Národní technické muzeum (NTM) v Praze a vystřihovánky exponátů
Národní technické muzeum na Letné v Praze 7, založené již v roce 1908, vždy bývalo vděčným cílem obyvatel i návštěvníků Prahy, odborné i laické veřejnosti, zvláště pak hochů a jejich tatínků, neboť technika všeho druhu neodmyslitelně patří do chlapeckého světa – přičemž na věku nikterak nezáleží. Přibližme si nyní ne příliš známou sérii propagačních vystřihovánek, které NTM vydávalo před mnoha lety. Jejich předlohami byly skutečné stroje ze sbírek muzea.
Než se na Letnou do muzea vypravíme, zalistujme v časopise ABC. V kalendáři je právě rozjásaný květen 1967 a koupili jsme si cestou ábíčko č. 9 ročníku 11. Najdeme v něm krátký, ale pozoruhodný článek s názvem „Modely z papíru“. Je z něj zřejmé, že redakce časopisu znala mohutné série papírových modelů tehdy vydávaných v okolních zemích – čteme: „Ovšem, jak se zdá, vystřihovací slepovací modely nabývají i u nás na oblibě (v zahraničí, např. v NDR, Polsku, NSR ap. jich vydávají desítky ročně!).“
Ano, a zdaleka nejen v těchto zemích. O tom, že se v té době začínalo pomalu blýskat i na české vystřihovací časy, svědčí dva černobílé snímečky připojené k článku: jedním je obrněný transportér „ESO“ Jaromíra Svobody (vůbec první vystřihovánka bojové techniky v ABC, vyšla v č. 6/11) a na druhém jsou Tři veteráni, či spíše tři autoveterány, na první pohled nesložité, ale pohromadě působivé, neznámé papírové modely.
Jedná se o tehdy nový propagační seriál vystřihovaček: Historické dopravní prostředky NTM (jak se píše v jejich tiráži) vydávaný pražským Národním technickým muzeem. Na obrázku v ABC poznáváme první tři modely seriálu vydané už dříve, v roce 1966: Präsident (1897), Voituretta (1906) a Tatra 11 (1924):
V článku je také avízo na modely v tisku: Velox (1906), Gardner-Serpolet (1901), Oldsmobile (1901) a velký kabriolet Laurin a Klement (1924).
Je polovina 60. let 20. století a máme tu nového vydavatele vystřihovánek. Ke Státnímu nakladatelství dětské knihy (SNDK), Orbisu, Smeně a Mladým letům se přidává NTM a samozřejmě časopis ABC. To vypadá na pěkný vystřihovánkový rozlet!
Předlohou papírovým vystřihovánkám NTM byly skutečné vozy (a lokomotivy) z expozice Národního technického muzea.
Autorem všech vystřihovánek NTM byl stejný kreslíř, František Mika. V archivu NTM se nám podařilo zjistit několik informací o panu Mikovi: byl to výtvarník zabývající se převážně užitou grafikou, navrhoval plakáty, propagační materiály, spolupracoval na výstavách a expozicích a od 60. let také s Národním technickým muzeem. Nebyl však jeho zaměstnancem. Dožil se požehnaného věku téměř 90 let (1923 – pravděpodobně únor 2013).
Jeho modely byly velmi jednoduché, skládaly se všehovšudy z pěti dílů (lokomotiva byla o něco složitější). Cena archu byla 2 koruny. Z modelářského hlediska je výtečné, že vydavatel aplikoval stejné měřítko 1:25 (u veteránů) pro různě velké vozy – série hotových modelů pak působí jednotně. To si ovšem vyžádalo rozdílný formát vystřihovacích archů, jelikož každá vystřihovánka byla umístěna na jediný list. Výsledkem byly nestandardní, různě dlouhé „nudle“ z pevnějšího papíru šířky 23-28 cm a délky 31-56 cm, se kterými sběratelé a archiváři bojují – kam s nimi 😎 .
Horní část vystřihovacího archu se dala použít jako kartotéční lístek obsahující kromě obrázku auta také několik základních technických údajů o příslušném voze:
Celá série NTM z let 1966-1968 obsahovala 11 vystřihovánek, z toho deset veteránů v měřítku 1:25 a jednu parní lokomotivu. Další pětice autoveteránů stejného autora, opět 25× zmenšených, pak vyšla po dlouhé přestávce v letech 1981 (White 1904) a 1983: De Dion Bouton (1899), RAF FW 25 (1909), Praga (1913) a Benz Victoria (1893). Výtisky z 80. let si kupodivu podržely stejnou koncepci, jakou měly v 60. letech, byly tištěny opět na jediný dlouhý arch papíru, bez ohledu na problematické uložení (zabalení, odnesení, zaslání) takovéto vystřihovánky.
Přehled vystřihovánek NTM dle roku vydání:
První tři tituly neměly pořadová čísla, stejně jako výtisky z 80. let. Je možné, že první trojice vyšla v roce 1966 najednou:
1966:
1. Präsident (1897); rozměry archu: 23 × 39,2 cm. Galerie modelu
2. Voituretta (Laurin a Klement, 1906); 23 × 41 cm. Galerie modelu
3. Tatra 11 (1924); 23 × 37,8 cm. Galerie modelu
4. Velox (1906); 24 × 44 cm
1967:
5. Gardner Serpolet (1901); 25 × 45 cm
6. Oldsmobile (1901); 26 × 31 cm … nejmenší výtisk z celé série
7. Laurin a Klement (1924); 26 × 44 cm
8. Aero 500 (1932); 23 × 40 cm. Galerie modelu
9. Bugatti (1912); 23 × 40 cm
10. Praga Alfa (1926); 27 × 45 cm. Galerie modelu
1968:
11. Tendrová lokomotiva řady 310.0 „Na zdar“ (1900) v měřítku 1:50; 28 × 55 cm … plošně největší arch z celé série. Galerie modelu
1981:
12. White (1904); 23 × 47 cm. Galerie modelu
1983:
13. De Dion Bouton (typ Voiturette, 1899); 23 × 40,5 cm
14. RAF FW 25 (1909); 26,2 × 55 cm. Galerie modelu
15. Praga (1913); 23 × 56 cm … nejdelší arch z celé série
16. Benz (Benz Victoria, 1893); 23 × 53,5 cm
Vystřihovánky NTM jsou na pohled nefalšované retro. Jako mírně archaické a překonané se musely jevit už výtisky v letech 1981-83, v kteréžto době byli papíroví modeláři uspokojováni měrou vrchovatou modely z časopisu ABC a z vydavatelství Albatros, eventuálně z Polska – a ty byly daleko složitější a propracovanější. František Mika se držel svého stylu a svůj účel tyto reklamní vystřihovánky určitě plnily – nebylo cílem, aby byly nějak komplikované.
Genetická příbuznost s albatroskami
Co zaujme, je určitá podobnost s autoveterány, které tvořil pro Albatros Leoš Špachta, autor tří kompletů s dvanácti veterány vyráběnými v Kopřivnici. Porovnejme např. Presidenta z Albatrosu a z NTM nebo Tatry 11 a 12 – u tatřiček si všimněte téměř stejné kresby kol (obr. vpravo – obrázky obou slepených modelů jsou převzaty ze sešitu Albatros Stará česká auta):
Špachtovy papírové vozy z obrázků výše pocházejí z roku 1970, kdežto Mikův Präsident a Tatra 11 jsou o čtyři roky starší. Leoš Špachta tvořil auta členitější a konstrukčně složitější, ale svým celkovým pojetím se práce obou autorů podobá, a to kresbou i velikostí – na poličce by se Mikovy a Špachtovy veterány vedle sebe určitě vyjímaly docela dobře a jednotně.
Panorama
Sběratelé ovšem neznají jméno Františka Miky pouze z „plachet“ NTM. V roce 1983, kdy vyšly jeho čtyři poslední konstrukce pro NTM, navázal spolupráci s vydavatelstvím Panorama. Zde mu vyšly ve stejném roce dvě další vystřihovánky autoveteránů pod hlavičkou Depo historických dopravních prostředků, což je podobný název, jaký měla i série v NTM. Šlo opět o exponáty NTM, nakresleny jsou obdobným stylem, ale jsou přece jen složitější a obsahují více dílů: Škoda 422 coupé (1930) a Bugatti 51 Grand Prix (1932). Oba vozy jsou doplněny stylizovaným pozadím pro vytvoření jednoduchého diorámatu – či spíše panorámatu, když je vydala Panorama.
Formát výtisků je A4 a jde o poskládaný čtyřlist z pevnějšího papíru – s nadsázkou bychom mohli říci, že se jedná o podobnou dlouhou „nudli“, jaké vycházely v NTM, ovšem složenou do formátu A4. Tyto vystřihovánky se daly zakoupit za 3,50 Kčs:
Pokud nemáme jakožto papíroví archeologové ve sbírkách mezery, s tvorbou pana Miky jsme se rozloučili o dva roky později, v roce 1985, kdy pro Panoramu vydal svého posledního papírového veterána, Voiturettu. Ta již neobsahuje díly pro tvorbu pozadí:
Kruh se uzavírá, laurinka v mírně jiné kresbě figurovala na úplném počátku autorovy řady old-timerů a je také na jejím konci. Dělí je doba téměř dvaceti let.
Tolik o jedné, dnes už zaváté, ryze české propagační záležitosti, která měla nabádat malé i velké hošany (či technicky založené děvušky) k návštěvě Národního technického muzea, k ruční práci, ke kladnému vztahu k báječnému umu a technice našich pradědů. Jen více takových reklam!
Vedle uvedené půvabné řady autoveteránů vydalo Národní technické muzeum ještě několik dalších drobných vystřihovánek:
Parní lokomotiva zkonstruovaná z pouhého jediného dílu a bez nutnosti použít lepidla se ocitla hned na dvou propagačních tiskovinách NTM: první verze je nakreslena od ruky (!) na oboustranně potištěném archu velikosti A3 a jejím autorem je akademický malíř Martin Velíšek (kresba jako by vypadla z oka resp. z ateliéru arch. Jaromíra Svobody – i ten již před mnoha lety takto rozvolněně maloval); druhá již je přerýsována na skládačce A4. Doba vzniku je cca 2010:
V roce 2012 byla v muzeu otevřena expozice Měření času – patrně k této příležitosti muzeum připravilo jednoduché vystřihovánky historických přístrojů, slunečních hodin a měřidla polohy hvězd; listy mají formát A4.
Stejný rozměr má i sešit s vystřihovánkou historického hvězdného glóbusu, který vydalo NTM v roce 2016, ve spolupráci s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým ve Zdibech:
-StF-, -JoK-, za spolupráci velmi děkujeme panu Janu Hozákovi, archiváři NTM, a modelářům Michalu Kavalierovi a Michalu Rozínkovi
Také jsem pár kousků kdysi vlastnil, ale domnívám se, že lokomotiva byla jen jedna (Na zdar). Samozřejmě se mohu mýlit, ale o jiné nevím. Petr
Ano, Petře, díky,
skutečně se zdá, že více lokomotiv v edici NTM nebylo. Časem zřejmě článek upravím (smažu spekulaci nad druhou lokomotivou).
Velice dobře si na tuhle sérii vzpomínám, neb jako žák základní školy jsem při třídní návštěvě NTM utratil mrzký obolus za všechny, slovy všechny dostupné modely těchto autíček i lokomotivy v pokladně dostupné. Spolužačky v tu chvíli nejspíš definitivně uzavřely eventualitu jakéhokoli sblížení s mojí maličkostí (ehm…), protože nadšeně se tvářící pubescent s deseti archy srolovanými do tubusu asi nevzbuzoval žádné nadějné vyhlídky. Většinu jsem pak slípnul během jednoho odpoledne u babičky, jen Na Zdar!ka se tak rychle nevyvedla a tuším, že se nedočkala dokončení.
Opět jedna nádherná cesta do vystřihovánkového feudalismu, ale jak Standa podotýká, tohle už byla spíš taková legrácka, protože konkurence jím zmíněná byla neoddiskutovatelná. Já tehdy všechny papírové výtvory nechal u babičky ve vitrínce a kupodivu tam i několik let zůstaly…