Ladislav Badalec

Ladislav Badalec, papírový romantikLadislav Badalec

Zkusme si úvodem lehce zaparafrázovat: Ukaž mi, co tvoříš, a já ti řeknu, kdo jsi. Když se podíváte na jeho tvorbu, především na papírové modely a ilustrace, nutně vás napadne, jaký asi Ladislav Badalec je: znalec pracovních strojů, romantik na vlnách nekonečných moří a oceánů, průzkumník fantaskních světů Julese Verna, báječný muž na létajících strojích, neohrožený dobyvatel kosmu, znalec vnadných křivek krásných žen, navíc se smyslem pro (až černý) humor – krátce: věčný hoch.

I v mezinárodním měřítku je obtížné najít autora papírových modelů, který by na scénu vstoupil tak impozantně. Jeho prvotinou nebyla žádná triviální skládací krabička, ale komplikovaná pohyblivá maketa ruské rakety Sojuz 28 na odpalovací rampě, nakreslená na šestnácti listech. Sojuz vyšel v nakladatelství Ladislav BadalecAlbatros v roce 1980. Nový autor, Ladislav Badalec (*1947), rodák ze severu Čech, chtěl pro svoji dceru postavit kvalitnější papírový model, než jaké nacházel v Albatrosu, a rozhodl se pro tehdy aktuální, mohutnou kosmickou loď s prvním Čechoslovákem na palubě. Nejde o nikterak jednoduchý model nejen svým rozsahem, ale i pohyblivostí – opěrná konstrukce kolem rakety je výkyvná a pohybují se dokonce i figurky obou kosmonautů, velitele lodi Alexeje Gubareva a průzkumníka Vladimíra Remka. Jakoby symbolicky tedy započal svoji profi modelářskou dráhu kosmickou tématikou právě z liberecké čtvrti Gagarinova, kde žili se svou rodinou on a 3 + 1 (tj. 3 dcery + 1 manželka) až do roku 1998.

Skica-filmOd mládí kreslil, modelařil, jeho doménou byly především lodě  a – což je dnes už hluboká historie a pro mnohé z nás jedna velká neznámá – amatérský ručně kreslený a animovaný osmimilimetrový film. Byl i talentovaným hudebníkem (hrál na křídlovku, jazztrubku, klarinet a další nástroje), chtěl tyto umělecké obory studovat na úrovni UMPRUM nebo AVU, ale nebyl přijat a díky nesnadné době se stal horníkem (!). Od roku 1965 kromě studia na hornické průmyslovce v Kladně fáral každodenně pod zem za uhlím a později za uranem pod Ještědem (Hamr na Jezeře) až do roku 1985. Přes tvrdou řeholi neztratil kreslířský cit v ruce a po vyřazení Ladislav Badalecz dolů na povrch pracoval do roku 1988 mimo jiné také jako grafik a jevištní výtvarník v Kulturním domě ve Stráži pod Ralskem. Znalost hornictví využil nakonec i ve svých vystřihovánkách a ilustracích, např. pro Atlas ABC.

V Albatrosu vydal další dodnes ceněné modely: mnoharotorové letadlo Albatros podle Julese Verna (1982), soubor Starověké lodi (1985), kolesový parník Mark Twain (1987) a parní plachetnici James Watt (1989). Modelu lodi Mark Twain si povšiml i významný polský vydavatel papírových modelů GPM a v roce 2000 jej zařadil do svého katalogu (náhled obálky níže). Legendární první Sojuz se po téměř třiceti letech dočkal autorské reedice jako laserový výtisk na zmenšeném formátu A4, který přinesl modelářům preciznější tisk, než jaký poskytlo letité původní vydání:

Badalec Badalec

V Albatrosu se Ladislav Badalec potkal se známým malířem a ilustrátorem Jaroslavem Velcem, od něhož získal cenné zkušenosti. Nabízel tehdy svůj um i redakci ABC, ale neměl zpočátku štěstí.

B+J = BaJ

BaJ-knihyV průběhu roku 1987 se to ale podařilo, splnil vysoké nároky kladené na spolupracovníky ABC a díky přátelství a spolupráci se svým jmenovcem, ing. Ladislavem Jakubčem, špičkovým slovenským modelářem a konstruktérem, začal ve stejné době publikovat ve slovenských časopisech Zenit pionierov, později Zenit a Elektrón Zenit (E+Z) – povídání o tomto periodiku přinášíme zde.

S Laco Jakubčem se seznámil v roce 1983 na 2. celopolském setkání papírových modelářů v polské Olešnici, kde L. Badalec slavil úspěch se svým modelem křižníku Aurora v měřítku 1:200 – obsadil 2. místo. Ladislav je nejen výtečným autorem papírových modelů a velmi zdatným ilustrátorem a kreslířem, ale i špičkovým modelářem: v roce 1984 se stal v Polsku neoficiálním mistrem světa s papírovým modelem italské protiponorkové fregaty Andrea Doria, rovněž v měřítku 1:200.Zenit-Apollo

Vrutky1999Oba Ladislavové vytvořili známou a úspěšnou autorskou dvojici, která od samého počátku až dodnes vystupuje pod značkou BaJ, s eventuálním rozlišením BaJ-S (jako Slovensko, což je kód L. Jakubča). Jedním z výsledků jejich společné tvůrčí činnosti je např. model historického letadla Eole III, Expedícia na Mesiac ze Zenitu (přistávací modul Eagle-Orel, měsíční vozidlo Rover a postavičky dvou astronautů – viz náhled vpravo) nebo vůz Škoda Favorit / Tourist / Praktik, vydaný rovněž v Zenitu.

Éra slovenského časopisu Zenit (E+Z)

Zenit-Prognoz-VeneraBetlem-BaJ-HlavacV časopise Zenit (E+Z) patřili k hlavním a nosným autorům papírových modelů. Vůbec první vystřihovánka v Zenitu vyšla v čísle 7/1987-88 (2. ročník) v prosinci 1987 – šlo o družice Prognoz 1 a Venera 1 a byly právě z tvůrčí dílny obou Ladislavů. Oba autoři se snažili vychovávat kvalitní modeláře, předávat jim své zkušenosti a podporovat nápaditost modelářské práce. Ve stejném čísle Zenitu s první vystrihovačkou vyšel i první výchovně návodný text obou tvůrců: Desatoro „papierového“ modelára. Záhy pro Zenit sepsali, podobně jako Richard Vyškovský v ABC, sérii návodných článků nazvanou Ako na to s papierom. Vyšlo celkem osm částí tohoto cyklu, nepravidelně od čísla 10/87–88 do 6/91, kdy vyšel poslední díl, Papírové mechanismy.Zenit-Nemesis

Pro E+Z ilustroval i kreslené seriály: příběh Nemesis z hviezd napsal Tomáš Hasil volně na motivy románu H. Kneifela. Začal vycházet v Zenitu č. 1/90-91 a objevuje se zde hvězdolet Magion, který L. Badalec vytvořil i v modelové podobě – vyšel ve speciálu miniZENIT v srpnu 1991 a později také v ABC č. 16+17/48.

Vystava-Liberec2010Nemesis se se svými čtenáři rozloučila 24. dílem v čísle 8/91. Ovšem nikoli Ladislav – komiksový kreslíř. Velmi záhy, v čísle 1/92, se objevuje nový kreslený seriál z jeho pera, tentokrát historický, Kryštof Kolumbus (píše Josef Pecinovský). Seriál má rovněž „abíčkovských“ 24 dílů a končí v čísle 4 / 92/93.

I k tomuto seriálu se váže výtečný papírový model, za což je třeba pochválit jak autory samotné, tak redaktory E+Z – Kolumbova loď Santa Maria. Relativně dosti rozsáhlý, téměř pětistránkový model spolu s monografickým listem proslulé karavely vyšel v čísle 2 / 92/93 a jelikož komiks tvořil jeden Ladislav, pod modelem je podepsán druhý – Jakubčo.

Průřez vybraným komiksovým dílem Ladislava Badalce (není možné zde publikovat jeho kreslenou tvorbu pro tatínky a dědečky papírových modelářů, a sice tři erotické příběhy pro magazíny LEO a Flirt z počátku 90. let – alespoň malou upoutávku přinášíme vpravo):

Podrobnosti o tvorbě dvojice BaJ v časopise Zenit přinášíme v samostatném článku.

ABC + BaJ = pracovní stroje. Alespoň zpočátku…

Badalec-HusqvarnaBadalec-cyklotrialV časopise ABC poprvé nacházíme jméno Ladislava Badalce jako autora fotorealistické kresby řezu motorovou pilou Husqvarna k článku o těchto strojích v čísle 15/31 z dubna 1987. Malbou dokázal, že opravdu umí, a to i americkou retuš, a složil tak dle slov – bohužel již tragicky zesnulého – předního redaktora ABC Rudolfa Baudise „ábíčkovskou maturitu“.
Z jeho dalších ilustrací pro ábíčko zmiňme ještě alespoň cyklotrialistu, který zdobil článek v čísle 13/33 (březen 1989).

čísle 19/31 (červen 1987, reedice ve 3. sešitu Století vystřihovánek, listopad 2000) čtenáři nalezli první model nového autora – stavební stroj UNC 060, který obsahuje výměnné přídavné nástroje. Nese výmluvný autorský kód LB-0.1.

Badalec-Atlas1 Badalec-Atlas2 Badalec-atlas3

PNH-5Do téhož ABC autor připravil list Atlasu ABC věnovaný hornictví a důlním strojům – L. Badalec zúročil svou znalost této techniky a kvalitních atlasů vytvořil více (celkem šest listů). Jmenujme ještě model důlního stroje z čísla 6/32, je jím přepravníkový nakladač PNH-5, na němž se odbornou oponenturou podílel důlní inženýr Václav Petráček z Liberce (jeho jméno znáte i z Atlasů ABC ilustrovaných L. Badalcem).

S vozidlem rychlé záchranné pomoci Neretva (č. 24/32) přinesl našim modelářům konstrukční novinku – tvarované boky pneumatik, dnes běžně používané např. u modelů vozů F1. Autor skromně podotýká, že se u tohoto konstrukčního prvku inspiroval u polských modelů na tamních modelářských akcích.

Badalec-Skaut-Junak Special-Vylodeni Gondoly Liberecka_radnice Ladislav Badalec

Studio PaV Andrea

Ladislav Badalec hned na začátku 90. let využil možnost soukromého podnikání a založil si vlastní menší vydavatelství Studio PaV Andrea (název v sobě ukrývá „Papír a Vystřihovánky“ a jméno jedné z dcer). Ve vydavatelství došlo nejen na vydávání jeho vlastních počinů, ale i na publikování tvorby umělecky spřízněných kolegů a přátel. Z vydaných vystřihovánek jmenujme alespoň vánoční jesličky z roku 1990, jejichž autorem byl slovenský autor Marián Hlaváč, reedici Sojuzu 28, sérii s merkurovým Ocelovým městem (náhledy všech najdete v tomto článku), nebo sadu výtisků zobrazených níže. Ve Studiu PaV Andrea vyšly i školní sešity, které jako první u nás měly na obálce kresbu – autorem byl Miroslav Schönberg.

Badalec Badalec Badalec

Dioráma s prvním táborem českých junáků z července 1912 původně vyšlo v časopise Skaut Junák č. 4-5 / roč. 36 v červnu 1993 a poté v ABC č. 22/39 v červenci 1995. Laserový výtisk z roku 2013 (obr. výše) byl vydán jako vzpomínka na Josefa Hejnyše, spoluzakladatele a prvního ředitele Muzea papírových modelů v Polici nad Metují, který byl zároveň skautským vedoucím. Autor ve spolupráci s muzeem nabídl skautským oddílům možnost postavit dioráma prvního českého tábora a s hotovým modelem se zapojit do soutěže. Všechna slepená diorámata byla po uzávěrce vystavena v expozici muzea.
Vystřihovánka tábora má oproti předešlým vydáním nově zpracovaný rámeček: je vytvořena jeho rubová a zároveň i lícová strana a díl je vytištěn na pevnějším papíru, aby ho nebylo potřeba již dále podlepovat. Modelář tak má na zadní straně prostorového obrázku krátký tématický text a fotografie.

Svět Julese Verna v papíru a ilustracích

SwordSword-Jiri_Petracek-9-34Svět fantazie a dobrodružství Julese Verna jej natolik očaroval, že některé z verneovských vynálezů ztvárnil ve svých modelech a kresbách. V ABC č. 1/34 (reedice v č. 19/41 a speciálu ABC Vynálezy Julese Verna) modeláři nalezli funkční plovoucí model ponorky Sword z filmu Vynález zkázy. A nejen čtenáři ábíčka: ve formě dvojlistu tuto vystřihovánku vydal Český rozhlas v srpnu 2018 v rámci projektu Léto s Vernem (červenec–září 2018). A v libereckém Naivním Divadle se v rámci jednoho odpoledního představení pro děti v březnu 2001 konala poutavá premiéra divadelní hry Vynález zkázy s touto ponorkou v hlavní roli a vystřihovánkou na plakátech a vstupenkách.

Parni_slonE-Z-slonV časopise E+Z č. 7 / 93/94 a ve speciálu ABC Dramatické momenty energetiky (1997) se objevila „silniční lokomotiva“ s funkcí pokladničky, parní slon, který má svou předlohu v románu Zemí šelem. Slon se po letech dočkal i mohutného doplňku, osobního vagónu, což je kus nevídané architektury na kolech (vyšel ve speciálu Vynálezy Julese Verna).

VosaFuturistická létající bezpilotní bomba Vosa vyšla v ABC č. 8/50. Vosu, slona s vagónem i další modely inspirované dílem francouzského klasika včetně přepracovaného vzdušného plavidla Robura Dobyvatele a jeho trojživelné „stvůry“ Epouvanty (Postrachu) si můžeme slepit a obdivovat díky speciálu ABC Vynálezy Julese Verna z roku 2005.
Ladislav BadalecUnikátní snímek Epouvanty i s jejím autorem (a dokonce s přihlížejícím rodinným příslušníkem) jsme našli v ABC čtrnáct (!) let předtím, než ve speciálu model vyšel. Bylo to ábíčko č. 24/35 ze srpna 1991. Jiří Hlaváček zde přinesl reportáž nazvanou Papírové mistrovství o soutěži stavitelů papírových modelů v České Lípě, která se konala v červnu toho roku. Ocitujme krátce z článku, který zmiňuje i dlouhou a nesnadnou realizaci myšlenky encyklopedie o vynálezech J. Verna doplněné o Ladislavovy modely:
… Ladislav Badalec chvíli brnkal na piáno, pak zamířil do výstavního sálu. Své dceři Vlaďce předváděl trojživelné vozidlo Epouvantu, které umí vysunout lodní šroub a rozepnout křídla. Prozradil nám, že ta křídla zkoušel roztáhnout a složit tisíckrát a bytelný vnitřní mechanismus to cloumání vydržel. Viděli jsme to na vlastní oči!
Z ABC si možná pamatujete ponorku Sword, která pochází ze stejné série. Celkem šest vystřihovánek mělo doplnit encyklopedii Ondřeje Neffa
Vynálezy pana Verna. Nakladatelství Albatros ji tři roky nestíhalo vydat a asi už ji nevydá, protože dnes by stála až 90 korun…

To byl rok 1991 a cena 90 korun za knihu se zdála býti nereálně vysokou – dnes už k pousmání. Verneovské projekty se nakonec podařilo uvést v život – jako malou ukázku přinášíme Ladislavovy návrhy předsádek ke knihám Julese Verna / Ondřeje Neffa Zemí šelem, Nový hrabě Monte ChristoPět neděl v balónu:

Verne-Neff-Zemi_selem Verne-Neff-Novy_hrabe_Monte_Christo Verne-Neff-5nedel_v_balonu1 Verne-Neff-5nedel_v_balonu2

Badalec

Ilustrace s řezem ponorkou Nautilus od L. Badalce ozdobila pozvánku na výstavu „Vynálezy Julese Verna“ v pražském Klementinu (8. 2. – 31. 3. 2005). Najdeme ji rovněž na zadní předsádce knihy Ondřeje Neffa „Jules Verne a jeho svět“ (Mladá fronta, 2005, druhé, upravené vydání).

V říjnu 2005 vyšel výpravný vystřihovánkový speciál ABC Vynálezy Julese Verna, který přinesl ucelenou sbírku papírových modelů dle románů francouzského fantasty, od tří autorů:

Ladislav Badalec:Special-Vynalezy_JV

  • vzdušná loď inženýra Robura Albatros, původně vydaná v Albatrosu (1982)
  • ponorka Sword
  • parní slon doplněný o osobní vagon
  • balon Viktoria
  • vozidlo Epouvanta s figurkou Robura dobyvatele
  • vrtulník Vosa

Michal Dudáš:

Miloš Čihák:

  • letadlo Julese Verna ve tvaru věže z nosníků

Speciál je doplněn úvodním textem Ondřeje Neffa s podmanivými ilustracemi Ladislava Badalce z knihy prvně jmenovaného Jules Verne a jeho svět (Mladá fronta, Praha 2005, druhé, upravené vydání):

NautilusAni tento speciál ale není úplným almanachem „verneovských“ modelů L. Badalce a jeho kolegů konstruktérů. Na výstavě 30 let profi dráhy značky BaJ v liberecké knihovně v červnu 2010 jsme měli možnost vidět i další slepené a dosud nepublikované Ladislavovy modely dané tématiky: měsíční střelu, i s půvabným interiérem a posádkou, a ponorku Nautilus kapitána Nema, vskutku originálně obohacenou o dotírající chobotnici. Několik obrázků z této výstavy přinášíme (foto: -StF-):

Na liberecké výstavě byly k vidění další stylové Ladislavovy ilustrace, mnohé dosud nepublikované. Osobně mne velmi potěšilo zpodobnění přístroje, který vynalezl Zefyrin Xirdal, jedna z vůbec nejbizarnějších a zároveň nejsympatičtějších postav z verneovek, konkrétně z románu Honba za meteorem. Přístroj ve tvaru lampy byl poháněn radioaktivní hmotou, Xirdaliem. Též si nenechte ujít masitý Ladislavův vtip:

Jako malé poděkování Ladislavovi a všem tvůrcům výstavy jsem si tehdy dovolil umatlat takové malé průřezové videjko s obrázky modelů, ilustracemi a s hudbou ze stylových filmů 😎 – najdete jej zde.

Ocelové městoDalším projektem L. Badalce zpodobňujícím svět J. Verna je rozsáhlé, v současnosti rozpracované dílo Ocelové město, které je pojato naprosto neotřelým (a odvážným) způsobem: jako papírová vystřihovánka postavená z ocelových dílů: výsledný papírový model bloků města vypadá, jako by byl smontován z oblíbené kovové stavebnice Merkur.
MerkurTentýž nápad, totiž napodobit Merkur papírovými díly, autor využil i u dosud nepublikovaných automobilů, která jsou, na rozdíl od zmenšeného Ocelového města, v měřítku 1:1 ve vztahu k Merkuru – po slepení vypadají jako skutečná kovová stavebnice. Projekt pěti autíček z roku 2005 nebyl dokončen a většina z osmi stran se nenávratně ztratila. Více informací o tomto pozapomenutém díle je ve stavebním reportu dvou těchto autíček.

Ani zde jako by Vernův svět pro Ladislava neskončil, naopak. Rozsáhlá stavba Ocelového města od Jiřího Mládka,  která se objevila v roce 2006 při otevření Muzea stavebnice Merkur v Polici nad Metují, je sice jeho ústřední dominantou, ale papírové modely a nástěnné malby L. Badalce v duchu francouzského snílka tvoří v muzejních interiérech nepřehlédnutelně křehký protiklad k těžkotonážním ocelovým konstrukcím z Merkuru:

Ladislav Badalec Ladislav Badalec Muzeum_Merkur2

Ty pididílky si musím na monitoru zvětšit…

Bobrik_odvahyJested Jested-DukaseOd roku 2001, tedy v duchu nového tisíciletí, Ladislav Badalec tvoří na počítači, anilínky byl nucen „pověsit na hřebík“ – náročná drobnokresba je fyzicky velmi namáhavá a obrazovka PC skýtá nové možnosti. Prvním jeho modelem vytvořeným elektronicky byla stavba vysílače na Ještědu včetně části kopce (ABC č. 12–21/46). A, jak dodává, vůbec první zdařilejší pokus o „švihovku“ v počítačové grafice věnoval dětem–předškolákům jako upomínkového „bobříka odvahy“ po posledním nočním přespání v mateřské škole.

PohledniceLadislav Badalec dosud jen v ABC publikoval na 100 modelů, z toho 20 plavidel a 30 modelů letecké a kosmické techniky. 40 modelů vydal ve slovenském časopise Zenit (E+Z). K jeho rozsáhlé a rozmanité tvorbě připočtěme 12 komiksů, 8 plakátů a kalendářů, cca 60 pohlednic… a dokonce nástěnné malby v muzeu Merkuru v Polici nad Metují (cca 35 m²).

Ladislav BadalecJak_se_zbavit_manzelaJak vidíme, dílo Ladislava Badalce je velmi rozmanité a vrstevnaté a berme proto tento text jako stručný extrakt problematiky. Patří mezi klasické autory papírových modelů, kteří vycházeli ze svých schopností ilustrovat – uměli prostě hezky MALOVAT a spoustu vystřihovánek oddřeli s pravítkem, kružítkem a štětci. Autorův výrazný kreslířský talent se s novými technologiemi neztratil, zvládl tvorbu na počítači a nebál se do svých modelů zakomponovat pokročilé prvky, jako např. využití lesklé kovové fólie na chromované části. Ladislavovy pohledy na moře, oblohu, do vesmíru či do světů fantazie jsou pro nás vrchovatou studnicí trvalé a výtečné zábavy a poučení.

Děkujeme, BaJečný Ladislave!

-StF-, s laskavou spoluprací Ladislava Badalce a Michala Erbena – děkuji, pánové!

V ABC č. 15/62 z července 2017 vyšel celostránkový profil Ladislava Badalce k jeho kulatým narozeninám. Článek připravil Robert Pavelka:

DortLadislav Badalec oslavil v červenci 2022 své 75. narozeniny – v sobotu 30. 7. 2022 se jeho přátelé i rodinní příslušníci sešli v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují, aby oslavenci poblahopřáli a poděkovali za jeho přínos československému papírovému modelářství.
Obrázky z této akce pořídili Jiřina Šmídová (snímky 1-7, 14-18, 21, 22) a Josef Kropáček (snímky 8-13, 19, 20):

Papíroví modeláři z ČR i SR poblahopřáli oslavenci také vytištěným sborníkem přání, pro nějž se vyfotografovali s papírovým modelem či modely, které aktuálně slepili u příležitosti jeho 75. narozenin…


… a též jsme připravili nový list Archeologického atlasu věnovaný tvorbě Ládi Badalce, a to již druhý, po sadě kartiček upomínajících na výstavy Ladislavových modelů k jeho sedmdesátinám (obr. vlevo):

Archeologický atlas Archeologický atlas

Ladislav Badalec v palbě otázek Michala Erbena

1) Poprvé jsi se, Láďo, setkal s Ladislavem „Laco“ Jakubčem v roce 1983 na soutěži v polské Olešnici. Ty jsi již měl za sebou nějaké modely vydané u Albatrosu, pan Jakubčo se zase předvedl s precizními modely z papíru vlastní výroby. Kdy jste se ovšem rozhodli spojit své síly a umění dohromady?BaJ-mapa

Je velice zajímavé začít pátrat v paměti takříkajíc proti své vůli, Michale. Rok 1983 je už daleko v minulém století – a mně po Tvé otázce napadlo, zda by skutečně nebylo načase pomýšlet na sepsání pamětí autorské dvojice BaJ. Ale že by to byla práce!!! Hlavně pro Laca, který je mladší, víc si pamatuje, o to víc může přemýšlet, na mně by zbyla spíš jen rukopisná odpočívárna s doplňovačkami. Takhle jsme to praktikovali od počátku: Laco víc přemýšlel, navíc překládal do slovenštiny, a já žil z toho, co vymyslel 🙂 .
V Olešnici jsem se také poprvé dověděl o redakci Zenitu pionierov – a pochopitelně bylo mým prvotním záměrem prubnout tuhle možnost: nabídnout tvorbu vystřihovánek na profesionální úrovni některé z redakcí na Slovensku. Zcela prostě jsem se ho dotázal, jestli by do toho šel se mnou… Laco tehdy jen pokýval hlavou, lehce popřemýšlel a odpověděl slovy, kterými odpovídá dodnes a při jakémkoli dotazu na možnosti, zda by se například dalo postavit to či ono: „Prečo nie, všetko sa dá…“ (… dá se říci, že toto pan Jakubčo opravdu dodnes říká).

2) Byli jste autory prvních modelů pro Zenit pionierov, sondy Prognoz a Venera. Jak jste se vlastně dostali do redakce časopisu, která vystřihovánky do té doby nevydávala?Vzpomeneš si ještě, proč jste si tehdy vybrali jako předlohu pro své modely zrovna tyto dvě družice?

Cesty_ke_hvezdamKe společné tvorbě bylo ještě daleko. V následujícím roce jsem přivezl do Olešnice jadernou fregatu Andrea Doria a Laco skvělou papírovou Vasu. Tady jsme rozebrali celou situaci v papírovém modelářství, možnosti vydavatelství a dohodli se o jakémsi generálním úderu. Napsal jsem dopis do Zenitu, myslím, že mi tenkrát odpověděl redaktor Ondrej Buchan ve smyslu, že myšlenku vydávání papírových vystřihovánek přijímají. Ovšem za nedlouho, než došlo k realizaci prvních projektů, nakladatelství Smena provedla fúzi časopisů Zenit pionierov a Elektrón (magazín stejného zaměření jako v Praze VTM – věda a technika mládeži). Šéfredaktorem E+Z se stal PhDr. Ladislav Györfy a ten nás dva Ladiky přibral do „trojky“… 😀 . Abychom se autorsky „zviditelnili“, stali se z nás taky fúzovaní Ba+J. Obě družice jsem už měl nějaký čas rozpracované podle knížky Pavla Toufara Cesty ke hvězdám, v níž ilustrace všech tehdy známých těles vytvořil Mirek Balous (kreslil hlavně monografie letadel do časopisu Letectví a kosmonautika). Nebyl internet, podklady pro kosmické makety se těžko sháněly, zvlášť sovětské – a s Lacem, jak už jsem naznačil, bylo vždycky ne co shánět, ale co hned kreslit… 🙂 (Fúze v E+Z se zrealizovala na přelomu let 1990-91.)

3) Další model byl uveřejněn o dva měsíce později v únoru 1988 a jednalo se o nejnovější Škodu 136 L Favorit s přívěsným vozíkem. Na to, že šlo teprve o druhou vystrihovačku v Zenitu, byla celkem propracovaná. Stejně tak za obtížnější model lze označit autograder SHM 5-125 C od L. Jakubča z konce roku 1988. Ten byl náročný nejen kvůli rozsahu vystřihovánky (4 strany), ale i díky profilovaným bokům pneumatik, které měly na Slovensku premiéru (v ABC se s touto novinkou setkali modeláři již o pár měsíců dříve na konci srpna 1988, Láďo, u Tvé sanitky Neretva). A Ty jsi profilované pneu použil i u dalšího Favorita, který vyšel v létě 1990 v dnes velmi vzácném Magazínu e+z. Jaké byly na tuto novotu reakce modelářů? Nebylo to moc náročné?

EltroncopE-Z1-93-94Tyhle profily jsem odkoukal už v Olešnici v roce 1984. A po Lacově autograderu jsem právě začal kreslit jugoslávskou Neretvu.
Ohlasy na nový (resp. u nás prvně nakreslený a předložený modelářům) design papírových pneumatik jsme zaznamenali až někdy v polovině roku 1990, na papírácké soutěži v Nitře. Já jsem totiž netíhnul k autům, takže další příležitost použít profilované pneumatiky mi poskytla právě až vystřihovánka Škody 136 pro letní Magazín e+z a pak motocykl BMW pro Eltroncopa, později při reprintu AB-Copa.
Náročnost konstrukce takových kol neklade ani tak jejich tvarování a lepení, poněkud obtížnější pro autora-kreslíře (pokud nechce oklamat geometrii) je dobře spočítat úhel výseče z kruhového obvodu pneumatiky v závislosti na poloměru profilované boční hrany. Jinými slovy – pokud modelář prostě jen rozřízne (a navíc i odřízne) kousek z kruhového pláště, pak opětným slepením nevytvoří kruhový dezén, nýbrž jakýsi ragbydezén: okem možná nepostřehnutelnou, přesto dokonale „zfušovanou“ profilovanou elipsoidní šišku. 😀

4) V čem spočívala Vaše autorská spolupráce? Např. u tandemu Pavel Blecha-Richard Vyškovský prvně jmenovaný vybarvoval a druhý rýsoval.Kniha-Ako_na_to

Převážně v dohodách, na čem kdo bude v dalších projektech pracovat (abychom se pro slovenské modeláře nedublovali), ve sjednocujících kresbách (značky dílů, druhy linií, stavební postupy, návodné kresby, doporučené, vyzkoušené a osvědčené materiály), ve společných projektech (stolní hry, doplňkové vystřihovánky figur do těchto her, monografie, články pro začínající modeláře na pokračování, společné vymýšlení mechanizmů pohyblivých prvků v papírových modelech apod.).

5) Slovenským mladým šikulům jste nabídli zpracování velmi zajímavých předloh. Za všechny můžeme zmínit měsíční sestavu modul Eagle, vozidlo Rover a dvě figurky astronautů či obří letoun An-225 Mrija s raketoplánem Buran a nákladový modul rakety Energija. Většinou jste si asi mohli vybrat, jaký zpracujete model. Ale byla nějaká vystřihovánka, která vznikla na přání a objednávku redakce?

Kamarat_KarelU mne si redakce E+Z objednala pro rok 1988 vystřihovačku robota Karla s mechanicky pohyblivýma rukama (když jsi mu zatlačil na hlavu… 🙂 ). Laco tenkrát vytvořil protipólově extra loutku, vystrihovačku panenky, manekýnky Silvie. Ano – v době, kdy jsem převážně kreslil (právě z potřeby časopisu pro rok 1992) 24-stránkový komiks o objevení Ameriky Kryštof Kolumbus a k tomu velký nástěnný plakát kalendáře „500 let Ameriky“, druhá polovina BaJ – Laco – zkonstruoval slovenskou verzi vystrihovačky karavely Santa Maria, na pěti stranách včetně plachet.

Kolumbus-komiks

MiniZenit-Magion-vznikA speciálně na objednávku redakce vznikla v průběhu jednoho roku samostatná příloha Zenitu (něco na způsob Speciálu ABC, pouze však s jednou vystřihovánkou) s jednotnou grafickou obálkou, na níž se měnil jen kreslený titul vydaného modelu a číslo pořadí této pro slovenské děti naprosté novinky, nazvané miniZENIT. Jednotlivá čísla se ke mně do Liberce všechna ani nedostala, ale myslím, že do ukončení existence E+Z bylo vydáno asi sedm modelů. S Lacem jsme se střídali i na titulních ilustracích – a pamatuji se, že jsem kreslil i titulku závodního kamionu LIAZ, který pro miniZENIT zkonstruoval Michal Antonický, tehdy redaktor ABC.

MiniZenity

Kompletní sestava MiniZENITŮ a vystřihovacích magazínů E+Z

6) Je nějaký z modelů, co jsi nakreslil pro Zenit, o kterém si dodnes neskromně řekneš, kurňa, chlape, ten se ti ale povedl?

A víš, že jo? Nikdo z autorů, které jsem znal nebo znám, u nás dosud nenakreslil, nevydal, ani vzorově nepostavil papírový model, jaký jsem vytvořil pro E+Z v roce 1995, v lodním modelářství v tzv. kategorii C5 – stolní neplovoucí modely: příčný řez horní palubou a prvním podpalubím galeony ze 17. století, včetně dělových střelišť, vnějšího bortu, dvou lodních děl a příslušného vybavení, spojovacího schodiště, lodního zábradlí, kozlíkové lavice atd. Kdesi hluboko ve vlastním neuspořádaném archivu vlastním i barevné foto tohoto výjevu. Byl to dárek od jednoho slovenského modeláře, snad z Martina, lituji, jméno jsem už zapomněl, ovšem ten obrázek, to je kousek – a líbí se mi i proto, že ručně kreslené originály této vystřihovánky zmizely nenávratně kdovíkde, hlavně ale už v dávné minulosti a mohu-li vše odlehčit, pak navíc kdesi v cizině, za slovenskou hranicí… 😀

Zenit-strelisko

(Láďa zmizení originálů kdysi upřesnil: „Ptal jsem se tehdá, kde od toho mám ten kreslený originál, a víš co voni mi řekli? Že prej si to odnes nějakej tiskař domů, že si to slepí!“ Ztracený originál kresby je tím zásadním důvodem, proč tato vystřihovánka nevyšla později i v ABC, jako tomu bylo u většiny ostatních Láďových věcí v Zenitu – pokud v ABC nevyšly již dříve než v Zenitu. Takže tiskaři občas pěkně zazlobili.)

7) A je naopak nějaký kousek, se kterým jsi se při kreslení nečekaně natrápil?

Chtěl bych se opět usmát, ale na tuhle otázku Ti musím odpovědět se vší vážností: snad se všemi, které jsem kreslil ručně, pak je musel stavět a potom kreslit znovu, jak se říká, načisto. Vymýšlet, konstruovat a malovat vystřihovánky (myslím po staru, tedy ručně) je úmorná, ne-li přímo utrápená práce, aby všechno jak se říká, „sedlo“ a „sedělo“…!!! Ale nakonec i radostná, když člověk uvidí, že jiný modelář, často ještě hodně mladý, ale stejně nadšený, završí stavbu jeho vystřihovánky vzhledným modelem. Ať utrápeným z retušování nebo jinými pracnými úpravami.


Magazin-SkodaLetní Magazín e+z z června 1990 byl nejen výsledkem spolupráce dvou redakcí dvou podobných časopisů (Elektrón pro ty starší, Zenit pro ty mladší), ale i ukázkou porevolučních těžkých časů. Byla to předzvěst pozdějšího sloučení obou časopisů z finančně existenčních důvodů. Tento letní Magazín je dnes velmi obtížně sehnatelný. Jedním z důvodů pro jeho vzácnost je v něm přítomná soutěžní vystřihovánka – projekt Škoda Favorit 136 L, již zmíněný výše v otázce 3).Skoda_Favorit-monografie
Jednalo se o Škodu Favorit. Z vystřihovacích dílů se mohl postavit buď Favorit, nebo jeho delší brácha Forman, tehdy označený Tourist. Karoserie byla předkreslena pouze bílá a soutěžním úkolem kromě slepení bylo výtvarné pojednání automobilu: buď jako čistě civilní v jakékoliv barvě podle výběru modeláře, nebo jako užitková verze – v nabídce byl taxík, vůz Veřejné bezpečnosti, požární ochrany a lékařská pohotovost. Dokonce byla možnost vytvořit i závodní verzi. Model byl pro tyto účely doplněn papírovými obtisky a monografií, ovšem nikoli přímo v Magazínu, ale v Zenitu č. 21-22/89-90. V návodu byl stručně popsán i návod k vlastní výrobě interiéru a otevíracích dveří, díly k této úpravě ale již nebyly součástí vystřihovánky.

Favorit-hasici Favorit-Policie Favorit-PA

Obrázky výše: O tento zajímavý počin jsme nebyli ochuzeni ani v Čechách: Ladislav Badalec nabídl Favorita i v ABC, již přepracovaného na PC, ale bez možnosti verze Forman. Nechyběly ani papírové obtisky, a to jak původní „předlistopadové“ verze, tak i nové užitkové (chybí závodní verze). Škoda Favorit 136 L v osmi možných verzích vyšla v ABC č. 4+5/50 v únoru-březnu 2005 (… ovšem devátou verzi, služební vůz papírových archeologů, v ábíčku nenajdete – to si jen Ladislav chtěl u nás šplhnout, což se mu vskutku povedlo! 😎 -StF-).

8) Dostaly se k Tobě v té době nějaké ohlasy a fotky, jak si modeláři poradili se stavbou Škody Favorit z Magazínu e+z? Objevil se nějaký vůz vyveden opravdu včetně interiéru a otevíracích dveří?

Ke mně se žádné výsledky z připravované akce nedonesly. Asi jen dva návrhy na barevnou kamufláž Formana jsem tehdy někde spatřil, snad v Modeláři, kde se autor zmínil, že použil bílou předlohu Favorita 136 z Magazínu e+z.

Zenit-Skoda136L

Škoda 136 L – zleva první verze ze Zenitu, z Magazínu e+z a z ABC

9) V textu pravidel pro účast v soutěži je uvedeno, že finále proběhne v Bratislavě a dokonce i za účasti televizních kamer. Došlo opravdu na takovou „slávu“ a prezentaci modelů ze Zenitu?

Účast zeniťáckých modelů byla tenkrát prezentována i v TV, sám jsem se této přehlídky v Bratislavě zúčastnil, dokonce snad dvakrát ve třech letech, ale chyba lávky – bylo mnoho podobných akcí, mně se slévají v paměti mnohá jiná setkání kreslířů komiksů, sci-fistů, spisovatelů a ilustrátorů aj. Bohužel, dnes trochu lituji, že jsem si nevedl „profesně-zájmové“ poznámky či glosy v jakémkoli cancáčku.

Skoda_Favorit-obtisky

Obtisky pro Škodu Favorit ze Zenitu č. 21-22/89-90 (vlevo je část rozhovoru BaJ s účastníky Rallye Tour d’Europe jedoucích ve Favoritu) a z počítačové reedice v ABC č. 5/50

10) Pro Zenit jsi vytvořil s kolegou Václavem Petráčkem zajímavý projekt „Minipočítač Zenit“. Jednalo se o jakýsi papírový computer postupně doplňovaný o různé „počítačové hry“. Můžeš ve zkratce přiblížit, o co šlo v těch dřevních dobách domácích počítačů? (Tématika počítačů byla v Zenitu od začátku velmi podporovaná, příkladem je i robot-kamarád Karel, zmíněný v odpovědi na 5. otázku.)

To byla vlastně první objednávka redaktorů E+Z na originální ztvárnění přípravy na programování. Pro snadnější pochopení jsme měli graficky znázornit „průběh computerového myšlení některých tehdy se rozvíjejících jazyků, v našem případě BASIC.“ Podle návrhů ing. Petráčka, důlního měřiče z UD Hamr na Jezeře, jsem vytvořil vystřihovánku jakéhosi panelu – v dnešní terminologii bychom mohli říci tabletu – s monitorem a klávesnicí. Do výřezu monitoru se vkládaly karty s kresbami hracích ploch, hřišť a vodních toků nejrůznějších sportů na souřadnicové síti (tenis, běh na lyžích, slalom, paralelní slalom, vodní slalom apod.). Čtenáři E+Z pak podle písemných programových příkazů (ke každé nové hře byly vydány odpovídající rozpisy) hráli figurkami na předznamenaných bodech zadaných souřadnic, jako by pohybovali kursorem. V jistých polohách figurek docházelo k zisku kladných bodů, jinde k bodovým ztrátám… nakonec došlo při hře k vítěznému enteru, nebo závěrečnému erroru. Touto docela zajímavou „počítačovou technikou“ jsme s Vaškem Petráčkem připravili a nakreslili několik dalších rozsáhlých „stolních her“ – Dobytí Měsíce, Velká pardubická, Objevení Ameriky aj.

Zenit-minipocitac

11) Jak se Ti spolupracovalo s redakcí Zenitu, hlavně s redaktorem pro vystřihovánky Ondrejem Buchanem a šéfredaktorem (také) Ladislavem Györffym?

Od doby spolupráce se jmenovanými redaktory E+Z se mi už snad lépe s nikým jiným nedařilo, skutečně. Jen malou vzpomínku věnuji ještě jednomu Slovákovi, panu Mariánu Kečkéšovi, což byl šéfredaktor původního Zenitu pionierov, který nás oba BaJe vzal pod svá křídla. Řekl bych podle přísloví, že všude je dobře, doma nejlíp, jenomže na Slovensko jsem opravdu rád jezdil, za kamarády i za prací, jako domů. A domů do Liberce jsem se pak zase těšil jako truhlář Kuba z knihy Adolfa Branalda Vandrovali vandrovníci, skvěle ilustrované Cyrilem Boudou 🙂 .

Rozhovor-Bad-ZCPM2-2001 Majstri-ducha Bleriot_Zyrtec

12) Měl bys nějakou další zajímavou a veselou vzpomínku na spolupráci se Zenitem, která Ti utkvěla v mysli?

Myslíš, že neztratím před kolegy modeláři kredit charakteru bezúhonného abstinenta, když přiznám jednu skutečně příšernou vichřici, která začala zcela mírným vánkem u jakéhosi bratislavského stánku s právě dovezeným čerstvým burčákem? Ve čtveřici s oběma redaktory a BaJbratrem Lacikem jsem zažil v roce asi 1994 nebo 95 přerod orkánu v tornádo, které mě po každém kroku dopředu vracelo o čtyři zpátky! Bůhví, v jakémže hotelu jsem se na druhý den probral do neskutečné kocoviny a vyděsil se, že všichni Liberečáci mluví najednou slovensky! 🙂

13) Pomaloval jsi již spoustu stránek, ale máš ještě nějaký vysněný model či modely, které bys chtěl nebo máš v plánu nakreslit?

V téhle odpovědi budu naprosto neskromný – pomalovat stránek bych chtěl snad ještě jednou tolik! Bohužel, jednou tolik stromů v lese pro mě už nikdy a nikde kvůli papíru nevyroste! Ale abych Ti poděkoval, Michale, za úrodu otázek – o jedné stavbě ve Tvém městě, která se mi plete do snů už hezkých pár let, jistě sám víš – neprozrazuj ji ale nikomu z okolí ani náhodou, ať si také počkají… jako čekáš Ty, že si onu maketu první postavíš, a jako já čekám, že si namaluju v životě ještě aspoň jeden komiksík… 😎

Ladislav Badalec

Zleva „námořník“ a herec Arnošt Goldflam, publicista, spisovatel a „verneolog“ Ondřej Neff a Ladislav Badalec ve studiu České televize při natáčení pořadu Edův pohádkový balík věnovaného Julesu Verneovi, 13. 5. 2005. V popředí je zvětšený model ponorky Nautilus z ABC č. 1/12 (září 1967), autorem je Ing. arch. Jaromír Svoboda (foto: Josef Kropáček, s laskavým svolením České televize)

14) Vedle vystřihovánek a různých her pro Zenit i ABC můžeme najít Tvé výtvarné počiny, ilustrace a grafiky i jinde. Zmiň, prosím, několik příkladů.Ladislav Badalec

Tak jen pro naprosto nezainteresované, aby se stali minimálně obeznámenými: vyklikněte si moje skromné L.B. na vyhledávači každého nezavirovaného zainternetovaného PC – a kdo hledá, najde, kdo nehledá, nenajde, a kdo nechce věřit, ten nebude, i kdybych ho prosil. Já jsem, prosím, vyrostl na J. Vernovi a díky našemu největšímu verneologovi, vzácnému příteli, spisovateli a novináři Ondřeji Neffovi, také z pověření pana Verna, rostl na jeho (jejich) pérovkách… 😉

Děkuji, Ladislave, za rozhovor!

Michal Erben (rozhovor zaznamenán v lednu 2013)

Za spolupráci při sestavení následující galerie papírových modelů Ladislava Badalce děkuji kolegům Martinu Čermákovi, Michalu Erbenovi, Michalu Kavalierovi a Josefu Kropáčkovi (foto: -StF-, pokud není uvedeno jinak):

Modely publikované v Albatrosu:

Kam dál:

2 komentáře u „Ladislav Badalec

  1. Karel Č.

    Sháním vystřihovánky ABC, letadlovou loď Yorktown, bitevní loď USS Arizona (trup mám hotový, chybí mi nástavba lodě), Poraďte mi, kde se dají sehnat tyto lodě, předem děkuji, Karel Č.

    1. -StF-

      Dobrý den, Karle,
      Yorktown zatím nevyšel tiskem, takže jej nelze získat – v galerii výše je autorský originál modelu. Arizona vyšla v ABC č. 5-10/42 – jak je sehnat: nejlepší jsou aukční portály, papírácké soutěže a výstavy, dát si inzerát na papírácká diskusní fóra (viz hlavní stránka tohoto webu dole, tam jsou odkazy na české a slovenské fórum), antikvariáty, anebo zkuste specializovaného prodejce, který nabízí starší ábíčka: https://106004.myshoptet.com/kategorie/lode/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..