Ladislav Müller – desítky let neznámý autor byl nalezen

Na tohoto autora vystřihovánek si už dnes vzpomenou jen přátelé starších vystřihovánek. Snad jen probírka letitými ábíčky vyloudí na tváři drobné pousmání a vzpomínky na dávná dětská, poněkud umolousaná lepení. Ladislav Müller (1928–1995) publikoval modely v časopise ABC v letech 1971–1981 a vytvořil svým originálním rukopisem poměrně pestrou řadu modelů techniky.

Po dlouhá desetiletí byl tento tvůrce pro nás, čtenáře časopisu ABC a papírové modeláře, zahalen rouškou neznáma. Znali jsme jen jeho dílo, tj. vystřihovánky z ábíčka. Jaká tvář, jaká osobnost se skrývá za podpisem, nikdo po celá léta nevěděl. Jen velmi matně si na něj vzpomínali klíčoví lidé a pamětníci z tehdejšího ABC, jako např. šéfredaktor Vlastislav Toman: Ladislav Müller byl externím spolupracovníkem ABC a bohužel po sobě nezanechal hmatatelnější stopy a vzpomínky než jen své papírové kreace. Ani jsme léta nevěděli, zda ještě vůbec žije a kde.

Vzpomínky pamětníků a pár indicií naznačovaly, že Ladislav Müller byl vojákem z povolání, důstojníkem naší armády či z Ministerstva obrany – v redakci ABC se údajně objevoval v uniformě. To by odpovídalo i vskutku unikátnímu souboru jeho vystřihovánek, které byly vydány coby armádní metodická příručka pod názvem Modelování bojové techniky, vydal ÚDA (Ústřední dům Československé lidové armády) v srpnu 1980 v nákladu 2500 výtisků. Jak se dočteme v tiráži sešitu, toto dílko bylo určeno jen pro práci v armádě – šťastní to bojovníci! Můžeme jen doufat, že vojáci nelepili müllerovánky za trest: pozdní příchod na rozcvičku ⇒ slepit třikrát Bestiolu! 😎

V příručce je obsaženo pět vystřihovánek Ladislava Müllera – a aby to chrabří bratři ve zbrani neměli tak snadné, konstrukce to jsou nevybarvené, černobílé, určené k ručnímu dobarvení. Úvodních šest stran obsahuje rady, triky a popis rozličných modelářských technologií. Na pevnějším papíru pak poznáváme čtyři kreace z ABC a jeden unikát:

1. Sovětská ponorka M-35 – Maljutka – hladinový model, vyšel v ABC č. 9/20 jako M 200 Mjesť.
2. Obrněný vůz Austin – Putilovec (1915) – jinde nevydaný unikát.
3. Dvoumístný cvičný hornoplošník celodřevěné konstrukce Bestiola Be 60.6 – vyšel v ABC č. 10/25 jako Bestiola Be-60.3.
4. Sovětská stíhačka Polikarpov I-16 – Istrebitěl – vyšla v ABC č. 19/19.
5. Soutěžní motocykl – vyšel v ABC č. 10/23 (… těžko říci, jak tento závodní stroj souvisí s bojovou technikou, možná sloužil u motospojek?).

Dlužno říci, že v době vydání příručky (srpen 1980) byl unikátem nejen obrněný Austin, ale i letoun Bestiola, jelikož ten vyšel v ABC až o pět měsíců později, v lednu 1981. Takže vojáci měli v rukou dokonce dva zbrusu nové, dříve nepublikované papírové modely. Bestiola má v příručce jiný název a imatrikulaci: Be 60.6., OK-LSC. V ábíčku: Be-60.3, OK-BEE.

Je též možné, že tvůrce nabízel svého Austina-Putilova (Putilovce) i do ABC, kde byl zavedeným autorem. Ovšem, jak známo, v té době už čtenáři ABC měli tento vůz slepen ve dvou verzích, od Vladimíra Procházky (ABC č. 5/12, galerie modelu) a od dvojice Šorel–Kobík (č. 12/19, galerie modelu). Třetí kreace na stejné téma už mohla být odmítnuta.

Jak byl Ladislav Müller nalezen

Text: Josef Kropáček
(Pozn. -StF-: Pepovi patří nehynoucí zásluhy za to, že věnoval svůj čas a úsilí a nakonec se mu podařilo autora vypátrat. Zde je jeho vyprávění, jak se mu to podařilo – a že to nebylo snadné. Text byl též publikován v doprovodné publikaci 60 let s vystřihovánkami ABC z června 2022, k výstavě v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují.)

Detektivní kancelář papírových archeologů uzavřela dlouhodobé pátrání po zmizelém autorovi. Případ Müller je definitivně vyřešen.

Kdybychom žili ve skutečném Papírovém světě, palcové titulky by jistě oznamovaly na obálce nejednoho tiskového periodika: Tajemný Ladislav Müller nalezen! A na internetu by na vás vyskakoval nápis: Tajemství Ladislava Müllera odhaleno! Konečně se nám podařilo rozluštit, kdo se skrývá za tímto jménem, uváděným pod návody u bezmála čtyřicítky vystřihovánek publikovaných v časopise ABC v letech 1971 až 1981.
Léta setřela vzpomínky a oslovení redaktoři jen matně vzpomínali na muže v uniformě důstojníka ČSLA, jak přináší archy s nakreslenými vystřihovánkami a hotový model na ukázku, nejen jako důkaz, že slepit jej lze a výsledek vypadá docela atraktivně.
V ABC byl jako první otištěn závodní autoveterán Bentley 1929 vytvořený podle angličáku Matchbox a navazující na dílo Jaromíra Svobody a dvojice Pavel Blecha – Richard Vyškovský, z jejichž dílen doposud všechny papírové modely autoveteránů vyjížděly.

Ladislav Müller se postupně dostával od autoveteránů k modelům historických letadel a lodí. Výjimku udělal u modelu větrného mlýnu, který má své historické prvenství v možnosti začlenění vystřihovánky z ABC do modelového kolejiště, a to velikosti N. Ve druhé polovině 70. let přivedl na svět i současné automobily známých značek FIAT, Lada a Zastava.
Další pomyslné první místo získal uvedením modelu soutěžního motocyklu. Po vydání poslední vystřihovánky v ABC v roce 1981 (vánoční ozdoba) se po tomto autoru slehla zem. O rok dříve byla vydána vojenská metodická příručka Ústředního domu armády s názvem Modelování bojové techniky s jeho čtyřmi vystřihovánkami známými ze stránek ABC a s modelem obrněného automobilu Austin – Putilovec. Celý sešit byl černobílý a v návodném textu se uvádělo doporučení, jak modely barevně pojednat.

Postupem času se povědomí o L. Müllerovi vytrácelo… až jsme nakonec po něm s naším týmem papírových archeologů začali intenzivně pátrat. Jeho model rádi sestavujeme, mají i přes všechny nedostatky své kouzlo; oproti modelům jiných autorů je u nich vždy zpracován interiér. Otázka zní, kde bral autor inspiraci, co bylo předlohou toho kterého modelu? A kdo vůbec byl Ladislav Müller?

Zpočátku naše dotazy zcela logicky vedly do redakce ABC, přesněji řečeno k jeho bývalým redaktorům a spolupracovníkům. Velmi matně si dokonce na jedno setkání v redakci vzpomněl i arch. Vyškovský. Kdo byl onen muž ve vojenské uniformě? Odhadem čtyřicátník, padesátník?

Důležitá objevená stopa se nalézala na obálce ABC č. 9/20 z ledna 1976, kde na barevné titulní fotografii je jedním ze dvou chlapců sedících nad vystřihovánkami – ten, který lepí model ponorky Pomsta – syn Ladislava Müllera. Čili syn tam skládá papírový model od svého otce. Snímek pořídil v redakci ABC jeho tehdejší redaktor Martin Pilný, mající v ábíčku na starosti kromě techniky také vystřihovánky – a přímo on nám odhalil onen příbuzenský vztah.

Při pátrání jsme se obrátili na Vojenský ústřední archiv, kde jsme hledali pod jménem Ladislav Müller vojáka z povolání žijícího v Praze a majícího syna narozeného cca v roce 1960, aby odpovídal věku hochů na fotografii z obálky. Odhadovali jsme, že by se hledaná osoba měla narodit mezi lety 1925 – 1935. A skutečně jsme nalezli muže odpovídajícího našemu zadání – rok a místo narození: 1928 v Brandýse nad Labem, syn narozen 1959. Už jsme zajásali, máme ho! – ale neměli. Přes Ministerstvo vnitra jsme si podali žádost s vysvětlením, ve které jsme uvedli jméno a datum narození syna a proč dotyčnou osobu hledáme. Skutečně se nám asi po čtrnácti dnech ozval pan Müller s omluvou, že není naším člověkem. A byli jsme zase na začátku.

Ovšem tento neúspěch nás neodradil. Pomohl nám opět Martin Pilný, když se mu podařilo najít svůj padesát let starý zápisníček, kde měl napsanou adresu bydliště pana Müllera. S novou indicií vzrostla naděje konečně záhadného autora najít. A možná ještě žije…? Jsme tak blízko! Ono místo v pražských Dejvicích a dokonce i dům si vybavuji, protože jsem kolem něj několikrát šel i projížděl. Blížím se ke zvonkům u dveří a napjatě přejíždím zraky tlačítko po tlačítku: Müller a ještě jeden Müller. Proboha oni tu jsou dva! … zvoním. Ticho. Zvoním na druhý zvonek…

Proběhl krátký rozhovor domovním telefonem. Žije! Mluvil jsem se synem. Tatínek žije. Nadiktoval jsem své telefonní číslo, které syn slíbil otci předat. Nakonec se ale ukázalo, že onen syn v telefonu nebyl náš člověk, syn hledaného táty, i když při telefonátu potvrdil, že „otec dělal papírové modely“…

Výše popsaná akce proběhla v roce 2019. Uběhly tři dlouhé roky… nikdo se neozval. Iniciovali jsme dopisy, jeden pod hlavičkou Čs. obce legionářské a druhý z Muzea papírových modelů s žádostmi o publikování modelu. Nic, bez reakce.

Nastal jeden z mnoha večerů, kdy nemohu spát, a opět mě napadlo, jako již mnohokrát před tím, prolustrovat na internetu jméno Ladislav Müller a spojit ho s dejvickou adresou. O to záhadnější bylo, že na mě tentokrát opravdu vyskočilo spolu s informaci o podnikatelské činnosti též datum narození. Tomu už se říká pořádná informace! To je určitě onen syn z obálky ABC! Také věk přesně odpovídá. Ale chtělo by to nějaký kontakt. Volám kde komu, zda nemají nějaký nápad jak k těmto údajům – jméno, adresa, datum narození – dohledat alespoň nějaké spojení. Nakonec se nám po mnoha peripetiích podařilo onen telefonní kontakt vypátrat a pak už stačilo jen vytočit číslo a počkat, až se na druhém konci ozvalo: Müller!

Za necelých čtrnáct dní již sedím v kavárně s oním klukem z obálky ábíčka, kterému bylo právě rok po šedesátce…

Začíná výslech, či spíše zpověď, kterou jsem ještě toho večera shrnul do e-mailu kolegům papírovým archeologům:

Nazdárek, pánové,
tak budeme muset přepisovat historii. Posezení s Ladislavem mladším bylo velmi plodné.
Začnu nejspíš tím, jak je svět sakramentsky malej. Pan Müller ml. bydlí v Bohnicích v domě na jednom patře, co jedna moje kolegyně produkční, se kterou se vídám prakticky denně. Syn Ladislav nás všechny osobně už poznal, ač se k nám nehlásil. Byl také mezi posluchači na přednášce o Papírové archeologii v knihovně hl. m. Prahy.

Hledaný a nalezený Ladislav Müller ve zkratce

• Narodil se v roce 1928 v Plzni, mládí prožil v Radnicích u Rokycan. Vyučil se knihařem, všechny ročníky časopisu ABC, které měl doma, si vázal sám.
• Byl výtvarně zdatný a maloval obrazy na plátna.
• V 50. letech absolvoval vojenskou akademii s výborným prospěchem a mohl si vybrat, kam nastoupí – zvolil si Prahu. Byl výstrojním náčelníkem Armádního střediska vrcholového sportu Dukla Praha. V ČSLA skončil v polovině 80. let v hodnosti podplukovníka.
• Rodina původně bydleli na Žižkově v Bořivojově ulici, V roce 1969 se přestěhovala do Terronské ulice v Praze 6, kde jim byl přidělen byt 1+1.
• Vlastnil trabanta, nebyl moc dobrý řidič.
• V roce 1966 nebo 1967 vytvořil svou první vystřihovánku – sanitku, a sice pro syna, který byl v nemocnici na operaci s mandlemi. Vůz měl vyklápěcí zadní dveře a vysouvací nosítka.
• Otec a syn chodívali do Národního technického muzea, kde si pořídili vystřihovánky autoveteránů od Františka Miky.
• Cesta k vlastní tvorbě začala modely autoveteránů Alfa Romeo 1909 a Vauxhall 1905 vydaných na dvou arších patrně v roce 1969.
• Časopisu ABC nabídnul svou tvorbu sám. Dvojice dříve publikovaných modelů byly pro tehdejšího redaktora Martina Pilného doporučením pro zahájení spolupráce.
• Autorův syn Ladislav byl většinou tím, kdo vymýšlel, jaký model má otec vytvořit.
• Podklady sháněli různě: někdy stačila jen pohlednice s obrázkem (požární stříkačka Tatra 26/30, nákladní Tatra 25 Buldog), jindy dva obrázky z časopisu Svět motorů (Lada Niva), případně si nafotili na ulici nebo v leteckém muzeu předlohu sami (Fiat 125p, Hawker Hurricane). Snímky pořizoval junior, např. motorový vůz M 131.1 „Hurvínek“ zvěčnil na nádraží v Radnicích u Rokycan. Hydroplán Š 2 vznikl podle plánku v sovětském časopise Modelist konstruktor, který syn povinně odebíral ve škole. Inspirací pro letoun Savoia-Verduzio-Ansaldo byl materiál v periodiku Letectví a Kosmonautika, V prodejně, kam si jeli koupit náhradní díl na svého trabanta, pořídili fotografii automobilu Zastava; autoveterán Dixi pak vznikl podle plastikové stavebnice výrobce KM modelle z bývalé NDR.
• Do dnešních dnů se v rodinném archivu u Ladislava Müllera ml. dochovaly originály listů s nakreslenými vystřihovacími díly, sestavené autorské modely (několik ukázek najdete níže ve fotogalerii) a již zmíněné, mimořádně vzácné tisky s prvními publikovanými vystřihovánkami autoveteránů Alfa Romeo 1909 a Vauxhall 1905.

Ladislav Müller zemřel po dlouhé nemoci v roce 1995.

Josef Kropáček, květen 2022.
Velké poděkování za informace a obrázky patří pánům Martinu Pilnému a Ladislavu Müllerovi ml.

Ladislav Müller – nový ábíčkovský autor

Když čtenáři otevřeli 3. května 1971 nové ábíčko č. 17 ročníku 15, našli zde další z řady oblíbených autoveteránů, které doposud tvořili Pavel Blecha s Richardem Vyškovským. Ovšem jejich série old timerů zvolna končila a tento nejnovější historický vůz, sportovní Bentley „Speed Six“ z roku 1929, byl nakreslen novým autorem – jmenoval se Ladislav Müller.
Vůz je nakreslen podle „angličáku“ Matchbox – Models of Yesteryear a velmi podobným stylem, jaký přinesli do ABC pánové Blecha a Vyškovský, v obdobném měřítku (cca 1:45), rozsahu a s obdobnými tvarovými prvky. Návodná kresba je vytvořena podobně jako u Blechy a Vyškovského v pravoúhlém promítání. L. Müller se rovněž inspiroval, pokud jde o autorské kódování modelů – první Bentley má výmluvnou SPZ: ML-01 00. Kresba L. Müllera není ovšem tak jemná a detailní, což způsobilo nižší oblíbenost modelů tohoto autora mezi modelářským lidem.

Autíčka s interiérem

Doménou L. Müllera byla především auta, letadla a lodě. Právě jeho modely automobilů jsou zajímavé tím, že všechny mají zpracován interiér kabiny. U otevřených autoveteránů to je nutností, ovšem u zastřešených vozů v malých měřítkách to je dodnes málo vídaný jev. Takto je zpracován vůz Zastava 1100 (M1:40, ABC č. 16/20), Fiat 125p (č. 1/21), VAZ 2121 – Niva (č. 12/21), Citroën 2 CV ve zbarvení safari (č. 21/25) a dokonce i historický autobus Laurin & Klement 1907 (č. 14/19) a těžký tahač přívěsů Tatra 25 Buldog z roku 1926 (M1:54, č. 14/18).

Historická letadla

V dnešní době by série historických letounů L. Müllera u většiny modelářů už asi neobstála, ale ve své době mohla zaujmout méně náročné stavitele. Zmiňme slavný italský historický dvojplošník Savoia-Verduzio-Ansaldo (S.V.A.) v měřítku 1:48 (ABC č. 11 a 12, roč. 16), vojenský hydroplán Short z roku 1915 (M1:72, č. 4/17), slavnou Avii BH-5 „boska“ (č. 13/17), unikátní letoun Antoinette z roku 1907 (č. 3/18), cvičný letoun Polikarpov Po-2 „Kukuruznik“ (č. 19/18), bitevník z 2. svět. války Hawker Hurricane Mk 1 (č. 4/20) nebo historické anglické letadlo BE 2a (č. 21/20).

Zapomenutý unikát i autor

Jedno nenápadné prvenství v ABC nese podpis L. Müllera: je totiž překvapivě autorem vůbec prvního modelu lidové stavby v ABC určeného cíleně železničním modelářům, konkrétně do kolejiště N (1:160); tím modelem je český větrný mlýn ze Zlínska. Vyšel rok před startem legendárního Skansenu ABC pánů Blechy a Vyškovského, v ABC č. 4/17 (říjen 1972, kód ML-07) a je poměrně dosti triviální – pouhých 15 dílů včetně reklamního podstavce (s nezbytnou dobovou reklamou na knedlíkovou směs – viz foto níže v galerii). A když jsme u těch prvenství, z jeho rýsovacího prkna pochází i první papírový model motorky v ABC, byl jím soutěžní motokrosový motocykl neudané značky, který vyšel v ABC č. 10/23 v lednu 1979.

Ladislav Müller externě spolupracoval s redakcí ABC deset let a vytvořil 36 modelů, z toho 11 autoveteránů, 10 historických letadel a 6 plavidel, mj. trojstěžňovou karavelu Pinta z Kolumbovy flotily v M1:150, č. 23 a 24/16. Poslední prací Ladislava Müllera pro ABC byl již zmíněný Citroën 2 CV Safari (č. 21/25, kód ML-33-00, vyšel v červenci 1981) a definitivní tečkou pak vánoční ozdoba vydaná ve spolupráci s Českou státní spořitelnou, která mohla posloužit i jako střádanka či krabička na malý vánoční dárek, v ABC č. 7/26 (11. 12. 1981).

Trocha pečlivosti navíc…

Nutno poznamenat, že tvorba s autorskými kódy LM nikdy nedobyla u modelářské obce úspěchů jako např. u současníka Richarda Vyškovského – a to ani zdaleka. Kresba nebyla tak pečlivá, jemná a detailní, v konstrukci a rýsování nacházíme řadu až zarážejících nepřesností, jako by konstruktér pracoval částečně „od oka“. Na první pohled byli čtenáři-modeláři odrazováni poněkud nedbalým grafickým projevem a nedokonalým pořádkem na vystřihovací stránce. Jak ovšem ukazuje galerie modelů níže, při troše trpělivosti, shovívavosti a modelářského nadhledu šlo z těchto lehce ledabylých kreací vytěžit zajímavé a kresbou specifické modýlky, které na pohled určitě zaujmou.

Překvapivý objev učinil kolega papírový archeolog Michal Erben: Müllerova plachetnička na poličku vyšla v lednu 1977 v ABC č. 10/21. O půl roku později se obdobným modýlkem pochlubil na zadní straně obálky pestrý východoněmecký měsíčník pionýrů Frösi č. 7/77. Konstrukce je překreslena a zjednodušena, je použito mnohem méně dílů, především u plachtoví. Pod vystřihovánkou je podepsán Otto Sperling, jehož jméno není uvedeno v tiráži časopisu, čili do redakčního týmu pan Vrabec [Sperling] nepatřil – ale byl jedním ze stálých přispěvatelů a autorem her, skládaček, ilustrací, kreativních příspěvků i vystřihovánek. Šlo dozajista o spolupráci spřátelených redakcí časopisů pro mládež – sdílení tvořivých materiálů pro děti bylo tehdy běžné, viz také první kniha Papírová archeologie. Je teoreticky možné, že redakce ABC získala konstrukci plachetničky od německých kolegů v předstihu, dlouho před vydáním v NDR, ve stylu „podívejte, toto chystáme na léto“, a stihla ji nechat překreslit a vydat o půl roku dříve. Pro prvotnost německé konstrukce hovoří to, že jednoduchá plachetnička se poněkud vymyká Müllerově běžné produkci modelů středně složitých vozů, autoveteránů, letadel a lodí. Pravda je zahalena neprůhledným závojem času, ale spíše se přikláníme k prvotnosti propracovanější české verze. Ve Frösi dali vystřihovánce menší prostor – stránka časopisu je sice širší než ábíčkovská, ale vejít se musela návodná kresba i stručný návod. Čili spíše si dovedeme představit zjednodušení (ubrání rubových stran plachet) než dopracovávání. Je také možné, že nemuselo jít o oficiální předání vystřihovánky k dispozici kolegům v NDR – ábíčko se zasílalo spřáteleným redakcím (a jejich časopisy zase redakci ABC) a německý kreslíř se mohl sám rozhodnout, že model plachetničky upraví a připraví pro Frösi. Tomu by odpovídal půlroční rozdíl mezi oběma vydáními.
Dva snímky modelu plachetničky z ABC najdete níže v galerii.

Ještě jednu stopu či vzájemnou inspiraci objevil kolega Josef Kropáček na trase ABC, resp. Ladislav Müller ⇔ Frösi: v čísle 4/75 tohoto německého měsíčníku vyšla vystřihovánka bleděmodré ponorky. Její díly i vzhled mají obdobný charakter jako pozdější, o půl roku mladší Müllerova ponorka Pomsta pro ono slavné ABC č. 9/20. Nejsou to vyloženě stejné modely, ale dovedeme si představit inspiraci ve směru z NDR k nám:

Ladislav Müller a jeho vystřihovánky již navždy a neoddělitelně patří do první „zlaté éry“ časopisu ABC, která spadá do 70. let, kdy šlo o mimořádně kreativní časopis podněcující ke tvořivé zábavě. Samotné vystřihovánky L. Müllera nepatří k nejjednodušším, vyžadují od modeláře dávku trpělivosti a nadhledu – pak ale bude odměněn velmi pohledným výtvorem.

Kompletní seznam vystřihovánek Ladislava Müllera v časopise ABC

Za spolupráci na textu a fotogalerii velmi děkuji Josefu Kropáčkovi, Robertu Pavelkovi, Michalu Erbenovi, Michalu Kavalierovi, Jirkovi Mrhovi, „Mychalovi“, Petru „kizepapovi“ Papežíkovi a Radku Valenovi.
Speciální poděkování za velkou pomoc adresujeme pánům Martinu Pilnému a Ladislavu Müllerovi ml.

-StF-