Název:	Námořní obchodní loď Racek
Autor:	Richard Vyškovský (nástavby), Josef Florián (trup)
Autorský kód:	Neuveden
Vydavatel:	ABC č. 17 / roč. 31, vyšlo 15. 5. 1987
Měřítko:	cca 1:165 (neuvedeno)
Rozsah:	3,5 strany A4
Počet dílů (papírových):	94 číslovaných
Stavba modelu:	Ano
Fotogalerie:	Ano

KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – námořní loď Racek

Těm z vás, kterým se staly vystřihovánky, nejčastěji z časopisu ABC, věrným životním průvodcem, se určitě někdy stalo, že jste narazili na model, který byl takovým bílým místem. Snad s výjimkou Josefa Kropáčka, který viděl vše od dvou slepených papírů až po ty nejneuvěřitelnější modely, se nedochovaly žádné snímky ani pamětníci, kteří by si vybavili, kde ta či ona šmikajda byla k vidění.

Přesně tohle byl i případ modelu námořní obchodní lodi Racek. Ale vše mělo ještě jeden rozměr. Když jsem začal koketovat s myšlenkou, že bych zkusil dát tento téměř neznámý (myšleno sestavený) počin dohromady, začal jsem se pídit po nějakých informacích po předloze. Leč ouha! Prolezl jsem odborné publikace týkající se československé námořní plavby (včetně Technického atlasu ABC), pátral po internetu, ba dokonce jsem kontaktoval osobu z bývalé ČSNP (Československé námořní plavby), ale žádného Racka nikdo neznal, z existujících lodí se mu žádná naše existující do roku 1987 (kdy vystřihovánka v ABC vyšla) absolutně nepodobala.

 

Jakou moc má náhoda

S blížícím se podzimem se v kalendáři modelářů objevil termín Leipziger Messe. Zmíněný Pepa Kropáček si veletrh v Lipsku nenechal ujít a jako správný archivář si nacvakal i nemálo záběrů z vystavované sekce vystřihovánek. Když jsme pak probírali onu hromadu digitálních záběrů, náhle jsem zpozorněl: Na jednom obrázku (viz vpravo) se dole krčila loď, která hodně, ale opravdu hodně připomínala Racka (výřez s lodí vlevo). Sice tam jisté rozdíly byly, ale základ byl evidentní. Pak už to šlo ráz na ráz – onen produkt vydal Mitteldeutscher Kartonmodell-Verlag (MDK-Verlag) katalogové číslo 7021, konkrétně loď Bussard (Káně). Jakmile jsme měli stopu, už bylo lehké se po ní vydat. Jen dodám, že artikl MDK-Verlag se od mnohem letitější verze pana architekta Vyškovského liší v několika směrech – k tomu se ještě dostaneme.

Ptačí flotila

   

Skutečná předloha lodi, která se objevila na stránkách ABC, byla vyrobena v NDR (pro později narozené jde o Německou demokratickou republiku) v loděnici Neptun-Werft v Rostocku, ovšem správně budeme mluvit o lodích. Jednalo se o plavidla třídy „Vogel-Framo“ pro přepravu pevných a sypkých nákladů. V letech 1961-1965 jich bylo vyrobeno osm a pluly pod vlajkou německého rejdařství DSR (Deutsche Seereederei Rostock). První lodí danou do užívání byl Albatros, odtud další označení Framo Albatros. Následovaly další lodě – Bussard, Condor, Kormoran, Pinguin (Tučňák), Flamingo (Plameňák), Falke (Sokol) a Seeadler (Mořský orel). Lodi byly určeny především pro dopravu po Baltském moři, nejčastěji na trase do Rigy (ovšem také do londýnského přístavu Tilbury).

   

Přestože se postupem času začaly projevovat technické problémy, nejdéle ve službě vydržel Flamingo, který byl ze služby vyřazen až v roce 1996. Další lodi byly postupně odprodávány a hned tři plavidla museli majitelé odepsat: Kormoran 25. února 1976 u finského Isokari najel na mělčinu a kvůli poškození byl o pět měsíců později vyřazen ze služby. Ovšem i další „sestry“ z Vogel-Framo neměly štěstí: Bussard byl v roce 1985 v Baltském moři zachvácen požárem a prohlášen za neopravitelný, Seeadler se 31. března 1978 srazil půl hodiny po druhé noční v rižském přístavu se sovětskou nákladní lodí Inzenieris Neciporenko a po necelých dvou hodinách se potopil.

Zvláštní postavení měl ve flotile Condor – tato loď byla v roce 1986 dána do užívání pionýrské organizaci TPA pod názvem Immer Bereit (Vždy připraven). Po roce 1990 změnila název na Likedeeler a je jako mládežnický klub zakotvena v loděnici Warnemünde. Je také jedinou lodí z „ptačí flotily“, která se dochovala až do dnešních dnů:

Technická data lodí typu Albatros:

• Výrobce: VEB Schiffwerft Neptun, Rostock; motor: VEB Maschinenbau Halberstadt
• Délka: 82,86 m
• Šířka: 12,60 m
• Výška: 6,70 m
• Ponor (max.): 4,26 (5,75) m
• Výtlak: 5167 BRT
• Motor: šestiválcový čtyřtaktní diesel 6NVD66Au, reverzibilní hřídel přímo spojená se šroubem přes redukční převodovku s hydraulickou spojkou
• Výkon: 1004 kW (1365 koní) při 210 ot/min.
  
• Lodní šroub: jeden centrální
  
• Provozní / maximální rychlost: 12 / 12,56 uzlů
• Nákladový prostor: dva nákladní boxy s poklopem
• Objem: 3300 m³
• Manipulační zařízení: 8 jeřábů s průměrným zatížením 3,5 t + 8 nákladních navijáků – každý 3 t
• Posádka: 24 námořníků

STAVBA MODELU – námořní loď Racek

Existuje situace, kdy si procházíte své bohaté archivy a hledíte na některé vystřihovánky, laškujete s myšlenkou je postavit a kladete na pomyslné váhy argumenty pro a proti. Většinou rozhoduje originalita, fakt, že jde o model ne často viděný, nebo možnost ho nějak vypulírovat. A přesně tyto atributy splňuje námořní obchodní loď Racek.

Myšlenka papírové nástavby nebyla v ABC ojedinělá a rozhodně ne první – po různých pláncích a střizích a papírovém plovoucím člunu Nautic Spurt (ABC č. 21+22/24), který měl ovšem pouze střed vyztužený z balzových prvků, byl v čísle 5/26 (listopad 1981) otištěn model kolesového parníku New Orleans. Jeho trup měl být vytvořen z balzy (či nějakého obdobného materiálu) a poháněn motorkem a převodem na lopatkové kolo na zádi, papírové pak byly všechny palubní nástavby. Námořní obchodní loď Racek se na stránkách ABC objevila o pět a půl roku později, v květnu 1987.

Jak pojmout základ

Než se vůbec dostaneme k lepení, je třeba se rozhodnout, jak bude vypadat samotný základ celého modelu. V době vydání v ABC byl Racek určen jako možný exponát pro modelářské soutěže třídy Ex-500 a rovněž bylo doporučeno se s ním účastnit Poháru ABC. Čtyři měsíce po vydání se konal v Brandýse nad Labem a dva Rackové v dané kategorii opravdu vypluly na „širé moře“. Bližší informace včetně ilustračního fota lze nalézt v ABC č. 5/32, v článku Hopsa hejsa do Brandejsa (za pohárem).

Trup lodi měl mít výrazný překližkový kýl a v jeho nitru měl tepat ideálně lodní motorek vyráběný v tehdejším Sovětském svazu (označený jako Лодочный мотор). Čtenáři ABC už ho znali, byl zvolen pro pohon zmíněného vodního kluzáku Nautic Spurt. Jenže v případě Racka by toto řešení znamenalo udělat model, který by se jen tak na poličku nebo do vitrínky nepostavil. Možná právě to je důvodem, proč se Racek na akcích papírových modelářů objevoval – pokud vůbec – opravdu jen sporadicky.
Druhou variantou by bylo udělat loď jako hladinové plavidlo, pak by bylo možné práci na trupu značně zjednodušit.

Stabilní a masivní trup

Protože jsem nezvažoval variantu, že bych někdy Racka proháněl po hladině, rozhodl jsem se pro zjednodušenou verzi: trup jsem vytvořil ze smrkového soklu a snažil se mu dát přibližný tvar podle skrovných nákresů, které byly uvedeny v ABC a jejichž autorem byl Josef Florián. Nevím, kolik lidí se dopracovalo až k předloze modelu – ta byla otištěna jako ALBATROS o drahnou dobu dříve, v časopise Modelář č. 11/1979, popřípadě ve speciální edici plánků (zde je jako autor konstrukce uveden Jan Horák z Brandýsa nad Labem), nebo dokonce ke skutečným lodím (papírovým archeologům se to podařilo až nedávno – viz úvodní text výše), ale v době prosté internetu těch možností se jich dobrat nebylo zase tolik. Navíc ne každý čtenář ABC odebíral časopis Modelář – Vyškovského a Floriánův model vyšel v ábíčku po téměř osmi letech a v oné době bylo hledání společných podkladů podstatně obtížnější, zvláště když lodě neměly shodné jméno.

Další dva kusy palub – přední a zadní – už byly zhotoveny z překližky silné 1 mm dle návodu, důležité bylo pečlivě připravit zvednutí obou prostor, je nutné dodržet přesně danou výšku, aby papírová část řádně sedla.

Alle man an Deck!

Když se pustíme do samotné práce na papírových nástavbách, je návod poměrně snadný a dalo by se říci tradičně vyčerpávající, jak bývá u autora Richarda Vyškovského zvykem. Je potřeba si dát pozor na tři drobná úskalí:
To první je jen maličkostí – vrchní díl komínu nad kapitánským můstkem v návodu nese číslo 12, na vystřihovánce je ale označen jako díl 2. Není možné se v tomto případě splést, protože dvojkou jsou označeny konstrukční chlopně spojující zadní pás boků. Rovněž umístění žebříků na ramenech jeřábů (76) není tak docela logické, ale v tomto případě asi nemá význam o návaznosti příliš přemýšlet.
Více komplikací přestavuje díl 33, levé propojení paluby a první nástavby v oblasti zadního centrálního schodiště (z pohledu od zádi). Je totiž zrcadlově obrácen – pokud byste ho nalepili tak, jak je na archu vystřihovánky otištěn, budou mít námořníci problém se dostat do lodi, protože dveře budou na stropě. Je ovšem možné ho rozstříhat na jednotlivé segmenty a znovu správně sesadit – zas takový problém to není.

Při stavbě jsem nešel do krajnosti a nesnažil se o atraktivní ztvárnění zábradlí, žádné vyřezávání průduchů nebo nahrazení nitkovým provedením. Do jeřábových sloupů jsem zalepil modelářské lišty, aby se nebortily. Jinak stavba nemá zásadních problémů, většinu dílů tvoří drobné detaily v podobě navijáků na palubě a dalších maličkostí. Aby při manipulaci s trupem nedošlo k prolomení krytů nákladového prostoru, vyztužil jsem ho blokem kapy a špejlemi. Později jsem si za to blahořečil, protože jsem nejednou nevhodně a neomaleně po trupu chňapl.

Poslední důležitou věcí je potah přídě, který se má podle návodu udělat z kartonu nebo tenké balzy. Obojí má své výhody i nevýhody – například karton se lépe barví a opatřuje nápisy, balza je výhodnější na opracování. Na přední části paluby a na zádi jsou vyznačeny otvory pro přišroubování kompletu na trup, který v mém případě nebyl potřeba, protože loď se v mém podání nebude otevírat.

 

Finální práce

V návodu se mluví o výpletech, ale v tomto směru je situace poněkud komplikovanější. Model totiž není opatřen výsuvnými rameny jeřábů, a tím pádem je provedení lanoví obtížné, ne-li nemožné. Lze pochopitelně udělat těch pár nitkových variant naznačených v jedné ze dvou návodných kreseb, které jsou ovšem ve své podstatě určitou fikcí.

Rovněž barevné provedení nemá s realitou vůbec nic společného. Lodě sloužící jako vzor pro Racka rovněž nebyly bílé, ale modré, alespoň co lze vypozorovat z dobových fotografií. Tyrkysově zelený trup pod čarou ponoru měla jen jedna.

Racek každopádně působí velice příjemně a poměrně mohutně – je dlouhý půl metru, což představuje zhruba měřítko 1:165. Vysoký je 15 cm, nepočítaje v to anténu a hlavní stožár.

Docela na závěr

Racek není v tomto směru ojedinělou variantou – jak zjistil neúnavný badatel Josef Kropáček na letošním (2017) Lipském veletrhu, má ho ve své prodejní nabídce německé vydavatelství MDK-Verlag. Tento model se však od „ábíčkovské“ československé verze liší provedením: nejde jen o nástavby, ale kompletní papírový model, tedy včetně trupu. Najdete ho na stránkách www.mdk-verlag.de v sekci Modelle => Schiffe na stránce 5 (Schiffe Seite 5) jako Framo-„CONDOR“ – model má kódové číslo 7021. Na internetu lze najít při volbě odkazů MDK-Verlag, Bussard Schiff či jejich kombinaci i stavební postup německého modelu.

Galerie modelu je na svém místě.

RoBertino Pavelka