Z deníku papírového archeologa
16.3.2016 – tentokrát tu mám nákup z Aukra. Místo zajíce v pytli se z krabice vyvalily trosky slepených domečků:
Díky jednomu antikvariátníkovi se mi podařilo zjistit a nafotit i nerozstříhané původní listy. Iniciály MK mi nejprve připomínaly Marii Kvěchovou s domněnkou, že by mohlo jít o její tvorbu za svobodna, ale pak se objevil plakátek Bytová krise skončena!, čili ukázka dobové propagace vystřihovánek z 20. let, který ukázal na Miroslava Koláře:
V knize Kouzelná historie papírových vystřihovánek jsem tuto záležitost zpracoval pod heslem:
Kolář, Miroslav
Architekt působící v Brně na počátku 20. století. V roce 1920 vytvořil obdivuhodný komplet deseti lidových staveb nazvaný Naše domečky, který litograficky vytiskla brněnská Artigrafia:
Celkem dvanáct archů obsahuje např. kostelík, statek, mlýn, pastoušku, myslivnu, ale také boží muka, včelín, bránu se zídkou a ploty nebo psí boudu. Ke každému archu je na okraji přilepen lísteček s kresbou modelu a návodovým textem.
Ještě v tomtéž roce Kolář prostřednictvím Moravského papírového průmyslu v Brně-Husovicích vydává soubor dvaceti litograficky tištěných pětibarevných archů pro sestavení Českého loutkového divadla. Stylizované kubizující dekorace a proscénium se vymyká tehdejší tvorbě rodinných divadel. Bohužel, toto divadlo bylo výtvarně natolik netradiční, že nevzbudilo u zákazníků větší pozornost.
Vedle vystřihovánek od J. F. Kotrby jsou Kolářovy domečky nejrozsáhlejší původní českou vystřihovánkou až do roku 1975, kdy vyšel v Albatrosu Pražský hrad Richarda Vyškovského a Pavla Blechy. Toto tvrdím k dnešku. Zítra, za týden nebo za rok tomu může být jinak. Víme, že nevíme vše!
12.3.2016 – když nevíš, co s krabicí se starým pomačkaným papírem, nezoufej, dej ji Kropáčkovi, tomu se bude jistě líbit 🙂 . Takto se ke mně dostal tento šrot. Jde o zbytky z betlému – jeden betlémář odstranil domečky, které do betlému nepatří, a přinesl mi je. Trosky jsou z německých vystřihovacích archů z přelomu 19. a 20. století:
Josef Kropáček