Polabské lidové stavby

Název modelu: Polabské lidové stavby
Autor: Richard VyškovskýNo_PCs1
Vydavatel: ABC č. 6 / roč. 23 (vyšlo 20. 11. 1978)
Reedice: Déčka 3 (červen 1987) a ABC č. 17/39 (24. 4. 1995)
Autorský kód: Neuveden
Měřítko: cca 1:150
Rozsah: 1,75 str. A4
Počet dílů: 59 číslovaných / 65 fyzických papírových (včetně dvou alternativních terénních spojek a jedné okenice navíc) + 42 dřevěných trámků a sloupků (+ dalších 22 dřevěných dílků jsem si přidal jako doplněk)
Informace o předloze:
– Doprovodný článek Polabské lidové stavby z ABC č. 6/23
Lepeno: z originálu ze 3. vydání z ABC č. 17/39 v květnu 2021, dokončeno 29. 5. 2021 (-StF-)

Vůbec poprvé se s nůžkami v ruce dostávám k této sympatické ukázce Skansenu ABC Richarda Vyškovského. Model vyšel v historii ábíčka celkem třikrát a nechce se věřit, že tomu už je 42 let (a ještě půl), co jsme na něj koukali ponejprv. Vyškovského papírová lidová architektura je prostě stále živá a nestárne.

Polabské lidové stavby

Autor se tentokrát inspiroval u staveb, které lze spatřiti v Polabském národopisném muzeu Přerov nad Labem. Jeden malý obrázek z tohoto skansenu je i v ABC č. 6/23 a zobrazuje hlavní obytné stavení s plotem a holubníkem (snímek pořídil s největší pravděpodobností redaktor Martin Pilný). Další černobílý obrázek nacházíme v časopise Pionýr č. 10 / roč. XVIII z června 1971, v článku Naše skanzeny od arch. L. Štěpánka (obr. vpravo):

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Takže mám na stole roztomilou hospodarku z Polabí, kterou tvoří několik staveb:
– Obytné stavení s připojeným záchodem, chlívkem, plotem zahrádky a holubníkem,
– špýchárek,
– sušárna ovoce.

Polabské lidové stavbyRichard Vyškovský se k tomuto obytnému stavení ještě jednou ve své tvorbě vrátil; výsledný model ve větším měřítku 1:120 vyšel jako Staročeská chalupa ve vydavatelství ERKOtyp v roce 2001.

Návod i kresba vystřihovánky nabízí oddělit chlívek se záchodem od hlavní budovy, pokud by modelář neměl v kolejišti dostatek místa. Jednotlivé objekty je možno rozestavět do plochy dle potřeby, anebo seskupit do jednoho sevřeného statku.
Na mapce Polabského muzea vidíme všechny tři objekty postaveny v jedné linii, viz pravý roh scenérie (obrázek je z webu muzea):

Já se ovšem přidržím myšlenky kompaktnějšího statku a jednotlivé budovy sestavím k sobě.

Polabské lidové stavby – stavba modelu

Nuže, lepmež. Stavím z originálu třetího vydání této vystřihovánky, jelikož má nejlepší tisk. Ovšem papír je poměrně tenký a na bělostných stěnách stavení lehce prosvítá tisk z rubu.

V úvodním přehledu přípravných prací je výčet prořezů v dílech – je zde opomenut prořez v dílu terénu 18 pro plot 19 – ale tento prořez stejně nebudu provádět, plot v tomto místě postavím na podložku natupo.

1. Obytné stavení

Hned v úvodu práce se musí patlal drobátko zamyslet nad okenicemi:
– Okenice 3 a 4 jsou zcela shodné díly, čili chvilku přemýšlím, proč jim dal autor různá čísla, v čem je chyták… v ničem, soudím.
– Jedna okenice (č. 3) je navíc – na budově máme celkem 7 oken a k nim 8 jednokřídlých okenic.
– Dále váhám, jak okenice k oknům přilepit, zda malovanou stranou s kytičkou vně (při zavření okenice), nebo dovnitř. Návod toto nespecifikuje a povaha dílů dovoluje obě orientace. Zdobnost okenic se prezentovala patrně při běžné otevřené poloze, což se dá ihned ověřit vyhledáním fotografie této stavby přerovského skansenu na internetu (viz foto výše). Ovšem kdybych stavěl model v roce 1978, kdy nebyly po ruce všechny tydlencty internety…? Možná hledám problém tam, kde není – kytičky na okenicích mají být prostě viditelné a hotovo:

Stěny domku i střechu podlepuji kartonem.
Na straně, kde je podsíň 7, má nasazená střecha 8+7 tendenci pružit a podklesávat ⇒ vlepil jsem dovnitř podpěrný trám, jak se na správnou chalupu sluší ⇒ střecha se stabilizuje:

Trámky 9 pod okrajem střechy poprvé v životě nedělám ze sirek, ale z dřevěné modelářské lišty o průřezu 2×2 mm – ušetří to dosti práce, jelikož najít vyhovující a rovné zápalky je kumšt, je nutno je brousit, podélně se odštipují a vůbec. Inu, pokrok nezastavíš 😎 .

Pokračuji latrínou 21+22, která se bacne k hlavnímu stavení (foto níže).
Díl 16 stříšky: u zúženého místa je naznačena šipečka pro ohyb – nepatří tam, v tom místě se díl neohýbá.
Komín 29: vyřezávám čtyři klenuté otvory v jeho bocích, čímž dojde k drobnému zplastičtění vzhledu. Viditelný vnitřek komína začerňuji:

Chlívek – jeho stěny 24: dvě bílé chlopně pro nalepení ke stříšce 25 mají chybné ohybové čáry, čerchované – chlopně se ale ohýbají a nařezávají z líce.
Zabarvuji černou vodovkou některá nepřirozeně modrá okénka, která jsou vlastně jen otvory do temných vnitřních prostor: ve štítech 2 a 7, u chlívku 24, špýchárku 36 a ve štítech 42 a 43.
Celý chlívek podlepuji kartonem a přidávám k záchodu a hlavnímu stavení:

Holubník: pozor při spojování stěn 30 se spodním dnem 31 – je tu drobná modelářská past: díl 31 je třeba natočit tak, aby čtvercový otvor v něm lícoval se čtvercovými otvory dílu 30. Ono to je napohled logické, ale prostý člověk, např. já, to snadno přehlédne (a díly jsem pak od sebe odervával a lepil znovu, což se mi stává poměrně často a provádím to tuze rád 😎 .
Drobná úprava holubníku dle fotografie z přerovského skansenu: seříznul jsem špičku stříšky 34 a přilepil tam vrcholovou špici, coby konec nosného sloupu, a sice z kulatého špičatého párátka (možná by šlo ještě v holubníku propíchat otvory pro holuby… ale tak nemusím dělat každou ptákovinu, že):

Plot 19: vyřezávám „vzduchy“ mezi laťkami = má oblíbená kratochvíle 🙂 . Spodní chlopně odstřihávám ⇒ plot bude stát na podložce natupo:

2. Roubený špýchárek

… čili uskladňovací prostor pro plodiny a potraviny. Střechu i stěny podlepuji kartonem.

Vchodová partie se schody, pavláčkou 39+40 a dvěma sloupky 44 mi nevyšla příliš přesně – možná za to mohou mé gramlave pazury, nebo o desetinky mm ujel autor, možná pod obojí způsobou. Proto pozor:
Při nalepování pěti trámků 46 pod střechu nenalepujte dva trámky, které se dotýkají sloupků 44. Ten levý (z čelního pohledu) se mi potkal se sloupkem 44 přesně, ale ten pravý nikoli ⇒ musel jsem ho odervat (to miluji nade vše), nalepit nejprve sloupek 44 a pak teprve zpátky podtrámek 46 – oproti svému původnímu místu je o cca 0,5 mm posunut doprava.

Dva sloupky 44 mi vyšly krátké: když jsem je přilepil ke střeše, dole u země mi vznikla mezera ~0,5 mm ⇒ sloupky podkládám čtverečkem tlustějšího papíru (je to vidět na prvním a druhém snímku výše).
Zábradlí pavláčky 45: vyďobal jsem 12 drobných otvorů („vzduchů“) v zábradlí.

3. Roubená sušárna ovoce

Sušárnu jsem si drobně zesložitil – autor zde již trámky pod střechou pouze namaloval ⇒ udělal jsem je plasticky, z dřevěné lišty 2×2 mm, ať vzhled celkově pasuje s hlavní budovou a špýchárkem. Celkem jsem si tak přidal 18 dřevěných dílečků:

Sušárna a špýchárek pospolu:

4. Polabské lidové stavby – úpravy a dokončení

Zbývá to celé bacit na podložku. Tou bude opět můj oblíbený koláč, typische tschechische kolátschen, jak praví klasik, totiž klasička. Kolco má průměr 23 cm.

A přidám ještě anekdotu, kameňák:
– Co je to: je to modrožluté a je to na stromě?
– ???
– Nevhodně zaparkovaný traktor.

Pod jablůňkou, NOCHovskou renetou, jistěže nemohou chybět popadaná jablka, to by mi někteří militantní modeláři z Liberecka neodpustili 😎 .
Na štít podsíně 7 u hlavního stavení jsem na autorem namalovaná místa přidal tři vyčnívající konce trámů, v souladu se skutečným stavením v přerovském skansenu. Jsou to kousky lišty 2×2 mm o délce 2,5 mm.
Dále jsem na vrchol štítu hlavního stavení přidal makovičku – onu ozdobu nad kabřincem lomenice 8 – je to kousek tvarovaného kulatého párátka:

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Přidán můj „skansenovský podpis“ 😎 – tři klády z větviček čaje Kukicha, volně uložené u zadní stěny sušárny:

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Dokonáno jest, polabské lidové stavby tedy vypadají takto:

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Jak vidno, funkčnost toho plotu je taková polovičatá – plůtek není uzavřen, tudíž pro lapky i dravou zvěř jest překážkou více než snadnou, a naopak, nějaké to zmatené štěně by jistě snadno ze dvorku zdrhlo. Asi by to chtělo nějaké logické domodelování zahrádky s plotem – nechtěl jsem se ale pouštět do žádných větších akcí 😎 .

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Porovnejme skutečné stavení stojící v přerovském muzeu s modelem (mám nyní na mysli hlavní obytnou budovu): vidíme, že model není super-věrným otiskem reality. Proporčně se poněkud liší od své předlohy, je na pohled drobnější, nikoli tak rozlehlý, o čemž svědčí výrazně větší okna na modelu a menší vzdálenosti mezi nimi, silné sloupy v průčelí apod. Skutečné stavení je chalupa jako hrom, kdežto model vypadá jako drobná pohádková chaloupka. Pozdější model nazvaný Staročeská chalupa (ERKOtyp, 2001) se reálnému stavení blíží více:

Polabské lidové stavby

Polabské lidové stavby

Ovšemže víme, že snahou Richarda Vyškovského nebylo vytvořit pro ábíčko dokonalou zmenšeninu reálného stavení; smyslem jeho práce je přiblížit nám charakter a prvky stavebního stylu z dané oblasti naší vlasti, jeho funkčnost a krásu. A to se mu podařilo znamenitě. V neposlední řadě je to jeho grafické pojetí vystřihovánky – dalo by se říci: dílo malíře, nikoli fotografa.

Polabské lidové stavby

Polabské lidové stavby

Polabské lidové stavby Polabské lidové stavby

Polabské lidové stavby

Co říci závěrem: stavba se mi líbila! 😎
Model se lepí velmi příjemně a rychle, je prakticky bez konstrukčních chyb (délka sloupků u špýchárku jde možná na vrub mým rukám, nevím – to je ale drobnost), čili opravdová radost z díla se dostaví. Tento model je skutečně esencí všeho, co máme tak rádi na vyškovánkách.
Richard Vyškovský nám vždy dává dvojí: zábavu a poučení, stejně jako je dvojí jeho podpis pod návodem prvního vydání modelu:

Galerie modelu je na svém místě.

-StF-

Polabské lidové stavby

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jsi živý či duch? *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..