Název modelu: Spider Metalex 2-01
Autor: Radek Šťastný
Vydavatel: Svět motorů č. 15–17/74 (roč. 28), vyšlo 12.–26. 4. 1974
Měřítko: 1:32, karoserii lze použít na autodráhový model, délka modelu: 110 mm
Rozsah: 2 archy cca 25×15 cm z časopisu
Počet dílů: 19 číslovaných / 26 fyzických papírových + volitelné nepapírové díly
Informace o předloze: článek Roberta Pavelky
Lepeno: z upravené inkoustové kopie v lednu–březnu 2019, dokončeno 7. 4. 2019 (-StF-)

Nastal čas přepsat vzpomínky! Trvalo to jen 45 let, pouhý oka mžik.
Můj táta, motorista a kutil tělem i duší, odbíral dlouhá desetiletí časopis Svět motorů a coby školáčkovi zvídavému mi v roce 1973 neunikla nová časopisecká rubrika určená dětem, DOSPĚLÝM vstup ZAKÁZÁN. V ní se velmi sporadicky objevovaly i vystřihovánky – jejich přehled najdete v tomto článku.

Atraktivní žlutý závodní speciál Spider Metalex určený k vlastnímu sestavení zapůsobil v mých tehdy devítiletých očích omračujícím způsobem. Takové fáro! A možno si ho vyrobit doma! Měl jsem ještě pramalé zkušenosti s vystřihovánkami, k časopisu ABC a k albatroskám jsem se právě v té době zrovna přibližoval a objevoval je – čili s nadšením jsem se pustil do nerovného boje s touto papírovou závodničkou.

Dodnes se vidím, jak coby třeťáček základní školy sedím na zemi a patlám ten vůz Kanagomem. Konstrukce vozu, žel, není z dílny arch. Vyškovského, prostě se to ani zdaleka nelepí samo, a i když jde na první zběžný pohled o nesložité autko, není vůbec snadné ho sestavit. Je třeba každý krok dobře promýšlet, poněvadž konstrukce je velmi svérázná, navíc na tenkém novinovém papíru vyžadujícím podlepení, což celou věc jen komplikuje.

A tu jsem při klopotné kompletaci karoserie zničehonic začal vidět rudě a v návalu dětského vzteku jsem žluté torzo na zemi rozšlápl. Kupodivu mne tento fatální neúspěch bez možnosti opravné stavby neodradil od papírové modela-dřiny.

45 let si říkám, že Spidera MUSÍM konečně slepit. Ta chvíle teď nastala. Nová doba mi dovoluje udělat si kopii ze vzácného originálu (který jsem sehnal o čtvrtstoletí později) na pevný papír, čili eventuální podlepování už bude jen místně cílené.

Avízo na model Spider Metalex se objevilo už v SM č. 1/74 hned zkraje toho roku, dokonce s působivým obrázkem modelu s modrou karoserií. Textík slibuje, že návod bude otištěn už v některém lednovém čísle, po ověření prototypu – nestalo se tak, testování vystřihovánky se protáhlo až do dubna a docela by mne zajímal názor „mladých redaktorů Aleše a Romana“, patrně hochů školou povinných, kteří test prováděli – jak se jim dařilo, co říkají na celkovou konstrukci modelu. V čísle 15/74 jsou totiž snímky mohutně lepících školáků – a na stole před nimi leží modrá karoserie:

Z nějakého důvodu se finální vystřihovánka liší oproti prototypu barevností i startovním číslem. Rozhodl jsem se proto, že postavím autka obě – žluté z publikované vystřihovánky a po drobné grafické úpravě si vytisknu i modrou verzi s číslem 35. Když přepsat vzpomínky, tak pořádně!
Ta modrá se mi nepovedla utrefit úplně přesně, jelikož porovnávání se starými zrnitými obrázky není snadné, ale tak alespoň pro představu, jak ten prototyp mohl přibližně vypadat.

Spider Metalex – stavba modelu

Nuže, lepme. Začínám dle návodu karoserií:

Původně bílé podběhy předních kol 3 jsem před tiskem zabarvil žlutě, jelikož vykukují u přední kapoty a musely by se zamalovávat.

A zde jsem narazil na ono kritické místo, kde jsem se jako capart zadrhnul, nemohl dál a dosavadní dílo v záchvatu zlikvidoval: zadní vodorovný kryt motoru s velkým nápisem MTX. Je zjevně chybný, o dost širší, než by měl být, a na své místo mezi boky karosérie se nedá usadit. Sedne jen po dotvarování, čemuž ovšem brání příčná chlopeň (ta přijde přilepit k zadnímu čelu), čili chlopeň je třeba z obou stran zastřihnout a celý díl natvarovat do tvaru mělké vaničky.
Takovou úpravu jsem si v dětství ovšem vůbec nedokázal představit a marně jsem hledal své vlastní lepičské pochybení, proč mi to na zádi tak bolestně nevyšlo. Jako dítě jsem vystřihovánky pokládal za dokonalá díla a že se autor někde pořádně hvízdnul, nepřicházelo v mém chápání světa v úvahu.

Přední nástavba s chladičem len-tak-tak že nezakrývá startovní číslo 18 na přední karosérii, spíše lehce zakrývá a musel jsem chladič nalepit co nejvíce dolů, což je v rozporu s návodným obrázkem (viz výše), ovšem v souladu se vzhledem modrého prototypu.

Začal jsem paralelní stavbu i modré prvotní varianty, která existuje jen na pár obrázcích ze SM. Karosérie jsou více-méně hotové – uf uff:

Přilepena vana kokpitu, což byla teda pakárna ji vlepit do karosérie, a přístrojová deska:

Vnitřek karosérie jsem zpevnil kousky pevného papíru a boky podepřel výztuhami, ať se nepromačkávají při uchopení modelu. A přidány sedačky – no, ty jsou echt-sporťácké 😎 :

Na řadě jsou kola:

Všechna kola se dle návodu mají k vozu přilepit napevno, což mne tedy neuspokojuje – každý, kdo uchopí jakékoli autíčko do ruky, vždy vyzkouší, zda se mu točí kola, že 😎 . Takže i tady těmto vozítkům dáme kola otáčivá.

Zadní kola se mají přilepit na takovou pofidérní vnitřní konstrukci, kterou si chvíli nevěřícně prohlížím jak švába v pivu, načež ji hážu do koše. Dávám tam poctivý papírový „ábíčkovský“ kvádřík s osou z párátka zajištěnou proti osovému pohybu zákolníčky.
Přední kola se mají přilepit přímo na vnitřní stěnu podběhů, což mi též moc neleze do palice, jak to básník myslel, navíc tam s kolem koliduje ten sešikmený barevný pruh (tunel) z karosérie. Lepím tam takové poloosky z kousku párátka a na nich se budou moci kola otáčet:

Podvozek jsem jen tak lehce zakrytoval a oba spidery jsou konečně na všech čtyřech – důvod k malé oslavě:

Následuje náročnější finiš na „ochlupení“ kolem vozu, a vše dvakrát, pro dvě autka. Je toho celkem dost:

• členitější ochranný rám
• přední průhledný štítek
• zpětná zrcátka

Dále autor v návodu píše: „Ti šikovní ještě zabudují volant (třeba ze staré hračky), řadicí páku, pedály, bezpečnostní pásy a hasicí přístroj. Ale i ti méně šikovní jistě budou mít radost ze svého díla.“
No, i když se řadím spíše k méně šikovným, radost bych jistě neměl; na mne autor nevzpomněl. Takže se to pokusme postupně pořešit, nejlépe nějak nekomplikovaně:

Ochranný rám s hasičákem – rám dělám z vázacího drátu Ø1,8 mm. Rozměrový náčrtek rámu ve vystřihovánce vůbec nepasuje k modelu, je příliš velký, vysoký – celkově mám podezření, že celý ten model nějak velikostně ujel oproti záměru autora či oproti prototypu (… ten hasičák, koukám, jsem mohl udělat krapet štíhlejší… nu což, je to jen hračka):

Blížíme se zvolna k cíli – přidány bezpečnostní pásy (jen u pilota), řadicí páka ála Škoda 100 L 😎 , volantík a přední průhledný štítek:

Přidána zpětná zrcátka z kousků balsových špalíků a s lesklou odraznou fólií (no, jsou trochu vysoká, uznávám). A již finišují dokončovací práce za pomoci mých drahých přítelkyň a odbornic na slovo vzatých:

Takže, na druhý pokus po 45 letech hlásím hotovo… Spider Metalex snad zdárně dokončen:

Když se podíváme na snímky prototypu modelu ve Světě motorů, je patrné, že konečná vystřihovánka někde rozměrově ujela, model je neproporční, příliš vysoký, málo placatý, kola jsou příliš velká, stejně jako stavební náčrtek ochranného rámu nebo onen bolestivý zadní kryt s nápisem MTX. Těžko říci, jaký zběsilý proces se s konstrukcí modelu děl, než se dostal z autorova stolu na stránky časopisu.
Porovnejme výsledný model s obrázky v SM:

Je to tak, modýlek je trošku zdrclý a je na hraně státi se karikaturou sebe sama.

A ještě krabičky, ať mají závodky kde bydlet:

Co říci závěrem – stavbu jsem si moc neužil a nelze ji doporučit k následování, pokud k modelu nemáte vyloženě srdeční vztah. Je to prostě pakárna. Při vší úctě k autorovi, u takových modýlků si člověk uvědomí, jakým konstrukčním titánem byl třeba arch. Richard Vyškovský, u jehož vystřihovánek zpravidla vše sedí na chlup a vše je krásně prokreslené.
Spider Metalex má ovšem své místo v historii československých vystřihovánek, jelikož se objevil v neotřelém periodiku a jde o velmi atraktivní předlohu. Jistěže dnes na něj koukám očima pamětníka, který prožil dobu jeho vydání a vnímal ho užaslýma dětskýma očima jako zjevení. Z této perspektivy je můj pohled zaujatý a neobjektivní. Jsem ale rád, že toto dílko existuje a že jsem se mohl pokusit ho ještě jednou postavit a vrátit se tak do dětských let.
Rád bych se podíval na nějaký dobový snímek modelu, jak se s ním popasovali tehdy. V SM č. 15/74 se píše: Práce na vystřihování a lepení, jakož i hotový model jste mohli vidět tento čtvrtek v televizní Auto-moto-revui. Takže: hledám záznam pořadu Auto-moto-revue ze čtvrtka 11. 4. 1974! 😎

-StF-

Galerie hotového modelu je zde.