Vladimír Rocman

Vladimír Rocman – umělec dětské fantazie

Vladimír RocmanVladimír Rocman (1923 – 2016) byl všestranným umělcem, grafikem, akademickým malířem, výtvarným pedagogem a ceněným knižním ilustrátorem, ale také fotografem, instruktorem lyžování, chalupářem, poutníkem po bohem zapomenutých krajích s papírem a tužkou v ruce… a vůbec umělcem života ze staré předválečné školy. A v neposlední řadě – tvůrcem hravých vystřihovánek.

Narodil se v malebném Novém Městě nad Metují, a sice bezvadným rodičům, jak sám píše ve své vzpomínce. Otec jako legionář prošel válečnou vřavou a byl plukovním fotografem, máma uměla nádherně vyprávět při černých hodinkách, k tomu milující a milované babičky se svými provoněnými domácnostmi, jeden z dědečků byl vážený krejčí a ochotnický herec – toto báječné rodinné zázemí probudilo ve Vladimírovi obrazotvornost, vizuální vnímání, umělecké cítění a schopnost tvořit krásné věci.

Litograf, ilustrátor, grafik

Kreslení bylo jeho zálibou od raného dětství, proto nepřekvapuje, že se vyučil chromolitografem, a to úspěšným – v letech 1941-42 získal první vysoká ocenění za své výtvarné práce v oboru litografie. Za války pokračoval ve studiích na střední Umělecko-průmyslové škole v Praze. Po válce byla tato škola povýšena na vysokou; během studií v roce 1947 absolvoval i tiskařskou praxi v Bernu ve Švýcarsku a dostal tam nabídku na stálé a dobře placené místo – vrátil se ale domů. Svá studia Vladimír Rocman završil v roce 1950.

Ukázka prací Vladimíra Rocmana, zleva: Můj pokoj, Švýcarsko, kresba tužkou, 1949, 38 × 26 cm; Praha-Karlín, barevný pastel, 1949, 36 × 25,5 cm; dvě studie stavení z východního Slovenska, Krajné Čarno a Jalová, akvarel, 1957; portrét – Bartomij Michal, Nová Sedlica, východní Slovensko, kresba tužkou, červen 1957; dvě kresby z knihy Nové Město nad Metují a okolí v pověstech a vyprávěních, 2004 (repro: monografie Vladimír Rocman / Ilustrace–kresby–obrazy–grafika–vystřihovánky)

Po tříleté vojně, jejíž část strávil jako fotograf a grafik pracující pro časopisy Naše vojsko a Československá armáda, zůstal v Praze a začal naplňovat své rozhodnutí z mládí – stal se knižním ilustrátorem a grafikem a navázal spolupráci se Státním nakladatelstvím dětské knihy, později Albatrosem.

Obtisky Kopřivnické automobily Obtisky Kopřivnické automobily Obtisky Kopřivnické automobily Obtisky Kopřivnické automobily

Obtisky. V dobách našeho dětství byly nezbytnou ozdobou ledniček a sektorových kuchyní (ozdobou… tedy alespoň v našich dětských očích). Sérii Kopřivnické automobily I–IV vydalo v roce 1974 nakladatelství Albatros a Vladimír Rocman se podílel na jejich ilustracích a grafické úpravě.

Ilustroval nejen knihy pro děti a mládež, pohádky, encyklopedie a učebnice, ale i pro dospělé čtenáře – klasická díla, sci-fi a poezii, dále např. plakáty, propagační materiály, obaly gramofonových desek apod. Zajímavost: v roce 1963 navrhnul barevné řešení interiéru lůžkových a dalších prostor chirurgického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze, i vstupní prostory budovy.

Gramodesky Gramodesky Gramodesky Gramodesky Gramodesky

Ukázky gramodesek (SP a EP) vydavatelství Panton, ke kterým tvořil grafiku přebalů Vladimír Rocman. Na prvních čtyřech obrázcích jsou desky z let 1968-69, na pátém je čtveřice z let 1985-86.

Vladimír Rocman celkem vytvořil přes 4000 ilustrací pro téměř 170 knih a publikací. Třikrát získal prestižní ocenění Nejkrásnější kniha roku, poprvé v roce 1967 za ilustrace a typografii knihy Josefa Holečka Jak u nás žijou a umírají, poté v letech 1974 a 1981.

U každé knihy se Vladimír Rocman snažil o nový projev, souznící s literárním obsahem, podrobuje se autorovi psaného díla a jeho myšlenkám. Nemůžeme tedy mluvit o nějakém typickém „rocmanovském stylu”. Stejně rozmanité jsou i používané grafické techniky: dřevoryt, litografie nebo suchá jehla. V některých případech vytvářel i koláže, případně běžné kresby. V letech 1963 – 1970 spolupořádal výstavy v nové pražské Galerii Vincence Kramáře, pro kterou také tvořil plakáty, pozvánky a katalogy. Nelze opomenout ani jeho pedagogickou činnost, v 70. letech působil na pražské „Hollarce”, Vyšší odborné škole a střední umělecké škole Václava Hollara v Praze.

Ukázka knižních ilustrací Vladimíra Rocmana: Život Eskymáků, Fridtjof Nansen, MF, 1956, dřevoryt; Zemani, Ján Kalinčiak, SNKLU, 1963, barevná suchá jehla; Jak u nás žijou a umírají, Josef Holeček, Odeon, 1967, dřevořez, oceněno jako Nejkrásnější kniha roku 1967 (repro: monografie Vladimír Rocman / Ilustrace–kresby–obrazy–grafika–vystřihovánky)

V roce 1993 Vladimír Rocman opustil svůj pražský byt i ateliér a přestěhoval se zpět do rodného Nového Města, kde koupil polovinu domu na Husově náměstí. S vervou se zapojil do uměleckého dění ve městě a neustal ve své nové tvorbě, která už ale nebyla spojena s knižními ilustracemi. Začal experimentovat s obrazy vytvářenými technikou enkaustiky, tj. teplem roztavenými voskovými barvami.

Vladimír Rocman – tvůrce kinetických vystřihovánek

Od ilustrací k dětským knížkám bylo už jen kousek k papírovým vystřihovánkám. Stejně jako jeho knižních ilustrací pro děti a mládež, i jeho vystřihovánek se ujalo nakladatelství Albatros, následník SNDK.

Mezi první vystřihovací počiny Vladimíra Rocmana z počátku 70. let patřil symbol Albatrosu, propagační pohyblivý ptáček Albatros, kterého jsme tehdy vídávali u pokladen knihkupectví a na pultech dětských městských knihoven, dále skutečně bubnující Bubeník a mohutný hrad Křivoklát – ten byl jeho prvním a zároveň posledním „velkým“ papírovým modelem podle skutečné předlohy (první vydání hradu z roku 1972 vyšlo v podobě stavebnice v krabici a model měl předsekané díly). Sám tvůrce o své vystřihovánkové tvorbě prozradil, že znal modely z dílny Richarda Vyškovského či Ladislava Badalce, ale připadaly mu pro děti příliš složité a ani výsledek nebyl vlastně určen dětem na hraní. Vladimír Rocman proto šel svou cestou: vytvořil několik vysloveně dětských vystřihovacích sešitů se zvířátky, figurkami a dalšími hračkami.

Vladimír Rocman

U chaloupky s Klimem a Klapem, 1984 (repro: monografie Vladimír Rocman / Ilustrace–kresby–obrazy–grafika–vystřihovánky)

Ptáček KlapzobáčekVšechny jeho vystřihovánky spojovala dětská fantazie – pestrost v barvách i legračních tvarech, pohyblivost, hravost. Zvířata a figurky se díky promyšlené konstrukci po slepení pohybovaly, kývaly a různě vrtěly – papírový Bubeník bubnoval, ptačí pokladnička za vhození mince poděkovala klapnutím zobáku apod. Pohyb výsledného modelu byl způsoben pohybem písku v těle modelu (např. u zmíněného Bubeníka), vhozením drobného předmětu či mince (pokladnička) nebo volným spojením jednotlivých částí, které se pak pohybovaly díky proudění vzduchu.
I výtvarné pojednání mělo děti pobavit, proto je papírový slon modrý, papírové prasátko z Popletova není špinavé od bláta, ale čisťounce bílé apod. Modrý Ptáček Klapzobáček, pokladnička s pohyblivým zobákem a křidélky (obr. vpravo), se dostal i na vystřihovací přílohy časopisu ABC – vyšel v čísle 11/24 v únoru 1980.

Ptáček Klapzobáček

Propagační kasička s ptáčkem Albatrosem (vlevo) je z roku 1980; v únoru téhož roku vyšla v časopise ABC č. 11/24 pokladnička ptáček Klapzobáček. Konstrukčně a svou pohyblivostí jsou obě vystřihovánky shodné, liší se barevností a tím, že Klapzobáček z ABC nemá ocas a namísto Albatrosu propaguje Českou státní spořitelnu.

Jelikož děti jsou stejně hravé na celém světě, i Rocmanovy kinetické vystřihovánky si našly cestu do ciziny a jeho díla vyšla v anglické (resp. americké), francouzské, jugoslávské, německé, polské či španělské verzi (s cílovou destinací na Kubě); papírový reklamní pták Albatros dolétl i do SSSR a hrad Křivoklát ještě dál, až do Japonska (japonská mutace Křivoklátu dnes patří mezi vůbec nejvzácnější vystřihovánky z Albatrosu).

Pokud jste měli možnost vkročit do ateliéru Vladimíra Rocmana na Husově náměstí v Novém Městě nad Metují, dýchlo na vás kouzlo starých časů, muzeálních strojů, dávných řemesel, hraček a umění. Nakoukněme do toho tajemného místa (foto: Josef Kropáček, 25. 8. 2012):

Vladimír Rocman Vladimír Rocman

Nenápadný a skromný umělec, tak bychom mohli shrnout osobnost Vladimíra Rocmana. Pokud se ale podíváme blíže na jeho rozsáhlou tvorbu, mnohotvárnou činnost a množství bravurně zvládnutých výtvarných technik, nestačíme žasnout: jeho práce zaujme oko odborníka i laickou veřejnost, děti i dospělé.
Jeho milované rodné Nově Město nad Metují na svého rodáka nezapomnělo – v roce 2008 bylo Vladimíru Rocmanovi uděleno čestné občanství města.
Plodný a tvorbou mimořádný život Vladimíra Rocmana se završil dne 28. dubna 2016.

Vladimír Rocman

Rocman

Použitá literatura:
– Prof. PhDr. Ludvík Baran, DrSc., Michala K. Rocmanová a kol. – Vladimír Rocman / Ilustrace – kresby – obrazy – grafika – vystřihovánky, knižní monografie, vydala Městská knihovna v Novém Městě nad Metují, 2009

-StF-, s laskavým svolením paní Michaly K. Rocmanové (ohledně převzetí informací a obrázků z uvedené monografie) a s velkou pomocí kolegů papírových modelářů a sběratelů: Mikuláš Laub, Michal Erben, Josef Kropáček a Jiří Křivohlavý

Vystřihovánky Vladimíra Rocmana v nakladatelství Albatros:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..