Název: | Wolf WR 5 |
Autoři: | Michal Antonický a Pavel Skokan |
Autorský kód: | JA 091 |
Vydavatel: | ABC č. 6 / roč. 40, vyšlo 20. 11. 1995 |
Měřítko: | 1:24 |
Rozsah: | 2,6 strany A4 |
Počet dílů: | 123 (číslovaných) |
Fotogalerie: | Ano |
KRÁTCE O PŘEDLOZE MODELU – Wolf WR 5
Tento monopost nesoucí jméno „novodobého lorda Hesketha“ Waltera Wolfa, rakouského rodáka s kanadskou příslušností, je poslední úspěšnější konstrukcí Harveye Postlethwaita, kterou pro kanadského milionáře vytvořil. Poté už se tým s vlajkou s javorovým listem začal pomalu blížit svému hořkému konci.
Wolf vstoupil do světa formule 1 před sezónou 1976 jako partner Franka Williamse a nemalou měrou (především finanční) se zasloužil o to, že Frankův tým převzal od zaniklých stájí Hesketh a Hill technické vybavení. Výsledky však neodpovídaly Wolfově představě a Kanaďan se ještě v průběhu sezóny rozhodl jít od ročníku 1977 vlastní cestou . Doprovodil ho již zmíněný Postlethwaite a hned jejich první společný počin byl veleúspěšný: typ WR 1 s velkou slávou vyhrál při svém debutu úvodní závod sezóny GP Argentiny.
Wolfova „pětka“ se měla stát novou zbraní pro ročník 1978, šéf stáje vyžadoval nový vůz, aby tým byl schopen držet krok se špičkovými týmy. Testy však nebyly uspokojivé a Jody Scheckter na starších verzích WR 1 do té doby získal pouze tři body za čtvrté místo v Monaku. Tam také Wolfův tým poprvé nasadil WR 5, ale Scheckter po prvním tréninku novinku odmítl s tím, že má mizerné jízdní vlastnosti. Po dvou týdnech usilovné práce byl vůz připraven pro následující Grand Prix Belgie, ale debut kvůli prasklé pneumatice nedopadl dobře – Scheckter skončil v záchytném plotu.
Postlethwaite šel zcela odlišnou cestou než třeba Colin Chapman – Wolf WR 5 byl nápadný hranatými tvary, takže si záhy vysloužil titul „bouda pro psa“. Při jeho konstrukci nebylo použito žádných komponentů z předchozího typu, což u jiných stájí bylo obvyklé. „Psí bouda“ čekala na výraznější úspěch až do německé Grand Prix, kde se Scheckter poprvé v sezóně dostal na stupně vítězů – ale to už bylo pozdě. Na tři vítězství z předchozího roku tým nenavázal, Scheckter navíc jel poslední závody s vědomím, že ho čeká sedačka u Ferrari. V zámořských Grand Prix se po Jodyho boku objevil úspěšný pilot amerických sérií Bobby Rahal. Malou šarádou byl popis vozů, v různých materiálech nesly označení nikoli WR 5, nýbrž WR 6, případně WR 5/6. Vzhledově se od „pětky“ nelišily, byly osazen stejným motorem, převodovkou i brzdami, s předchozím typem měly shodné závěsy kol a dokonce i rozměry. Nejlepším výsledkem WR 5 tak zůstala dvě druhá místa (Německo, Kanada).
Po odchodu Schecktera usedal do Wolfu v roce 1979 James Hunt, ale už se pouze trápil v druhé polovině startovního pole. Exmistr světa víceméně pomýšlel na ukončení kariéry a neměl zájem na vývoji vozu. V polovině sezóny skutečně tým opustil a nahradil ho Fin Keijo „Keke“ Rosberg. Ani jemu se nedařilo, každý z obou pilotů dojel jen jednou do cíle, ve zbylých závodech se šachovnicové vlajky nedočkali. Vrcholem ponížení pro Wolfa byla kanadská Grand Prix, kde Rosberg v tréninku vůz zničil a Wolfův tým na startu domácího závodu chyběl. Rozčarovaný Wolf po sezóně tým rozpustil a veškerou techniku od něj odkoupili bratři Fittipaldiové.
Vystřihovánka z ABC č. 6/40 z listopadu 1995 byla do té doby nejnáročnějším papírovým modelem F1, který u nás vyšel. Konstrukce dokonce využívá dřevěných nosníků pro zpevnění konstrukce a dovoluje postavit dvě verze vozu – se startovním číslem 20 pilota Jodyho Schecktera a s číslem 21 Bobbyho Rahala. Model má detailně a nadčasově zpracovaný motor, přední kola jsou natáčecí, což bylo pro autora Michala Antonického již samozřejmostí.
Tímto modelem zároveň skončila stará éra ručně kreslených papírových efjedniček v ABC. Trvalo téměř šest let, než se v tomto časopise objevila další papírová „raketa“ F1 – a to už byl počátek tvorby nového autora, Petra Špinlera (McLaren MP4-15, ve spolupráci s Miroslavem Gabrielem, ABC č. 18/46, září 2001).
Wolf WR 5 – technická data:
- Rozvor: 2616 mm
- Rozchod kol vpředu: 1626 mm
- Rozchod kol vzadu: 1626 mm
- Hmotnost: 596 kg
- Motor: Ford Cosworth DFV, vidlicový osmiválec V 90°, 2993 cm3, výkon 480 koní (353 kW) při 10 500 ot/ min-1
- Převodovka: Hewland FGA 400, 6 stupňů vpřed + zpátečka
- Pneumatiky: Goodyear
- Konstrukce: Harvey Postlethwaite
RoBertino Pavelka, -StF-
Kam dál: