Stručná historie nakladatelství Orbis

Vznik pražské tiskárny, vydavatelství a nakladatelství Orbis sahá do roku 1921. Bylo to za první republiky velké nakladatelství, vydávalo hlavně odborné publikace, např. uměleckohistorické. Po znárodnění se z Orbisu stal vysloveně mamutí podnik. Zatímco jiný, uměle utvořený gigant s předlouhým názvem Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU, později Odeon) dostal do vínku uvedenou trojici krásná literatura (a literární věda), hudba (noty a hudební věda) a umění (publikace o výtvarném umění), Orbis vydával odbornou literaturu z dalších uměleckých oborů: fotografie, divadlo a film, dále také turistické průvodce, mapy, pohlednice, fotografické publikace typu „Naše vlast v obrazech“, nebo „Brno očima fotografů“.

Samozřejmě se s tímto naplánovaným zaměřením různě licitovalo a čarovalo, takže místy vydali i něco jiného. Občas se dosti přetahovali s Odeonem o to, co kdo má a nemá vydávat. Orbis měl ale špičkovou (znárodněnou) tiskárnu, takže pokud v knize měly být velké fotografie, dostal zakázku Orbis. Pokud tam bylo hodně odborného textu a malé obrázky, dostal ji Odeon. Vydávání vystřihovánek pro ně patrně bylo okrajovou záležitostí související s vydáváním propagačních materiálů a publikací pro děti.

Vystřihovánky Orbis

Přinášíme alespoň několik ukázek z dávných vystřihovánek z Orbisu: Les autora Karla Cmírala z roku 1950, vysloveně dětská záležitost s množstvím figurek (cena výtisku byla 30 Kčs – jsme v době před měnovou reformou). Níže je „plachta“ s postavičkami z „indiánek“ Karla Maye (autor Karel Skála, 1966), velký vystřihovací arch 60×42 cm z roku 1976 s prvomájovými ozdobami (výtvarný návrh: Osvald Špelina) a dětské loutkové divadélko Omaluj, vystřihni a hraj výtvarníka Richarda Landera (1973):

V 90. letech byl Orbis rušen, obnovován a privatizován, svou vydavatelskou činnost ukončil v roce 1997.

V Národním archivu se lze dopátrat tématických okruhů, do kterých byly redakční pozůstatky Orbisu rozděleny:

• Propagace Československé republiky (obrazové publikace, stručné statistické přehledy apod.,
• kartografická, místopisná literatura, cestopisy,
• adresáře (ve fondu nenalezeny),
• historická literatura,
• biografie (česká, československá),
• propagace a ochrana památek,
• propagace a ochrana životního prostředí,
• divadelní literatura,
• populárně naučné příručky pro fotografy, radioamatéry a další zájmové okruhy,
• jazykové slovníkové a gramatické příručky,
• příručky „studujte doma“ apod.

Máme zde ukázku propagační publikace pro turisty z roku 1966, Souvenir z Československa, sestavila Anna Tučková. Suvenýr byl patrně cílen na zahraniční návštěvníky naší vlasti, knížka ve formě taštičky je ovšem napsána důsledně česky. Knížka s turistickými informacemi a černobílými snímky obsahuje sadu vložených příloh – pohlednice, nálepky na krabičky od zápalek, barevné diapozitivy – a také jednu vystřihovánku, oblékací panenku s českým, moravským a slovenským krojem:

 

Velké popularitě se u dětí v 60. a 70. letech těšily jednoduché a levné vystřihovánky stojacích obrázků – vycházely tehdy velké „plachty“ s vystřihovánkami vojáků a vojenské techniky, sportovců, zvířátek, aut apod. Historické a závodní automobily níže nakreslil Miloslav Hustoles, vydal Orbis počátkem 70. let a cena byla pouhá jedna koruna:

     

V roce 1970 vyšly v Orbisu dva vynikající zábavné sešity pro malé děti, v edici Louskáček: Jak se stal z Honzy král a Jak si princ ze zámku vzal za ženu Zuzanku. 32-stránkové sešity formátu A4 plné výborných doplňovaček a hádanek napsala a sestavila Ljuba Štíplová a báječně ilustroval Vilibald Weinzettl (dovolte osobní vzpomínku – oba sešity jsem coby prvňáček měl a ty „luštěnky“ uvnitř jsem přímo zbožňoval – opakovaně jsem je luštil a řešení pak vygumovával – až jsem sešity zcela doničil – tak to má být! Neberte si proto příklad z dále uvedených obrázků výtisků, které se v archivu Pepy Kropáčka dochovaly v téměř dokonalém stavu – nějaké dítě muselo být o skvělé zážitky nad sešity ochuzeno! 😎 -StF-). Proč se o pohádkových sešitech zmiňujeme – inu proto, že uvnitř je něco k vystřihování a slepení. V prvním zmiňovaném výtisku je jednoduchá vystřihovánka pohádkového hradu Cukrklát a ve druhém pak zámecký orloj na jedné ze dvouset věží zámku prince Martina (na způsob určovacích kotoučů se v oknech věže ukazují hlavičky pohádkových postaviček) a slepovací karta domeček pana Homolky, v jehož otevíracích okenicích se opět objevují hlavičky, tentokrát pana Vincence Homolky a jeho králíků:

  

V 70. letech byly oblíbené pohlednice s mrkacími panenkami. Drážkovaný kousek plastu v očích vystřihovací oblékací figurky vyvolává optický efekt mrkání, když s pohlednicí pohnete. Na pohlednicích je podepsána autorka E. Havlíčková, vydal Orbis. V témže vydavatelství vyšla také řada vystřihovacích pohádkových figurek na podlouhlých pohlednicích, autorkou byla B. Sládková. Na další ukázce vystřihovacích pohlednic z Orbisu jsou optické hříčky Adolfa Borna:

V archivu nikoli Národním, ale papírovými archeology spravovaným, lze se pak dopátrati série šesti vystřihovánek československých letadel. Autorem všech byl Milan Müller (měl něco společného s autorem vystřihovánek stejného příjmení, Ladislavem, publikujícím v časopise ABC? Stylem kresby jsou si oba autoři blízcí…). Výtisky propagačního charakteru s výraznou čs. vlajkou na líci vznikly v roce 1972, vydal Orbis a stály 2,50 Kčs:

Rozeznáváme dvě mutace těchto vystřihovánek – s hlavičkou s nápisem Vystřihovánka letadla a českým návodem a úvodním textem; druhá verze má záhlaví s názvem tehdejšího podniku zahraničního obchodu, zbrojařskou obchodní firmou OMNIPOL a rozdílnou podobu a umístění emblémů podniků LET a Aero Vodochody v hlavičce čelní strany.

Výtisky pro Omnipol jsou psány anglicky a zjevně určeny pro zahraniční propagační aktivity. Zachytili jsme ovšem i výtisk s hlavičkou Omnipol ve verzi české (Zlín Z-42). Anglické verze pro Omnipol nemají uvedena tirážová data – ani rok vydání či jméno autora vystřihovánky; obsahují anglicky psaný úvodní popis s technickými daty letounu a návod.

Sada modelů pro Omnipol měla dokonce přebal – výrazně červené desky – což jako malý dárek při obchodním jednání určitě vypadalo efektně:

Vystřihovánky mají podobu poskládaného trojlistu pevného papíru do formátu A4 (na výšku jsou výtisky oříznuty kolísavě, jsou o 8-14 mm delší než A4), rub archu je čistý. Samotné vystřihovánky nevypadají složitě, ale střídmé využívání chlopní (zálepek), dosti pevný papír a oblé tvary letadel dávají tušit, že sestavit letoun do podoby lahodící oku vyžaduje určitou modelářskou zkušenost. Zde jsou:

1. Blaník L-13

 

2. Delfín L-29

 

3. Turbolet L-410

 

4. Čmelák Z-37

 

5. Zlín Z-42

 

6. Trenér Z-526 F

 

V souvislosti s vystřihovánkami pro firmu Omnipol zde uvádíme ještě dva efektní reklamní papírové modely: nejprve letoun Zlín Z-37 T Agro Turbo, který Omnipol vydal v roce 1986. Autorem zajímavé stínované kresby byl Jan Brskovský. Úvodní popis letounu je trojjazyčný (CZ, RU, EN), psaný návod vystřihovánka nemá – stavba vyplyne z podrobných návodných kreseb. Vystřihovánka má opět podobu trojlistu středně pevného papíru poskládaného do formátu A4, na rubu archu jsou texty a sada černobílých snímků s detailními pohledy na letoun:

  

Druhým propagačním kouskem je proudový cvičný letoun L-39 z Aero Vodochody. Stručné informace o letounu jsou trojjazyčné (RU, EN, DE) pro zahraniční zákazníky Omnipolu.
Chybí rok vydání i jméno autora, ale v efektní prostorové kresbě dílů, ve stylu jejich označování písmenem a číslem i ve vzhledu návodných kreseb poznáváme téhož tvůrce, který je podepsán pod výše uvedeným Zlínem Z-37, Jana Brskovského. Výtisk se skládá ze dvou složených dvojlistů pevnějšího papíru (za možnost nafocení děkuji Michalu Erbenovi):

Tolik k jedné letité, ryze české sbírečce původních vystřihovánek letadel. Vybavuji si z dětství, že jsem měl dlouhá léta v poličce pěkně slepeného Z-526 F Trenéra z výše uvedené série (i když jsem ji neznal) – nebyl to model můj, ale dostal jsem jej v plastikářském modelářském kroužku, kde jsem chodil a kde jednou vyklízeli vitríny s už okoukanými modely letadýlek. Byl jsem potěšen – šlo o velmi hezké dílko, celá ta řada si zaslouží slepit!

-StF-, spolupráce: -JoK-, historický úvod: Martin „Šandík“ Šanda a -JoK- (převzat z diskusního fóra papírových modelářů – děkujeme!)