
 Autorský kód: Neuveden
 Vydavatel: ABC č. 6 / roč. 22, vyšlo 17. 11. 1977; reedice Déčka č. 6 (11. 11. 1988), Vítkovický zpravodaj č. 10 / roč. 24 (říjen 2020)
 Měřítko: 1:150 (délka modelu: 313 mm)
 Rozsah: 3,2 strany A4
 Počet dílů: 28 číslovaných, 36 fyzických
 Stavba modelu: Ano
 Fotogalerie: Ano

* Vystřihovánka v ABC nesla název Nádraží do vašeho kolejiště Ostrava-Vítkovice, v sešitu Déček pak Velké moderní nádraží.

Nadrazi-Vitkovice-2008

KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – nádraží Ostrava-Vítkovice

Železniční stavby měly v ABC velkou tradici, vždyť podstatná část z nich byla přímo plánována pro modelové „vláčky“ velikosti TT či N. Některé stavby se však vymykaly běžnému využití a s odstupem času mají až mýtický nádech. Nevěříte? Pojďme na malou exkurzi.

Doznívající vliv takzvaného „bruselu“, architektonického směru, který se ve velké míře prosadil na známé výstavě EXPO ’58 situované právě do belgické metropole, se promítal na naší stavební scéně ještě téměř celé další desetiletí. Architekt Josef Danda (1906 – 1999) byl v té době už uznávaným tvůrcem železničních staveb, od roku 1936 jako pracovník olomouckého Ředitelství ČSD navrhl či renovoval několik staničních objektů (Teplice nad Bečvou, Klatovy, Cheb, Třinec). Vítkovice byly v té době neustále se rozvíjejícím dopravním místem, zejména díky rozsáhlým železárnám – denně bylo nutné odbavit tisíce pasažérů. V roce 1963 Danda navrhuje novou výpravnu v duchu doznívající bruselské architektury s využitím bohatého množství materiálu. Dovolím si nyní ocitovat část odborné recenze z revue Protimluv autora Martina Strakoše (publikované ve stejném roce), která bude pro další běh věcí důležitá:

„Realizace se počítá k nejlepším příkladům bruselského stylu v české architektuře. Danda společně s výtvarníky vytvořil jednotné dílo, spojující prvky „bruselu“ – keramické obklady, skleněné mozaiky, vlnitý plech, skleněné fasády, umělé hmoty do souzvuku ojedinělého výrazu, odlehčené hmoty z ocelové konstrukce s pilovitým motivem podpor v hlavním průčelí, uvnitř s velkou halou, s nápaditým uplatněním abstraktních reliéfů vypalovaných do drátoskla od Benjamina Hejlka a Františka Buranta, skleněné věže s hodinami od Vladimíra Kopeckého či tvarově a materiálově pozoruhodných podhledů a dlažeb.“

Nadrazi-Vitkovice-studie

Původní skica vítkovického nádraží od arch. Josefa Dandy

Nádraží bylo slavnostně otevřeno 26. května 1967, první vlak ho „pokřtil“ o necelé dva dny později – přesně v 0:40 ve směru z Košic na Prahu.

Historie nádraží však prodělala nemálo dramatických zvratů. Po sametové revoluci a změně snad všeho, co šlo i nešlo, začal s úbytkem pracovních míst klesat i význam nádraží. Věc došla tak daleko, že postupně byl odtud odkloněn veškerý rychlíkový provoz, takže se dramaticky snížil počet cestujících a nádraží začalo být nerentabilní. Zčásti se stalo útočištěm bezdomovců, proto se ho pokoušely ČD zbavit formou prodeje. Jeden ze zájemců hodlal v budově zřídit obchodní centrum, ale tato snaha narazila na nutnou podmínku ČD, aby v objektu zůstalo zachováno zázemí pro zaměstnance, minimální prostor pro cestující plus alespoň jedna pokladna, neboť lokální provoz nadále trvá. Zájemce pak od svého plánu ustoupil i proto, neboť ministerstvo kultury hodlalo vyhlásit nádraží za kulturní památku. S tím ale ČD nesouhlasily, dle jejich názoru není objekt nijak významný, zejména kvůli pozdějším stavebním úpravám, takže dosáhly toho, že ministr kultury Besser v roce 2011 od záměru ustoupil. Ve vzduchoprázdnu skončil i návrh využít staniční budovy jako dopravního muzea, ač Vítkovičtí projekt chystali už od roku 2009 (při jejich snaze se objevil konkurenční záměr z jiné části Ostravy, z Přívozu). Jsme však zemí změn a nečekaných obratů, už loni bylo ze strany MK oznámeno, že se o prohlášení opětovně uvažuje. Faktem zůstává, že kdysi výstavní budova chátrá a nemálo cestujících ji vidí jako téměř životu nebezpečnou. Šíří se také názory, že objekt, do něhož se několik let neinvestuje a neproběhly žádné nutné opravy, je určen k „tichému zániku“. Osud Dandovy stavby tak stále visí ve vzduchu a čeká na svůj ortel – není vůbec vyloučeno, že v budoucnu bude Ostrava-Vítkovice existovat pouze na několika fotografiích, kratičkém filmovém záběru v seriálu Proč bychom se netopili (šestý díl Vodácký ráj) a jako papírový model z ABC či sešitu Déček.

Další informace najdete na stránce vítkovického nádraží.

Nadrazi-Vitkovice-1980

Foto: archiv, J. Gabzdyl, 1980

STAVBA MODELU – nádraží Ostrava-Vítkovice

Po vystřihovánce starého nádraží otevírající nový modelářský obor, zpočátku zahrnutý pod titul Skansen ABC, představovala budova odbavovací haly Ostrava-Vítkovice rozsáhlejší architektonickou papírovou stavbu. Však také sám autor nabádal její tvůrce k využití do klubových kolejišť.

Nádraží Ostrava-Vítkovice Nádraží Ostrava-Vítkovice

No_PCs2Pokud se totiž podíváme na fotografie nádražní budovy v severomoravské metropoli, všimneme si nemalých rozdílů. Architekt Vyškovský budovu především co do hloubky zkrátil o dvě třetiny a oprostil od přístavby vybíhající z čelního pohledu na pravou stranu (což je zmíněno i v doprovodném textu). Pokud si ho pečlivě přečteme, vybaví se nám reminiscence s Cífkovým statkem – i v případě nádraží je avizováno pokračování, ale na rozdíl od hospodářské usedlosti, dokončené po 30 letech, se ho nikdy nedočkalo. „Použili jsme ty části, které jsou pro architektonický výraz nejpodstatnější. Je to přední průčelí a křídla budov u nástupiště se středním risalitem, ke kterému jednou v budoucnosti zpracujeme přechody na další nástupiště,“ vysvětlila úpravy s příslibem další návaznosti redakce, ale k tomu nikdy nedošlo. Kdo ví, možná byl důvodem fakt, že stavba byla skutečně příliš velká (délka budovy je 313 mm), není ani vyloučeno, že se nedočkala patřičného ohlasu, také se mohlo v záplavě dalších stavbiček na pokračování zapomenout. Dovolím si ještě jednu soukromou myšlenku – autor vystřihovánky v textu přímo naznačuje, že toto nádraží by mělo být díky své rozloze určeno spíš pro klubová kolejiště, ovšem jak je mi z činností takových kroužků známo, většinou si všechno stavěly samy, takže určení pro tuto cílovou skupinu se minulo účinkem, a proto už se na model dále nenavázalo.

Nadrazi-Vitkovice-ABC-1977

Dva obrázky vítkovického nádraží doprovodily vystřihovánku v ABC č. 6/22

Vystřihovánka byla uvedena v ABC u příležitosti blížícího se 150. výročí vzniku Vítkovických železáren, její druhé zveřejnění v sešitu Déček č. 6 (z tohoto originálu jsem také stavěl zde prezentovaný model) už se k žádné „kulatině“ nevztahovalo. Největším problémem byl díl 16 (střední část střechy), který byl otištěn samostatně, a jak určitě tušíte, došlo k tradičnímu barevnému nesouladu. Stavba díky „krabicovité“ předloze může působit zdánlivě fádně, ostatně po modelářské stránce není nijak složitá, ovšem odvážní šmikalové záhy rozpoznali její záludnosti. Velké plochy bylo v návodu doporučeno podlepit kancelářským papírem, což je většinou zvrtulovatělo ještě víc. Bortící tendence nakonec spolehlivě vyrušilo až použití desek kapy a v takové míře, že se vlastně uvnitř stavby vybuduje vlastní skelet a ten se náležitě olepí příslušnými díly:

Nadrazi-Vitkovice9b

Zachycovat obrázkově stavební postup je s ohledem na onu zdánlivou jednoduchost vlastně zbytečné, ovšem je nutno v tomto případě víc než jindy dbát na přesnost – stačí malá nepozornost a už vám začnou létat milimetry sem či tam. To platí zejména pro osazování střech do obvodových zdí a určitě si umíte představit ono eldorádo se zajištěním rovnosti lemů u stříšky vstupního prostoru.

Sám jsem tuto železniční „maličkost“ lepil dvakrát a až potřetí – poučen a varován – jsem došel k ucházejícímu výsledku (vševidoucí oko Standovo určitě bude jiného názoru 🙂 ). Těžko říci, zda se Vítkovice někdy do nějakého kolejiště dostaly, ovšem jako ukázka historie železničních staveb mají ve světě „papíráků“ své místo.

RoBertino Pavelka, únor 2014

Desítky let pod pokličkou aneb příběh jedné reedice

Papírový model vítkovického nádraží vytvořil arch. Vyškovský v roce 1977 a v ábíčku vyšel v listopadu téhož roku, dále pak přesně o 11 let později v sešitu Déčka 6. Od té doby ležely ručně konstruované a vybarvované originály tiše v archivní obálce… a to až do letošního srpna (2020). Budíčééék!!!

Člověk by ani nečekal, že v době koronavirové epidemie si nějaká radnice či městská redakce zaměřená primárně na dění ve svém regionu vůbec vzpomene na něco tak odtažitého, jako je 43 let starý papírový model – a že by jej nabídla svým občanům ke slepení, dokonce soutěžnímu. I stalo se!
Redakce Vítkovického zpravodaje, vydávaného ostravským městským obvodem Vítkovice, oslovila v létě Richarda Vyškovského ml. ohledně možnosti vydání tohoto modelu, a to u příležitosti rozhodnutí Ministerstva kultury ČR, že vítkovické nádraží je kulturní památkou (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 4. 2020).
V redakci či na radnici musí být nějaký náš člověk, pamětník starých ábíček a vystřihovánek, jelikož si na model nejen vzpomněli, ale i rovnou navrhli jeho oskenování z ABC.

To Richard jistěže odmítl a slíbil připravit náležitě upravené a zpracované elektronické podklady z původních originálů. Domluvil se s redakcí na spolupráci, vše klaplo a model nyní skutečně vyšel, jako vystřihovací příloha Vítkovického zpravodaje č. 10 / roč. 24, v říjnu 2020:

Richard se s námi podělil o náhledy původních archů svého otce a my jsme tak dostali unikátní možnost se podívat, jak vypadá prvotní ruční dílo arch. Vyškovského, jak si s ním poradilo dobové ABC, jak vypadá současný moderní tiskový podklad a výsledná reedice.

Návod k vystřihovánce

Začněme návodem, návodným textem. Níže vlevo jsou originální strojopisy, které tehdy přepisovala na psacím stroji paní Anna, manželka arch. Vyškovského, což bylo nezbytné, jelikož rukopisy psané rukou redakce ABC nechtěla.
Vedle je sken výsledného návodného textu z ABC č. 6/22 a pod ním malé porovnání posledního odstavce textu, z něhož vysvítá, jak fungovala redakční jazyková korektura v ABC – musím říci, že velmi dobře: jsou použity správné či vhodnější tvary slov a odstraněny drobné překlepy či nedoklepy:

Richard samozřejmě návodný text pro novou reedici nepřepisoval, ale naskenoval do upravitelného textového souboru (OCR, optical character recognition), odladil případné chyby v načtení textu, drobně zaktualizoval a návod byl připraven.

Příprava stran vystřihovánky a tisk

Daleko více přípravných prací měl se samotnou kresbou vystřihovánky:
3 strany vystřihovánek = 3 poctivé dny práce po 16 hodinách.

Pokud je člověk perfekcionista, což Richard je, práce grafika mu dokáže poskytnout neskutečná kvanta úkonů a úprav. Podívejme se, jak vlastně nakonec vypadal tisk modelu vítkovického nádraží v dávném ábíčku, v Déčkách 6 a jak dopadl nyní.

Nádraží Ostrava-Vítkovice

Práce Mistra – původní listy s vystřihovánkou vítkovického nádraží z archivu Richarda Vyškovského (1977)

Originály s tiskovými průvodkami z ABC

Autorský originál části vystřihovánky a návodné kresby, spolu s původními tiskovými průvodkami z redakce ABC

Co překvapí, je barva modelu, zbarvení nádraží v podání arch. Vyškovského. Víme, že s tiskovou kvalitou v ABC po léta „zápasil“ a že cíleně míchal barvy tak, aby odpozorovaný barevný posun v tiskárně ABC vedl k co nejlepší a nejvěrnější barevnosti výsledné vystřihovánky. Tato jeho dobře míněná snaha se ale ne vždy potkala s realitou.

Pokud se podíváme na dobové snímky nádraží Vítkovice, vidíme, že budova je díky použitým moderním materiálům světlá a lesklá:

Nádraží Ostrava-Vítkovice

Nádraží Ostrava-Vítkovice (zdroj: www.nadrazivitkovice.cz)

Ovšem originál R. Vyškovského je o poznání temnější, do hněda, jako by autor počítal s tím, že z tiskárny vyjde tisk světlejší – a nemýlil se. Porovnejme originální první stranu vystřihovánky s její podobou v ABC č. 6/22 (obr. vlevo) a původní druhou stranu s výsledkem v Déčkách 6 (obr. vpravo):

Model z ABC je řekněme prozářen, prosluněn, je světlý a kresba vypadá na pohled velmi dobře. Vystřihovánka z Déček je rovněž světlejší než autorský originál, má ovšem trošku jiný nádech než verze z ABC, je taková medovější. Právě z Déček stavěl svůj model kolega Robert, viz jeho stavební report výše.

Richarda čekal nelehký úkol: připravit podklady pro novou reedici. Původní kresbu digitálně vyčistil a projasnil. Jako ukázku přinášíme porovnání první strany – ručně malovaný originál a náhled výsledného tiskového souboru PDF:

A jak to ve Vítkovickém zpravodaji nakonec dopadlo? No, rád bych byl pozitivní, my papíroví modeláři jsme vděčni za jakékoli (staro)nové kousky, ale úplně nenároční jistěže také nejsme.
Nová verze nádraží má čistý tisk a je provedena na kvalitním pevnějším papíru. Rub vystřihovacích listů není prázdný (což by bylo ideální), ale je využit k poučnému textu o zajímavostech, historii i budoucnosti nádraží – je trochu škoda jej zlikvidovat stavbou modelu, ale úspora tiskové plochy je samozřejmě důležitá.

Barevnost vystřihovánky je o poznání jiná než v ABC či Déčkách a má temnější, hnědší nádech, než jak vypadá tiskový podklad. Dále zamrzí rozdílná velikost tiskové plochy a tím pádem celého modelu: dlouhé díly průčelí nádraží jsou o více než 2 cm kratší než verze z ABC.
Náhledy stran 1 a 2 ze zpravodaje v porovnání s ábíčkem – rozdíl velikostí i barevnosti je vskutku výrazný:

A takto vypadá porovnání všech dosavadních pěti podob vystřihovánky nádraží Ostrava-Vítkovice – jak vidno, není to s těmi barvami a tiskárnami na světě jednoduché:

Nádraží Ostrava-Vítkovice

Profil arch. Richarda Vyškovského

Redakce Vítkovického zpravodaje měla výtečný nápad zaplnit volnou stranu u vystřihovánky profilem tvůrce, Richarda Vyškovského. Jde zjevně o kompilační práci z dostupných internetových zdrojů. Bůh ví ovšem, jak uvažovali nad obrázky. Text se snažili doprovodit nějakou tvorbou arch. Vyškovského, ale sáhli vedle: na jednom snímku vidíme rozestavěný model z produkce německého vydavatele Schreiber-Bogen a na druhém náhled vystřihovánky školního kluzáku Zlín ze starého ábíčka č. 9/19, jehož autory  byli Václav Šorel a František Kobík (!).
Chybějící odborná korektura je zde opravdu citelná. I průvodní text o zajímavostech, historii a budoucnosti nádraží potřeboval pádnější redaktorskou ruku – dočteme se např., že „budova Vítkovického Nádraží se bohužel dochovala do současnosti ve velmi intaktním stavu“ … aneb nepoužívejte neznámá cizí slova tam, kde by velmi dobře posloužila naše krásná čeština (a též je dobré se mrknout na používání velkých písmen u místopisných názvů).

Sběratelská kuriozita

Celkově jde jistěže o chvályhodný počin. Bylo vytištěno 1000 ks nové reedice nádraží Ostrava-Vítkovice, přičemž polovina byla přiložena k distribuovaným zpravodajům a polovina určena dalším zájemcům o vystřihovánku, k osobnímu vyzvednutí na vítkovické radnici. Redakce zpravodaje navíc vydání nádraží doprovodila modelářskou soutěží o nejoriginálnější zpracování modelu (spočívající např. v jeho výzdobě či dopracování okolí). Účastníci budou rozděleni do dvou věkových kategorií: do 15 let a nad 15 let. Na výherce čekají hezké ceny: společenské hry, knihy a dokonce i finanční odměna. A malou pozornost na památku obdrží každý účastník (to je prima, jako bych četl o soutěži ve starém ABC).
Čas na stavbu byl stanoven poměrně šibeniční – do 6. 11. 2020. Pokud se poté dostaneme k obrázkům nejlepších výtvorů, rádi se koukneme (nejlepší výtvory budou zveřejněny v prosincovém čísle Vítkovického zpravodaje).

Je škoda, že přes značnou pracnost s přípravou staré dobré vystřihovánky k modernímu reprintu je výsledek sporný – barevně i velikostně (byť je jinak tisk čistý a na kvalitním papíru, navíc je model k dispozici zcela zdarma). Časem se z něj stane kuriozita, jako se děje se všemi obdobnými mimořádnými či nahodilými reedicemi.
Osvícenému městskému obvodu Vítkovice i redakci Vítkovického zpravodaje ale tleskám a děkuji za tuto aktivitu!

-StF-, 27. 10. 2020
Za spolupráci a poskytnuté podklady velmi děkuji Richardu Vyškovskému a ostravským modelářům Martinu Svobodovi a Honzovi Orálkovi, kteří zajistili dodání reedice nádraží týmu papírových archeologů.

Kam dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..