Autor mašinek Miloš Haman vypátrán papírovými archeology
To takhle zazvoníte u dveří jednoho plzeňského bytu a otevře vám nenápadný starší pán s knírkem. Právě jsme jej vyrušili od práce… od práce na papírovém modelu lokomotivy!
Takto se papíroví archeologové seznámili s již pozapomenutým (ale nezapomenutým!) autorem někdejší série železničních modelů v časopise ABC, Miloslavem Hamanem. Ano, Miloslavem, tak zní jeho řádné občanské jméno, i když pod všemi svými vystřihovánkami se podepisoval familiárně jako Miloš Haman.
Miloslav Haman – utajený Plzeňan
Dlouhá léta jsme o Miloši Hamanovi nevěděli vůbec nic, byl to jeden z těch autorů, které papíroví modeláři znají jen podle jejich díla. Náš pátrací tým v čele s důsledným a neodraditelným Pepou Kropáčkem však nakonec našel stopu, kde vede a končí kolejová trať dávného Muzea lokomotiv ABC, vydal se po ní a dovedla nás až do Plzně. Psal se duben 2016.
Miloslav Haman (*1940) vyrůstal v blízkosti nádraží Plzeň – Jižní Předměstí, z tohoto prostředí pramení jeho láska k železnici, především k lokomotivám. Jeho otec byl živnostník a syn to neměl úplně jednoduché: vyučil se rytcem a po praxi v provozu vystudoval uměleckou průmyslovou školu až v dalekém Uherském Hradišti.
Po škole odpověděl na inzerát a uspěl: stal se technickým a výtvarným redaktorem Západočeského nakladatelství. Zde pracoval až do roku 1971 – připravoval k tisku knihy, spolupracoval s místními výtvarníky a některé knihy i sám ilustroval. V letech 1967–71 připravil k tisku na tři desítky publikací.
Jeho další profesní krok směřoval do Služeb města Plzně, zde byl vedoucím pracovníkem v oddělení propagace a aranžovny. Po sametové revoluci ho přítel zlákal k nástupu do redakce tištěných novin, což byl pro něj nový obor a sám sebe považoval v novinách za „exota“ – v letech 1990–95 byl vedoucím vydání západočeského zpravodajského deníku Nová Pravda. Tou dobou už ale měl za sebou jednu významnou spolupráci – s časopisem ABC.
Když si v Praze koupíte ábíčko…
Miloši Hamanovi se jednou dostal do rukou 1. díl Atlasu lokomotiv od ing. Jindřicha Beka, našeho předního odborníka na historii železnice, věnovaný parním lokomotivám. A zde také našel inspiraci pro tvorbu svých modelů historických lokomotiv. Často jezdil do Prahy, kde měl přátele, koupil si časopis ABC, ve kterém ho zaujaly vystřihovánky, a dostal nápad: jako Plzeňan se rozhodl, že zkusí tvořit papírové modely škodováckých mašin, které dobře znal. Oslovil redakci ABC – redaktor Martin Pilný preferoval na úvod spolupráce jednoduché vystřihovánky, jelikož nového autora neznal a chtěl zjistit, jak kvalitně tvoří. Povedlo se a Miloš Haman měl v ABC dveře otevřené.
Své vystřihovánky rýsoval klasicky ručně – jsme v době předpočítačové: rýsovací prkno, na něm napnutý rýsovací karton (čtvrtka), konstrukce nejprve tužkou, pak perem, tuš, vodové barvy.
Tak se stalo, že fanoušci železnice museli mít velké potěšení z ABC č. 19/25, které vyšlo v červnu 1981: v tradiční Obrazové škole si prohlédli zevrubně lokomotivní depo a zbrusu nová vystřihovánka historické lokomotivy pro ně znamenala novou kapitolu – rozjela se modelářská série Muzeum lokomotiv ABC.
Úvodní text návodu k modelu sliboval, že se postupně budeme seznamovat s řadou historických parních lokomotiv a jako první k modelářům vyjel stroj řady 233.0 v měřítku 1:50, jenž v reálu slavil 110 let svého vzniku. Tato Hamanova prvotina měla rozsah 1,1 strany a 38 číslovaných dílů.
Historické železniční modely Miloše Hamana jsou jednoduššího střihu, kola jsou pouze naznačena, stejně jako interiér budky strojvedoucího, což ale odpovídá požadavkům na tradiční pohodovou ábíčkovskou vystřihovánku. Navíc grafika modelů je velmi zajímavá a barvitá, s provedenou patinou a specifickým vzhledem kovových dílů. Při pohledu na Hamanovu nostalgickou lokomotivu se oko rozhodně nenudí.
Čtenáři byli vyzváni, aby napsali, jak se jim nová série líbí. Ohlasy byly zjevně kladné, jelikož zanedlouho Muzeum lokomotiv ABC pokračovalo.
Lokomotivy parní i elektrické
Na druhou prastarou mašinku čekali čtenáři relativně krátce, zhruba čtyři měsíce: v ABC č. 4/26 byla otištěna „tendrovka“ řady 400.1 z roku 1885 a v čísle 16/26 parní lokomotiva z přelomu 19. a 20. století řady 320.0. To už mělo Muzeum lokomotiv sjednoceno měřítko modelů na 1:74.
Miloš Haman se pustil i do ještě starších lokomotiv a připravil vpravdě historickou parní lokomotivu Vulcan z roku 1839, která táhla první vlak z Vídně do Brna. Vyšla v ABC č. 21/33 na konci června 1989, v měřítku 1:70.
Dal vzpomenout i na Divoký západ, ovšem jak po letech přiznal, jeho parní lokomotiva Severozápadní dráhy z roku 1867, Chicago C&N-WR, byla v podstatě fikcí s využitím obecného vzhledu ocelových ořů, postrachem to Indiánů.
Protipólem parních strojů pak byly tři elektrické lokomotivy české výroby: posunovací Škoda 36 E (ABC č. 19/29), dvouproudová Škoda 69 E (č. 6/30) a Škoda 85 EO-ATM (č. 21/32) s asynchronním pohonem. Posledně jmenovaná vyšla jako součást všité přílohy věnované lokomotivám se značkou Škoda, kterou Miloš Haman také ilustroval.
S elektrickými lokomotivami stoupla i náročnost a rozsah modelů: zatímco první Hamanovy mašinky jsou jednostránkové, novodobé škodovky již jsou rozkresleny na dvou až třech stranách (detailní údaje jsou uvedeny níže v seznamu autorových vystřihovánek).
Účet v ABC: 13 vystřihovánek, z toho 10 lokomotiv, 1 list Technického atlasu
Již zmíněný Vulcan z ABC č. 21/33 byl jeho desátou a poslední papírovou lokomotivou publikovanou v ABC a zároveň jeho vůbec poslední vystřihovánkou otištěnou v tomto časopise.
Vedle deseti zajímavých lokomotiv vydal v ábíčku ještě tři další vystřihovánky:
- Trolejbus Škoda 14 Tr 01 – ABC č. 11/27 (únor 1983), M1:50. Autorský kód modelu HA 01-1 svědčí o tom, že půjde o jeden z autorových nejstarších počinů, ne-li úplně první (modelářská monografie k tomuto trolejbusu vyšla v ABC č. 21/33; trolejbus Škoda 14 Tr nacházíme rovněž na autorově kartičce Technického atlasu ABC v čísle 19/26 z června 1982 – viz náhled vpravo; texty připravil Jiří Rieger a ilustrace Miloš Haman – byl to jeho jediný list atlasu v ABC);
- industriální dioráma znázorňující primární okruh jaderné elektrárny s jaderným reaktorem typu VVER 440 – ABC č. 12/31 (únor 1987);
- na konci roku 1988 novoročenka s železniční tématikou, s lokomotivou – ABC č. 8/33 (prosinec 1988).
Tím se tvůrčí účet Miloše Hamana v časopise ABC uzavřel. Předčasně? Jak sám autor vzpomíná, jedním z důvodů byly neshody s podnikem Škoda, který požadoval zaplacení licenčních poplatků za použití předloh. Pan Haman však na vystřihovánky nezanevřel, zaměřil se dokonce i na jiné předlohy, což dokazuje model roadsteru Škoda Popular typ 418 (vydán v roce 1989). Pro hasiče vytvořil propagační model fiktivní hasičské stříkačky (2014), která jako by vypadla z oka známé Máně z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny.
Další lokomotivy čekají v depu
S nástupem počítačů změnil i Miloš Haman svůj tvůrčí přístup, což dokládá sbírka jeho nádherných mašinek, které mají místo zatím pouze v pověstném šuplíku. Jsou ovšem natolik půvabné, že by si vydání vskutku zasloužily. Možná časem?
Celoživotně rád maluje své oblíbené akvarely s tematikou lokomotiv (kterým dává přednost před vagony či celými vlaky), tvořil též jejich obrázky (a obrázky historických hasičských stříkaček) na atraktivní suvenýry – skleničky na whisky.
I když nepatří mezi autory s mnoha desítkami výtvorů na kontě, sérií Muzeum lokomotiv se Miloš Haman nesmazatelně zapsal do historie vystřihovánek v časopise ABC a do historie české vystřihovánky vůbec. Jeho mašinky mají v sobě nostalgické kouzlo a potěší srdce všech fanoušků železnice.
-StF-, -RoP-, -JoK-
s poděkováním a využitím informací z rozhovoru s Miloslavem Hamanem v Českém rozhlase Plzeň ze dne 26. 7. 2024.
Velké poděkování za spolupráci a snímky adresujeme panu Miloslavu Hamanovi a také těmto modelářům: Jan Bednář, Miroslav Lisinovič, Jiří Velocha st. a Jiří Velocha ml.
Kompletní přehled vystřihovánek Miloše Hamana vydaných v ABC i mimo něj najdete v sekci Seznamy.